22 Cdo 5113/2016 — Nejvyšší soud

22 Cdo 5113/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:2. 5. 2017 Spisová značka:22 Cdo 5113/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:22.CDO.5113.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Ochrana vlastnictví Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 1 odst. 1 předpisu č. 5/1945Sb. § 1 předpisu č. 128/1946Sb. § 80 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:4. 8. 2017 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 10.8.2017I.ÚS 2536/17JUDr. Tomáš Lichovník-- Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 5113/2016 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobců a) G. R. H., b) N. H. T., c) The 2009 Irrevocable Trust for Bettina L. Burr, se sídlem Cambridge, Hubbard Park Road 8, Spojené státy americké, d) The 2009 Irrevocable Trust for Peter A. Looram, se sídlem Aspen, Glen Eagle Drive 280, Spojené státy americké, všech zastoupených JUDr. Jarmilou Kolářovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Vinohradská 403/17, proti žalované České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, identifikační číslo osoby: 69797111, o určení vlastnického práva k nemovitým věcem a o vyklizení pozemků, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 7 C 142/2011, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 6. 2016, č. j. 56 Co 112/2016-376, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Opavě (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 24. 9. 2015, č. j. 7 C 142/2011-294, ve znění opravného usnesení ze dne 29. 1. 2016, č. j. 7 C 142/2011-337, zastavil řízení v části, v níž se žalobci a) až d) domáhali určení, že Dr. A. M. d. R., zemřelý 1. 9. 1942, byl ke dni 1. 9. 1942 výlučným vlastníkem nemovitostí v katastrálním území Š. zapsaných na listu vlastnictví č. 60000, a to pozemků parc. č. 1508, 1160/1, 1160/10, 1160/12, 1160/13, 1160/14, 1160/15, 1160/16, 1160/17, 1160/18, 1160/19, 1160/2, 1160/20, 1160/3, 1160/4, 1160/5, 1160/6, 1160/7, 1160/8, 1160/9, 1510/2, 1528/13, 1528/14, 1528/15, 1528/16, 1528/17, 1528/18, 1528/19, 1528/20, 1528/21, 1528/34, 386/11, 386/26, 386/27, 386/6 a 386/7 (výrok I.). Dále zastavil řízení v části, v níž se žalobci a) až d) domáhali určení, že C. A. d. R., zemřelá 11. 2. 1967, byla ke dni svého úmrtí výlučným vlastníkem nemovitostí v katastrálním území Š. zapsaných na listu vlastnictví č. 60000, a to pozemků parc. č. 1508, 1160/1, 1160/10, 1160/12, 1160/13, 1160/14, 1160/15, 1160/16, 1160/17, 1160/18, 1160/19, 1160/2, 1160/20, 1160/3, 1160/4, 1160/5, 1160/6, 1160/7, 1160/8, 1160/9, 1510/2, 1528/13, 1528/14, 1528/15, 1528/16, 1528/17, 1528/18, 1528/19, 1528/20, 1528/21, 1528/34, 386/11, 386/26, 386/27, 386/6 a 386/7 (výrok II.). Zastavil řízení v části, v níž se žalobci a) až d) domáhali určení, že jsou podílovými spoluvlastníky, každý z nich ideální ¼ nemovitostí v katastrálním území Š. zapsaných na listu vlastnictví č. 60000, a to pozemků parc. č. 1508, 1160/1, 1160/10, 1160/12, 1160/13, 1160/14, 1160/15, 1160/16, 1160/17, 1160/18, 1160/19, 1160/2, 1160/20, 1160/3, 1160/4, 1160/5, 1160/6, 1160/7, 1160/8, 1160/9, 1510/2, 1528/13, 1528/14, 1528/15, 1528/16, 1528/17, 1528/18, 1528/19, 1528/20, 1528/21, 1528/34, 386/11, 386/26, 386/27, 386/6 a 386/7 (výrok III.). Rovněž zastavil řízení v části, v níž se žalobci a) až d) domáhali uložení povinnosti žalované vyklidit pozemky v katastrálním území Š. zapsané na listu vlastnictví č. 60000, a to pozemky parc. č. 1508, 1160/1, 1160/10, 1160/12, 1160/13, 1160/14, 1160/15, 1160/16, 1160/17, 1160/18, 1160/19, 1160/2, 1160/20, 1160/3, 1160/4, 1160/5, 1160/6, 1160/7, 1160/8, 1160/9, 1510/2, 1528/13, 1528/14, 1528/15, 1528/16, 1528/17, 1528/18, 1528/19, 1528/20, 1528/21, 1528/34, 386/11, 386/26, 386/27, 386/6 a 386/7, a vyklizené je předat žalobcům, a to každému z nich podíl ideální ¼ (výrok IV.) Zamítl žalobu na určení, že Dr. A. M. d. R., zemřelý 1. 9. 1942, byl ke dni 1. 9. 