21 Cdo 1376/2023 — Nejvyšší soud

21 Cdo 1376/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:9. 8. 2023 Spisová značka:21 Cdo 1376/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:21.CDO.1376.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Veřejná dobrovolná dražba [ Veřejná dražba ] Dražební vyhláška Jistota Lhůta procesní [ Lhůty ] Účastníci řízení Dotčené předpisy:§ 2 písm. a) a c) předpisu č. 26/2000 Sb. § 14 odst. 2 a 3 předpisu č. 26/2000 Sb. § 23 předpisu č. 26/2000 Sb. § 336h odst. 2 o. s. ř. § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:31. 10. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 1376/2023-387 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka v právní věci žalobkyně XEDUS CREDIT s. r. o. se sídlem v Praze – Horních Počernicích, Náchodská č. 762/65, IČO 28395573, zastoupené JUDr. Pavlem Nastisem, advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolská třída č. 936/21, proti žalovaným 1) Ostravské aukční síni s. r. o. se sídlem v Ostravě – Porubě, Průběžná č. 6178/2, IČO 48392812, zastoupené JUDr. Radkem Hudečkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Poděbradova č. 1243/7, 2) VÍTKOVICE, a. s. se sídlem v Ostravě –Vítkovicích, Vítkovice č. 3020, IČO 45193070, zastoupené Mgr. Markem Gocmanem, advokátem se sídlem v Ostravě, 28. října č. 438/219, a 3) FENIX GROUP a. s. se sídlem v Praze 6, Šárecká č. 1449/37, IČO 28935381, zastoupené JUDr. Jaroslavem Němečkem, advokátem se sídlem v Šumperku, Blahoslavova č. 1165/4, o neplatnost veřejné dobrovolné dražby, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 80 C 479/2017, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. září 2022, č. j. 71 Co 400/2018-355, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 8. 12. 2017, doplněnou a upřesněnou podáním ze dne 26. 3. 2018, domáhala, aby bylo určeno, že „veřejná dražba dobrovolná, konaná dne 13. 11. 2017 žalovanou 1) jako dražebníkem, na návrh žalované 2) jako tvrzeného vlastníka, jejímž předmětem byly nemovité věci (konkrétně specifikované) zapsané Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Jeseník, na LV č. 3517, k. ú. Jeseník, obec Jeseník, je neplatná“. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že dražba byla uskutečněna elektronicky, prostřednictvím elektronického dražebního systému, že do jejích práv bylo zasaženo tím, že jí nebylo umožněno se účastnit dražby, ačkoliv splnila veškeré zákonné podmínky k tomu, aby byla do dražby připuštěna. Důvody neplatnosti dražby spatřuje v porušení ustanovení § 23 odst. 5 zákona o veřejných dražbách, když v důsledku chování žalované 1) nebyla žalobkyně připuštěna k dražbě a tímto se nepřípustně snížil okruh dražitelů a současně byla porušena práva žalobkyně. 2. Žalovaná 1) zejména namítala, že žalobkyně nesplnila podmínky dražební vyhlášky pro účast na předmětné dražbě, když nesložila dražební jistotu do 10. 11. 2017, ale až v den dražby, tedy po lhůtě, proto ji žalovaná 1) k dražbě nepřipustila. Podmínky účasti na dražbě byly jasně stanoveny v dražební vyhlášce. 3. Žalovaná 2) navrhla zamítnutí žaloby, neboť nárok žalobkyně neuznává. Jistota měla být dle dražební vyhlášky složena do 16. hodiny pracovního dne bezprostředně předcházejícího konání dražby, tj. 10. 11. 2017. Žalobkyně ale nezaplatila dražební jistotu včas, není proto oprávněna zpochybnit platnost dražby. 4. Žalovaná 3) zejména namítala, že pokud by bylo přisvědčeno žalobkyni, pak by se rovněž ti, kteří byli neúspěšnými účastníky dražby, i ti, kteří se účastníky dražby vůbec nestali a následně se za ně vydávali, mohli domáhat nějakých nároků. 5. Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 11. 10. 2018, č. j. 80 C 479/2017-114, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení žalované 1) 12 342 Kč k rukám jejího zástupce (výrok II.), žalované 2) 8 528 Kč k rukám jejího zástupce (výrok III.) a žalované 3) 16 092 Kč k rukám jejího zástupce (výrok IV.). Vycházel ze zjištění, že dne 13. 11. 2017 se konala veřejná dobrovolná dražba nemovitých věcí, žalovaná 1) byla dražebníkem a postupovala dle dražební vyhlášky ze dne 12. 10. 