21 Cdo 1515/2010 — Nejvyšší soud

21 Cdo 1515/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:15. 3. 2011 Spisová značka:21 Cdo 1515/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:21.CDO.1515.2010.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Výpověď z pracovního poměru Dotčené předpisy:§ 52 písm. g) předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 13.04.2008 § 55 odst. 1 písm. b) předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 13.04.2008 § 241a odst. 3 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:22. 3. 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 1515/2010ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce Mgr. D. T., Dr., zastoupeného JUDr. Václavou Kubalíkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Politických vězňů č. 9, proti žalované Univerzitě Hradec Králové, vysoké škole se sídlem v Hradci Králové, Rokitanského č. 62, IČO 62690094, zastoupené JUDr. Jaroslavem Stachem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Jana Masaryka č. 632, o určení „neplatnosti rozvázání pracovního poměru“, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 13 C 59/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. listopadu 2009, č. j. 21 Co 331/2009-277, takto: I. Dovolání žalobce se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.050,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Jaroslava Stacha, advokáta se sídlem v Hradci Králové, Jana Masaryka č. 632. O d ů v o d n ě n í : Dopisem ze dne 18. 1. 2008 (který byl žalobci téhož dne doručen) žalovaná sdělila žalobci, že mu dává výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. g) zák. práce „pro soustavné méně závažné porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci“. Důvod k tomuto opatření spatřovala v tom, že dne 15. 11. 2007 byla žalobci doručena výtka „datovaná dnem 31. 10. 2007“, v níž mu děkan „Pedagogické fakulty UHK“ vytkl zejména, že „kompletně zrušil výuku stanovenou podle rozvrhu na čtvrtek a výuku podle rozvrhu od počátku semestru nerealizoval“, že „částečně přesunul výuku (bez vědomí vedoucího katedry) ze čtvrtka na středu bez zanesení do rozvrhu“ a že „sloučil odlišné předměty do jedné výukové aktivity“; zároveň žalobci uložil, aby „všechny výukové aktivity realizoval podle platného rozvrhu“, aby provedl „všechny organizační kroky tak, aby výuka probíhala řádně v souladu s platným rozvrhem od pondělí 5. 11. 2007“, a aby „o této skutečnosti okamžitě informoval všechny studenty a kopii zaslaných e-mailů odevzdal vedoucímu katedry“. Protože stanovené úkoly nebyly žalobcem splněny, vytkl děkan „PF UHK“ opětovně přípisem ze dne 13. 12. 2007 jejich nesplnění s tím, že „na splnění úkolů trvá“. Žalobce však uložené úkoly nesplnil a navíc se dopustil dalších porušení povinností spočívajících v tom, že jako vedoucí bakalářské práce neposkytl studentce sjednané konzultace, že se dne 15. 11. 2007 nedostavil do výuky ani na „předem sjednanou konzultaci se studentkou“ a, přestože studentka akceptovala jeho „bezprecedentní požadavek“ na setkání v Thajském bistru, nedostavil se dne 17. 11. 2007 na další sjednanou schůzku, že při vypisování termínů zkoušek z předmětu Interpretativní sociologie nevypsal dostatečný počet termínů v průběhu celého zkouškového období a termíny zkoušek nezveřejnil v dostatečném předstihu, že prostřednictvím fakultního informačního systému nevypsal termíny konání zkoušek z předmětů Pedagogika volného času a sociální deviace a Úvod do studia ani termíny konání zápočtů z předmětů Interpretativní sociologie, Pedagogika volného času a sociální deviace a Úvod do studia a že dne 4. 1. 2008 udělil zápočet z předmětů Úvod do studia L. T., která studium vůbec nezahájila. Žalobce se domáhal, aby bylo určeno, že „rozvázání pracovního poměru žalobce výpovědí ze dne 18. 1. 2008 je neplatné a pracovní poměr nadále trvá“. Žalobu odůvodnil zejména tím, že důvody uváděné ve výpovědi považuje za nepravdivé a účelové. Namítal, že z dopisu žalované není zřejmé, k jaké výuce se dne 15. 11. 2007 nedostavil, že „termínů zkoušek vypsal asi 6“, ale převážná většina studentů složila zkoušky v předtermínu a že, nezahájila-li studentka studium, nelze jí vystavit index a tak nebylo možno jí udělit zápočet; „navíc se zápočet uděluje na základě seminární práce, kterou rozhodně nemohla vypracovat“. Okresní soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 27. 