23 Cdo 1227/2010 — Nejvyšší soud

23 Cdo 1227/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:15. 8. 2011 Spisová značka:23 Cdo 1227/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:23.CDO.1227.2010.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Smlouva kupní Dotčené předpisy:§ 446 obch. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:10. 10. 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 1227/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně M 3000, a. s., se sídlem v Praze 8 - Karlíně, Šaldova 36, PSČ 180 00, IČO 25084526, zastoupené Mgr. Bohuslavem Hubálkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Těšnov 1/1059, proti žalované EKO systém - US, spol. s r.o., se sídlem v Lanškrouně, Nádražní 400, okres Ústí nad Orlicí, PSČ 563 01, IČO 25294741, zastoupené JUDr. Jarmilou Cindrovou, advokátkou, se sídlem v Ústí nad Orlicí, B. Němcové 74, o vydání věci, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 6 C 208/2007, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. listopadu 2009, č. j. 19 Co 120/2009-280, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3 360 Kč k rukám JUDr. Jarmily Cindrové, advokátky, se sídlem v Ústí nad Orlicí, B. Němcové 74. Odůvodnění: Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozsudkem ze dne 18. prosince 2008, č. j. 6 C 208/2007-199, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po žalované vydání osobního automobilu tovární značky Mercedes Benz M ML 500, VIN 4JGBB75E76A002228 (výrok pod bodem I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II a III). V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně se dne 11. 10. 2005 stala vlastníkem vozidla tovární značky Mercedes Benz M ML 500, VIN 4JGBB75E76A002228, které koupila od společnosti A. Charouz spol. s r. o. Žalobkyně předmětné vozidlo užívala do 27. 4. 2007, kdy jej předala společnosti Rona Plus, s. r. o., na základě kupní smlouvy ze dne 24. 4. 2007. Poté, co nebyla řádně zaplacena celá kupní cena, žalobkyně zjistila, že zástupce společnosti Rona Plus, s. r. o., kterému žalobkyně vozidlo předala, nebyl osobou, jejímž jménem se prokazoval. Soud prvního stupně v tomto ohledu dovodil, že pokud za společnost Rona Plus, s. r. o., jednala se žalobkyní jiná osoba než jednatel společnosti na základě udělené plné moci, i když ve skutečnosti udělené jiné osobě než v plné moci označené, nemůže se žalobkyně domáhat neplatnosti takového právního úkonu podle § 39 občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“). V daném případě se nejedná ani o neplatnost relativní ve smyslu § 49a obč. zák. z důvodu omylu vyvolaného nepravdivostí údajů o osobě jednajícího za kupujícího. Ani takové neplatnosti se však podle názoru soudu žalobkyně domáhat nemůže, jelikož omyl způsobila sama žalobkyně tím, že dostatečně neprověřila totožnost zástupce kupujícího. Soud prvního stupně dále dospěl k závěru, že strana žalovaná řádně koupila vozidlo od společnosti Camurra, s. r. o., se sídlem v Praze 10, podle kupní smlouvy ze dne 11. 9. 2007, a to v souladu s ustanovením § 409 a násl. obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“). V řízení bylo prokázáno, že žalovaná učinila veškeré potřebné kroky k tomu, aby si prověřila, zda kupovaný předmět není zatížen právem třetí osoby. Jelikož na základě platné kupní smlouvy ze dne 24. 4. 2007 přešlo vlastnické právo na společnost Rona Plus, s. r. o., předáním movité věci, tj. tradicí dle protokolu o předání věci ze dne 27. 4. 2007, soud prvního stupně dovodil, že žalobkyně není aktivně legitimovaná k podání předmětné žaloby ve smyslu ustanovení § 126 občanského soudního řádu (dále jen jako „o. s. ř.“). Z toho důvodu žalobu zamítl. Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 26. listopadu 2009, č. j. 19 Co 120/2009-280, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II). Odvolací soud dospěl k závěru, že pro rozhodnutí v této věci není na prvém místě právně významné, zda byla kupní smlouva mezi žalobkyní a společností Rona Plus, s. r. o., uzavřena platně či nikoli, ale zda žalovaná řádně nabyla vlastnické právo k předmětnému vozidlu ve smyslu § 446 obch. zák. V řízení bylo prokázáno, že s vozidlem nakládá jako vlastník žalovaná, která jej koupila od společnosti Camurra, s. r. o., na základě kupní smlouvy ze dne 11. 