21 Cdo 3019/2018 — Nejvyšší soud

21 Cdo 3019/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 3. 2019 Spisová značka:21 Cdo 3019/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:21.CDO.3019.2018.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Školství Odvolání Neplatnost právních jednání (o. z.) [ Právní jednání (o. z.) ] Dotčené předpisy:§ 166 odst. 4 předpisu č. 561/2004Sb. § 166 odst. 5 předpisu č. 561/2004Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:16. 6. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 3019/2018-234 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobkyně R. N., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Terezou Smutnou, advokátkou se sídlem v Pardubicích, Bratranců Veverkových č. 396, proti žalovaným 1) Mateřské škole Kočička Kočí, okres Chrudim, příspěvkové organizaci, se sídlem v Kočí č. 98, IČO 71294724, a 2) obci Kočí, se sídlem obecního úřadu v Kočí č. 92, IČO 00270288, obou zastoupených JUDr. Josefem Moravcem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí č. 135/19, o neplatnost odvolání z vedoucího pracovního místa a o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 8 C 258/2015 a 8 C 35/2016, o dovolání žalovaných 1) a 2) proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 13. listopadu 2017 č.j. 18 Co 304/2017-207, takto: I. Dovolání žalovaných 1) a 2) proti rozsudku krajského soudu ve výroku, kterým byl změněn rozsudek Okresního soudu v Chrudimi ze dne 23.5.2017 č.j. 8 C 258/2015-154 ve výroku o náhradě nákladů řízení, se odmítá. II. Rozsudek krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Hradci Králové k dalšímu řízení. Odůvodnění: Dopisem ze dne 10.8.2015, který žalobkyně převzala dne 21.8.2015, žalovaná 2) obec Kočí [jako zřizovatel žalované 1)] sdělila žalobkyni, že ji odvolává z funkce ředitelky žalované 1) Mateřské školy Kočička Kočí ke dni 31.8.2015. Důvod odvolání spatřovala v „závažném porušení právních povinností, spočívajícím v porušení § 3 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, neboť došlo k přerušení provozu v MŠ Kočička Kočí v období od 13.7.2015 do 25.8.2015, ačkoliv toto přerušení nebylo projednáno se zřizovatelem, ani o tomto přerušení nebyla zveřejněna informace nejméně 2 měsíce předem“, a „dále došlo k porušení § 33 školského zákona spočívajícím zejména v nevhodném chování k dětem“. Dopisem ze dne 27.10.2015, který žalobkyně převzala téhož dne, žalovaná 1) sdělila žalobkyni, že jí dává výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce. Důvod výpovědi spatřovala v tom, že po odvolání žalobkyně z funkce ředitelky žalované 1) pro ni žalovaná 1) nemá práci odpovídající jejímu zdravotnímu stavu a kvalifikaci, a proto podle ustanovení § 73a odst. 2 zák. práce je dán výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce. Žalobkyně se (dvěma samostatnými žalobami podanými dne 3.12.2015 a dne 15.2.2016) domáhala, aby bylo určeno, že uvedené odvolání z vedoucího pracovního místa a uvedená výpověď z pracovního poměru jsou neplatné. Žaloby odůvodnila zejména tím, že u žalované 1) byla od 1.8.2014 zaměstnána jako ředitelka a že písemné vyhotovení odvolání neobsahuje dostatečně určité a jednoznačné vymezení důvodů pro odvolání žalobkyně, neboť není zřejmé, kdo se měl dopustit nevhodného chování k dětem, kdy a jakým způsobem k takovému jednání mělo dojít. Kromě toho důvod pro odvolání žalobkyně podle ustanovení § 166 odst. 5 písm. a) školského zákona, spočívající v porušení právních povinností závažným způsobem, nebyl vůbec naplněn. Přerušení provozu žalované 1) v době letních prázdnin, o kterém se zákonní zástupci dětí dozvěděli dostatečně včas, „nelze chápat jako akt svévole, ale jako nezbytné organizační opatření zaměstnavatele“, které je každoročně sděleno zřizovateli školy [žalované 2)] „v rámci běžné komunikace mezi školou a obcí“. Vzhledem k neplatnému odvolání, které mělo „šikanózní charakter založený osobním zájmem starostky žalované 2)“, je podle názoru žalobkyně neplatná i následná výpověď z pracovního poměru, která s odvoláním „bezprostředně souvisí“. Navíc se žalobkyně domnívá, že žalovaná 1) po odvolání pro ni měla vhodné pracovní místo, a to místo učitelky, na kterém od 1.9.2015 pracovala, a rovněž pozici ředitelky, na niž v říjnu 2015 probíhalo výběrové