2. 2009, č. j. 13 C 59/2008-229 (poté, co usnesením ze dne 13. 8. 2008, č. j. 13 C 59/2008-31, řízení „v části, v níž se žalobce domáhal o stanovení, že pracovní poměr nadále trvá“, zastavil), určil, že „rozvázání pracovního poměru žalobce výpovědí ze dne 18. 1. 2008 je neplatné“, a rozhodl, že žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení 3.528,- Kč rukám zástupce žalobce a že žalovaná je povinna zaplatit „na účet České republiky – Okresního soudu v Hradci Králové“ na svědečném 495,- Kč. Po provedeném řízení měl za prokázáno, že žalobce „pouze částečně přesunul výuku bez vědomí vedoucího katedry“ a že po upozornění tento stav odstranil; ostatních vytýkaných porušení se nedopustil. Bylo-li mu vytýkáno kompletní zrušení výuky stanovené podle rozvrhu na čtvrtek, sloučení odlišných předmětů a částečné přesunutí výuky bez vědomí katedry, těchto jednání se skutečně dopustil, avšak po upozornění vedoucího katedry vše vrátil do původního stavu podle platného rozvrhu. To, že svědkyni Ch. neposkytl opakovaně sjednané konzultace, je pochybení, které „žalobci nebylo prokázáno, ale vytknuto až ve výpovědi“. Nebylo prokázáno, že by L. T. zápočet udělil žalobce a navíc „došlo k zápisu pouze v systému FIS, nedošlo však k zápisu do písemné podoby výkazu o studiu a rovněž se jedná o první výtku udělenou mu až v rámci výpovědi“. Soud prvního stupně uzavřel, že nebylo prokázáno, že by se žalobce dopouštěl soustavného méně závažného porušování povinností vyplývajících z právních předpisů. K odvolání žalované Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 11. 11. 2009, č. j. 21 Co 331/2009-277, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl, a rozhodl, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení před okresním soudem 11.781,- a náklady odvolacího řízení 9.996,- Kč a „České republice na účet Okresního soudu v Hradci Králové“ náklady řízení 495,- Kč. Na rozdíl od soudu prvního stupně učinil závěr, že žalobce „nevypisoval ve fakultním informačním systému (FIS) v zimním semestru akademického roku 2007/2008 dostatečný počet termínů zápočtů a zkoušek z předmětu Interpretativní sociologie a termíny předepsaným způsobem (ve FIS) nezveřejnil v dostatečném předstihu“, že „prostřednictvím FIS nevypsal termíny zkoušek z předmětu Pedagogika volného času a sociální deviace a Úvod do studia a z těchto předmětů nevypsal termíny konání zápočtů“, že „neposkytl studentce Ch. opakovaně sjednané konzultace, dne 15. 11. 2007 se nedostavil do výuky a dne 17. 11. 2007 na sjednanou konzultaci“ a že „dne 4. 1. 2008 udělil zápočet z předmětu Úvod do studia L. T., která studium nezahájila“. Tato jednání zhodnotil jako zaviněné a závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, které „naplňuje výpovědní důvod podle § 52 písm. g) zákoníku práce“. Závažnost porušení povinností spatřoval odvolací soud v tom, že „šlo o porušování práv studentů, která jim dává vysokoškolský zákon a vnitřní předpisy fakulty“, významnější tím, že jde o veřejnou vysokou školu a že „porušování těchto povinností objektivně může znevážit úroveň studia na veřejné vysoké škole a poškodit pověst nejen fakulty, ale i vysoké školy“. Vzal rovněž v úvahu, že žalobce se porušení povinností dopustil, přestože mu předcházelo méně závažné porušení povinností s upozorněním na možnost výpovědi z pracovního poměru, vytýkaných ve výtce ze dne 31. 10. 2007. Protože odvolací soud považoval uvedená porušení povinností za závažná, nezabýval se již tvrzenými porušeními povinností, vytýkaných žalobci v dopisech ze dne 31. 10. 2007 a ze dne 13. 12. 2007. V dovolání proti rozsudku odvolacího soudu žalobce namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá jednak na nesprávném právním posouzení věci, zejména pokud jde o závažnost porušení povinností žalobce a současně má za to, že závěr odvolacího soudu vychází ze skutečností, které nemají oporu v provedeném dokazování. Vytýká odvolacímu soudu, že nevěnoval pozornost „konstatačnímu veletoči“ svědka P. (kterého opakovaně vyslechl) a na fakta, jím uváděná, „nazíral jako na relevantní“. Nesouhlasí s tím, že výslech svědkyň A., J. a L. odvola