22 Cdo 1117/2023 — Nejvyšší soud

22 Cdo 1117/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:12. 12. 2023 Spisová značka:22 Cdo 1117/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:22.CDO.1117.2023.3 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Věcná břemena Dotčené předpisy:§ 28d předpisu č. 42/1992 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:5. 3. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 762/24 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 1117/2023-487 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobkyně I. B., zastoupené Mgr. Michalem Mlezivou, LL. M., advokátem se sídlem v Mostě, Vítězslava Nezvala 2498/17, proti žalovanému Stavebnímu bytovému družstvu Zahradní město, IČO 00034771, se sídlem v Praze 10, Zvonková 3048/2, zastoupenému Mgr. Ing. Petrou Bělicovou, advokátkou se sídlem v Praze 6, Buzulucká 678/6, za účasti vedlejší účastnice E. B., zastoupené Mgr. Petrou Hruškovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 11, o promlčení služebnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 20 C 152/2014, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2022, č. j. 12 Co 221/2021-434, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaný a vedlejší účastnice jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Michala Mlezivy, LL. M. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se u Obvodního soudu pro Prahu 1 („soud prvního stupně“) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil věcné břemeno zřízené podle § 28d zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech (dále též „transformační zákon“), ve prospěch žalovaného, omezující vlastnické právo žalobkyně k pozemku p. č. XY, jehož součástí je budova č. p. XY, zapsané na LV č. XY pro k. ú. XY, obec XY u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, oproti povinnosti žalobkyně zaplatit žalovanému náhradu stanovenou soudem. 2. Rozsudkem ze dne 25. 3. 2021, č. j. 20 C 152/2014-254, soud prvního stupně žalobu zamítl (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výroky II a III). 3. Městský soud v Praze („odvolací soud“) k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 26. 10. 2021, č. j. 12 Co 221/2021-328, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že věcné břemeno podle § 28d zákona č. 42/1992 Sb., omezující vlastnické právo žalobkyně, bez náhrady zrušil a rozhodl o nákladech řízení. 4. K dovolání žalovaného Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 28. 7. 2022, č. j. 22 Cdo 597/2022-388, rozsudek odvolacího soudu ze dne 26. 10. 2021, č. j. 12 Co 221/2021-328, zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. 5. Žalobkyně podáním ze dne 30. 8. 2022 změnila žalobu tak, že se nadále domáhala určení, že služebnost odpovídající právu věcného břemene podle § 28d zákona č. 42/1992 Sb., omezující vlastnické právo k pozemku p. č. XY, jehož součástí je stavba č. p. XY, zapsané na LV č. XY pro k. ú. XY, obec XY, u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, je promlčena. Odvolací soud žalobkyní navrhovanou změnu žaloby připustil. Žalobní návrh nyní odpovídá právnímu názoru vyslovenému v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2021, sp. zn. 22 Cdo 3614/2020. 6. Rozsudkem ze dne 13. 12. 2022, č. j. 12 Co 221/2021-434, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že se určuje, že služebnost odpovídající právu věcného břemene podle § 28d zákona č. 42/1992 Sb., omezující vlastnické právo k pozemku p. č. XY, jehož součástí je stavba č. p. XY, zapsanému na LV č. XY pro k. ú. XY, obec XY, u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, je promlčena (výrok I), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výrok II). 7. Podstata věci: Žalobkyně je na základě kupní smlouvy ze dne 29. 2. 2000 vlastnicí pozemku p. č. XY, jehož součástí je stavba č. p. XY - zapsáno na LV č. XY pro k. ú. XY, obec XY, u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu. Na nemovité věci vázne věcné břemeno (služebnost) ve prospěch žalovaného, zřízené podle § 28d transformačního zákona. Žalovaný přenechal byt, který je zatížený věcným břemenem, do nájmu vedlejší účastnici smlouvou o nájmu družstevního bytu ze dne 24. 3. 