22 Cdo 1028/2009 — Nejvyšší soud

22 Cdo 1028/2009 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:14. 12. 2010 Spisová značka:22 Cdo 1028/2009 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:22.CDO.1028.2009.2 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Nájem nebytových prostor Věcná břemena Dotčené předpisy:§ 151n obč. zák. předpisu č. 116/1990Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:6. 1. 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 1028/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně UNIMEX-INVEST, s. r. o., se sídlem v Ostravě, Poruba, Svojsíkova 2/1596, IČ 25872117, zastoupené Mgr. Gabrielou Nejedlíkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Husova 2, proti žalovaným: 1) MANHATTAN Development, s. r. o., se sídlem v Praze 8, U Libeňského pivovaru 63/2, IČ 28227948, zastoupené Mgr. Milanem Partíkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Slezská 949/32 a 2) CREDITEX HOLDING, a. s., se sídlem v Praze 2, Anny Letenské 34/7, IČ 16193938, zastoupené JUDr. Petrem Hromkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 30, o určení neexistence věcného břemene, o vyklizení nemovitosti a o určení neplatnosti nájemní smlouvy, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 7 C 130/2006, o dovolání žalobkyně a žalované 2) proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. srpna 2008, č. j. 6 Co 967/2008-254, ve znění opravného usnesení ze dne 2. prosince 2008, č. j. 6 Co 967/2008-284, takto: Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. srpna 2008, č. j. 6 Co 967/2008-254, ve znění opravného usnesení ze dne 2. prosince 2008, č. j. 6 Co 967/2008-284, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: Okresní soud v Písku („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 30. srpna 2007, č. j. 7 C 130/2006-152, ve znění opravného usnesení ze dne 1. února 2008, č. j. 7 C 130/2006-187, výrokem pod bodem I. určil, „že na budově č. p. 175 – občanská vybavenost, postavené na pozemku st. parc. č. 52, zapsané v katastru nemovitostí pro obec a k. ú. Písek na LV č. 5208 u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj – Katastrální pracoviště Písek, nevázne věcné břemeno užívání nebytových prostor v domě dle ZPMZ 1952, zřízené podle smlouvy o zřízení práva užívání části nemovitosti jako věcného břemene ze dne 12. 5. 1995 a vložené do katastru nemovitostí rozhodnutím Katastrálního úřadu v Písku č. j. V3 1031/1995, s právními účinky vkladu ke dni 5. 6. 1995“, výrokem pod bodem II. zamítl žalobu „na vyklizení části budovy č. p. 175 – občanská vybavenost, postavené na pozemku st. parc. č. 52, zapsané v katastru nemovitostí pro obec a k. ú. Písek na LV č. 5208 u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj – Katastrální pracoviště Písek“, výrokem pod bodem III. zamítl žalobu „na určení, že nájemní smlouva ze dne 12. 5. 1995, uzavřená mezi obchodními společnostmi SCIRON v. o. s. a JULIUS MEINL Praha, s. r. o. je neplatná“ a výrokem pod body IV. a V. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovaným náklady řízení a České republice soudní poplatek. Soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně získala výše specifikované nemovitosti v dražbě podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách; nemovitosti byly zatíženy věcným břemenem užívání nebytových prostor. Věcné břemeno vzniklo tak, že dne 12. 5. 1995 uzavřela předchozí vlastnice nemovitostí a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost SCIRON, v. o. s., se společností JULIUS MEINL Praha, s. r. o. (právní předchůdkyní společnosti Alfa Real Estate, s. r. o.), dvě smlouvy – jednak nájemní smlouvu, jednak „smlouvu o zřízení práva užívání části nemovitosti jako věcného břemene“, obě na dobu 99 let. Smlouvy se týkaly stejných nebytových prostor určených k podnikání v Obchodním domě LUNA č. p. 175 v Písku. Tyto prostory byly v nájemní smlouvě specifikovány podlahovou plochou a umístěním v patrech podle geometrického plánu; sloužily k provozování potravinářské prodejny a kanceláří. K nájemní smlouvě byl dán souhlas tamního městského úřadu podle § 3 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor. Věcné břemeno bylo zřízeno jako právo osobní, tj. ve prospěch osoby oprávněné, tedy ve prospěch právní předchůdkyně žalované 1) a bylo vloženo do příslušného katastru nemovitostí. Pokud jde o zatížené prostory, odkázala smlouva o zřízení věcného břemene na vymezení v nájemní smlouvě. Fůzí společnosti Alfa Real Estate, s. r. o., do společnosti MANHATTAN Development, a. s., došlo podle § 151p odst. 4 občanského zákoníku („obč. zák.