23 Cdo 3354/2024 — Nejvyšší soud

23 Cdo 3354/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 11. 2025 Spisová značka:23 Cdo 3354/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:23.CDO.3354.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Poplatky soudní Lhůta procesní [ Lhůty ] Dotčené předpisy:§ 9 odst. 1 předpisu č. 549/1991 Sb. § 57 odst. 3 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:15. 12. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 3354/2024-202 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyň a) S. M. V., zastoupené Mgr. Zuzanou Candigliotou, advokátkou se sídlem v Brně, Burešova 615/6, a b) nezletilé AAAAA (pseudonym), zastoupené kolizním opatrovníkem JUDr. Ing. Andrejem Štaňkem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 3, Vinohradská 2828/151, proti žalované Mělnická zdravotní, a.s., se sídlem v Mělníku, Pražská 528/29, identifikační číslo osoby 27958639, o ochranu osobnosti, o žalobě pro zmatečnost podané proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2018, č. j. 21 Co 354/2017-629, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 21 Co 354/2017, o dovolání žalobkyně b) proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 2. 2022, č. j. 4 Co 1/2022-140, takto: Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 2. 2022, č. j. 4 Co 1/2022-140, se mění tak, že odvolací řízení se nezastavuje. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobou pro zmatečnost se žalobkyně b) – zastoupená advokátkou Mgr. Zuzanou Candigliotou, kterou k zastupování žalobkyně b) zmocnila (její matka) žalobkyně a) – domáhala zrušení výroku I rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2018, č. j. 21 Co 354/2017-629, kterým bylo odmítnuto odvolání žalobkyně b) proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 30. 5. 2017, č. j. 6 C 20/2015-504. Žalobu pro zmatečnost odůvodnila nesouhlasem se závěrem odvolacího soudu o kolizi mezi žalobkyněmi, na jehož základě dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání podané za žalobkyni b) zástupkyní zmocněnou žalobkyní a) při nesouhlasu kolizního opatrovníka žalobkyně b) s tímto odvoláním, je namístě odmítnout pro nedostatek oprávnění uvedené zástupkyně podat za žalobkyni b) odvolání. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 31. 3. 2021, č. j. 21 Co 354/2017- MOP -94, ustanovil žalobkyni b) z důvodu trvající kolize zájmů kolizního opatrovníka JUDr. Martina Smrkovského. 2. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 24. 9. 2021, sp. zn. 21 Co 354/2017-MOP-121, předmětnou žalobu pro zmatečnost zamítl (výrok pod bodem I) a rozhodl, že ve vztahu mezi žalobkyní b) a tehdy žalovanou společností ALMEDA a.s., naposledy se sídlem v Neratovicích, Alšova 462, identifikační číslo osoby 25079174 (dále jen „původní žalovaná“), žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok pod bodem II). 3. Soud prvního stupně po právní stránce uzavřel, že se ztotožňuje s názorem krajského soudu obsaženým v rozhodnutí napadeném žalobou pro zmatečnost, že nesouhlasil-li kolizní opatrovník ustanovený žalobkyni b) v rámci nalézacího řízení s odvoláním podaným za žalobkyni b) zástupkyní, kterou k zastupování zmocnila žalobkyně a), a zájmy obou žalobkyň byly v kolizi, neboť žalobkyně a) spatřovala zásah do svých osobnostních práv v takových postupech původní žalované, jež byly činěny v zájmu zachování života žalobkyně b), případně v zájmu toho, aby nebylo poškozeno její zdraví, pak bylo odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně podáno někým, kdo k tomu nebyl oprávněn, a žaloba pro zmatečnost podaná žalobkyní b) není důvodná. 4. Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně b) usnesením uvedeným výše v záhlaví zastavil odvolací řízení (výrok I) a rozhodl, že ve vztahu mezi žalobkyní b) a původní žalovanou se původní žalované náhrada nákladů odvolacího řízení nepřiznává (výrok II). 5. Odvolací soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že vyzval žalobkyni b) usnesením ze dne 7. 1. 