21 Cdo 734/2024 — Nejvyšší soud

21 Cdo 734/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 4. 2025 Spisová značka:21 Cdo 734/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:21.CDO.734.2024.3 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Zadržovací právo Absolutní majetková práva (o. z.) Věcné právo k věci cizí (o. z.) Zajištění dluhu (o. z.) Vydání věci Splatnost pohledávky Dotčené předpisy:§ 1395 odst. 1, 2 o. z. § 1396 odst. 1 o. z. § 2422 odst. 1, 2 o. z. § 2424 odst. 1 o. z. § 2429 o. z. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:26. 5. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 734/2024-183 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka v právní věci žalobkyně ViT Logistics s.r.o. se sídlem v Praze 10 – Štěrboholech, K Hrušovu č. 292/4, IČO 48041297, zastoupené JUDr. Karlem Fialou, advokátem se sídlem v Praze 3, Vinohradská č. 1899/112, proti žalované CHIRONAX - DIZ s.r.o. se sídlem v Praze 10 – Hostivaři, Chudenická č. 1059/30, IČO 48114421, zastoupené Mgr. Vítem Kubalcem, advokátem se sídlem v Brně, Hlinky č. 57/142, o 518 498,67 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu na zaplacení 1 278 951 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 26 C 63/2022, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. září 2023, č. j. 68 Co 187/2023-129, takto: I. Dovolání žalované v části směřující proti části výroku I rozsudku městského soudu, v níž bylo rozhodnuto o potvrzení části výroku II rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 6. dubna 2023, č. j. 26 C 63/2022-99, a proti výrokům III, IV, V a VI rozsudku městského soudu se odmítá; jinak se dovolání zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení o nároku uplatněném žalobou 12 922,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Karla Fialy, advokáta se sídlem v Praze 3, Vinohradská č. 1899/112. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení o nároku uplatněném vzájemným návrhem 16 262,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Karla Fialy, advokáta se sídlem v Praze 3, Vinohradská č. 1899/112. Odůvodnění: 1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u Obvodního soudu pro Prahu 10 dne 10. 2. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 518 498,67 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 161 849,60 Kč od 23. 11. 2021 do zaplacení a z částky 356 649,07 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení a nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 4 500 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřely dne 1. 3. 2021 smlouvu o poskytování skladovacích a logistických služeb, na jejímž základě žalobkyně poskytovala žalované služby spočívající ve skladování zboží a jeho distribuci. V průběhu prosince 2021 žalovaná odvezla ze skladu veškeré své zboží, čímž došlo k ukončení poskytování skladovacích služeb. V souladu s uzavřenou smlouvou vystavila žalobkyně žalované fakturu ze dne 15. 11. 2021, č. 2107469, na částku 161 849,60 Kč, s datem splatnosti dne 22. 11. 2021, resp. po opravě dne 6. 12. 2021, ze dne 17. 12. 2021, č. 2108352, na částku 277 126,30 Kč, s datem splatnosti dne 31. 12. 2021, a ze dne 17. 12. 2021, č. 2108353, na částku 79 522,77 Kč, s datem splatnosti dne 31. 12. 2021. Uhrazení faktur žalovaná odmítla. V průběhu řízení u jednání dne 30. 3. 2023 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v rozsahu „3 x 300 Kč“ požadovaných na nákladech spojených s uplatněním pohledávky. 2. Žalovaná namítala, že pohledávky žalobkyně zanikly započtením, neboť žalovaná proti nim započetla vzájemnou pohledávku na náhradu škody. Žalobkyně způsobila žalované škodu tím, že jí na základě výzvy ze dne 18. 11. 2021 nevydala uskladněné zboží. Žalobkyně tak postupovala s odůvodněním, že podmínkou vydání zboží je, aby žalovaná uhradila všechny dosud vystavené faktury (tedy i ty, které byly před splatností) za poskytnuté skladovací služby, jakož i další služby, které ještě žalované „dofakturuje“. Přitom v období od 19. 11. 2021 do 25. 11. 2021 neexistovala žádná faktura žalobkyně po splatnosti. Žalovaná zboží potřebovala pro zákazníka (společnost eMedic Global SE), který však z důvodu jeho nedodání (způsobeného žalobkyní) následně od kupní smlouvy odstoupil. Z důvodu následného poklesu ceny žalovaná zboží prodala za nižší cenu, rozdíl, který je škodou, činí 1 797 450 Kč. Nárok na náhradu škody vůči žalobkyni žalovaná započetla na pohledávky uplatněné žalobou. Zbývající částku 1 278 951 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně od 22. 