21 Cdo 2746/2024 — Nejvyšší soud

21 Cdo 2746/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:7. 11. 2024 Spisová značka:21 Cdo 2746/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:21.CDO.2746.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nepřípustnost dovolání Dovolací důvody Znalecký posudek Exekuce Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 241a odst. 1 o. s. ř. § 243c odst. 1 o. s. ř. § 336 odst. 1 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:20. 11. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 2746/2024 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v exekuční věci oprávněné OJGAR, s. r. o. se sídlem v Praze 5, Křížová č. 1018/6, IČO 27404498, zastoupené JUDr. Jiřím Vodičkou, advokátem se sídlem v Praze 5, Drtinova č. 557/10, proti povinným 1) B. M. L., zastoupené Mgr. Markem Procházkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Jáchymova č. 26/2, a 2) J. L., zastoupenému Mgr. Petrem Niplem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Pankráci č. 449/11, o určení ceny nemovitostí, vedené u soudního exekutora JUDr. Ivo Luhana, Exekutorský úřad Praha 1, zastupujícího soudního exekutora JUDr. Milana Makaria, Exekutorský úřad Praha – západ, pod sp. zn. 156 EX 3504/13 , o dovolání povinné 1) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. července 2024, č. j. 20 Co 202/2024-334, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: 1. Usnesením ze dne 3. 7. 2024, č. j. 20 Co 202/2024-334, Krajský soud v Praze potvrdil usnesení soudního exekutora ze dne 19. 3. 2024, č. j. 156 EX 3504/13-302, kterým soudní exekutor rozhodl o ceně nemovitostí, a to parcely č. XY o výměře XY, jejíž součástí je stavba byt. domu č. p. XY, stojící na pozemku p. č. XY, vše v k. ú. XY (výrok I), příslušenství těchto nemovitostí tvoří inženýrské sítě, a to přípojky elektřiny, přípojky vodovodu, přípojky kanalizace a přípojky plynu (výrok II), určil výslednou cenu těchto nemovitostí včetně příslušenství částkou 147 081 000 Kč (výrok III), určil, že věcná břemena, výměnky, nájemní, pachtovní či předkupní práva, která prodejem nezaniknou, nebyly zjištěny (výrok IV), a určil, že nejsou známa nájemní práva, pachtovní práva a věcná břemena, o kterých by mělo být rozhodnuto, že zaniknou (výrok V). Dospěl k závěru, že znalecký posudek, včetně vyjádření znalce, je dostatečný, srozumitelný a přesvědčivý podklad pro určení výsledné ceny nemovitostí pro účely dražby. Znalec provedl ohledání nemovitých věcí, jím zvolené realizované porovnávací vzorky mají své opodstatnění (jde o nemovitosti na XY a XY, u nichž byl realizován prodej), srozumitelně se vyjádřil ke kladným i záporným stránkám oceňovaných nemovitostí. 2. Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná 1) dovolání. Přípustnost i důvodnost dovolání spatřuje v tom, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu při řešení otázek procesního práva, a to: [1] Lze vadu v podobě nepřezkoumatelného usnesení soudního exekutora o ceně, které má podklad v nepřezkoumatelně nebo zjevně chybně vypracovaném znaleckém posudku ustanoveného znalce, zhojit pouze dodatečně vypracovaným písemným vyjádřením ustanoveného znalce? [2] Může soud ve věci rozhodnout, aniž by vyslechl znalce, a to v situaci, kdy povinný vznáší proti závěrům znalce uvedeným ve znaleckém posudku podstatné a odůvodněné výhrady, jejichž vyjasnění je pro rozhodnutí podstatné? 3. Dovolatelka má za to, že při řešení obou otázek se odvolací soud odchýlil od závěrů usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2023, sp. zn. 20 Cdo 1325/2023. Navrhla, aby bylo usnesení odvolacího soudu zrušeno a věc vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Navrhla odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného usnesení. 4. Oprávněná navrhla, aby dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítl. 5. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) projednal dovolání povinné 1) podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání. 6. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). 7. Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). 8. Dovolání není přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je (ve vztahu k řešení dovolatelkou vytknuté stěžejní otázky hodnocení znaleckého posudku pro určení výsledné ceny dražených nemovitostí) v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu a není důvod (dovolatelka jej netvrdí), aby uvedená otázka byla řešena jinak. 9. Judikatura Nejvyššího soudu dospěla k závěru, že při hodnocení znaleckého posudku, tedy i znaleckého posudku při oceňování nemovitých věcí v exekučním řízení [§ 336 odst. 1 o. s. ř., § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů], obecně platí, že soud musí mimo jiné zkoumat, zda znalec splnil úkol, který mu byl vymezen; zjistí-li soud, že znalec tento úkol nesplnil vůbec nebo nedostatečným způsobem, nebo má-li soud pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku, nemůže jej nahradit vlastním názorem, nýbrž musí znalci uložit, aby podal vysvětlení, posudek doplnil nebo jinak odstranil jeho nedostatky, popřípadě aby vypracoval nový posudek, nebo musí ustanovit jiného znalce, aby věc znovu posoudil a vyjádřil se i ke správnosti již podaného posudku; hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení; soud však nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znaleckého posudku, neboť k tomu soudci nemají odborné znalosti anebo je nemají v takové míře, aby mohli toto přezkoumání zodpovědně učinit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3043/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2014, sp. zn. 21 Cdo 73/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2015, sp. zn. 26 Cdo 2965/2015), v usnesení o určení ceny nemovité věci (§ 336a o. s. ř.) se pak soud musí vypořádat s námitkami a připomínkami k odhadu nemovité věci a musí uvést všechny rozhodující okolnosti, ke kterým přihlédl při určení odhadní ceny [srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3043/2013, a v něm vyjádřený právní závěr, že obvyklou cenou se rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění, přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby, okolnostmi, majícími vliv na obvyklou cenu, které musí být zváženy, jsou především místo, kde nemovitost leží, úroveň cen obvykle dosahovaných při prodeji srovnatelných nemovitostí, ale také účel, pro který je cena zjišťována. Účelem ocenění nemovitosti ve smyslu ustanovení § 66 odst. 5 (nyní § 66 odst. 8 – pozn. dovolacího soudu) exekučního řádu ve spojení s ustanoveními § 336 a 336a o. s. ř. není stanovení ceny, za kterou bude věc v exekučním (vykonávacím) řízení prodána, nýbrž pouze určení východiska pro stanovení nejnižšího podání (nemovitost se při výkonu rozhodnutí prodává za nejvyšší podání, a kolik toto podání bude činit, se ukáže až v samotné dražbě – srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. 20 Cdo 1478/2013, ze dne 17. 8. 2005, sp. zn. 20 Cdo 1083/2005, či ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 30 Cdo 511/2014)]. Současně platí, že znalcem použitá metodika zpracování znaleckého posudku souvisí s věcnou správností odborných závěrů posudku, které soud přezkoumávat nemůže (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. 26 Cdo 3928/2013, uveřejněný pod č. 38/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 1