23 Cdo 1343/2022 — Nejvyšší soud

23 Cdo 1343/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:22. 8. 2023 Spisová značka:23 Cdo 1343/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:23.CDO.1343.2022.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smlouva o dílo Škoda na převzaté věci [ Škoda ] Znalecký posudek Dotčené předpisy:§ 2944 o. z. § 2598 odst. 2 o. z. § 127 odst. 2 o. s. ř. § 213 odst. 1 o. s. ř. § 213 odst. 2 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:20. 11. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 1343/2022-172 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Marka Doležala, ve věci žalobce M. K., zastoupeného Mgr. Michalem Dlabolou, advokátem se sídlem v Praze 7, U Studánky 250/3, proti žalované AUTOBOND GROUP, a. s., sídlem v Praze 9 - Vysočanech, Kolbenova 859/15, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 27567575, zastoupené JUDr. Jiřím Kalousem, advokátem se sídlem v Praze 1, Nekázanka 881/9, o zaplacení částky 90 186,93 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 36 C 304/2019, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2021, č. j. 53 Co 268/2021-132, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2021, č. j. 53 Co 268/2021-132, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobce se ve zde souzené věci domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit mu částku 90 186,93 Kč se zákonným úrokem z prodlení, a to z titulu náhrady škody způsobené na jeho vozidle tovární značky Nissan Pathfinder (dále jen „vozidlo“), za niž podle jeho názoru žalovaná odpovídá podle § 2944 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“). 2. Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 16. 4. 2021, č. j. 36 C 304/2019-102, žalobě vyhověl (výrok pod bodem I) a rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky (výrok pod bodem II), o znalečném (výrok pod bodem III), o svědečném (výrok pod bodem IV) a o náhradě nákladů řízení vůči státu (výroky pod body V a VI). 3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce dne 16. 8. 2019 přijel s vozidlem do provozovny žalované a bylo sjednáno, že žalovaná provede základní diagnostiku za účelem zjištění problému spočívajícího v tom, že vozidlo padá do nouzového režimu. V době příjezdu do autoservisu svítila ve vozidle kontrolka motoru. Diagnostikou byly zjištěny kódy chyb P1614, P247A, U1000, P1819. Zaměstnanci žalované následně vyjeli s vozidlem na zkušební jízdu, při níž vozidlo samo začalo zrychlovat, aniž by byl přidáván plyn, a muselo být tedy brzdou zastaveno, aby došlo k vypnutí motoru. Následně bylo odtaženo zpět do provozovny, neboť došlo k samovznícení motoru a byla tu obava vozidlo opětovně nastartovat. Motor nebyl rozebírán, byl pouze kontrolován motorový prostor vozidla a turbodmychadlo. Po jízdě bylo v prostoru motoru zjištěno nadměrné množství oleje. Vozidlo mělo poškozené vstřikovače na I. a II. válci motoru a poškozený vstřikovač na II. válci způsobil poškození hlavy motoru, což vedlo k netěsnosti spalovacího prostoru a pronikání paliva do olejové náplně motoru. Poškození vstřikovačů bylo poškozením dlouhodobějšího charakteru, kdy při dosažení určitého mezního stavu došlo k poškození hlavy motoru; na tuto závadu mělo vliv samotné provozování vozidla. Pokud by tato vada na vozidle byla již v době převzetí vozidla žalovanou, nebylo by možné vyjet s vozidlem na zkušební jízdu. V době provedení diagnostiky byl zjištěn chybový kód týkající se teploty výfukových plynů, která musela mít nějakou příčinu, a tou byla nesprávná dodávka paliva do spalovacího motoru, přičemž tyto závady lze zjistit již před zkušební jízdou. Šlo o typ vady, která zakládá předpoklad ještě vážnějšího poškození vozidla zkušební jízdou a která byla zjistitelná již diagnostikou vozidla, to i v případě, že byly načteny chybové kódy odlišné od chybových kódů, které načetl soudní znalec, jenž za jeden z chybových kódů označil zvýšenou teplotu výfukových plynů. Vada, která způsobila nepojízdnost vozidla a další škody na jeho motoru, byla způsobena během zkušební jízdy. Náklady na opravu vozidla by činily 168 008,51 Kč včetně DPH. Pokud by bylo vozidlo opravováno v tom stavu, ve kterém bylo v době přistavení k žalované, cena opravy by činila 77 821,58 Kč včetně DPH. 