23 Cdo 342/2023 — Nejvyšší soud

23 Cdo 342/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:13. 3. 2024 Spisová značka:23 Cdo 342/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:23.CDO.342.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smluvní pokuta Zásady poctivého obchodního styku Dotčené předpisy:§ 265 obch. zák. § 544 odst. 1 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:19. 4. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 342/2023-498 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně OblekoviceGreen Power s.r.o., se sídlem v Praze 10, Strančická 3387/45, identifikační číslo osoby 24710270, zastoupené Mgr. Ing. Davidem Veselým, advokátem se sídlem v Praze 5, Žitavského 496, proti žalované PRAGOMETAL, spol. s r.o., se sídlem v Praze 10, U Trati 402/12, identifikační číslo osoby 14892600, zastoupené Mgr. Filipem Macháčkem, advokátem se sídlem v Praze 10, Ruská 614/42, o zaplacení 1 461 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 15 C 320/2016, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2022, č. j. 28 Co 88/2022-467, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2022, č. j. 28 Co 88/2022-467, se ruší a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se žalobou ze dne 31. 8. 2016 domáhala po žalované zaplacení částky 1 461 000 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o dílo č. PM_OBL_3008/2010/10 ze dne 13. 9. 2010, jejímž předmětem byla dodávka a instalace díla (fotovoltaické elektrárny – dále též jen „FVE“ – na pozemcích parc. č. 5659, 5660 a 938/2 v katastrálním území Oblekovice, okres Znojmo – dále též jen „dílo FVE Oblekovice“ a „smlouva o dílo FVE Oblekovice“). Tvrdila, že ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč za každý den prodlení s odstraněním vad a nedodělků za každou jednotlivou vadu či nedodělek, a to až do doby jejich odstranění. Vzhledem k tomu, že žalovaná ve stanovené lhůtě ani později neodstranila vady díla vytknuté v Protokolu o finálním předání a převzetí díla ze dne 18. 3. 2011, požadovala žalobkyně smluvní pokuty ve výši 487 000 Kč za prodlení s odstraněním nedodělku „nedokončené zemní práce – zahrnutí výkopů“, ve výši 487 000 Kč za prodlení s odstraněním vady „neutěsněné průchodky kabelů do TS“ a ve výši 487 000 Kč za prodlení s odstraněním vady „chybějící EZS a kamerový systém“, vzniklé za období od 1. 9. 2012 do 31. 12. 2013, tj. za celkem 487 dní prodlení (smluvní pokuty za předchozí období prodlení požadovala v jiném soudním řízení – pozn. dovolacího soudu). 2. Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 22. 10. 2021, č. j. 15 C 320/2016-420, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 1 461 000 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení. 3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že účastnice spolu uzavřely smlouvu o dílo FVE Oblekovice, jejímž předmětem byl závazek žalované vybudovat pro žalobkyni FVE Oblekovice a závazek žalobkyně zaplatit žalované za vybudování FVE sjednanou cenu. V čl. 9.2 smlouvy si žalobkyně a žalovaná ujednaly, že v případě, že žalovaná neodstraní vady či nedodělky uvedené v protokolu o předání a převzetí díla v termínu sjednaném v protokolu o předání a převzetí díla, zaplatí žalobkyni částku 1 000 Kč za každý den prodlení s odstraněním vad a nedodělků za každou jednotlivou vadu či nedodělek, a to až do doby jejich odstranění. Dne 18. 3. 2011 podepsaly žalobkyně a žalovaná Protokol o finálním předání a převzetí díla, jehož přílohou byl seznam následujících závad s termíny pro jejich odstranění: 1. Nedokončené zemní práce – zahrnutí výkopů; termín dokončení do 15. 4. 2011; 2. Neutěsněné průchodky kabelů do TS; termín dokončení do 30. 4. 2011; 3. Chybí EZS a kamerový systém; termín dokončení do 30. 4. 2011. Soud prvního stupně měl dále za prokázané, že žalovaná uvedené vady v přislíbeném termínu ani nikdy později neodstranila. 