řízení. Okresní soud v Chrudimi (poté, co usnesením ze dne 12.10.2016 č.j. 8 C 258/2015-86 řízení o žalobách žalobkyně vedená pod sp. zn. 8 C 258/2015 a 8 C 35/2016 spojil ke společnému řízení nadále vedenému pod sp. zn. 8 C 258/2015) rozsudkem ze dne 23.5.2017 č.j. 8 C 258/2015-154 určil, že odvolání žalobkyně z funkce ředitelky žalované 1) provedené dopisem žalované 2) ze dne 10.8.2015 je neplatné a že výpověď z pracovního poměru daná žalobkyni dopisem žalované 1) ze dne 27.10.2015 je neplatná, a rozhodl, že „žalované jsou rukou společnou a nerozdílnou povinny nahradit žalobkyni náklady řízení“ ve výši 19.800,- Kč k rukám zástupkyně žalobkyně. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že „žalobkyně své povinnosti ve vztahu k provozu mateřské školy splnila“, jestliže o přerušení provozu žalované 1) i jeho prodloužení byli rodiče dětí včas informováni na nástěnce školy i na třídní schůzce dne 8.6.2015, na které byla přítomna rovněž starostka obce Kočí (tj. statutární orgán zřizovatele) , aniž by zde k prodloužení přerušení provozu vznesla jakékoliv námitky. Tvrzené nevhodné chování k dětem soud prvního stupně „také nemá za prokázané“, neboť „žalovanými navržení svědci v této souvislosti neuvedli žádné konkrétní skutečnosti“. Za tohoto stavu uzavřel, že „v daném případě nebyla splněna podmínka stanovená v § 166 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb. pro odvolání žalobkyně z funkce ředitelky žalované 1)“; proto je odvolání žalobkyně neplatné a „už z tohoto důvodu je neplatná i výpověď z pracovního poměru ze dne 27.10.2015“. Závěrem dodal, že „i kdyby bylo odvolání žalobkyně platné, má za prokázané, že zaměstnavatel [žalovaná 1)], který měl k dispozici pracovní místo učitelky mateřské školy, toto další zařazení žalobkyni nenabídl“. K odvolání žalovaných Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 13.11.2017 č.j. 18 C 304/2017-207 rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujících výrocích o věci samé potvrdil, ve výroku o nákladech řízení změnil tento rozsudek tak, že každá ze žalovaných je povinna „nahradit“ žalobkyni náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 23.070,- Kč k rukám její zástupkyně Mgr. Terezy Šmokové, a rozhodl, že tamtéž je každá ze žalovaných povinna „nahradit“ žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 5.082,- Kč. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o souladu jednání žalobkyně při přerušení provozu žalované 1) s právními předpisy, neboť tato včas projednala a oznámila přerušení provozu žalované 1) i jeho prodloužení více než dva měsíce dopředu. Ohledně vytčeného „nevhodného chování k dětem“ však odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně dovodil, že „v této části je neplatnost odvolání z funkce založena již neurčitostí tohoto právního jednání, kterou nelze zhojit ani výkladem projevu vůle zřizovatele“. I když se „při zpětném hodnocení zdá být právní jednání zřizovatele celkem určité, neboť v průběhu řízení před soudy obou stupňů byla přednesena řada tvrzení o konkrétních skutečnostech“, v době podání žaloby však informace žalobkyně byly nedostatečné, neboť „je nemyslitelné, aby žalobkyně v tomto typu řízení prokazovala se zřetelem ke všem skutečnostem a ze všech možných úhlů pohledu, že se chovala a chová k dětem vhodně“. Opačný výklad (vyjádřený v rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 19 Co 661/2007), podle něhož zřizovatel školy nemá povinnost v odvolání z funkce vedoucího školského zaměstnance skutkově vymezit, který z možných důvodů vyjmenovaných v ustanovení § 166 odst. 4 a 5 školského zákona použil, má podle názoru odvolacího soudu „mimo jiných nedostatků i ústavněprávní deficit (rozpor s čl. 36 Listiny)“. Nad rámec odvolací soud uvedl, že „i kdyby bylo odvolání žalobkyně z funkce ředitelky určité a žalovaná 2) tam uvedla tvrzení, jež přednesla v průběhu řízení, je třeba dovodit, že tato tvrzení zůstala neprokázaná, jak uzavřel celou věc okresní soud, s jehož skutkovými závěry se odvolací soud ztotožnil“. Vzhledem k neplatnosti odvolání žalobkyně z funkce ředitelky, odvolací soud konstatoval rovněž neplatnost následné výpovědi z pracovního poměru. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podaly žalované 1) a 2) dovolání. Namítaly, že odvolací soud postup