21 Cdo 4334/2016 – Nejvyšší soud

21 Cdo 4334/2016-508 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph. D., v právní věci žalobce R. S., zastoupeného JUDr. Irenou Hučkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě - Věšínova č. 2877/7a, proti žalovaným 1) UNIDEBT Czech, SE se sídlem v Praze 7 - Holešovicích, Dělnická č. 213/12, IČO 24797880, zastoupené JUDr. Petrem Kočím, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1 - Novém Městě, Opletalova č. 1535/4, 2) DRS IMMO a. s. se sídlem ve Zlíně, Lazy VII č. 5583, IČO 26285011, zastoupené JUDr. Pavlem Strnadem, advokátem se sídlem ve Zlíně, náměstí Práce č. 2512, 3) J. K a 4) J. K., oběma zastoupeným Mgr. Petrem Kociánem, advokátem se sídlem v Novém Jičíně, Revoluční č. 1047/14, o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 11 C 11/2014, o dovolání všech žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. ledna 2016, č. j. 11 Co 243/2015 – 412, takto: Rozsudek krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobce se domáhal, aby bylo určeno, že „veřejná nedobrovolná dražba realizovaná žalovaným 2) na návrh žalovaného 1) dle dražební vyhlášky č. ND313 dne 27. března 2013 v prostoru penzionu ve F. M., jejímž předmětem byl soubor nemovitostí sestávající z budovy J., postavené na pozemcích zapsaných na LV pro k. ú. J., obec J., část obce J., u Katastrálního úřadu pro M. kraj, Katastrální pracoviště F. M., které byly vydraženy žalovanými 3) a 4)“ je neplatná. Namítal, že již „samotná zástavní smlouva svým obsahem odporuje ujednání o spotřebitelských smlouvách“, že v oznámení o dražbě není řádně specifikován důvod k provedení dražby, že neobdržel dražební vyhlášku a že od dražby mělo být upuštěno, neboť „byly vydány exekutorské příkazy prodejem předmětu dražby nebo jeho části“. Okresní soud ve Frýdku-Místku rozsudkem ze dne 18. 2. 2015, č. j. 11 C 11/2014 – 344, žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení žalovanému 1) částku 22.537 Kč a žalovaným 3) a 4) částku 50.853 Kč, vždy k rukám jejich zástupců, a že ve vztahu žalobce k žalovanému 2) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Námitku, že dražebník byl povinen upustit od dražby nejpozději do jejího zahájení, neboť byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí žalobce, které jsou předmětem tohoto řízení, a též proto, že žalobce doložil, že byl splněn závazek zajištěný zástavním právem, odmítl. Dlužná částka, pro kterou byl veden výkon rozhodnutí, byla u obou exekutorských úřadů zaplacena dne 26. 3. 2013 a následujícího dne oba exekutorské úřady zaslaly vyrozumění o zániku exekuce Katastrálnímu úřadu ve F. M. I když žalobce prokazoval výpisy z účtu, že jednotlivé měsíční splátky plnil, splátky nebyly plněny včas a ve smlouvě bylo sjednáno, že nezaplacením byť i jediné splátky ve stanovené lhůtě se stává splatným celý dluh. Žalobce tedy neprokázal splnění celé pohledávky, nýbrž pouze její části. Soud prvního stupně odmítl také námitku, že nebyl řádně specifikován důvod k provedení nedobrovolné dražby, neboť „má soud za to, že postačí specifikace, tak jak je uvedeno v oznámení o dražbě“. Další námitky týkající se platnosti úvěrové smlouvy, platnosti exekutorského zápisu a zesplatnění tohoto exekutorského zápisu „nemůže soud projednávat v řízení podle § 48 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách. Těmito námitkami se mohl soud zabývat pouze v řízení o žalobě, která by byla podána dle § 166 obč. zák. do jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě“. Žalobce však takovou žalobu nepodal. K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 22. 1. 2016, č. j. 11 Co 243/2015 – 412, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že určil, že „veřejná nedobrovolná dražba konaná dne 27. března 2013 ve 12:15 hod. v místě konání dražby Penzion, F. M., kde byly draženy nemovitosti - stavba pro rodinnou rekreaci na pozemcích v k. ú. J. u F. M., obec J., kdy dražebníkem byl žalovaný 2), navrhovatelem dražby žalovaný 1) a vydražiteli žalovaní 3) a 4), je neplatná“, že „žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně 100% náhrady nákladů řízení státu na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku, jejichž výše bude stanovena samostatným usnesením okresního soudu“, a že ve vztahu k žalovaným 3) a 4) se žalobci právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává; zároveň rozhodl, že „žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně 100% náhrady nákladů