21 Cdo 3816/2023 — Nejvyšší soud

21 Cdo 3816/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:8. 7. 2024 Spisová značka:21 Cdo 3816/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:21.CDO.3816.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Prodej movitých věcí a nemovitostí Znalecký posudek Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 241a odst. 1 o. s. ř. § 336 odst. 1 o. s. ř. § 336a o. s. ř. § 66 odst. 5 předpisu č. 120/2001 Sb. ve znění do 31.12.2021 Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:25. 7. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 3816/2023- USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v exekuční věci oprávněné IT credit, s. r. o. se sídlem v Praze 8, Pernerova č. 502/50, IČO 26444437, zastoupené Mgr. Viktorem Procházkou, advokátem se sídlem v Brně, Lazaretní č. 925/9, proti povinnému R. Ch., zastoupenému JUDr. Ing. Milošem Olíkem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Praze 4, Na Pankráci č. 1683/127, pro 45 180 459,22 Kč s příslušenstvím, prodejem zástavy, o určení ceny nemovitostí, vedené u soudního exekutora JUDr. et. PhDr. Jiřího Leskovjana, LL.M., Exekutorský úřad Praha 4, se sídlem v Praze 1, Školská č. 695/38, pod sp. zn. 189 EX 2943/19, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. srpna 2023, č. j. 16 Co 219/2023-88, takto: Dovolání povinného se odmítá. Odůvodnění: 1. Exekučním příkazem č. j. 189 EX 2943/19-17, který nabyl právní moci 3. 8. 2022, nařídil soudní exekutor exekuci prodejem nemovitostí povinného, k jejich ocenění ustanovil znalkyni Ing. Kamilu Štěpánkovou, která po ohledání nemovitých věcí podala znalecký posudek dne 22. 9. 2022 se závěrem o obvyklé ceně ve výši 9 800 000 Kč. Soudní exekutor vydal usnesení o určení ceny nemovitých věcí ze dne 4. 10. 2022, č. j. 189 EX 2943/19-50, které bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2023, č. j. 16 Co 395/2022-64, zrušeno a věc byla vrácena soudnímu exekutorovi. Znalkyně byla soudním exekutorem vyzvána k doplnění znaleckého posudku, což učinila dodatkem dne 5. 5. 2023. 2. Soudní exekutor poté usnesením ze dne 18. 5. 2023, č. j. 189 EX 2943/19-70, rozhodl tak, že se exekuce týká v usnesení uvedených nemovitých věcí a jejich příslušenství (výroky I. a II.), že výsledná cena těchto nemovitých věcí a jejich příslušenství činí 9 800 000 Kč (výrok III.), přičemž na nich neváznou žádná věcná břemena a nájemní práva, která prodejem v dražbě nezaniknou (výrok IV.), a že znalkyni Ing. Kamile Štěpánkové se přiznává znalečné ve výši 9 438 Kč. Dospěl k závěru, že znalkyně provedla ocenění v souladu se zadáním, znalecký posudek ve znění dodatku má všechny náležitosti, závěry v něm jsou náležitě odůvodněny, podloženy obsahem nálezu a výsledky šetření. 3. K odvolání povinného Městský soud v Praze usnesením ze dne 3. 8. 2023, č. j. 16 Co 219/2023-88, usnesení soudního exekutora ze dne 18. 5. 2023, č. j. 189 EX 2943/19 -70, potvrdil. Dospěl k závěru, že znalecký posudek, zejména jeho dodatek, je dostatečný, srozumitelný a přesvědčivý podklad pro určení výsledné ceny nemovitostí pro účely dražby. Znalkyně provedla ohledání nemovitých věcí, jí zvolené realizované porovnávací vzorky mají své opodstatnění, logicky a srozumitelně popsala, jak dospěla k obvyklé ceně 9 800 000 Kč. Provedla dvojí určení obvyklé ceny celého komplexu nemovitostí, za prvé vyšla ze tří sousedících pozemků, na dvou z nich jsou stavby, třetí je zahrada, s výslednou cenou 9 800 000 Kč, a za druhé ze tří sousedících pozemků s tím, že dosavadní stavby lze hypoteticky odstranit a pozemky využít pro novou výstavbu, s výslednou cenou 10 000 000 Kč (náklady na odstranění staveb mají představovat 1 500 000 Kč). Odhad odpovídá současnému faktickému stavu nemovitostí. K posudku znaleckého ústavu ČVUT, Fakulty stavební ze dne 30. 