2022, č. j. 4 Co 1/2022-138, aby do 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za odvolání, který činí 2 000 Kč. K usnesení byl připojen tiskopis pro nalepení kolkových známek. Žalobkyně b) byla poučena o následcích nezaplacení soudního poplatku za podané odvolání v soudem stanovené lhůtě a zároveň o tom, že se nepřihlíží k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty. Výzva byla žalobkyni b) doručena do datové schránky právní zástupkyně Mgr. Zuzany Candiglioty dne 11. 1. 2022. Lhůta k zaplacení soudního poplatku skončila ve středu 26. 1. 2022. Soudní poplatek byl zaplacen kolky vylepenými na soudním tiskopise a zaslán na adresu odvolacího soudu doporučenou listovní zásilkou, podanou u provozovatele poštovních služeb 26. 1. 2022. Tato zásilka byla Vrchnímu soudu v Praze doručena dne 31. 1. 2022. Takové zaplacení soudního poplatku považoval odvolací soud za opožděné, a proto k němu nepřihlížel. Podle názoru odvolacího soudu byl totiž soudní poplatek za odvolání (hrazený formou vylepení kolků na poštovní zásilku předanou k poštovní přepravě poslední den lhůty k zaplacení poplatku) zaplacen až dnem doručení této poštovní zásilky odvolacímu soudu. Na podporu svých závěrů odvolací soud citoval část usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. II. ÚS 390/21 (jež je veřejnosti dostupné – stejně jako dále citovaná rozhodnutí Ústavního soudu – na https://nalus.usoud.cz). II. Dovolání a vyjádření k němu 6. Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně b) ve výroku I včasně podaným dovoláním, sepsaným a podaným prostřednictvím advokátky Mgr. Zuzany Candiglioty, která své oprávnění k zastupování žalobkyně b) dovozovala z plné moci jí k tomu udělené zákonnou zástupkyní (matkou) žalobkyně b) – tj. žalobkyní a). V dovolání žalobkyně b) namítla nesprávné právní posouzení věci a navrhla, aby Nejvyšší soud napadené usnesení změnil tak, že se odvolací řízení nezastavuje, případně, aby jej zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. 7. Přípustnost dovolání spatřuje žalobkyně b) v tom, že odvolací soud napadeným rozhodnutím porušil její právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod – konkrétně právo na přístup k soudu, neboť se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu (odkazuje na nálezy Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. I. ÚS 2535/18, a ze dne 21. 4. 2020, sp. zn. I. ÚS 2025/19, a na usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. II. ÚS 390/21), při řešení otázky, „zda pro zachování lhůty k zaplacení soudního poplatku kolkovými známkami stačí, když jsou kolkové známky poslední den lhůty předány k poštovní přepravě“. Podle žalobkyně b) odvolací soud nesprávně dovodil, že soudní poplatek je kolkovými známkami zaplacen až v den, kdy jsou kolkové známky předány příslušnému soudu, a to přesto, že z jím citovaného rozhodnutí Ústavního soudu vyplývá jiný závěr. 8. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 25. 8. 2024, č. j. 21 Co 354/2017-MOP-184, ustanovil žalobkyni b) pro řízení o podaném dovolání kolizního opatrovníka JUDr. Ing. Andreje Štaňka, Ph.D., advokáta, který se ztotožnil s dovoláním sepsaným Mgr. Zuzanou Candigliotou. 9. Původní žalovaná ve vyjádření k dovolání navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání žalobkyně b) jako nedůvodné zamítl. Napadené rozhodnutí považuje za věcně správné a odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4200/2018 (jež je veřejnosti dostupné – stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – na https://www.nsoud.cz), a na usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. 31 Cdo 3042/2018, uveřejněné pod číslem 120/2019 Sb. rozh. obč. – dále jen „R 120/2019“. 10. V průběhu dovolacího řízení ztratila původní žalovaná výmazem z obchodního rejstříku právní osobnost a způsobilost být účastníkem řízení. Nejvyšší soud proto usnesením ze dne 17. 9. 2025, č. j. 23 Cdo 3354/2024-199, rozhodl že v dovolacím řízení bude pokračováno se žalovanou (označenou v záhlaví), která vstoupila do práv a povinností původní žalované. III. Přípustnost dovolání 11. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (srov. čl. II bod 1 zákona č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „o. s. ř.“. 12. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kt