23 Cdo 2941/2015 — Nejvyšší soud

23 Cdo 2941/2015 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 8. 2017 Spisová značka:23 Cdo 2941/2015 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:23.CDO.2941.2015.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Nekalá soutěž Dotčené předpisy:§ 53 obch. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:14. 11. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 2941/2015 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobce a) LONISICO ENTERPRISES LIMITED, se sídlem v Nicosii, 30 Karpenisi street, Kyperská republika, a žalobkyně b) BONECO, a.s., se sídlem v Praze 4, Lopatecká 223/13, PSČ 147 00, IČO 27403238, obou zastoupených JUDr. Petrem Bokotejem, advokátem, se sídlem v Praze 3, Táboritská 23, PSČ 130 00, proti žalované UNILEVER ČR, spol. s r.o., se sídlem v Praze 8, Rohanské nábřeží 670/17, PSČ 186 00, IČO 18627781, zastoupené JUDr. Pavlem Čížkovským, advokátem, se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 18, PSČ 110 00, o ochranu práva k ochranné známce a proti nekalé soutěži, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 15 Cm 72/2010, o dovolání žalobkyně b) proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. listopadu 2014, č. j. 3 Cmo 452/2013-425, takto: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 19. listopadu 2014, č. j. 3 Cmo 452/2013-425, v rozsahu, v němž odvolací soud změnil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. května 2013, č. j. 15 Cm 72/2010-363, ve znění opravného usnesení ze dne 7. října 2013, č. j. 15 Cm 72/2010-389, ve výroku pod bodem III tak, že v tomto rozsahu se žaloba zamítá, se zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. května 2013, č. j. 15 Cm 72/2010-363, ve znění opravného usnesení ze dne 7. října 2013, č. j. 15 Cm 72/2010-389, uložil žalované povinnost zdržet se při propagaci svých výrobků užití reklamního spotu na majonézu Hellmann´s, nazvaného „Příběh Miriam Možiešíkové“ (výrok pod bodem I), zaslat žalobci a) dopis s omluvou obsahující text uvedený ve výroku pod bodem II, na své náklady uveřejnit prostřednictvím televizního vysílání na pěti televizních stanicích ve vysílacím čase mezi 19. a 20. hodinou omluvu mluveným slovem uvedeného znění (výrok pod bodem III), uložil žalované, aby zaplatila žalobci a) částku 1 733 540 Kč (výrok pod bodem IV) a žalobkyni b) částku 1 000 000 Kč (výrok pod bodem V), zamítl žalobu v rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobci a) částku 966 460 Kč a žalobkyni b) částku 3 000 000 Kč (výrok pod bodem VI) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky pod body VII a VIII). Podle zjištění soudu prvního stupně je žalobce a) je vlastníkem slovní ochranné známky číslo zápisu 171453 „Majolka“, zapsané pro seznam výrobků a služeb (29) majonézy a krémy, která byla dne 27. září 1994 prohlášena za proslulou, a současně je vlastníkem komunitární slovní ochranné známky „Majolka“ zapsané dne 27. září 2010 Úřadem pro harmonizaci vnitřního trhu pro seznam výrobků a služeb 29 vejce; oleje a tuky jedlé; pomazánky a 30 hořčice; kečup; nálevy (k ochucení); koření; zálivky na saláty; salátové dressingy; majonézy a majonézové krémy; majonézové saláty. Žalobkyně b) je jedinou držitelkou licence k národní ochranné známce „Majolka®“ a na území České republiky jediným výrobcem majonézy s tímto označením. Soud dále zjistil, že žalovaná je výrobcem potravin, mezi nimiž jsou i výrobky značky Hellmann´s. V rejstříku ochranných známek je zapsána kombinovaná ochranná známka číslo zápisu 175091 , zapsaná dne 28. února 1994 s právem přednosti ode dne 7. dubna 1993 pro seznam výrobků a služeb 29 a 30 – majonézy, salátové polevy, a polevy, sendvičové pomazánky, tatarské omáčky, kečupy, jejímž vlastníkem je Conopco, Inc. se sídlem ve Spojených státech amerických. S účinností ode dne 10. ledna 2002 je registrována Úřadem průmyslového vlastnictví sublicence ze dne 14. června 2001 uzavřená s žalovanou. V období ode dne 15. února 2010 do dne 5. dubna 2010 byl na televizních stanicích Nova, Prima TV, ČT 1, Barrandov TV a Nova CINEMA vysílán reklamní spot obsahující reklamu na majonézu Hellmann´s, během níž žena, nacházející se v kuchyni a připravující spolu s dcerou květákovou pomazánku, odříkává text uvedený žalobci v žalobě. V