§ 340 obchodní zákoník – Doba plnění
Obchodní zákoník · 513/1991 Sb. · účinné od 1. 7. 2013 · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 340 obchodního zákoníku stanoví, kdy má být splněn závazek, tedy kdy má dlužník provést plnění věřiteli, a to buď podle smlouvy, nebo podle zákonných pravidel, pokud smlouva dobu plnění neurčuje. Smluvní volnost: Primárně platí doba plnění, kterou si strany sjednaly ve smlouvě. (§ 340 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, znění účinné od 1. 7. 2013)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Doba plnění
- Týká se: věřitel, dlužník, zadavatel
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…plnění závazku ihned po uzavření smlouvy a dlužník je povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu po té, kdy byl věřitelem o plnění požádán.“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…zboží nebo poskytnout službu za úplatu dlužníkovi je dlužník povinen zaplatit do 30 dnů“
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „Smluvní strany si mohou sjednat dobu splatnosti delší než 60 dnů jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé.“
- Odkazuje na: § 261
- Judikatura: na § 340 odkazuje 206 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
- Zdroj: e-Sbírka, 513/1991 Sb.
(1) Dlužník je povinen závazek splnit v době stanovené ve smlouvě.
(2) Není-li doba plnění ve smlouvě určena, je věřitel oprávněn požadovat plnění závazku ihned po uzavření smlouvy a dlužník je povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu po té, kdy byl věřitelem o plnění požádán.
(3) Cenu za dodávku zboží nebo poskytnutí služeb ve vztazích podle § 261 odst. 1 nebo závazku dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu dlužníkovi je dlužník povinen zaplatit do 30 dnů
a) ode dne, kdy mu byla doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy,
b) i bez výzvy k plnění
1. ode dne doručení zboží nebo poskytnutí služby, není-li možné určit den doručení faktury nebo jiné výzvy podobné povahy, nebo bude-li mu doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy dříve, než zboží nebo služba,
2. ode dne převzetí, bylo-li ujednáno převzetí zboží nebo služby, popřípadě ověření, zda byl závazek řádně splněn, a jestliže mu bude doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy před převzetím nebo ověřením zboží nebo služby.
(4) Smluvní strany si mohou sjednat dobu splatnosti delší než 60 dnů jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé.
(5) Je-li ujednáno převzetí zboží nebo služby, popřípadě ověření, zda bylo řádně splněno, nesmí být sjednaná doba takového převzetí nebo ověření delší než 30 dnů. Ujednat dobu převzetí nebo ověření delší než 30 dnů lze jen tehdy, není-li to vůči věřiteli hrubě nespravedlivé.
(6) Je-li dlužníkem veřejný zadavatel, dobu splatnosti delší než 30 dní lze ujednat jen tehdy, pokud je to odůvodněno povahou závazku a doba splatnosti nepřesahuje 60 dnů, přičemž den doručení faktury nebo jiné výzvy obdobné povahy nesmí být předmětem smluvního ujednání; ustanovení odstavce 4 se nepoužije. Ustanovení věty první se použije i na vztahy mezi věřitelem a subdodavatelem, plní-li věřitel závazek veřejnému zadavateli prostřednictvím subdodavatele.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Smluvní volnost: Primárně platí doba plnění, kterou si strany sjednaly ve smlouvě.
- Zákonná lhůta pro platbu: Pokud není doba plnění sjednána, věřitel může požadovat plnění ihned po uzavření smlouvy a dlužník musí splnit bez zbytečného odkladu poté, co byl požádán. Pro platbu ceny za dodávku zboží nebo služeb je stanovena lhůta 30 dnů od doručení faktury nebo od doručení/převzetí zboží/služby, pokud faktura dorazí dříve nebo není možné určit den doručení faktury.
- Omezení dlouhých splatností: Smluvní strany si mohou sjednat dobu splatnosti delší než 60 dnů jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé.
- Omezení doby převzetí/ověření: Doba pro převzetí zboží/služby nebo ověření řádného splnění nesmí být delší než 30 dnů, ledaže by delší doba nebyla vůči věřiteli hrubě nespravedlivá.
Na co si dát pozor
- Hrubá nespravedlnost: Při sjednávání delších splatností nebo dob převzetí/ověření je třeba zvážit, zda takové ujednání není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé, což by mohlo vést k jeho neplatnosti.
- Veřejný zadavatel: Pokud je dlužníkem veřejný zadavatel, platí přísnější pravidla pro dobu splatnosti – maximálně 60 dnů, a to jen pokud je to odůvodněno povahou závazku. Den doručení faktury nesmí být předmětem smluvního ujednání.
- Subdodavatelé: Pravidla pro veřejného zadavatele se vztahují i na vztahy mezi věřitelem a subdodavatelem, pokud věřitel plní závazek veřejnému zadavateli prostřednictvím subdodavatele.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 340
Jak soudy aplikují § 340
… Kč z účtu Z. M., učinila tak neoprávněně, a proto se na úkor Z. M. bezdůvodně obohatila. [7] Obranu žalované, že pohledávka Z. M. zanikla započtením, shledal soud prvního stupně nedůvodnou. [8] Podle soudu „mají pohledávky“ žalované uplatněné k započtení povahu „pohledávek“ na zaplacení úroku z prodlení a jsou podle § 340 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále též jen „obch. zák.“), splatné na výzvu věřitele. [9] Odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3881/2009, …
Konstatovaly, že žalobkyně nevyzvala žalovanou 2) ve smyslu ustanovení § 340 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále „obch. zák.“ nebo též „zákon č. 513/1991 Sb.“), ke splnění dluhu a neposkytla jí tak přiměřenou lhůtu k plnění, pročež se pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení nestala splatnou.
Jako nesprávně posouzené označuje i související otázky, jako jsou potřeba učinění hmotněprávní výzvy podle § 340 odst. 2 obch. zák. mezi účastníky vztahu z bezdůvodného obohacení a promlčení práva uskutečnit řečený úkon.
Související
§ 41a Hodnota plnění s místem plnění mimo tuzemsko (Zákon o dani z přidané hodnoty)§ 24a Uskutečnění plnění a povinnost přiznat plnění (Zákon o dani z přidané hodnoty)§ 92a Obecná ustanovení (Zákon o dani z přidané hodnoty)§ 106 Exekuce na peněžitá plnění (Zákon správní řád)§ 109a Zvláštní způsob zajištění daně (Zákon o dani z přidané hodnoty)