odvolacího řízení státu na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku, jejichž výše bude stanovena samostatným usnesením okresního soudu“, že ve vztahu k žalovaným 3) a 4) se žalobci právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznává a že žalovaní 1) až 4) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně soudní poplatek z odvolání ve výši 2.000,- Kč na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Po zopakování některých listinných důkazů shledal dva důvody pro vyslovení neplatnosti „předmětné veřejné dražby nedobrovolné“. V první řadě byl exekutorský zápis sepsán ve prospěch věřitele ACM Money Česká republika, a. s. (posléze pod názvem ACEMA Credit Czech, a. s.), avšak smlouvu o provedení dražby uzavřel jako navrhovatel dražby žalovaný 1) UNIBEBT Czech SE. Učinil tak na základě smlouvy o postoupení pohledávky se žalobcem, která byla uzavřena dne 22. 10. 2012. Došlo tak k singulární sukcesi, a to po vydání exekučního titulu, a „na základě analogie legis je nutno postupovat dle § 256 odst. 2 o. s. ř.“. Ačkoliv soudní judikatura dospěla k závěru, že soukromá listina vyhovuje požadavkům ustanovení § 256 odst. 2 o. s. ř. tehdy, jestliže podpisy na ní byly zákonem předepsaným způsobem ověřeny, smlouva o postoupení pohledávky za žalobcem jako věřitelem sepsaná ve formě dodatku č. 25, včetně přílohy č. 1070, ze dne 22. 10. 2012 podpisy účastníků smlouvy zákonným způsobem ověřeny nemá; „zákonem stanoveným způsobem jsou ověřeny pouze podpisy na rámcové smlouvě o postoupení pohledávek mezi týmiž účastníky dne 1. 7. 2012“. Druhý důvod neplatnosti předmětné dražby shledal odvolací soud v nesprávném oznámení o dražbě tak, jak bylo učiněno ve smyslu ustanovení § 40 zákona č. 26/2000 Sb. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2011, sp. zn. 21 Cdo 4078/2010, dovozuje, že oznámení o dražbě musí obsahovat mimo jiné rozsah pohledávky, pro kterou je veřejná dražba nedobrovolná navrhována, tj. její kvantifikaci. Ta však v oznámení o dražbě ze dne 26. 11. 2012 chybí. Podle názoru odvolacího soudu se žalovaní mýlí, považují-li dodatek vyhotovený v souladu s ustanovením § 44 zákona č. 26/2000 Sb. za dostačující, resp. mají-li za to, že až v tomto dodatku stačilo uvést rozsah dlužníkova dluhu. Dodatek ve smyslu ustanovení § 44 zákona č. 26/2000 Sb. totiž slouží k tomu, aby v něm byly uvedeny změny, ke kterým došlo po vydání dražební vyhlášky. Rozhodně nelze přijmout závěr, že kvantifikovat pohledávku vůči žalobci ze strany navrhovatele dražby stačí provést až v dodatku k dražební vyhlášce. Okresní soud ve Frýdku-Místku usnesením ze dne 5. 5. 2016, č. j. 11 C 11/2014 - 448, určil, že výše náhrady nákladů řízení, kterou jsou žalované 1) a 2) povinny zaplatit žalobci na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku podle odstavce II. a III. výroku rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 1. 2016, č. j. 11 Co 243/2015 - 412, činí 54.702,13,- Kč. Proti rozsudku odvolacího soudu, proti všem jeho výrokům, podali dovolání všichni žalovaní. Žalovaná 1) namítá, že odvolací soud „chybně užil analogie legis (odvolací soud měl zřejmě na mysli analogie iuris) občanský soudní řád“, ačkoli sám zákon o veřejných dražbách v ustanovení § 65 stanoví, že se právní vztahy v něm upravené řídí občanským zákoníkem, který povinnost přistoupit k ověření podpisu při postoupení pohledávky nestanovuje, a navíc nedal ani účastníkům prostor, aby se k této otázce vyjádřili, čímž „se dopustil tzv. překvapivého rozhodnutí“. Nesouhlasí ani s tím, jak odvolací soud vyložil náležitosti obsahu oznámení o dražbě ve smyslu ustanovení § 40 odst. 2 zákona o veřejných dražbách. Souhlasí s tím, že je nutné, aby dlužník, který obdrží oznámení o dražbě, věděl, z jakého důvodu se má dražba konat, tedy i to, jaká pohledávka má být na základě této dražby uspokojena. Dlužník je však sám účastníkem smluvního vztahu a ví tedy (měl by vědět), v jaké výši se jeho dluh v dané době nachází (popřípadě si tuto skutečnost může jednoduše zjistit). V projednávané věci dlužník obdržel od žalované 1) oznámení o vykonatelnosti exekutorského zápisu, kde byl jeho dluh dostatečně určitě vyčíslen. V oznámení o dražbě je důvod provedení nedobrovolné dražby velmi podrobně popsán, včetně specifikace smluvního vztahu a uvedení exekutorského zápisu jako exekučního titulu, na základě kterého byla vymáhaná pohledávka (včetně jejího rozsahu) dostatečně určena a odlišena od jiných pohledávek. Přesné v