23 Cdo 1060/2009 — Nejvyšší soud

23 Cdo 1060/2009 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 7. 2011 Spisová značka:23 Cdo 1060/2009 ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:23.CDO.1060.2009.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Náhrada škody Smlouva komisionářská Dotčené předpisy:§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. § 577 obch. zák. § 373 obch. zák. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:8. 8. 2011 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 10.04.2011IV.ÚS 2945/11JUDr. Vlasta Formánkováodmítnuto01.16.2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 1060/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph. D. a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobkyně ARIMEX TRADE s.r.o., se sídlem v Domažlicích, Prokopa Velikého 572, PSČ 344 01, identifikační číslo osoby 47717807, zastoupené JUDr. Jaroslavem Brožem, advokátem, se sídlem v Brně - Žabovřeskách, Marie Steyskalové 767/62, proti žalované SGS Czech Republic, s.r.o., se sídlem v Praze 5, K Hájům 1233/2, PSČ 155 00, identifikační číslo osoby 48589241, zastoupené Mgr. Bc. Jiřím Podpěrou, advokátem, se sídlem v Praze 1 - Nové Město, Spálená 76/14, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 1 Cm 12/2007, o zaplacení částky 5 322 147,58 Kč s příslušenstvím, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. července 2008, č. j. 6 Cmo 111/2008-435, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 12 360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované. Odůvodnění: Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 13. listopadu 2007, č. j. 1 Cm 12/2007-404, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 5 322 147,58 Kč s příslušenstvím (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II). K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 10. července 2008, č. j. 6 Cmo 111/2008-435, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). Odvolací soud vyšel ze skutkových i právních závěrů soudu prvního stupně a shledal nedůvodným uplatněný nárok žalobkyně na náhradu škody, která jí měla vzniknout v příčinné souvislosti s porušením závazku žalované provést zaplynování (fumigaci) několika stovek tisíc tun krmného ječmene dopravovaného na lodích z Děčína do Hamburku, který byl kontaminován živými skladištními škůdci. Mezi účastníky byla v roce 2004 uzavřena smlouva o kontrolní činnosti, jíž se žalovaná zavázala provádět pro žalobkyni nestrannou kontrolní činnost ve smyslu ustanovení § 591 až 600 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“). Na základě smlouvy o kontrolní činnosti žalovaná pro žalobkyni počátkem října 2005 kontrolovala dodávku několika set tisíc tun obilí čtyřmi loděmi z Děčína do Hamburku. Při kontrole dodávek obilí žalovaná informovala žalobkyni, že část dodávek je zamořena škůdci. Z emailů mezi účastníky soudy zjistily, že paní M. jednající za žalovanou informovala paní B. jednající za žalobkyni, že nebyla povolena nakládka zboží na loď Altentreptow ze dvou sil kvůli silnému zamoření škůdci, na což paní B. odpověděla: „Prosím plavidlo Altentreptow zaplynovat.“ Poté sdělila paní M. paní B., že „zajistila u pana N.“ fumigaci této lodi v cenovém rozpětí 7 000 - 9 000 Kč podle druhu škůdců. U plavidla MN 7318 s kontaminovaným ječmenem se paní M. opět tázala žalobkyně: „Můžeme pokračovat v nakládce a mám objednat fumigaci?“ Odpověď paní B. byla: „Áno.“ Z emailů týkajících se lodi Hermes bylo zjištěno, že se paní M. ptala, zda má kvůli nakládce škůdci zamořeného zboží „zařídit“ fumigaci a posléze informovala, že „objednala“ fumigaci. Ohledně lodi Poseidon žádala paní M. o pokyn paní B., zda má být „objednána“ fumigace, neboť i do této lodi bylo naloženo zboží s živými škůdci. Pro nutnost odplutí lodi Poseidon nevyčkala žalovaná na pokyn žalobkyně, objednala fumigaci, což bylo paní B. posléze odsouhlaseno. Soudy z provedených skutkových zjištění dospěly k závěru, že mezi účastníky nebylo ujednáno, že žalovaná dostane za fumigaci zaplaceno a že by za fumigaci zaplaceno skutečně také dostala. Nebylo prokázané, že by mezi účastníky bylo v jejich obchodním styku obvyklé, že by kromě kontrolní činnosti žalovaná