23 Cdo 1900/2012 — Nejvyšší soud

23 Cdo 1900/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:13. 11. 2013 Spisová značka:23 Cdo 1900/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:23.CDO.1900.2012.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Promlčení Přípustnost odvolání Dotčené předpisy:§ 101 obč. zák. § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:31. 12. 2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 1900/2012 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Hany Lojkáskové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobkyně AMEX Brno, s.r.o., se sídlem v Brně - Komíně, Hlavní 290/74, PSČ 624 00, IČO 47910925, zastoupené JUDr. Stanislavou Vrchotovou, advokátkou se sídlem v Brně, Vachova 1, proti žalovanému O. G., zastoupenému JUDr. Petrem Poledníkem, advokátem se sídlem v Brně, Příkop 4, o zaplacení částky 1.350.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 4 C 10612002, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. ledna 2012, č. j. 37 Co 166/2010-150, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 16.940,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného. Odůvodnění: V řízení zahájeném dne 13. února 2002 právním předchůdcem žalobkyně, JUDr. Romanem Brablecem, správcem konkursní podstaty úpadce VYTAS s.r.o., se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení částky 1.350.000,- Kč s příslušenstvím. Tvrdí, že dne 12. července 1997 uzavřel úpadce se žalovaným smlouvu o koupi najaté věci, jejímž předmětem bylo dočasné užívání souboru nemovitostí (autokempinku Baldovec) v k.ú. R. a jeho následný odprodej s dobou splatnosti 8 let. Žalovaný se zavázal v období od 30. září 1997 do 31. prosince 2004 splatit celkem částku 10.500.000,- Kč s tím, že předmětné nemovitosti přejdou po skončení nájemního vztahu do jeho vlastnictví. Žalovaný dne 11. listopadu 1998 od smlouvy odstoupil a dne 21. listopadu 2001 jej správce konkurzní podstaty vyzval k zaplacení úroku za rok 1997 ve výši 450.000,- Kč, splatného do 30. září 1998, a za rok 1998 ve výši 900.000,- Kč, splatného rovněž do 30. září 1998, celkem tedy částky 1.350.000,- Kč. Žalobkyně popírá, že by se žalovaný na odstoupení od smlouvy dohodl s jednatelem úpadce Ing. V., navíc v písemném prohlášení z 3. června 1999 uvedl, že si nenárokuje žádné věci z autokempinku, ani ty, které sám zainvestoval. Podle závěrečných ustanovení smlouvy se celý závazkový vztah řídí obchodním zákoníkem, podle něhož činí promlčecí doba 4 roky. Na charakter promlčení ani na smlouvu z 12. července 1997 nemá vliv, zda byl či nebyl žalovaný v době uzavření smlouvy podnikatelem. Žalovaný postavil svoji obranu proti žalobě na tvrzení, že se souhlasem jednatele společnosti VYTAS s.r.o., p. V., předmětné nemovitosti zhodnocoval, náklady na zhodnocení přesáhly výši nájmu, proto se s jednatelem dohodl na odstoupení od nájemní smlouvy s tím, že žádný z účastníků smlouvy nebude po druhém účastníkovi nic požadovat. Tento úkon učinil žalovaný dne 11. srpna 1998. Žalovaný se společností VYTAS s.r.o. jednal pouze jako osoba, nikoli podnikatel, neboť neměl živnostenské oprávnění. Žalovaný vznesl námitku promlčení, neboť mezi odstoupením a podáním žaloby uplynula doba delší 3 let. Okresní soud v Blansku jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 22. listopadu 2004, č. j. 4 C 1061/2002-65, žalobu zamítl (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II). Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že společnost VYTAS s.r.o. (dále též „úpadce“) jako pronajímatel uzavřel se žalovaným jako nájemcem smlouvu, jejímž předmětem bylo dočasné užívání souboru nemovitostí v k.