21 Cdo 2190/2009 – Nejvyšší soud

21 Cdo 2190/2009 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:9. 9. 2010 Spisová značka:21 Cdo 2190/2009 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:21.CDO.2190.2009.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odstupné Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů Dotčené předpisy:§ 67 odst. 1 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.12.2007 § 68 odst. 1 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.12.2007 § 338 odst. 1 a 2 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.12.2007 směrnice 2001/23/ § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve znění do 30.06.2009 § 243b odst. 2 část věty před středníkem o. s. ř. ve znění do 30.06.2009 Kategorie rozhodnutí:C EU Zveřejněno na webu:21. 9. 2010 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 2190/2009 ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně J. K., zastoupené JUDr. Miroslavem Richterem, advokátem se sídlem v Karviné - Ráji, Ciolkovského č. 282, proti žalovanému OKD, a.s. se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Prokešovo náměstí č. 2020/6, IČO 26863154, zastoupenému JUDr. Renatou Kadlubcovou, advokátkou se sídlem v České Těšíně - Mistřovicích, Hradišťská č. 119, o 44.874,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 25 C 55/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. února 2009 č.j. 16 Co 2/2009-33, takto: I. Dovolání žalobkyně se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 9.318,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Renaty Kadlubcové, advokátky se sídlem v České Těšíně - Mistřovicích, Hradišťská č. 119. Odůvodnění: Žalobkyně se domáhala, aby jí žalovaný zaplatil na odstupném poskytovaném při rozvázání pracovního poměru 44.874,- Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že u žalovaného pracovala od 1.2.1986 jako dělnice lampovny až do dne 31.8.2007, kterým pracovní poměr účastníků skončil na základě dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 22.6.2007; i když v dohodě nebyl uveden důvod rozvázání pracovního poměru, došlo k němu proto, že "představenstvem OKD, a.s. bylo dne 24.4.2007 rozhodnuto o zrušení lampoven na jednotlivých důlních vnitřních organizačních jednotkách OKD, a.s. s tím, že práce lampoven bude zajišťována dodavatelsky jinou akciovou společností, a to OKD, HBZS, a.s. na základě obchodních smluv o poskytování služeb, a to od 1.9.2007". Žalobkyně pracuje podle nové pracovní smlouvy u OKD, HBZS, a.s. a žalovaná jí odmítá vyplatit odstupné s odůvodněním, že "došlo fakticky k přechodu části činnosti na jiného zaměstnavatele" ve smyslu ustanovení § 338 odst.2 zákoníku práce, ačkoliv tyto skutečnosti nemají na nárok na odstupné žádný vliv. Žalovaný potvrdil, že žalobkyně u něj ukončila pracovní poměr ke dni 31.8.2007 z důvodů jí uvedených a že nastoupila do práce u OKD, HBZS, a.s. Požadované odstupné jí však nenáleží, neboť "předem vyčleněná část žalovaného byla na základě obchodní smlouvy trvale začleněna k jinému zaměstnavateli OKD, HBZS, a.s.", dne 7.9.2007 byla mezi žalovaným a OKD, HBZS, a.s. uzavřena Smlouva o poskytování služeb, na základě které "činnosti doposud vykonávané" žalovaným s účinností od 1.9.2007 začala vykonávat společnost OKD, HBZS, a.s., všichni zaměstnanci, kteří dosud vykonávali práci "na úseku lampoven" u žalovaného, vykonávají stejnou práci u přejímajícího zaměstnavatele a byly tak splněny zákonné předpoklady pro přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů podle ustanovení § 338 odst.2 zákoníku práce. Okresní soud v Karviné rozsudkem ze dne 30.9.2008 č.j. 25 C 55/2008-19 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 20.638,- Kč k rukám advokáta JUDr. Miroslava Richtera. Z provedených důkazů zjistil, že žalovaná se rozhodla "začlenit lampovny vnitřních organizačních jednotek OKD, a.s. do centrální lampovny OKD, HBZS, a.s. k 1.9.2007 prostřednictvím kupní smlouvy, na základě které bude do centrální lampovny převeden potřebný majetek", že "bylo rozhodnuto, že původní pracovní poměr bude ukončen a dojde k navázání pracovního poměru u