23 Cdo 2408/2024 — Nejvyšší soud

23 Cdo 2408/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 7. 2025 Spisová značka:23 Cdo 2408/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:23.CDO.2408.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smluvní pokuta Moderační právo soudu Dotčené předpisy:§ 2051 o. z. § 2048 o. z. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:13. 9. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 2408/2024-165 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., v právní věci žalobkyně České republiky – Ministerstva zdravotnictví, se sídlem v Praze 2, Nové Město, Palackého náměstí 375/4, identifikační číslo osoby 00024341, proti žalované CEDES Logistik s.r.o., se sídlem v Praze 1, Nové Město, Truhlářská 1108/3, identifikační číslo osoby 26420619, zastoupené JUDr. Bc. Pavlem Martiníkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Uruguayská 380/17, o zaplacení 2 593 800 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 74 C 25/2023, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2024, č. j. 28 Co 56/2024-133, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2024, č. j. 28 Co 56/2024-133, se ruší a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se v řízení na žalované domáhá zaplacení částky 2 593 800 Kč s příslušenstvím jako smluvní pokuty vyplývající z objednávky č. 301/UST/MZ-PRO/2020 ze dne 30. 3. 2020, jíž žalobkyně u žalované objednala 4 000 000 kusů chirurgických ústenek „3PLY Masks“ za celkovou cenu 63 404 000 Kč včetně DPH s termínem dodání do 5. 4. 2020 do skladového areálu Správy státních hmotných rezerv v Sedlčanech. Žalobkyně tvrdila, že objednávku vytvořila v reakci na nabídku ze dne 30. 3. 2020, v níž žalovaná navrhla předmět, termín a místo plnění tak, jak je shora uvedeno. V objednávce žalobkyně bylo (mimo jiné) obsaženo ujednání o smluvní pokutě za opožděnou dodávku zboží žalovanou ve výši 2,5 % z celkového objemu objednávky za každý započatý den prodlení. Žalovaná dodala zboží žalobkyni až dne 7. 4. 2020, tedy s dvoudenním prodlením, a to (jen) v počtu 3 960 000 kusů chirurgických ústenek (namísto 4 000 000 kusů objednaných žalobkyní). Jelikož žalovaná dodala předmětné zboží opožděně, požadovala po ní žalobkyně zaplacení smluvní pokuty (za dva započaté dny prodlení) ve výši 2 593 800 Kč celkem. 2. Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 18. 10. 2023, č. j. 74 C 25/2023-79, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 593 800 Kč s příslušenstvím (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II). Doplňujícím usnesením ze dne 24. 11. 2023, č. j. 74 C 25/2023-85, soud prvního stupně doplnil shora označený rozsudek o výrok III, jímž žalované uložil povinnost zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 129 960 Kč. 3. Soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění, že dne 30. 3. 2020 žalovaná zaslala žalobkyni nabídku na dodávku 4 000 000 kusů chirurgických ústenek „3PLY Masks“ v termínu do 5. 4. 2020 do skladu Správy státních hmotných rezerv v Sedlčanech. Na to žalobkyně téhož dne reagovala objednávkou č. 301/UST/MZ-PRO/2020, v níž nad rámec údajů obsažených v nabídce uvedla žádost o písemné potvrzení objednávky a dále ujednání o smluvní pokutě pro případ prodlení žalované s dodáním zboží ve výši 2,5 % z celkového objemu objednávky za každý započatý den prodlení. V reakci na tuto objednávku žalovaná zaslala žalobkyni zálohovou fakturu, kterou žalobkyně uhradila. Dne 7. 4. 2020 proběhlo v Pardubicích (sklad Opočínek) předání 4 057 500 kusů zboží (roušek) Ministerstvem vnitra žalované, která téhož dne zboží dodala žalobkyni do skladového areálu Státních hmotných rezerv v Sedlčanech (tj. na sjednané místo plnění, dále také „SSHR“), kde bylo zboží – toliko v počtu 3 960 000 ks roušek – převzato Správou státních hmotných rezerv. Na žalovanou opravenou fakturu pak žalobkyně doplatila částku 22 769 960 Kč, přičemž v rozsahu nedodaného zboží (40 000 ks roušek) žalobkyně dne 12. 5. 2020 odstoupila od smlouvy. Dále soud prvního stupně učinil zjištění, že v rozhodné době převoz zdravotnického materiálu z Čínské lidové republiky probíhal tzv. leteckým mostem, přičemž prioritu letecké přepravy stanovoval buď ministr vnitra České republiky, nebo – nebyl-li zde požadavek na urgentní přepravu – manažer společnosti China Eastern; převoz bylo možné uskutečnit také pomocí letounu Antonov. 