21 Cdo 2061/2021 — Nejvyšší soud

21 Cdo 2061/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 4. 2022 Spisová značka:21 Cdo 2061/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:21.CDO.2061.2021.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Právní jednání (o. z.) Pracovněprávní vztahy Dotčené předpisy:§ 545 předpisu č. 89/2012 Sb. § 1721 předpisu č. 89/2012 Sb. § 4 předpisu č. 262/2006 Sb. ve znění do 30.06.2019 Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:20. 5. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 2061/2021-117 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka v právní věci žalobce L. K., narozeného dne XY, bytem v XY, proti žalované P., se sídlem v XY, reg. č. XY, zastoupené Mgr. Davidem Troszokem, advokátem se sídlem v Třinci, Staré město, Husova č. 401, o 459.586,61 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 115 C 138/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. února 2021, č. j. 15 Co 188/2020-84, takto: I. Dovolání žalované proti výrokům II. a III. rozsudku odvolacího soudu se odmítá, jinak se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 459.586,61 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% p. a. od 1. 7. 2019 do zaplacení. Uvedl, že mezi účastníky byl sjednán pracovní poměr na základě pracovní smlouvy ze dne 27. 11. 2017 na dobu určitou do 30. 11. 2019 s druhem práce „privátní bankéř“, že žalobce obdržel dne 25. 2. 2019 od žalované výpověď z pracovního poměru z organizačních důvodů a že dne 18. 6. 2019 došlo mezi účastníky k uzavření dohody o narovnání, podle níž byla žalovaná povinna uhradit žalobci odstupné ve výši sedminásobku průměrného výdělku, tj. 459.586,61 Kč. Odstupné mělo být vyplaceno na účet žalobce nejpozději do 30. 6. 2019, žalovaná však částku i přes výzvu žalobce nezaplatila. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že pracovní poměr mezi účastníky byl ukončen platnou výpovědí a že k uzavření dohody o narovnání nikdy nedošlo. Žalovaná měla v úmyslu s žalobcem dohodu o narovnání z důvodu ukončení pracovního poměru k oboustranné spokojenosti uzavřít, proces uzavření však nebyl ukončen. Žalovaná namítla, že neuzavírá smlouvy elektronicky, formou e-mailu, ale písemně. Dohoda o narovnání jako dokument o skončení pracovního poměru nebyla žalobci doručena do vlastních rukou. Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 1. 7. 2020, č. j. 115 C 138/2019-36, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 459.586,61 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 459.586,61 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení (výrok I.) a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 73.509,60 Kč k rukám zástupce žalobce (výrok II.). Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že mezi účastníky vznikl na základě pracovní smlouvy s účinností od 1. 12. 2017 pracovní poměr a že po doručení výpovědi z pracovního poměru z organizačních důvodů žalobci dne 25. 2. 2019, s níž žalobce nesouhlasil, proběhla mezi účastníky jednání, jejichž výsledkem bylo uzavření dohody o narovnání, podle které skončil pracovní poměr mezi účastníky dohodou ke dni 30. 6. 2019 z organizačních důvodů a žalovaná se zavázala zaplatit žalobci odstupné ve výši 459.586,61 Kč. Dospěl k závěru, že u dohody o rozvázání pracovního poměru i u dohody o odstupném byla dodržena písemná forma, jestliže byla prostřednictvím e-mailu žalobci doručena oferta dohody obsahující vlastnoruční podpisy osob oprávněných jednat za žalovanou a žalobce tento návrh přijal a opatřil rovněž vlastnoručním podpisem. Je třeba aplikovat § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., podle něhož je požadavek písemné formy naplněn i uzavřením smlouvy prostřednictvím e-mailu. K námitce žalované o nedodržení ustanovení § 334 a 335 zákoníku práce o doručování písemností dovodil, že „…listina obsahující návrh dohody o narovnání byla žalobci doručena do vlastních rukou, když ji podepsal…“. K odvolání obou účastníků (odvolání žalobce směřovalo jen proti výroku o nákladech řízení) Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 23. 2. 