21 Cdo 3913/2015 — Nejvyšší soud

21 Cdo 3913/2015 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:15. 9. 2016 Spisová značka:21 Cdo 3913/2015 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.3913.2015.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Dědění Dědické řízení Zastavení řízení Podmínky řízení Bezdůvodné obohacení Způsobilost být účastníkem řízení Společné jmění manželů Jmění Dotčené předpisy:§ 3069 o. z. § 143 odst. 1 písm. b) obč. zák. § 470 obč. zák. § 481 obč. zák. § 107 odst. 1 o. s. ř. § 107 odst. 2 o. s. ř. § 107 odst. 5 o. s. ř. § 118a odst. 1 o. s. ř. § 118a odst. 2 o. s. ř. § 118a odst. 3 o. s. ř. § 159a odst. 4 o. s. ř. § 175b o. s. ř. § 175n o. s. ř. § 175q odst. 1 písm. d) o. s. ř. § 175v odst. 2 o. s. ř. § 175v odst. 3 o. s. ř. § 213b o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:2. 12. 2016 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 3913/2015 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobce Bytové družstvo Slezská 11 se sídlem v Praze 2, Slezská č. 11, IČO 61463019, zastoupeného JUDr. Ivo Palkoskou, advokátem se sídlem v Kladně, Kleinerova č. 1504, proti žalovaným 1) Ing. P. L., 2) M. M. L a 3) M. L., jako dědicům po Ing. J. L., zemřelém dne 28. února 2010, všem zastoupeným JUDr. Markem Nespalou, advokátem se sídlem v Praze 2, Vyšehradská č. 421/21, o vydání bezdůvodného obohacení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 9 C 269/2000, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. ledna 2015 č. j. 29 Co 353/2014-861, takto: Rozsudek městského soudu a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 12. března 2014 č. j. 9 C 269/2000-803 [s výjimkou výroku, kterým bylo žalované 1) uloženo zaplatit žalobci 854 286,60 Kč s úrokem z prodlení] se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 9 k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobce se původně společně s dalšími 40 žalobci jako spoluvlastníky nebytových prostor č. 2033/102 a č. 2033/106 v domě v P., k. ú. V., žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 2 dne 27. 7. 2000 a doplněnou podáním ze dne 15. 1. 2001 domáhal, aby jim Ing. J. L., (dále jen „Ing. J. L.“), Z. A., (dále jen „Z. A.“), a společnost KB+C obchodní, s. r. o., IČO 40762157 (dále jen „KB+C obchodní, s. r. o.“), vymazaná z obchodního rejstříku dnem 28. 10. 2006, jejíž jmění přešlo na nástupnickou společnost K + B Expert, s. r. o., IČO 40613666, zaplatili 1 328 352 Kč s tím, že v rozsahu plnění jednoho z žalovaných zaniká povinnost ostatních žalovaných. Žalobu zdůvodnili zejména tím, že jsou spoluvlastníky nebytových prostor č. 2033/102 a č. 2033/106 v I. suterénu a v přízemí v domě v k. ú. V. v P. 4, že Ing. J. L. a Z. A. uzavřeli s právním předchůdcem žalobců Lidovým bytovým družstvem Praha neplatnou smlouvu o nájmu nebytových prostor a přenechali předmětné nebytové prostory k užívání společnosti KB+C obchodní, s. r. o. za 90 000 Kč až 110 000 Kč měsíčně, že tato společnost užívá nebytové prostory „na základě neplatné smlouvy“ a získává bezdůvodné obohacení na úkor žalobců a že Ing. J. L. a Z. A. přijímáním plateb od této společnosti rovněž získávají bezdůvodné obohacení na úkor žalobců, neboť se jedná o platby za užívání nebytových prostor, které jsou ve vlastnictví žalobců, a proto se žalobci domáhají vydání tohoto bezdůvodného obohacení „za období od 27. 7. 1998 do podání žaloby, tj. za 24 měsíců“, jehož celková výše činí 2 160 000 Kč, s tím, že žalobci dostávají od Ing. J. L. a Z. A. měsíčně částku 34 652 Kč odpovídající sjednanému nájmu za všechny nebytové prostory v domě, které si tito žalovaní od právního předchůdce žalobců pronajali, avšak s ohledem na neplatnost smlouvy o nájmu nebytových prostor se podle názoru žalobců jedná o vrácení bezdůvodného obohacení, jež si žalobci „započítávají na žalované bezdůvodné obohacení“. Původní žalovaní Ing. J. L. a Z. A. namítali, že vynaložili nemalé prostředky na zhodnocení předmětných nebytových prostor, v důsledku čehož se nemovitost podle znaleckého posudku zhodnotila o 2 480 370 Kč, že dohodou ze dne 1. 11. 1994 ukončili své společné podnikání v předmětných nebytových prostorách a že od 1. 1. 