pro žalobkyni přímo prováděla desinfekci kontrolovaného zboží, či že by na základě závazku k takové činnosti využívala třetí osobu. Z emailové korespondence soudy nezjistily, že by oběma smluvním stranám mělo být zřejmé, že „objednávkou“ fumigace by měla být míněna smlouva uzavřená přímo mezi účastníky, jejímž předmětem by bylo dílo spočívající v desinfekci nákladu. Z emailové korespondence mezi paní M. a panem N. bylo zjištěno, že fumigace zboží byla objednána u společnosti ČSPL, a. s., fakticky ji však provedla jiná společnost. Cena za fumigaci lodí Altentreptow a MN 7318 ve výši 23 741 Kč byla vyúčtována společností ČSPL, a. s., tatáž částka byla vyúčtována žalovanou žalobkyni. Obdobně byla účtována cena za fumigaci lodi Poseidon. Žalovaná tedy žalobkyni žádnou cenu za fumigaci, z níž by pro sebe měla zisk, neúčtovala, pouze „přefakturovala“ náklady, které jí v souvislosti s plynováním ječmene vznikly. I přesto, že jsou podle § 592 odst. 2 obch. zák. absolutně neplatná ta ustanovení smlouvy, jimiž se vykonavateli kontroly ukládají povinnosti, které by mohly nestrannost kontroly ovlivnit, neboli ovlivnit správnost kontrolního osvědčení, soudy dovodily, že toto ustanovení bez dalšího nevylučuje uzavření jiné smlouvy, tedy i smlouvy o dílo. Pokud by uzavřením této jiné smlouvy byla nestrannost kontroly narušena, znamenalo by to porušení závazku ze smlouvy o kontrolní činnosti. Škody vzniklé porušením této povinnosti se ovšem žalobkyně nedomáhá. Úmysl osob jednajících za žalobkyni a žalovanou soudy posuzovaly podle § 266 odst. 2 a 3 obch. zák. a dospěly k závěru, že výrazy „zajistit, objednat“ jsou zpravidla v obchodním styku chápány tak, že konkrétní činnost bude vykonávána jiným subjektem bez přímé účasti na této činnosti tím, kdo tuto činnost takto obstará. Obsah těchto pojmů neodpovídá závazku provést dílo podle § 536 odst. 1 obch. zák., byť i dílo lze zhotovit pomocí třetí osoby. Mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva o dílo, kterou by žalovaná porušila a v příčinné souvislosti s tím by vznikla žalobkyni tvrzená škoda. Soudy vyšly z výpovědi svědkyně M., že požadavek na plynování zboží na lodích nebyl požadavkem standardním, že plynování obvykle nezajišťovali, sami se plynováním nezabývají a že chtěli tím, že plynování obstarají, vyjít vstříc svému zákazníkovi. Tento postup není závazkem ze smlouvy o dílo, ani závazkem ze smlouvy komisionářské. Není tak dán jeden z předpokladů odpovědnosti za škodu podle § 373 obch. zák. Odpovědnost za škodu nevznikla žalované ani podle § 420 občanského zákoníku (dále jako „obč. zák.“), přičemž nebylo ani tvrzeno, že by se žalovaná dopustila protiprávního jednání. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně proto v plném rozsahu potvrdil. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) a co do důvodů na ustanovení § 241 a odst. 2 písm. a) a b) a odst. 3 o. s. ř. Dovolatelka namítá, že odvolací soud nesprávně právně posoudil závazkový vztah uzavřený mezi účastníky, když dospěl k závěru, že účastníci nesjednali platně úplatu, protože sjednaná cena obsahovala nakonec jen náklady a žádný zisk, aniž bylo zjištěno, zda žalované náklady vznikly, dále že účastníci za absence platně sjednané úplaty nezaložili platný závazkový vztah a že důsledkem neplatně sjednaného závazkového vztahu neodpovídá žalovaná žalobkyni za škodu, kterou jí způsobila, neboť z neplatného závazkového vztahu nemohla porušit žádnou povinnost. Takovým právním posouzením odvolací soud ignoroval zřejmou vůli účastníků a zpronevěřil se tak materiálnímu pojetí práva. Zákon upřednostňuje smluvní volnost účastníků a umožňuje, aby smlouva o dílo vznikla platně i bez sjednání ceny, event. s tím, že strany cenu předběžně stanoví nezávazným rozpočtem, který upřesní dle skutečného rozsahu plnění. Soud neaplikoval ani ustanovení § 587 obch. zák., které připouští platné sjednání komisionářské smlouvy bez ujednání o úplatě a podle něhož komisionáři vzniká nárok na úplatu, splní-li povinnosti stanovené v ustanovení § 548 až 586 obch. zák. Nic z toho žalovaná neučinila, dovolatelka se nedozvěděla ani to, jakou smlouvu uzavřela žalovaná se třetí osobou, když mu zajistila fumigaci jeho zboží.