21 Cdo 612/2006 — Nejvyšší soud

21 Cdo 612/2006 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:5. 6. 2007 Spisová značka:21 Cdo 612/2006 ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:21.CDO.612.2006.1 Typ rozhodnutí:Rozsudek Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 612/2006 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně Mgr. B. V., zastoupené advokátem, proti žalované České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 2, o úpravu stanovené pracovní doby, za účasti České republiky - Ministerstva spravedlnosti jako vedlejší účastnice na straně žalované, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 10 C 5088/2004, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. října 2005, č.j. 23 Co 331, 332/2005-142, takto: Rozsudek krajského soudu a rozsudek Okresního soudu Praha - západ ze dne 6. května 2005, č.j. 10 C 5088/2004-96 ve znění usnesení ze dne 13. července 2005, č.j. 10 C 5088/2004-105 (s výjimkou výroku II. o zamítnutí \"návrhu\") se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu Praha - západ k dalšímu řízení.                                             O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se domáhala, aby bylo žalované uloženo, že je povinna \"vyhovět žádosti žalobkyně o výkon funkce soudkyně v rozsahu pracovní doby 20 hodin týdně a v tomto rozsahu jí přidělovat práci, přičemž funkce soudce bude žalobkyní vykonávána v pracovním týdnu v úterý od 9.00 hod. do 14.30 hod., ve středu od 9.00 hod. do 15.30 hod., ve čtvrtek od 9.00 hod. do 14.00 hod., v pátek od 9.00 hod. do 14.00 hod.\". Žalobu zdůvodnila zejména tím, že byla dne 9.12.1998 jmenována soudkyní a přidělena k výkonu soudcovské činnosti k Obvodnímu soudu pro Prahu 2. V \"souvislosti s návratem\" z \"již druhé mateřské dovolené\" žalobkyně dne 1.10.2002 požádala předsedu soudu o \"možnost výkonu funkce soudkyně v rozsahu poloviční týdenní pracovní doby\" s odůvodněním, že pečuje o dvě nezletilé děti (M., a J.,), a svého nároku na úpravu stanovené pracovní doby se domáhala též žalobou podanou u soudu (v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 18 C 360/2003); žalobu posléze vzala zpět, neboť došlo k dohodě, na základě které jí bylo \"přislíbeno vykonávat práci soudkyně po kratší pracovní dobu v rozsahu 50%\", což jí bylo umožněno \"rozhodnutím předsedy soudu\" i pro období od 1.9.2003. Dopisem ze dne 22.3.2004 jí však předseda soudu sdělil, že \"s ohledem na vážné provozní důvody, které spočívají v personální situaci soudu, ruší\" ke dni 31.8.2004 své \"rozhodnutí o zkrácení pracovního úvazku\". Žalobkyně má za to, že na požadovanou úpravu pracovní doby má podle ustanovení § 156 odst. 2 zákoníku práce nárok, neboť pečuje o 2 děti mladší než 15 let a vážné provozní důvody takovému opatření nebrání. Za vážné provozní důvody ve smyslu ustanovení § 156 odst. 2 zákoníku práce totiž nelze podle názoru žalobkyně považovat \"personální důvody\", neboť \"žalovaný je český stát, v jehož kompetenci je i odborná příprava justičních čekatelů a jmenování nových soudců\", a \"personální neobsazenost soudu nemá objektivně vynucený charakter, zvláště když v současné době rozhodně nelze hovořit o tom, že by nebyl dostatečný počet plně kvalifikovaných zájemců o funkci soudce\". Na uvedeném názoru podle žalobkyně nic nemění ani stanovisko Ministerstva spravedlnosti, které při určování počtu soudců u jednotlivých soudů \"nezohledňuje zkrácené pracovní úvazky soudkyň\", neboť se \"ze strany českého státu jedná o takový přístup k jeho vnitřní organizaci, který je svou podstatou ignorancí zákonem garantovaných práv určených na ochranu mateřského poslání žen - zaměstnankyň, tedy diskriminací z důvodu pohlaví\", ačkoliv je \"v pravomoci a možnostech\" státu \"zajistit dostatečné personální obsazení jednotlivých soudů tak, aby v důsledku jejich případné neobsazenosti nedocházelo k tomu, že zákonná práva matek - zaměstnankyň budou nedůvodně krácena\". Kdyby její