4. Takto zjištěný skutkový stav věci soud prvního stupně posoudil podle § 2586 a násl. a § 2944 o. z. Konstatoval, že mezi podmínky vzniku odpovědnosti za škodu na převzaté věci patří existence závazku, v dané věci založeného smlouvou o dílo, odevzdání a převzetí věci, o němž není sporu, a vznik škody v době od převzetí věci do jejího vrácení, přičemž v této věci k závadě vozidla, která způsobila jeho nepojízdnost, došlo v době provedení zkušební jízdy, tedy v době provádění díla žalovanou. Pro řešení otázky, zda by ke škodě mohlo dojít i jinak, a to z vnitřních příčin, které by se projevily, i kdyby žalovaná vozidlo nepřevzala, shledal rozhodujícím, zda tato vnitřní příčina, tedy závada vozidla, byla pro žalovanou seznatelná, když by vzniku škody nešlo zabránit ani řádným opatrováním, neboť v takovém případě by žalovaná za škodu neodpovídala. S odkazem na to, že v době provedení diagnostiky byl zjištěn chybový kód týkající se zvýšené teploty výfukových plynů, jejíž příčinou byla nesprávná dodávka paliva do spalovacího motoru, a že tato závada musela být pro žalovanou seznatelná již při přebírání vozidla po jeho prohlídce a po provedení diagnostiky, uzavřel, že u žalované nedošlo k naplnění liberačního důvodu. Zdůraznil, že k poškození vozidla, v důsledku kterého se stalo nepojízdné, došlo v její provozovně, a to při zkušební jízdě, kterou prováděla, přičemž mohla a měla rozpoznat poškození vozidla. 5. K odvolání žalované Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozhodnutím změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé tak, že žalobu zamítl (první výrok), změnil jej ve výroku pod bodem VI tak, že povinnost k náhradě nákladů řízení státu uložil žalobci (druhý výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (třetí výrok). 6. Odvolací soud především nepřevzal celý skutkový závěr, který soud prvního stupně učinil na základě znaleckého posudku. Neshledal totiž odůvodněnými závěry znalce, podle nichž chybové kódy P2128 (ovladač škrtící klapky) a C1132 (signál motoru) mohly být zjištěny i při stavu tachometru 182 317 km, tedy dne 16. 8. 2019. Argumentoval, že mezi podklady, z nichž znalec podle posudku vycházel, se nenacházely listiny o diagnostice vozidla ze dne 13. 8. 2019 od společnosti METRADE s. r. o., ani o diagnostice provedené žalovanou dne 16. 8. 2019. Znalec pak při svém výslechu nebyl schopen po předložení těchto listin svůj závěr obhájit, respektive nic k rozporu těchto listin a jím učiněného závěru uvést. Odvolací soud k tomu uzavřel, že tento závěr tak zůstal neobhájený a vzhledem k jeho zjevné rozpornosti s listinami o diagnostice, zejména s listinou ze dne 16. 8. 2019, z něj nemohl vycházet. 7. Odvolací soud se se soudem prvního stupně neztotožnil ani v právním posouzení. Dovodil, že soud prvního stupně správně posoudil smlouvu uzavřenou mezi účastníky jako smlouvu o dílo podle § 2586 odst. 1 o. z., nesprávně však aplikoval ustanovení upravující odpovědnost zhotovitele. Zdůraznil, že úprava smlouvy o dílo má své vlastní ustanovení o odpovědnosti, a vyjádřil názor, že povinnost zhotovitele k náhradě škody se neřídí podle § 2944 o. z., nýbrž speciální úpravou obsaženou v § 2598 odst. 2 o. z., podle níž zhotovitel za věc převzatou od objednatele odpovídá jako skladovatel. Podle § 2426 odst. 1 o. z. pak skladovatel nehradí škodu, pokud prokáže, že jí nemohl zabránit, a rovněž tehdy, je-li způsobena vadou nebo přirozenou povahou uložené věci. 8. Odvolací soud konstatoval, že příčinou poškození vozidla byla dlouhodobá vada vstřikovačů na I. a II. válci motoru. Žalobce dne 16. 8. 2019 vozidlem do servisu žalované přijel. Žalovaná převzala předmět závazku za účelem provedení základní diagnostiky a zjištění problému, když vozidlo padalo do nouzového režimu, a z diagnostiky vyplynuly čtyři chybové kódy, přičemž pouze jeden z nich, a to P 247A (senzor výfukových plynů), mohl vyvolávat tzv. nouzový stav. Odvolací soud navázal úvahou, že na žalovanou jako podnikatele v oboru oprav vozidel lze klást objektivizující požadavek odborné péče (§ 5 o. z.), žalovaná však postupovala podle pokynů výrobce vozidla vztahujících se k postupu při chybovém kódu P 247A, když provedla zkušební jízdu s parametry a omezeními vyplývajícími z těchto pokynů. Na základě provedené diagnostiky ne