4. Po právní stránce soud prvního stupně konstatoval, že smlouva mezi účastnicemi nevznikla (jak se domnívala žalobkyně) na základě nabídky žalované ze dne 30. 3. 2020 a na ni navazující objednávky žalobkyně z téhož dne, neboť předmětná objednávka obsahovala dvě zásadní odchylky, a to jednak ujednání o smluvní pokutě, jednak žádost žalobkyně o písemné potvrzení objednávky (výhradu formy přijetí). Až objednávka žalobkyně ze dne 30. 3. 2020, č. 301/UST/MZ-PRO/2020, tak představovala nabídku k uzavření smlouvy, přičemž za (konkludentní) akceptaci této nabídky soud prvního stupně považoval následné jednání žalované spočívající ve vystavení a zaslání písemné zálohové faktury žalobkyni. Žalobkyně nadto podle soudu prvního stupně prokázala, že chtěla být smlouvou vázána i v případě, že by nedošlo k přijetí objednávky v písemné formě; i kdyby žalobkyně dotčenou právní domněnku (§ 1740 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“) nevyvrátila, žalovaná by se podle § 582 odst. 2 o. z. nemohla dovolávat neplatnosti smlouvy, podle níž již plnila. 5. Na návrh žalované dále soud prvního stupně podle § 2051 o. z. zkoumal, zda výše požadované smluvní pokuty není vzhledem k okolnostem dané věci nepřiměřená, přičemž nejprve konstatoval, že účastnicemi sjednaná smluvní pokuta měla funkce sankční a preventivní, nikoliv funkci paušalizační. Žalobkyně podle soudu prvního stupně prokázala hodnotu a význam povinnosti utvrzené smluvní pokutou, když ke zvýšení smluvních pokut za prodlení s dodáním zboží v žalobkyní uzavíraných smlouvách došlo od dubna 2020 z důvodu snahy o zamezení spekulacím s dovozem zdravotnického materiálu (v souvislosti se šířením onemocnění COVID-19), jelikož „šlo o bezprecedentní situaci, kdy na stát byl vyvíjen tlak, aby byly ochranné pomůcky zajištěny co možná nejdříve a v co možná největším množství“. Dále soud uvedl, že ačkoliv žalovaná prokázala, že ministr vnitra měl v rozhodné době vliv na určování priority přepravy zásilek z Čínské lidové republiky tzv. leteckým mostem, přičemž v týdnu uskutečnění přepravy zásilky byly lety naplánovány na 3. 4. 2020 a 6. 4. 2020, nejsou tyto skutečnosti samy o sobě důvodem k moderaci uplatněné smluvní pokuty. Žalovaná totiž podle soudu prvního stupně neprokázala, že měla předmětnou objednávku připravenou k přepravě tak, aby mohla dne 3. 4. 2020 odletět do České republiky. Žalovaná nadto ani netvrdila, „jak se zajímala o přepravu zboží, že informovala objednatele o připravené zásilce, a to přesto, že věděla, že se zavázala zboží dodat do 5. 4. 2020 do skladu SSHR“. Soud prvního stupně přitom zdůraznil, že termín dodání dne 5. 4. 2020 určila sama žalovaná v nabídce ze dne 30. 3. 2020, přičemž objednávku žalobkyně, v níž byl uveden tentýž termín, žalovaná akceptovala a datum dodání nekorigovala, přestože si byla dobře vědoma toho, „jak komplikovaně doprava z Číny probíhá“. Sjednání realizovatelného termínu dodání přitom podle soudu prvního stupně patří k základní podnikatelské obezřetnosti, bez ohledu na to, o jak „atypické období“ toho času šlo. Soud prvního stupně závěrem konstatoval, že žalovaná neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně skutečností svědčících o nepřiměřenosti smluvní pokuty, a žalobě proto v celém rozsahu vyhověl. 6. Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalované napadeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu o zaplacení 2 593 800 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok I napadeného rozsudku), zrušil výrok III rozsudku soudu prvního stupně (výrok II napadeného rozsudku) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III napadeného rozsudku). 7. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, přičemž vycházel rovněž ze shodného tvrzení stran řízení, že žalovaná k přepravě zboží využila dopravu zajištěnou Ministerstvem vnitra, a to let č. CK 215 realizovaný dne 6. 4. 2020. Po právní stránce se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o platném uzavření smlouvy mezi účastnicemi na základě objednávky žalobkyně ze dne 30. 3. 2020, č. 301/UST/MZ-PRO/2020, včetně tam obsaženého ujednání o s