22 Cdo 1812/2024 – Nejvyšší soud

22 Cdo 1812/2024-468 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobkyně R. Š., zastoupené JUDr. Vladimírou Oktábcovou, advokátkou se sídlem v Příbrami, Milínská 205, proti žalovaným 1) V. Š. a 2) J. Š., zastoupeným Mgr. Jaromírem Henyšem, advokátem se sídlem v Praze, Rýmařovská 561, o uložení povinnosti umožnit výkon práva a o vzájemném návrhu žalovaných na zrušení věcného břemene, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 15 C 133/2020, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2023, č. j. 23 Co 111/2023-421, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2023, č. j. 23 Co 111/2023-421, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Příbrami (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 12. 10. 2022, č. j. 15 C 133/2020-355, uložil žalovaným povinnost umožnit na nezbytně nutnou dobu, maximálně však v součtu na dobu 10 pracovních dnů, po předchozí písemné výzvě žalobkyně doručené žalovaným alespoň 15 dnů předem, dodavateli či dodavatelům s příslušným oprávněním, jak budou zajištěni žalobkyní, a pověřenému pracovníkovi 1. SČV, vstup na pozemek parc. č. XY v k. ú. XY, který je v jejich spoluvlastnictví, k provedení prací v prostoru určeném geometrickým plánem pro grafické vyjádření věcného břemene č. 3922-115/2005 vypracovaným Ing. Hanou Hořejšovou, geodet, Jasná 649, 261 01 Příbram II, který byl potvrzen Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram dne 31. 8. 2005 pod č. 1333/2005, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, spočívajících v protažení potrubí PE40 existujícím stávajícím kanalizačním potrubím DN150 z místa budoucí čerpací šachty umístěné na pozemku parc. č. XY ve vlastnictví žalobkyně do existující stávající revizní šachty umístěné na pozemku parc. č. XY v k. ú. XY ve spoluvlastnictví žalovaných, v mechanickém vyčištění této revizní šachty včetně odstranění tím vzniklého odpadu, v protažení potrubí PE40 existujícím potrubím DN150 z pozemku parc. č. XY v k. ú. XY do revizní šachtice umístěné na pozemku parc. č. XY ve spoluvlastnictví žalovaných, v napojení obou částí potrubí PE40 v revizní šachtici na pozemku parc. č. XY ve spoluvlastnictví žalovaných a v provedení tlakové zkoušky vodovodní přípojky spočívající v demontáži vodoměru a připojení zařízení pro provedení tlakové zkoušky tlakovou pumpou se zásobníkem vody a sledování tlaku po dobu 1 hodiny a čtyřiceti minut, z vodoměrné šachtice umístěné na pozemku parc. č. XY ve spoluvlastnictví žalovaných (výrok I). Dále zamítl žalobu, kterou se žalovaní domáhali, aby soud zrušil věcné břemeno spočívající v právu chůze a jízdy užitkovými motorovými vozidly na účelem otevírání a uzavírání přívodu vody, opravy a údržby vodovodní a kanalizační přípojky a odečtu stavu vodoměru po pozemku ve vlastnictví žalovaných parc. č. XY v k. ú. XY ve prospěch vlastníka domu č. p. XY, postaveného na pozemku parc. č. XY v k. ú. XY, a to v rozsahu stanoveném geometrickým plánem Ing. Hany Hořejšové ze dne 22. 8. 2005, č. 95/2005, které bylo zřízeno na základě rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 28. 6. 2006, č. j. 6 C 157/2004, který byl potvrzen rozhodnutím Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 31 Co 475/2006, a to za náhradu, jejíž výše bude stanovena znaleckým posudkem (výrok II). Dále rozhodl o nákladech řízení (výroky III–V). 2. K odvolání žalovaných Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 31. 10. 2023, č. j. 23 Co 111/2023-421, rozsudek soudu prvního stupně ve správném znění potvrdil (výrok I) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II). 3. Podstata věci: Žalobkyně je vlastnicí pozemku parc. č. XY, jehož součástí je dům č. p. XY v k. ú. XY (dále též jen „panující nemovitost“). Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. XY v k. ú. XY (dále též jen „služebná nemovitost“), jenž sousedí s panující nemovitostí. Panující nemovitostí prochází vodovodní a kanalizační přípojky, které zde byly vybudovány v roce 1977 a jimiž je panující nemovitost, resp. dům č. p. XY, připojen do vodovodního a kanalizačního řadu. Již dříve bylo v řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. 6 C 157/2004 zřízeno věcné břemeno spočívající v právu chůze a jízdy užitkovými motorovými vozidly za účelem otevírání a uzavírání přívodu vody, opravy a údržby vodovodní a kanalizační přípojky a odečtu stavu vodoměru, a to po služebné nemovitosti v rozsahu stanoveném geometrickým plánem, ve prospěch vlastníka panující nemovitosti, resp. domu č. p. XY. Dále byla v řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. 