ú. R. za úplatu ve výši 6.000.000,- Kč a úrok při splatnosti 8 let ve výši 4.500.000,- Kč, tj. celkem za 10.500.000,- Kč, Splatnost byla dohodnuta takto: úrok za rok 1997 ve výši 450.000,- Kč do 30. září 1998, úrok za rok 1998 ve výši 900.000,- Kč do 30. září 1998, 6 splátek kupní ceny za roky 1999 – 2004 ve výši 1.000.000,- Kč vždy k 31. prosinci každého roku, dále úroky za rok 1999 - 900.000,- Kč, 2000 - 750.000,- Kč, 2001 - 600.000,- Kč, 2002 - 450.000,- Kč, 2003 - 300.000,- Kč a 2004 - 150.000,- Kč měsíčně vždy poslední den v tom kterém měsíci. Účastníci sjednali, že po řádném skončení smlouvy přejde vlastnictví k nemovitostem na nájemce po uhrazení poslední splátky vkladem do katastru nemovitostí. Ve smlouvě nebyla sjednána možnost odstoupení ze strany nájemce. Za úpadce smlouvu uzavřel svědek Ing. J. V., který popřel existenci dohody o ukončení smlouvy i o zápočtu zhodnocení provedené žalovaným na úplatu. Dne 11. listopadu 1998 učinil žalovaný úkon, který označil jako odstoupení od smlouvy o koupi najaté věci. Prohlášením ze dne 3. června 1999 žalovaný úpadci předal camping Baldovec s tím, že si nenárokuje žádné věci movité ani nemovité, zásoby zboží, finanční hotovost, ani věci, které do autokempingu sám zainvestoval. Výzvou z 21. listopadu 2001, žalovanému doručenou do vlastních rukou dne 30. listopadu 2001, vyzval JUDr. Brablec, správce konkurzní podstaty úpadce VYTAS s.r.o., žalovaného k zaplacení částky 1.350.000,- Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek z 22. srpna 2003 JUDr. Roman Brablec postoupil pohledávku vůči žalovanému ve výši 1.350.000,- Kč, která je předmětem tohoto řízení, žalobkyni. Smlouva o koupi najaté věci je podle soudu prvního stupně jako smluvní typ upravena v ustanovení § 489 a násl. obchodního zákoníku, přičemž podstatnou náležitostí této smlouvy je uzavření nájemní smlouvy podle ustanovení § 663 a násl. občanského zákoníku, jejíž podstatnou náležitostí je úplata za užívání, tj. nájemné, které však mezi účastníky sjednáno nebylo. Strany se dohodly na zaplacení kupní ceny a úroků, jež byly sjednány s ohledem na skutečnost, že kupní cena nebyla zaplacena při předání věci. Soud prvního stupně proto účastníky uzavřenou smlouvu posoudil jako smlouvu inominátní podle ustanovení § 51 občanského zákoníku. Ve smlouvě se sice dohodli na užití obchodního zákoníku, avšak je-li předmětem převodu (i nájmu) nemovitost, je třeba podle ustálené soudní praxe smlouvu posuzovat podle občanského zákoníku, i kdyby celý právní vztah podléhal zákoníku obchodnímu, protože obchodní kupní smlouva podle ustanovení § 409 obchodního zákoníku se na prodej nemovitostí nevztahuje (srov. komentář k § 489 obch. zák. - Irena Pelikánová - ASPI, ev. č. 17695 LIT). Předmětný závazkový vztah jako celek posoudil soud prvního stupně podle občanského zákoníku a tudíž námitku promlčení vznesenou žalovaným podle jeho ustanovení § 101 a § 122, podle nichž je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Pokud tedy byla pohledávka žalobkyně ve výši 1.350.000,- Kč splatná ke dni 30. září 1998 a žalobkyně podala žalobu dne 13. února 2002, učinila tak až po uplynutí tříleté promlčecí doby. Z důvodu promlčení tedy soud prvního stupně žalobu zamítl. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně svým prvním rozsudkem ze dne 17. července 2007, č. j. 37 Co 169/2005-82, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 1.350.000,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II). Odvolací soud vyšel z důkazů provedených soudem prvního stupně a dospěl k závěru, že mezi společností VYTAS s.r.o., zastoupené jednatelem Ing. J. V., a žalovaným byla dne 12. července 1997 platně uzavřena smlouva o koupi najaté věci. Na jejím základě pronajímatel předal nájemci k dočasnému užívání soubor nemovitostí, na kterých podle souhlasného tvrzení účastníků provozoval žalovaný autokempink. Podle článku II této smlouvy měly být nemovitosti po zaplacení poslední sjednané splátky převedeny kupní smlouvou na žalovaného za kupní cenu 6.000.000,- Kč a dohodnutý úrok za celou dobu nájmu v částce 4.500.000,- Kč (plnění v celé vyčíslené částce úroků pronajímateli náleželo, pokud by pozemky byly na žalovaného převedeny až po uplynutí 8mi let, tedy k 31. prosinci 2004; pro případ dřívějšího převodu se sjednaným způsobem jejich výše poměrně krátila). Dále bylo dohodnuto, že první splátka na smluvní cenu v částce 450.000,- Kč bude splatná ke dni 30. září 1998 a částka 900.000,- Kč k témuž datu. Právo odstoupit od smlouvy ve vyhrazených případech náleželo pouze pronajímateli. Odvolací soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva byla podle uzavřena podle ustanovení § 489 obchodního zákoníku, neboť volba obchodního zákoníku pro vztah účastníků vyplývá jak ze záhlaví smlouvy, tak z textu článku IX smlouvy a jedná se o platnou v