tomto reklamní spotu blonďatá žena mimo jiné říká: „ Majonéza Hellmann´s je jemnější a má svojí výraznou chuť. Já když náhodou koupím jinou majolku, tak už to všicki poznaj“. Ze senzorického hodnocení tatarských omáček a majonéz ze dne 2. prosince 2008 provedeného Laboratoří senzorické analýzy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze bylo prokázáno, že bylo provedeno hodnocení 11 vzorků majonéz. Ve slovním popisu je u majonézy Hellmann´s uveden popis „řidší, pěkná barva dožluta“, u majonézy Boneco majolka popis „nevýrazná chuť“. Vzhled byl lépe hodnocen u majonéz se žlutou barvou, a to u vzorku 1 (Hellmann´s) a 7 (Coop). Nejlepší chuť u majonéz měly vzorky 1(Hellmann´s), 5 (Mikado), 8 (Heinz) a 4 (Boneco), s mírně jemnou kyselou chutí. Z hlediska hodnocení všech atributů dohromady (příjemnost vzhledu a barvy, chuti a textury) byla nejlépe hodnocena majonéza Hellmann´s. V rámci hodnocení konzumentského panelu byla v kategorii celkové chuti majonéza Hellmann´s nejčastěji zařazena do kategorie vynikající a velmi dobrá chuť, nejhůře byla hodnocena majonéza Boneco. V kategorii celková jakost byla nejlépe hodnocena majonéze Hellmann´s. V kategorii vzhled a barva se nejlépe umístila majonéza Boneco. Konzistence byla nejlépe hodnocena u majonéz Boneco a Hellmann´s. Dále bylo prokázáno, že v různých receptech uvedených na internetových stránkách www.prima-recepty.cz je slovo majolka užíváno jako označení jedné z ingrediencí receptu. Ze znaleckého posudku soud prvního stupně zjistil, že znalec stanovil výši licenčního poplatku k získání licence k užívání ochranné známky žalobce „Majolka“ v rozsahu jejího užívání žalovanou v době od 16. února 2010 do 5. dubna 2010 na částku 900 000 Kč. Na základě skutečných tržeb žalované poté znalec stanovil výši licenčního poplatku na částku 866 770 Kč. Rozdílnost uvedených částek znalec vysvětlil tím, že po zpracování znaleckého posudku obdržel od žalované přesné údaje týkající se tržeb v rozhodném období a zároveň obdržel od žalobce seznam reklamních akcí a jejich rozsah. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že žalovaná užila ve svém reklamním spotu slovo „majolka“ k označení druhu výrobku, bylo toto její jednání způsobilé zasáhnout do práv žalobce a) k ochranné známce „Majolka“. Nikdo totiž nesmí v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky užívat označení shodné s ochrannou známkou pro výrobky, které jsou shodné s těmi, pro které je ochranná známka zapsána. Přitom za užívání takového označení se považuje i užívání tohoto označení v reklamě. Soud prvního stupně dále dospěl k závěru, že žalobkyně b) a žalovaná jsou ve vzájemném soutěžním vztahu. Jednání žalované vyhodnotil jako nekalosoutěžní ve smyslu § 44 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník“), neboť jde o jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a může být způsobilé přivodit újmu jinému soutěžiteli. Jednání způsobilé zasáhnout do práv žalobce a) k ochranné známce „Majolka“ je dáno tím, že žalovaná ve svém reklamním spotu užila slovo „majolka“ k označení druhu výrobku. Dle závěrů soudu prvního stupně reklamní spot žalované, ač výslovně neidentifikuje „jinou majolku“, obsahuje nepodložená tvrzení „že majonéza Hellman´s je jemnější a má svoji výraznou chuť“ a „když náhodou koupím jinou majolku, tak už to všicki poznaj“. Reklamní spot tak působí klamavě a může u spotřebitele vyvolat klamnou domněnku o tom, že majonéza Hellmann´s je jemnější a má výraznější chuť, než je tomu u výrobku vyráběného žalobkyní b). V rozporu s dobrými mravy soutěže pak je, pokud žalovaná vyzdvihla (zdůraznila) vlastnosti svého výrobku v reklamě tím, že zároveň snížila kvalitu srovnávaného výrobku žalobkyně b). Je přitom nerozhodné, zda pravdivě či nikoli. Jednání žalované je tak objektivně způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům i spotřebitelům a lze ho kvalifikovat jako nekalou soutěž ve smyslu § 44 odst. 1 obchodního zákoníku. Soud je rovněž toho názoru, že jednání žalované naplnilo skutkové podstaty klamavé reklamy ve smyslu § 45 obchodního zákoníku, zlehčování ve smyslu § 50 obchodního zákoníku a srovnávací reklamy ve smyslu § 50a obchodního zákoníku. S ohledem na přijaté závěry soud prvního stupně uložil žalované zdržet se při propagaci svých výrobků