9. 2007, která se řídí § 409 obch. zák. Podle § 446 obch. zák. se v obchodněprávních vztazích upřednostňuje dobrá víra před ochranou vlastnického práva původního vlastníka jako výjimku ze zásady, že nikdo nemůže převést více práv než má sám, a to pouze za situace, kdy kupující nevěděl, neměl vědět ani nemohl vědět, že prodávající není vlastníkem prodávané věci. Vzhledem k předcházejícím vlastníkům se povinnost prokázání dobré víry omezuje pouze na okolnost, zda kupující věděl nebo vědět měl a mohl, že některá z těchto osob není, resp. nebyla vlastníkem. V řízení bylo prokázáno, že před uzavřením kupní smlouvy měla žalovaná k dispozici informace od společnosti Cebia, spol. s r.o., která provádí prověřování původu vozidel (PROVIN) na základě informačního systému pojišťoven USA a databáze NICB USA a dále vnitřních informačních systémů Cebia, spol. s r. o., a veřejně dostupných informací policie ČR, leasingových společností ČR, pojišťoven ČR a kanceláře pojistitelů ČR. O tuto službu žalovaná požádala dne 7. 9. 2007 prostřednictvím společnosti Camurra, s. r. o. Odvolací soud uzavřel, že když neexistuje žádný registr, který by stoprocentně osvědčoval stav vlastnictví motorových vozidel, pak pokud žalovaná měla k dispozici kupní smlouvu na předmětný automobil mezi předchozími vlastníky, tj. společností BONUS JACKPOT MORAVA s.r.o., a společností Camurra, s. r. o., technický průkaz vozidla, vyjádření společnosti Cebia, s. r. o., v nichž byly zahrnuty i informace z databáze policie a leasingových společností, pak učinila vše pro to, aby se přesvědčila, že prodávající je skutečně oprávněn převést vlastnické právo k předmětnému vozidlu. Žalovaná tedy při koupi předmětného vozidla byla v dobré víře ve smyslu § 446 obch. zák. Z toho důvodu odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v plném rozsahu potvrdil. Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně včas podaným dovoláním. Jeho přípustnost zakládá na § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam. Jako dovolací důvod uplatňuje § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. a současně se dovolává aplikace § 242 odst. 3 věty druhé o. s. ř., neboť mimo jiné na straně Krajského soudu došlo k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí shledává dovolatelka v posouzení otázky, jaké dopady na vlastnické právo má řetězový prodej vozidla mezi více nabyvateli v poměrně krátkém časovém horizontu dle kupní smlouvy v režimu obchodního zákoníku, kdy mimo jiné první nabyvatel vozidla v řetězci měl evidentně status nevlastníka a poslední nabyvatel nejednal při uzavírání smlouvy s řádnou péčí a obezřetností a podnikatelskou profesionalitou, čímž se nemůže ani vzdáleně dovolávat ochrany dobré víry v jakémkoli směru, natož platného převodu vlastnického práva k vozidlu. Dovolatelka nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že pro rozhodnutí ve věci není podstatné, zda byla kupní smlouva mezi žalobkyní a společností Rona Plus, s. r. o., uzavřena platně či nikoli. Dovolatelka namítá, že kupní smlouva uzavřená mezi ní a společností Rona Plus, s. r. o., je neplatná, a proto na jejím základě nemohlo dojít k převodu vlastnického práva k vozidlu na společnost Rona Plus, s. r. o. Jelikož měla společnost Rona Plus, s. r. o., status nevlastníka, nemohlo dojít ani k platnému převodu vlastnického práva na společnost BONUS JACKPOT MORAVA s.r.o. Dovolatelka dále upozorňuje, že k uzavření kupní smlouvy č. 1 dne 24. 4. 2007 mezi ní a společností Rona Plus, s. r. o., a kupní smlouvy č. 2 mezi společností Rona Plus, s. r. o., a společností BONUS JACKPOT MORAVA s.r.o. dne 23. 5. 2007 došlo ve lhůtě kratší než jeden měsíc. Údajný převod vlastnického práva je tak doprovázen účelovostí, která je v rozporu s elementární podnikatelskou politikou. Takové jednání (řetězení kupujících předmětného vozidla v krátkém časovém horizontu) svědčí o snaze obejít § 39 obč. zák. Přestože ani na společnost BONUS JACKPOT MORAVA s.r.o. nemohlo dojít k platnému převodu vlastnického práva, tak společnost CAMURRA, s. r. o., jako další kupující neměla vůbec přistoupit k uzavření kupní smlouvy ze dne 7. 9. 2007. Společnost CAMURRA, s. r. o., která provozuje auto