2021, č. j. 15 Co 188/2020-84, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 459.586,61 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 459.586,61 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení potvrdil (výrok I.), ve zbývající části výroku I. ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 0,25% ročně z částky 459.586,61 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že v této části žalobu zamítl (výrok II.), a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 98.774,40 Kč k rukám advokátky JUDr. Ireny Valíčkové, MBA (výrok III.). Uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena pracovní smlouva na dobu určitou do 30. 11. 2019, že dne 25. 2. 2019 žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce, že účastníci jednali o uzavření dohody o narovnání, neboť žalobce s výpovědí nesouhlasil a trval na dalším zaměstnávání. Znění této dohody (zaměstnavatel odvolává výpověď ze dne 25. 2. 2019, pracovní poměr zaměstnance končí na základě dohody z organizačních důvodů dne 30. 6. 2019, zaměstnanci náleží odstupné ve výši sedminásobku průměrného výdělku, tj. 459.586,61 Kč, které bude zaplaceno na účet zaměstnance do 30. 6. 2019, 12 hod.) zaslala v písemné formě žalovaná žalobci, včetně podpisů předsedy představenstva a generálního ředitele L. Š., a člena představenstva a vrchního ředitele M. Z. E-mailem zástupkyně žalobce sdělila žalované, že děkuje za uzavření dohody, posílá potvrzení, že dohoda byla ve sjednaném termínu podepsána i ze strany žalobce. Na tento e-mail reagovala žalovaná tak, že měli výhradu, že dohoda bude považována za uzavřenou až po předložení judikátu, o kterém dříve hovořili. I když písemnost týkající se pracovního poměru žalobce mu nebyla doručena řádně do vlastních rukou podle § 334 zákoníku práce a nebyl zvolen postup při doručování podle § 335 zákoníku práce, je třeba postupovat při posouzení řádného doručení a platnosti dohody o narovnání s přihlédnutím ke všem okolnostem a k základním zásadám pracovněprávních vztahů vymezených v § 1a zákoníku práce. Dohoda o narovnání byla uzavřena v souladu s § 1903 a násl. občanského zákona, je tedy možno vycházet také z ustanovení § 562 odst. 1 občanského zákona, podle kterého písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Způsob komunikace tedy zaslání dohody o narovnání ze dne 18. 6. 2019 prostřednictvím e-mailu nemohlo vzbuzovat u žalobce pochybnosti o úmyslu žalované uzavřít s ním dohodu o narovnání, o které předtím již jednali. Obsah dohody nevybočuje z předchozího jednání účastníků, závazek zaplatit žalobci odstupné vyplývá z ustanovení § 67 zákoníku práce a liší se pouze ve výši dohodnutého odstupného. Žalobce přijal nabídku žalované ohledně dohody o narovnání, přičemž zástupkyně žalobce akceptaci této nabídky žalované oznámila způsobem obvyklým mezi účastníky, tj. e-mailem ze dne 20. 6. 2019. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že „…mezi účastníky došlo platně k uzavření dohody o narovnání, ze které vyplývá závazek žalované mj. zaplatit odstupné v dohodnuté výši…“. Ke kompenzační námitce žalované nemohl odvolací soud přihlédnout, neboť tvrdí-li žalovaná, že částečně plnila dne 6. 8. 2019, nejde o skutečnost, která by nastala až po vyhlášení rozhodnutí. Proti rozsudku odvolacího soudu (v celém rozsahu) podala žalovaná dovolání. Namítla, že „běžný email“, scan podepsané dohody o narovnání, nemohl být právně relevantní nabídkou – ofertou k uzavření dohody o narovnání, neboť žalobce neudělil žalované písemný souhlas s tím, aby mu byl návrh na uzavření dohody poslán na e-mailovou adresu, a na kterou, žalobce (jeho zástupkyně) nepotvrdili doručení e-mailu žalované ze dne 19. 6. 2019 datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, žalovaná neudělila souhlas k tomu, aby jí žalobce (jeho zástupkyně) zaslali elektronický návrh, akceptaci či jiné právně závazné jednání, a žalovaná nepotvrdila převzetí e-mailu ze dne 20. 6. 2019 datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem. Nebyly tedy splněny podmínky doručování prostřednictvím sítě nebo služeb elektronických komunikací (§ 335 a § 337 zákoníku práce). Odvolací soud se odchýlil od ustálené judikatury dovolacího soudu při aplikaci zásady zvláštní zákonné ochrany zaměstnance podle § 1a ods