1995 tyto prostory na základě nájemní smlouvy uzavřené s Lidovým bytovým družstvem v Praze 2 užíval pouze Ing. J. L., který připustil, že uzavřel s právním předchůdcem žalobce absolutně neplatnou nájemní smlouvu, na základě které se měl stát nájemcem nebytových prostor, avšak uvedl, že na základě smlouvy o spolupráci tyto nebytové prostory užívala společnost KB+C obchodní, s. r. o., že plnění, které mu tato společnost poskytovala, nebylo podnájemným, ale úhradou za obchodní spolupráci, že po celou dobu řádně platil částku dohodnutou jako nájemné, jehož výše podle dohody stran odpovídala hodnotě užívaných prostor, a že mu nevzniklo užíváním nebytových prostor bezdůvodné obohacení. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že na jeho straně bezdůvodné obohacení vzniklo, vznesl Ing. J. L. námitku započtení nákladů vynaložených na zhodnocení nebytových prostor a částky 400 000 Kč vyplacené za prodloužení nájemní smlouvy do roku 2015. Společnost KB+C obchodní, s. r. o. zejména namítala, že užívala předmětné nebytové prostory na základě smlouvy o obchodní spolupráci ze dne 26. 4. 1993 v dobré víře, že Ing. J. L. platila dohodnutý finanční obnos jako kompenzaci za svůj nižší ekonomický přínos a že případný nárok na vydání bezdůvodného obohacení mohou žalobci uplatňovat jen vůči Ing. J. L., se kterým jsou jako právní nástupci původního pronajímatele v právním vztahu a který byl povinen jim platit nájemné. Obvodní soud pro Prahu 9 – poté, co Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 18. 10. 2000 č. j. 14 C 151/2000-11 vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci místně příslušnému Obvodnímu soudu pro Prahu 9, co usnesením ze dne 26. 2. 2002 č. j. 9 C 269/2000-106 zastavil řízení proti Z. A. z důvodu zpětvzetí žaloby vůči tomuto žalovanému, co usnesením ze dne 16. 8. 2002 č. j. 9 C 269/2000-119 vyloučil návrhy původních žalobců P. T., V. H., V. G., J. H., Z. M., JUDr. V. C. a A. C. k samostatnému projednání, co Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 1. 2004 č. j. 62 Co 502/2003-170 změnil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 17. 10. 2003 č. j. 9 C 269/2000-164 tak, že namísto původního žalobce F. F., který dne 12. 10. 2002 zemřel, bude v řízení pokračováno s K. F., co Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 16. 4. 2004 č. j. 9 C 269/2000-186 připustil, aby z řízení vystoupili dosavadní žalobci kromě K. F. a Bytového družstva Slezská 11 a aby na jejich místo vstoupil nabyvatel práva žalobce Bytové družstvo Slezská 11, co usnesením ze dne 29. 6. 2004 č. j. 9 C 269/2000-196 připustil, aby z řízení vystoupil dosavadní žalobce K. F. a na jeho místo nastoupil nabyvatel práva žalobce Bytové družstvo Slezská 11, co usnesením ze dne 9. 8. 2004 č. j. 9 C 269/2000-202 rozhodl, že řízení ve věcech vedených pod sp. zn. 9 C 269/2000 a sp. zn. 9 C 170/2002 se spojují ke společnému řízení a že věc nadále bude vedena pod sp. zn. 9 C 269/2000, co usnesením vyhlášeným u jednání dne 20. 12. 2004 připustil změnu žaloby provedenou podáním původních žalobců ze dne 28. 4. 2003, podle níž se žalobce nadále po žalovaných domáhal vydání bezdůvodného obohacení za období od 27. 7. 1998 do 31. 8. 2002 ve výši 1 838 995 Kč „na účet žalobce Bytové družstvo Slezská 11“ s tím, že v rozsahu plnění jednoho z žalovaných zaniká povinnost druhého žalovaného, a co usnesením vyhlášeným u jednání dne 23. 2. 2005 připustil změnu žaloby provedenou podáním žalobce ze dne 21. 12. 2004, podle níž se žalobce nadále po žalovaných domáhal zaplacení 2 091 190 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 328 352 Kč ode dne následujícího po dni doručení žaloby žalovaným do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 762 838 Kč ode dne následujícího po doručení „rozšíření žaloby ze dne 30. 4. 2003“ žalovaným do zaplacení s tím, že v rozsahu plnění jednoho z žalovaných zaniká povinnost druhého žalovaného – rozsudkem ze dne 23. 2. 2005 č. j. 9 C 269/2000-241 uložil Ing. J. L. a společnosti KB+C obchodní, s. r. o. povinnost zaplatit žalobci 2 091 190 Kč s úrokem z prodlení ve výši 6,5 % ročně z částky 1 328 352 Kč od 12. 2. 2002 do zaplacení a ve výši 2 % ročně z částky 762 838 Kč ode dne 16. 3. 2004 do zaplacení s tím, že v rozsahu plnění jednoho z žalovaných zaniká povinnost druhého žalovaného, zamítl žalobu co do úroků z prodlení ve výši 3,5 % ročně z částky 1 328 352 Kč od 12. 2. 2002 do zaplacení a ve výši 1 % ročně z částky 762 838 Kč od 16. 3. 2004 do z