2015. Žalobkyně se domáhala zrušení věcného břemene z důvodu hrubého nepoměru mezi zatížením služebné věci a výhodou oprávněného, založeného promlčením věcného břemene; později se žalobkyně v souladu se změnou judikatury dovolacího soudu domáhala určení, že věcné břemeno bylo promlčeno. V souvislosti s tím především uváděla, že byt není žalovaným ani vedlejší účastnicí dlouhodobě užíván, žalovaný ani vedlejší účastnice nemají do domu přístup od května 2016, přičemž byt není fakticky užíván již od roku 2009, kdy žalobkyně zčásti odpojila přívod vody do bytu. 8. Odvolací soud s odkazem na § 632 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, („o. z.“) dospěl k závěru, že právo žalovaného odpovídající věcnému břemenu je promlčeno. Promlčecí lhůta počala plynout od okamžiku, kdy žalovaný fakticky přestal práva pronajímatele vykonávat, což v daném případě koresponduje s okamžikem, kdy byt přestal plnit svou funkci – uspokojování bytové potřeby jeho členů. Tím, že žalobkyně v roce 2009 odpojila přívod vody do bytu, jej uvedla do neobyvatelného stavu. Od tohoto okamžiku tedy předmět, se kterým je věcné břemeno spojeno, přestal být způsobilý k výkonu práv a povinností spojených s nájmem bytu, tedy i k výkonu práv pronajímatele. Žalované družstvo tak fakticky přestalo vykonávat právo věcného břemene užívání ve prospěch svých nájemců v postavení družstevních nájemců. Za situace, kdy tento stav trvá minimálně od podzimu 2009 do současnosti a právo věcného břemene užívání ve prospěch svých nájemců nebylo po celou tuto dobu (ani nemohlo být) fakticky konzumováno, lze dospět k závěru, že podle § 632 o. z. služebnost užívání bytu (§ 1297 o. z.) zapisovaná do veřejného seznamu (katastru nemovitostí) se nejen promlčela, ale i zanikla (netrvá). 9. Odvolací soud uvedl, že věcné břemeno je promlčeno i podle § 633 odst. 1 o. z., neboť žalobkyně zamezila v roce 2017 vedlejší účastnici (a tím i žalovanému) přístup do domu i do bytu. 10. Odvolací soud opřel rozhodnutí mimo jiné o rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1101/2020, ze kterého se podává, že za určitých okolností lze chování člena družstva (zde měl na mysli patrně neužívání bytu) přičítat přímo bytovému družstvu. 11. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Jeho přípustnost podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, („o. s. ř.“) spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a na vyřešení otázek hmotného práva, které doposud nebyly v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešeny. Právní otázky, na nichž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá, a které dosud nebyly v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešeny, označuje takto: 12. „Může dojít k promlčení věcného břemene dle § 28d zákona č. 42/1992 Sb., jakožto věcného břemene zřízeného ex lege, dle ust. § 632 a/nebo 633 o. z.?“ 13. „Je pro posouzení toho, zda bylo věcné břemeno zřízené na základě § 28d odst. 1 zák. č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vykonáváno, relevantní činnost oprávněného (družstva) či nájemce těchto prostor?“ 14. „Představuje uzavření nájemní smlouvy oprávněného z věcného břemene dle § 28d zákona č. 42/1992 Sb., s vedlejší účastnicí způsobilý výkon práva oprávněného z věcného břemene, který brání promlčení dle § 632 o. z.?“ 15. „Může se dle § 632 o. z. promlčet věcné břemeno za situace, kdy předmět, se kterým je spojeno věcné břemeno nelze užívat?“ 16. „V případě, že je nezbytné k posouzení vykonávání věcného břemene hodnotit činnost nájemce, je nezbytné právo plynoucí z věcného břemene zřízeného v souladu s § 28d odst. 1 zák. č. 42/1992 Sb., využívat nájemcem souvisle, dennodenně, přičemž jen samotné bydlení lze považovat za výkon věcného břemene či také jiné činnosti (např. uschování věcí v bytě)?“ 17. „Za situace, kdy žalobkyně vedlejší účastnici bránila v užívání bytu, tj. výkonu oprávnění z věcného břemene, byla by vedlejší účastnice aktivně legitimována k ochraně dle ust. § 1259 OZ, které hovoří výslovně pouze o oprávněném? Způsobilo by včasné podání žaloby vedlejší účastnicí k ochraně z rušené držby přerušení běhu promlčecí lhůty dle ust. § 632 a § 633 OZ za situace, kdy vedlejší účastník není oprávněným z věcného břemene? 18. „Pokud osoba spáchá trestněprávní jednání s