9. 2022, který předložil povinný, a v němž jsou nemovitosti oceněny tržní cenou 38 171 000 Kč, soud dovodil, že závěr o ceně vychází nikoliv z realizovaných prodejů, ale z nabídek, podkladem pro rozhodnutí o ceně proto být nemůže. 4. Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání. Namítá, že odvolací soud nesprávně posoudil určení ceny obvyklé, nedostatečně se vypořádal s námitkami povinného a neprovedl výslech znalce ke zjištění ceny nemovitostí. Znalkyně srovnávala pouze tři prodeje pozemků a dva prodeje rodinných domů, což je nedostatečné, odůvodnění odvolacího soudu považuje za vnitřně rozporné a nepřezkoumatelné. Soud se nevypořádal s předloženým posudkem ČVUT a v něm zjištěnou cenou, jeho rozhodnutí „v kontextu prvního odvolacího řízení je překvapivé“. Soudní exekutor závěry obsažené ve znaleckém posudku a jeho dodatku pouze bez dalšího převzal do usnesení o ceně. Odvolací soud reagoval na námitky povinného prostým převzetím závěrů dodatku znaleckého posudku, porušil tak jeho právo na spravedlivý proces. Navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. 5. Oprávněná navrhla, aby dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítl, neboť odvolací soud správně zjistil skutkový stav a věc správně právně posoudil. 6. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) projednal dovolání povinného podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání. 7. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). 8. Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). 9. Dovolání není přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je (ve vztahu k řešení dovolatelem vytknuté stěžejní otázky hodnocení znaleckého posudku pro určení výsledné ceny dražených nemovitostí) v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu a není důvod (dovolatel jej netvrdí), aby uvedená otázka byla řešena jinak. 10. Judikatura Nejvyššího soudu dospěla k závěru, že při hodnocení znaleckého posudku, tedy i znaleckého posudku při oceňování nemovitých věcí v exekučním řízení [§ 336 odst. 1 o. s. ř., § 69 zákona č. 120/2001 Sb., zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2021 (dále jen „exekuční řád“)], obecně platí, že soud musí mimo jiné zkoumat, zda znalec splnil úkol, který mu byl vymezen; zjistí-li soud, že znalec tento úkol nesplnil vůbec nebo nedostatečným způsobem, nebo má-li soud pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku, nemůže jej nahradit vlastním názorem, nýbrž musí znalci uložit, aby podal vysvětlení, posudek doplnil nebo jinak odstranil jeho nedostatky, popřípadě aby vypracoval nový posudek, nebo musí ustanovit jiného znalce, aby věc znovu posoudil a vyjádřil se i ke správnosti již podaného posudku; hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení; soud však nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znaleckého posudku, neboť k tomu soudci nemají odborné znalosti anebo je nemají v takové míře, aby mohli toto přezkoumání zodpovědně učinit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3043/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2014, sp. zn. 21 Cdo 73/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2015, sp. zn. 26 Cdo 2965/2015), v usnesení o určení ceny nemovité věci (§ 336a o. s. ř.) se pak soud musí vypořádat s námitkami a připomínkami k odhadu nemovité věci a musí uvést všechny rozhodující okolnosti, ke kterým přihlédl při určení odhadní ceny [srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3043/2013, a v něm vyjádřený právní závěr, že obvyklou cenou se rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v