1942 výlučným vlastníkem nemovitostí v katastrálním území B. zapsaných na listu vlastnictví č. 60000, a to pozemků parc. č. 427/2 a 427/5, v katastrálním území L. zapsaných na listu vlastnictví č. 60000, a to pozemků parc. č. 3350, 3370, 3384, 3402, 3406, 3411, 3413, 3418, 3449, 3452, 3457, 3473, 3475, 3477, 3481, 3487, 3493, 3352/2, 3360/1, 3369/1 a 3369/2, a v katastrálním území Š. zapsaných na listu vlastnictví č. 60000, a to pozemků parc. č. 1154/1, 1154/2 a 374/4 (výrok V.). Dále zamítl žalobu na určení, že C. A. d. R., zemřelá 11. 2. 1967, byla ke dni svého úmrtí výlučným vlastníkem nemovitostí v katastrálním území B. zapsaných na listu vlastnictví č. 60000, a to pozemků parc. č. 427/2 a 427/5, v katastrálním území L. zapsaných na listu vlastnictví č. 60000, a to pozemků parc. č. 3350, 3370, 3384, 3402, 3406, 3411, 3413, 3418, 3449, 3452, 3457, 3473, 3475, 3477, 3481, 3487, 3493, 3352/2, 3360/1, 3369/1 a 3369/2, a v katastrálním území Š. zapsaných na listu vlastnictví č. 60000, a to pozemků parc. č. 1154/1, 1154/2 a 374/4 (výrok VI.). Zamítl žalobu na určení pozemků, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky, každý z nich ideální ¼ nemovitostí v katastrálním území B. zapsaných na listu vlastnictví č. 60000, a to pozemků parc. č. 427/2 a 427/5, v katastrálním území L. zapsaných na listu vlastnictví č. 60000, a to pozemků parc. č. 3350, 3370, 3384, 3402, 3406, 3411, 3413, 3418, 3449, 3452, 3457, 3473, 3475, 3477, 3481, 3487, 3493, 3352/2, 3360/1, 3369/1 a 3369/2, a v katastrálním území Š. zapsaných na listu vlastnictví č. 60000, a to pozemků parc. č. 1154/1, 1154/2 a 374/4 (výrok VII.). Zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované nemovitosti v katastrálním území B. zapsané na listu vlastnictví č. 60000, a to pozemky parc. č. 427/2 a 427/5, v katastrálním území L. zapsané na listu vlastnictví č. 60000, a to pozemky parc. č. 3350, 3370, 3384, 3402, 3406, 3411, 3413, 3418, 3449, 3452, 3457, 3473, 3475, 3477, 3481, 3487, 3493, 3352/2, 3360/1, 3369/1 a 3369/2, a v katastrálním území Š. zapsané na listu vlastnictví č. 60000, a to pozemky parc. č. 1154/1, 1154/2 a 374/4 vyklidit a vyklizené je předat žalobcům, a to každému z nich podíl ideální ¼ (výrok VIII.). Žalobcům a) až d) uložil povinnost nahradit žalované v obecné pariční lhůtě na nákladech řízení částku 999 Kč. Krajský soud v Ostravě (dále „odvolací soud“) k odvolání žalobců rozsudkem ze dne 29. 6. 2016, č. j. 56 Co 112/2016-376, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a V. až VIII. a změnil jej ve výroku o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok I.). Dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jehož přípustnost vymezili odkazem § 237 občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“) a uplatnili dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. Uvedli, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, a tato dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 11. 4. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1363/2005, dovodil, že „dekret prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. i zákon č. 128/1946 Sb. nastolily právní stav, který vylučuje určení vlastnického práva zůstavitele ke dni úmrtí ohledně věci, kterou zůstavitel pozbyl v době nesvobody za podmínek v nich uvedených, a na jejíž vydání neuplatnil (příp. uplatnil neúspěšně) restituční nárok podle těchto předpisů. Ohledně takové věci nyní nelze uplatňovat údajné dědické nároky po tomto zůstaviteli, nebyl-li úspěšně uplatněn nárok restituční.“ Dovolatelé navrhli jiné právní posouzení této otázky tak, aby bylo možné žádat o určení vlastnického práva zůstavitele ke dni úmrtí ohledně věci, kterou zůstavitel pozbyl v době nesvobody za podmínek uvedených v dekretu č. 5/1945 Sb. a zákonu č. 128/1946 Sb., ale jednalo se přitom o věc, která nepodléhala ve smyslu § 2 odst. 3 dekretu č. 108/1945 Sb. konfiskaci, neboť ji v době po 29. 9. 1938 pod tlakem okupace nebo v důsledku národní, rasové nebo politické persekuce pozbyly osoby, které nespadají pod ustanovení § 1 dekretu č. 108/1945 Sb. V takových případech se totiž jednalo o věc nepodléhající konfiskaci, která však nebyla oprávněným osobám navrácena. Neměla-li být předmětná věc konfiskována, zůstala ve vlastnictví původních vlastníků, resp. přešla na jejich dědice. Navrhli, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k