21 Cdo 635/2025 — Nejvyšší soud

21 Cdo 635/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 7. 2025 Spisová značka:21 Cdo 635/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:21.CDO.635.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dovolání Zastavení řízení Nepřípustnost dovolání Výkon rozhodnutí prodejem zástavy [ Výkon rozhodnutí ] Exekuce Příklep Zastavení exekuce Dotčené předpisy:§ 243b o. s. ř. § 107 odst. 5 věta první o. s. ř. § 237 o. s. ř. § 337h odst. 3 věta první o. s. ř. § 336k o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:25. 8. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 27.10.2025II.ÚS 3176/25 Martin Smolek Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 635/2025-680 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v exekuční věci oprávněné PARIS, společnost s ručením omezeným se sídlem v Praze 1, Národní č. 416/37, IČO 45278032, zastoupené JUDr. Alešem Staňkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Národní č. 365/43, proti povinné VILA BELLA s. r. o. v likvidaci se sídlem v Praze 1, Na Poříčí č. 1071/17, IČO 27441814, za účasti K. K., zastoupené Mgr. Kamilou Roučkovou, advokátkou se sídlem v Roudnici nad Labem, Mlýnská č. 298, o návrhu povinné na zastavení exekuce ze dne 17. 8. 2023 a o návrhu K. K. na zastavení exekuce ze dne 20. 7. 2023, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 49 EXE 1733/2018, o dovolání K. K. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. října 2024, č. j. 70 Co 383/2024-584, takto: I. Dovolací řízení ve vztahu k povinné VILA BELLA s. r. o. v likvidaci se zastavuje. II. Dovolání K. K. se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. 10. 2024, č. j. 70 Co 383/2024-584, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. 9. 2024, č. j. 49 EXE 1733/2018 -561, jímž soud odmítl návrh povinné na zastavení exekuce ze dne 17. 8. 2023 (výrok I) a návrh K. K. na zastavení exekuce ze dne 20. 7. 2023 (výrok II). Odvolací soud dospěl k závěru, že za situace, kdy v rámci exekuce již byla provedena dražba a usnesením soudního exekutora ze dne 26. 10. 2023, č. j. 206 EX 3644/18-91, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29. 2. 2024, č. j. 16 Co 52/2024-122, byl pravomocně udělen příklep, je správný závěr soudu prvního stupně, že § 337h odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neumožňuje exekuci zastavit, neboť exekuci je třeba považovat za provedenou. 2. Proti usnesení odvolacího soudu podala K. K. dovolání; navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. 3. Z výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 112733, bylo zjištěno, že za dovolacího řízení byla společnost VILA BELLA s.r.o. v likvidaci, IČO 27441814 (povinná) s účinností od 11. 3. 2025 vymazána z obchodního rejstříku; výmaz byl proveden na základě ustanovení § 82 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. 4. Jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat (§ 107 odst. 1 věta první o. s. ř.). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde (§ 107 odst. 3 o. s. ř.). Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (§ 107 odst. 5 věta první o. s. ř.). 5. Protože povinná zanikla bez právního nástupce ve smyslu § 107 odst. 3 o. s. ř., dovolací soud dovolací řízení ve vztahu k povinné VILA BELLA s. r. o. v likvidaci podle § 107 odst. 5 věty první ve spojení s § 243b o. s. ř. zastavil. 6. Dovolání K. K. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2024, č. j. 70 Co 383/2024-584, neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, a z jejích námitek nevyplývají žádné rozhodné právní otázky, na jejichž vyřešení by napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř. záviselo (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení proto nelze pokračovat. 7. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 8. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, na který jsou kladeny vyšší požadavky než na řádné opravné prostředky. K jeho projednatelnosti tedy již nestačí, aby dovolatel jen uvedl, jaký právní názor (skutkové námitky jsou nepřípustné) má být podle něj podroben přezkumu; je třeba konkrétně vymezit i důvody přípustnosti dovolání. Teprve v případě, že jsou tyto důvody řádně a také správně vymezeny, otevírá se prostor pro přezkumnou činnost dovolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5461/2016). Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Pouhý odkaz na § 237 o. s. ř. a jeho citace (nebo jeho části) není postačující, a to již proto, že v tomto zákonném ustanovení jsou uvedeny celkem čtyři rozdílné předpoklady přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 Sb. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, uveřejněné pod č. 116/2004 v časopise Soudní judikatura, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013). 9. Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, musí být z obsahu dovolání patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, argument, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, může být způsobilým vymezením přípustnosti dovolání, jen je-li z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. již uvedené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013). Má-li být dovolání přípustné proto, že „dovolacím soudem je řešená právní otázka rozhodována rozdílně“, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání jen tehdy, je-li z dovolání patrno, jaká rozdílná řešení dané právní otázky a v jakých rozhodnutích se z judikatury dovolacího soudu podávají (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. 29 Cdo 3032/2013); způsobilé vymezení předpokladu přípustnosti dovolání, podle kterého „dovolacím soudem vyřešená otázka má být posouzena jinak“, předpokládá uvedení údajů, ze kterých vyplývá, od kterého svého řešení (nikoli tedy řešení odvolacího soudu v napadeném rozhodnutí) otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. například již uvedená usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013). 10. V kontextu podaného výkladu dovolání v nyní projednávané věci uvedeným požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání nevyhovuje. 11. Dovolatelka ve svém dovolání předložila k řešení následující otázky: [1] „Lze změnu judikatury dotýkající se platnosti či neplatnosti převodních smluv považovat za „jinou skutečnost“, která zakládá vlastnictví ve smyslu ust. § 133 a § 1108 obč. zák., a to zpětně?“ [2] „Kdo platně zrušil pravomocné rozhodnutí o vlastnic