8. 2022 do zaplacení žalovaná uplatnila vzájemným návrhem. 3. Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 6. 4. 2023, č. j. 26 C 63/2022-99, řízení (s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby) „v požadavku na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 900 Kč“ zastavil (výrok I), zamítl žalobu na zaplacení 161 849,60 Kč, smluvní úrok z prodlení 0,05 % denně z částky 161 849,60 Kč od 23. 11. 2021 do zaplacení, 277 126,30 Kč, smluvní úrok z prodlení 0,05 % denně z částky 277 126,30 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení, 79 522,77 Kč, smluvní úrok z prodlení 0,05 % denně z částky 79 522,77 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení (výrok II), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši „3 x 1 200 Kč“ (výrok III), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované 1 206 351 Kč s 11,75% úrokem z prodlení p. a. od 22. 8. 2022 do zaplacení (výrok IV), zamítl vzájemný návrh žalované ve výši 72 600,40 Kč s 11,75% úrokem z prodlení p. a. od 22. 8. 2022 do zaplacení (výrok V) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 190 648 Kč (výrok VI). 4. Soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že mezi účastníky je sporné, zda žalobou uplatněné pohledávky v celkové výši 518 498,67 Kč zanikly započtením vzájemné pohledávky žalované na náhradu škody ve výši 1 797 450 Kč. Vyšel zejména ze zjištění, že žalobkyně jako ukladatel a žalovaná jako skladovatel dne 1. 3. 2021 uzavřely smlouvu o poskytování skladovacích a logistických služeb na dobu neurčitou. Dne 18. 11. 2021 společnost eMedic Global SE objednala u žalované zboží za cenu 3 969 800 Kč, které žalovaná skladovala u žalobkyně. E-mailem ze dne 18. 11. 2021 žalovaná vyzvala žalobkyni k vyskladnění „veškerého zboží“, žalobkyně v reakci na tento požadavek vydání skladovaného zboží podmínila úhradou „všech dosud vystavených faktur za poskytnuté služby a všech služeb k datu odvozu zboží“. E-mailem ze dne 22. 11. 2021 žalovaná žalobkyni požádala „a/ o vydání veškerého zboží a b/ o vydání přesně specifikovaného zboží, které pokrývalo z části sortiment, který žalovaná měla dodat eMedic Global SE“. Protože žalovaná v požadované lhůtě 48 hodin společnosti eMedic Global SE objednané zboží nedodala, uvedená společnost od kupní smlouvy dne 22. 11. 2021 odstoupila. Dopisem ze dne 19. 1. 2022 „žalovaná žalobkyni vyzvala k náhradě škody ve výši 1 797 450,- Kč, když ji 18. 11. 2021 požádala o vyskladnění veškerého zboží s tím, že ho převeze do svého skladu, v období od 19. 11. 2021 do 25. 11. 2021 jí (žalobkyně) neoprávněně zboží zadržovala“ a žalovaná je následně (v důsledku poklesu ceny) prodala za nižší částku, která představuje škodu. Žalovaná následně „na částku 518 498,67 Kč provedla zápočet své pohledávky z titulu náhrady škody a žalobkyni vyzvala k zaplacení částky ve výši 1 278 951,33 Kč z titulu náhrady škody“. Na základě těchto skutkových zjištění soud prvního stupně dospěl k závěru, že „ve dnech 18. 11. 2021 a 19. 11. 2021 byla žalobkyně oprávněna uplatnit zadržovací právo ke zboží žalované dle § 2429 zákona č. 89/2012 Sb.“, neboť v té době „existoval ze strany žalované dluh vůči žalobkyni z faktury č. 2107294 …, který žalovaná uhradila 19. 11. 2021“; zadržovací právo žalobkyně žalované oznámila „e-mailem z 18. 11. 2021, 11,17 hod.“ Ke dni 22. 11. 2021, kdy neměla proti žalované „žádnou splatnou pohledávku“, nemohla žalobkyně vůči ní „uplatňovat zadržovací právo dle § 2429 zákona č. 89/2012 Sb. k zajištění splatné pohledávky ve smyslu § 1395 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.“, a to i za „…situace, kdy žalovaná dala najevo vůli od žalobkyně odvézt veškeré zboží (pro tento případ by žalovanou stíhala povinnost dle § 2424 zákona č. 89/2012 Sb. zaplatit skladné za skutečnou dobu skladování a vyzvednutím zboží by skladování zaniklo). Pokud žalobkyně přesně specifikované zboží e-mailem z 22. 11. 2021 žalované do 16.00 hod. dne 22. 11. 2021 nevydala, dospěl soud k závěru, že žalobkyně porušila povinnost převzatou smlouvou (§ 2403 odst. 2 věta první zákona č. 89/2012 Sb.