16 C 42/2016, ve znění rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2017, č. j. 24 Co 134/2017-214, žalovaným uložena povinnost strpět stavbu kanalizační přípojky včetně revizní šachtice a stavbu vodovodní přípojky včetně vodoměrné šachtice na služebné nemovitosti v rozsahu vymezeném geometrickým plánem. Žalobkyně se nyní domáhala uložení (ve výroku I stanovených) povinností žalovaným, které by žalobkyni umožnily provést na přípojkách na služebné nemovitosti práce nezbytné pro získání dodatečného povolení ke stavbě předmětných přípojek. Soudy vycházely z toho, že v předmětném řízení je uplatněn nárok ve smyslu § 151n zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), přičemž práce uvedené ve výroku I rozsudku soudu prvního stupně jsou svým rozsahem a charakterem pracemi spadajícími pod údržbu a opravu stávajících přípojek (viz věcné břemeno zřízené soudem prvního stupně v řízení vedeném pod sp. zn. 6 C 157/2004). Stran vzájemného návrhu žalovaných soudy uzavřely, že možná jiná trasa vedení kanalizační a vodovodní přípojky není trvalou změnou poměrů, neboť od zřízení věcného břemene nedošlo ani k žádné změně, která by byla způsobilá založit hrubý nepoměr. 4. Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání. Jeho přípustnost vymezili tak, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení v dovolání uvedených otázek hmotného nebo procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, resp. Ústavního soudu, případně na vyřešení právních otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny a které měly být vyřešeny jinak. Předložili následující otázky: A) Zda byl soud povinen, resp. měl přerušit řízení po podání žaloby na určení vlastnického práva k předmětným přípojkám. K tomu uvedli, že podali dne 6. 9. 2023 žalobu na určení vlastnického práva, načež měl odvolací soud postupovat tak, že řízení přeruší a posečká do doby pravomocného skončení řízení o určení vlastnického práva k přípojkám. Postup odvolacího soudu je v rozporu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. 22 Cdo 507/2019, a s rozhodnutím ESLP ze dne 13. 4. 2023 ve věci č. 54168/15 Dohnal proti České republice. Dále odkázali na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2018, sp. zn. 28 Cdo 2921/2016, ze dne 16. 5. 2017, sp. zn. 22 Cdo 3397/2016, a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. 2 As 43/2016. B) Zda řádně vznikla tzv. „koncentrace řízení“ a zda koncentrace řízení bránila žalovaným ve vznesení námitky nedostatku aktivní věcné legitimace na straně žalobkyně. K tomu uvedli, že se soud prvního stupně odmítl zabývat jejich námitkou nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně po připuštění změny žaloby z důvodu koncentrace řízení. Účinky koncentrace řízení však nemají bránit účastníkům popírat správnost tvrzení protistrany o skutečnostech významných pro rozhodnutí o věci samé nebo se vyjadřovat k důkazům označeným druhou stranou, k čemuž odkázali na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2021, sp. zn. 23 Cdo 1222/2020, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 31 Cdo 4616/2010. V řízení ve věci zřízení věcného břemene nebyli všichni ti, o jejichž práva a povinnosti šlo (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2012, sp. zn. 22 Cdo 2871/2010). C) Zda byl soud oprávněn připustit změnu žaloby poté, co bylo v řízení prokázáno, že předmětná kanalizační a vodovodní přípojka je „neopravitelná“. K tomu uvedli, že žalobkyně se po změně svých žalobních tvrzení domáhala zbudování fakticky nové přípojky, tedy původní věc by ve smyslu práva zcela zanikla. Dále soud prvního stupně povolil změnu žaloby a až následně vyzval žalobkyni, aby nový žalobní petit upřesnila, k čemuž odkázali na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2007, sp. zn. 21 Cdo 1207/2006, a na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2002, sp. zn. 21 Cdo 85/2002). D) Zda by navrhovanými pracemi došlo k zániku původní věci (kanalizační přípojky) a ke vzniku věci nové. K tomu uvedli, že soud byl povinen stanovit míru zásahů do kanalizační přípojky a posoudit, zda došlo k zániku původní věci (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2022, sp. zn. 33 Cdo 2339/2021). Namítli, že uvedenými pracemi