nového zaměstnavatele OKD, HBZS, a.s.", a že "následně byla uzavřena smlouva o poskytování služeb ze dne 7.9.2007 mezi OKD, HBZS, a.s. jako poskytovatelem a OKD, a.s. jako objednatelem o poskytování služeb, na základě které se OKD, HBZS, a.s. zavázalo poskytovat OKD, a.s. za úplatu služby vztahující se k provozu lampoven se zřetelem na požadavky legislativy a řídících aktů objednatele" s účinností od 1.9.2007 na dobu neurčitou, a uzavřel, že "k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nedošlo". Protože žalobkyně rozvázala pracovní poměr dohodou ke dni 31.8.2007 z "organizačních důvodů, má nárok na odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku (§ 67 zákoníku práce), i když od 1.9.2007 uzavřela nový pracovní poměr u OKD, HBZS, a.s. "rovněž se zařazením jako pracovník lampovny s místem výkonu práce OKD, a.s. Důl ČSM". K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 26.2.2009 č.j. 6 Co 2/2009-33 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl, a rozhodl, že žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Na základě skutkových zjištění soudu prvního stupně dospěl k závěru, že podle smlouvy o poskytování služeb, uzavřené mezi žalovaným a OKD, HBZS, a.s. dne 7.9.2007, došlo k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, neboť ustanovení § 338 odst.2 zákoníku práce "nemá na mysli převod části zaměstnavatele k jinému zaměstnavateli, ale převod úkolů zaměstnavatele nebo jejich části k jinému zaměstnavateli", k němuž v projednávané věci došlo, když žalovaný "přestal vykonávat své úkoly vztahující se k provozu lampoven a smlouvou o poskytování služeb tyto úkoly převzal provozovatel, tedy OKD, HBZS, a.s. I když pracovní poměr účastníků skončil podle dohody ze dne 5.6.2007 ke dni 31.8.2007, žalobkyně nemá nárok na odstupné podle ustanovení § 67 zákoníku práce, neboť důvodem rozvázání pracovního poměru nemohla být - s ohledem na přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů na přejímajícího zaměstnavatele - žádná ze skutečností uvedených v ustanovení § 52 písm.a) až c) zákoníku práce. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Namítá, že nemohlo dojít k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, neboť po platném rozvázání pracovního poměru účastníků došlo k "uzavření nové pracovní smlouvy a tedy vzniku nového pracovního poměru" mezi žalobkyní a OKD, HBZS, a.s., a že smlouva o poskytování služeb byla mezi žalovaným a OKD, HBZS, a.s. uzavřena až po sjednání dohody o rozvázání pracovního poměru a po skončení pracovního poměru dne 7.9.2007 "se zpětnou účinností ke dni 1.9.2007" (nemohla proto přejít práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů žalobkyně, která dne 1.9.2007 již nebyla zaměstnancem žalované). Žalobkyně poukazuje na to, že uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru jí navrhl žalovaný z důvodu, že "dochází k organizační změně, tedy rušení lampovny", že s ní vypořádala všechna práva a povinnosti "jako při rozvázání pracovního poměru" a že začala tvrdit přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů teprve poté, co jí žalobkyně požádala o poskytnutí odstupného. Žalobkyně uzavírala dohodu o rozvázání pracovního poměru v přesvědčení (jak ji ujišťovali zaměstnanci žalovaného), že rozvázání pracovního poměru je "nutné z důvodu zrušení lampovny" a že jí náleží odstupné; v důsledku postupu zaměstnanců žalovaného jí vznikla škoda "ve výši odstupného, které by jí příslušelo". Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a aby věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Žalovaný navrhl, aby dovolací soud dovolání jako zjevně bezdůvodné odmítl, popř. zamítl. Uvedl, že "nebyl naplněn" ani jeden z důvodů uvedených v ustanovení § 52 zákoníku práce, který zakládá nárok na odstupné, když bylo prokázáno, že došlo k převodu části činnosti žalovaného "na nový subjekt", s nímž zákoník práce spojuje přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Požadavek žalobkyně na náhradu škody představuje nové tvrzení, které v dovolání není přípustné. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 30.6.2009 (dále jen "o.s.