2017, žalovaná 2) byla vlastníkem předmětných nemovitostí a žalovaná 3) nemovitosti v dražbě vydražila. Dražební jistota byla stanovena na částku 1 500 000 Kč, pro složení jistoty byl určen okamžik předcházející zahájení dražby, do kterého je možné dražební jistotu složit a musí být do tohoto okamžiku připsána na účet dražebníka a složena v celé výši. Tento okamžik byl stanoven na 16. hodinu pracovního dne bezprostředně předcházejícího dni konání dražby, tj. 10. 11. 2017, do 16 hod. Žalobkyně zaplatila jistotu dle dražební vyhlášky převodem z účtu u ČSOB dne 13. 11. 2017 na účet žalované 1), téhož dne jí byla jistota na účet vrácena. Žalobkyně nebyla připuštěna ke konání dražby. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně nezaplatila dražební jistotu tak, jak bylo uvedeno v dražební vyhlášce, nestala se tak účastníkem dražby, není proto vůbec oprávněna podat žalobu na určení neplatnosti dražby, není aktivně legitimována k této žalobě. Žalobkyně nebyla připuštěna do dražby pouze z důvodu na její straně, v souladu se zákonem, když nesplnila podmínky stanovené dražební vyhláškou, nezaplatila včas dražební jistotu. Z uvedených důvodu byla žaloba zamítnuta. 6. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 23. 9. 2022, č. j. 71 Co 400/2018-355, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit na náhradě nákladů odvolacího řízení žalované 1) 8 228 Kč k rukám jejího zástupce (výrok II.), žalované 2) 16 456 Kč k rukám jejího zástupce (výrok III.) a žalované 3) 8 228 Kč k rukám jejího zástupce (výrok IV.). Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně ohledně výkladu ustanovení § 14 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. V posuzovaném případě byla stanovena možnost složit dražební jistotu jak formou bankovní záruky, tak v hotovosti a rovněž bankovním převodem. Pro všechny formy byla stanovena stejná lhůta, tj. okamžik předcházející zahájení dražby, který byl stanoven na 16 hodin pracovního dne bezprostředně předcházejícího dni konání dražby. V dražební vyhlášce ze dne 12. 10. 2017 pod bodem VI. žalovaná 1) uvedla, že dražební jistota ve výši 1 500 000 Kč musí být uhrazena buď „bankovním převodem“ na její přesně označený účet nebo „složením v hotovosti na uvedený účet“ anebo „poštovní poukázkou na uvedený účet“ a že „přípustné je rovněž složení dražební jistoty ve formě bankovní záruky“, přičemž stanovila nezbytné náležitosti případné záruční listiny banky. Protože dražebník umožnil složení dražební jistoty jak v hotovosti, tak formou bankovní záruky, stanovil pro její složení lhůtu kratší dle § 14 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, jak mu to ustanovení umožňuje. Zákon nestanoví, že by kratší lhůta měla být stanovena pouze a výlučně pro složení dražební jistoty v hotovosti nebo formou bankovní záruky, nýbrž uvádí, že v případě, že budou umožněny tyto formy, může být kratší. Způsob včetně lhůty byl v dražební vyhlášce stanoven způsobem přehledným a zcela srozumitelným a umožňoval každému zájemci složit dražební jistotu včas. Nezaplatila-li žalobkyně dražební jistotu způsobem předepsaným v dražební vyhlášce, ač jí v tom nic nebránilo, není oprávněna zpochybnit platnost předmětné dražby. 7. Proti tomuto rozsudku (výroku I.) odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Namítla, že dražebník není oprávněn stanovit konec lhůty pro složení dražební jistoty na účet dražebníka na šestnáctou hodinu pracovního dne bezprostředně předcházejícího dni konání dražby, neboť dražební jistotu lze na účet dražebníka složit až do zahájení dražby. Žalobkyně tedy složila dražební jistotu včas, proto měla být připuštěna do dražby a je tedy dána její aktivní legitimace. Není pravdou, jak uvádí odvolací soud, že zákon nestanoví, že by kratší lhůta měla být stanovena pouze a výlučně pro složení dražební jistoty v hotovosti nebo formou bankovní záruky, nýbrž uvádí, že v případě, že budou umožněny tyto formy, může být kratší. Podle ustanovení § 14 odst. 3 zákona o veřejných dražbách v dražební vyhlášce může být konec lhůty pro složení dražební jistoty v hotovosti k rukám dražebníka nebo ve formě bankovní záruky stanoven na určitý okamžik předcházející zahájení dražby, ne však na okamžik dřívější, než je šestnáctá hodina pracovního dne bezprostředně předcházejícího dni konání dražby. Takto vymezený časový oka