žádosti nemělo být vyhověno, musela by péči o děti \"řešit\" prostřednictvím třetích osob, čímž \"by byla spolu se svým manželem omezována ve svém právu svobodně rozhodovat o způsobu péče a výchovy jejich dětí\", popřípadě \"na funkci soudkyně rezignovat a hledat si případně jiné povolání, ačkoliv jinak splňuje veškeré zákonné předpoklady pro výkon funkce soudkyně a tuto funkci chce i nadále vykonávat\"; s případnou výpomocí (převzetím \"dílu pravidelné péče o děti\") svého manžela žalobkyně přitom nemůže uvažovat, neboť pracuje jako chirurg v nemocnici a s ohledem na \"charakter jeho časově velmi náročného zaměstnání nelze předem s jistotou předpovědět jeho časové možnosti\" a nemůže mít ani \"reálně rozvrženou dobu, neboť může být kdykoliv povolán k výkonu svého zaměstnání\". Žalovaná navíc zvolila vůči žalobkyni \"nerovný a diskriminační přístup\" tím, že umožnila výkon práce po zkrácenou pracovní dobu jiné soudkyni, která pečuje o dítě mladší 3 let, a že umožnila dvěma soudcům \"nastoupit dlouhodobou stáž mimo soud žalované\". Žalovaná namítala, že stanovením kratší pracovní doby žalobkyni by byla \"narušena a ohrožena\" činnost Obvodního soudu pro Prahu 2, neboť \"nově napadlé věci by musely být přiděleny ostatním soudcům, čímž by došlo k průtahům při jejich vyřizování, event. k průtahům při vyřizování věcí soudců, kterým by byly spisy žalobkyně přiděleny\", což by bylo v rozporu \"s právem občanů, aby jejich spory byly projednány a rozhodnuty bez zbytečných průtahů\". \"Personální situace\" u Obvodního soudu pro Prahu 2 není stejně jako u ostatních \"pražských soudů dlouhodobě dobrá\", předseda soudu není schopen ovlivnit \"personální politiku týkající se počtu soudců\", prováděnou Ministerstvem spravedlnosti, a není opodstatněný názor, že nedostatečné personální obsazení Obvodního soudu pro Prahu 2 nemůže jít \"k tíži\" žalobkyně. Žalobkyně navíc \"musí vědět\", že \"povolání soudce je velmi odpovědná a náročná profese\" a je \"nadstandardně honorováno\" a že výkonu funkce soudce musí \"částečně podřídit i svůj soukromý život, protože povolání soudce nelze měřit pracovní dobou a soudcem je každý po dobu 24 hodin denně a 7 dní v týdnu\". Ve prospěch žalobkyně nelze argumentovat povolením zkráceného pracovního úvazku soudkyni Mgr. V. J., k němuž došlo jen proto, že nastoupila do práce (v zájmu \"vypomoci soudu\") z rodičovské dovolené ještě před uplynutím 3 let věku jejího dítěte, a \"stážemi jiných soudců u vyšších soudů\", neboť jinak by podle názoru žalované tyto soudy \"nebylo možné vůbec naplnit\". Okresní soud Praha - západ rozsudkem ze dne 6.5.2005, č.j. 10 C 5088/2004-96 doplněným usnesením ze dne 13.7.2005, č.j. 10 C 5088/2004-105 žalované uložil povinnost \"umožnit žalobkyni vykonávat funkci soudkyně v rozsahu pracovní doby 20 hod. týdně a v tomto rozsahu jí přidělovat práci\", zamítl žalobu (\"návrh\"), aby žalobkyně \"vykonávala funkci soudkyně v pracovním týdnu v úterý od 9.00 hod. do 14.30 hod., ve středu od 9.00 hod. do 15.30 hod., ve čtvrtek od 9.00 hod. do 14.00 hod. a v pátek od 9.00 hod. do 14.00 hod.\" a rozhodl, že žalovaná a vedlejší účastnice jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni na náhradě nákladů řízení 6.450,- Kč k rukám advokáta, a že výrok rozsudku o vyhovění žalobě je předběžně vykonatelný. Při svém rozhodování dospěl soud prvního stupně k závěru, že \"dlouhodobé nedostatečné personální obsazení soudu soudci (státní instituce státními zaměstnanci)\" není vážným provozním důvodem ve smyslu ustanovení § 156 odst. 2 zákoníku práce, neboť \"nemá původ v provozu (práce soudce je samostatná, nezávislá, a to i na práci kolegů)\", jde o \"důvod subjektivní\" a je \"jen na žalovaném (státu), zda tento důvod odstraní či nikoliv\". Protože \"nemůže jít k tíži\" žalobkyně to, že soudci Obvodního soudu pro Prahu 2 \"jsou uvolňováni na stáže k vyšším soudům\", že \"nejsou jmenováni čekatelé se složenými justičními zkouškami\", že \"žalovaná nepřij