“) k přechodu práva odpovídajícího věcnému břemeni na žalovanou 1). Práva a povinností nájemce posléze přešly ze žalované 1) na žalovanou 2), tedy na společnost Omega Retail, a. s. (nyní CREDITEX HOLDING, a. s. – viz č. l. 337 spisu); žalovaná 2) od nájemní smlouvy později odstoupila. Soud se zabýval platností předmětné nájemní smlouvy z hlediska § 37 obč. zák. a shledal ji platnou. Dále konstatoval, že z čl. VII. zmíněné smlouvy vyplývá, že právo odpovídající věcnému břemeni by mělo zaniknout dnem 30. 5. 2094, neboť bylo zřízeno na dobu platnosti nájemního vztahu, tj. na 99 let. To odpovídalo tvrzení žalobkyně, že s nájemní smlouvou byla uzavřena smlouva o věcném břemeni za účelem posílení nájemního vztahu vzhledem k tomu, že nájemné bylo původnímu vlastníkovi nemovitosti jako pronajímateli zaplaceno v plné výši dopředu za celou dobu nájmu. Věcné břemeno mělo podle smlouvy zaniknout současně se zánikem nájemního vztahu, nejpozději 30. 5. 2094. Jelikož nájem zanikl tím, že žalovaná 2) odstoupila od nájemní smlouvy, zaniklo podle názoru soudu rovněž právo odpovídající věcnému břemeni. Žalobu na vyklizení nemovitosti soud zamítl proto, že v předmětných prostorách se nenacházejí žádné věci z vlastnictví žalovaných. Žalobu na určení neplatnosti nájemní smlouvy pak zamítl též pro nedostatek naléhavého právního zájmu žalobkyně na tomto určení. V této souvislosti shledal, že smlouva byla uzavřena platně; zanikla až v důsledku toho, že žalovaná 2) od ní odstoupila, takže ke dni rozhodování o již neexistovala. K tomuto dni tudíž neexistoval ani naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Ten nebylo možno odůvodnit ani odkazem na spor řešený u Okresního soudu v Ostravě o zaplacení částky představující nespotřebovanou část nájemného v důsledku odstoupení žalované 2) od nájemní smlouvy. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací k odvolání žalobkyně (napadající výrok pod body III., IV. a V.), žalované 1) (napadající výrok pod body I. a IV.) a žalované 2 (napadající výrok pod bodem IV.) rozsudkem ze dne 28. srpna 2008, č. j. 6 Co 967/2008-254, ve znění opravného usnesení ze dne 2. prosince 2008, č. j. 6 Co 967/2008-284, změnil rozsudek soudu prvního stupně „s výjimkou výroku v odstavci II.“ tak, že zamítl „žalobu na určení, že na budově č. p. 175 občanská vybavenost postavené na pozemku st. parc. 52, zapsané v katastru nemovitostí pro obec a katastrální území Písek na LV číslo 5208“ u tamního příslušného katastrálního úřadu „nevázne věcné břemeno užívání nebytových prostor v domě dle ZPMZ 1952, zřízené podle smlouvy o zřízení práva užívání části nemovitostí jako věcného břemene ze dne 12. 5. 1995 a vložené do katastru nemovitostí rozhodnutím Katastrálního úřadu v Písku č. j. V 3 1031/1995 s právními účinky vkladu ke dni 5. 6. 1995“, dále určil, že „nájemní smlouva ze dne 12. 5. 1995 uzavřená mezi obchodními společnostmi SCIRON, v. o. s., se sídlem tř. Přátelství 2368, Písek a JULIUS MEINL Praha, spol. s r. o., se sídlem v Praze 4, Štúrova 1284, Praha 4, je neplatná“, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Výrok rozsudku soudu prvního stupně v bodě II. nebyl odvoláním napaden a zůstal tudíž nedotčen. Odvolací soud považoval skutková zjištění soudu prvního stupně za úplná a dostatečná pro rozhodnutí ve věci; neztotožnil se však s jeho právním posouzením věci. Uvedl, že jde o situaci totožnou s věcí řešenou rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 265/2003. Odvolací námitku žalobkyně, že smlouva o užívání části nemovitosti jako věcného břemene je absolutně neplatná, neboť předmět věcného břemene nebyl dostatečně určitě a srozumitelně vymezen, odvolací soud neshledal důvodnou. Předmět věcného břemene je podle jeho názoru dostatečně identifikován a z geometrického plánu jsou rozměry pronajatých prostor, užívaných dosud značnou dobu bez námitek, dostatečně patrny. Věcné břemeno bylo vloženo do katastru nemovitostí. Byla splněna i podmínka souhlasu podle § 3 odst. 2 zákona č. 119/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, což je patrno z vyjádření města Písek na č. l. 58 spisu. Žalovaná 1) reali