4. Po právní stránce soud prvního stupně dovodil, že vzhledem k neodstranění v protokolu uvedených vad a nedodělků ve stanovené lhůtě má žalobkyně nárok na smluvní pokutu, jak byla vyčíslena v žalobě. Neshledal důvody pro její moderaci ve smyslu § 301 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obch. zák.“). S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu konstatoval, že na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou denní sazbu. Základní částku ve výši 1 000 Kč za den prodlení za jednu vadu či nedodělek přitom ve vztahu k hodnotě díla (v řádu desítek milionů korun) a jeho předmětu (výstavba FVE) nepovažoval za nepřiměřenou. Ostatně ani hodnota neprovedených prací nebyla podle soudu prvního stupně nízká, pokud si účastnice sjednaly odklad placení částky 1 350 000 Kč do doby odstranění vad a nedodělků uvedených v protokolu. Soud prvního stupně nevyhověl ani námitce žalované o šikanózním výkonu práva. Uvedl, že mu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně a žalovaná se navzájem žalují v desítkách soudních sporů a společně figurují i v trestním řízení. Jen na základě žalovanou izolovaně tvrzené skutečnosti, že vady a nedodělky vznikly s letitým odstupem před podáním žaloby, nelze podle soudu usuzovat na šikanózní výkon práva. Tím spíše na něj pak nelze usuzovat, pokud žalobkyně uvádí, že smluvní pokuta, jež dospěla před podáním žaloby, je žalovaná v jiném řízení. 5. Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé tak, že žalobu zamítl (výrok I), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II). 6. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně. Dokazování doplnil o obsah rozsudků Městského soudu v Praze ze dne 4. 5. 2021, č. j. 59 Cm 111/2012-621, a odvolacího Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 5. 2022, č. j. 4 Cmo 106/2021-671. Z nich zjistil, že v řízení vedeném u prvně jmenovaného soudu pod sp. zn. 59 Cm 111/2012 se žalobkyně žalobou z roku 2012 domáhala (mimo jiné) uložení povinnosti žalované bezplatně odstranit vady díla FVE Oblekovice specifikované v protokolu o finálním předání a převzetí díla ze dne 18. 3. 2011, tj. odstranění vad, ohledně kterých v tomto řízení požadovala smluvní pokutu za prodlení s jejich odstraněním. Městský soud v Praze tomuto požadavku vyhověl. Proti jeho rozhodnutí podala žalovaná odvolání. V průběhu odvolacího řízení vzala žalobkyně v tomto rozsahu žalobní návrh zpět a Vrchní soud v Praze v návaznosti na to (mimo jiné) rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a řízení v této části zastavil. 7. Při právním posouzení odvolací soud konstatoval, že smluvní pokuta je jedním z právních prostředků zajištění závazků a jejím účelem je zajištění splnění povinností, jež jsou obsahem závazků. Zajišťovací závazek nemůže vzniknout bez existence zajištěného závazku a zanikne-li zajištěný závazek, zaniká zajištění tohoto závazku. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým zjištěním dovodil, že žalobkyně již nežádá po žalované odstranění předmětných vad, tj. nežádá splnění tohoto závazku zajištěného smluvní pokutou, ani netvrdí, že by vady odstranila, kdy a jak se tak stalo a jaké náklady v této souvislosti vynaložila. Za této situace zajištění závazku, který žalobkyně po žalované nežádá splnit, podle odvolacího soudu postrádá smysl. Zdůraznil, že účelem smluvní pokuty zakotvené v § 544 zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce k řádnému splnění závazku, přičemž smluvní pokuta má funkci prevenční i funkci reparační (jejím smyslem je též reparovat na straně věřitele újmu, která mu vznikla v důsledku porušení povinnosti ze strany dlužníka). Podle odvolacího soudu ovšem „v projednávané věci za shora popsané situace obě tyto funkce ztratila, protože žalobkyně splnění závazku výslovně nežádá a mlčí-li žalobkyně o tom, proč závazek splnit nežádá, i o tom, zda, kdy, jakým způsobem a jakým nákladem došlo k odstranění vad, nelze posoudit smluvní pokutu ani jako důvodnou paušalizovanou náhradu škody“. Proto uzavřel, že žaloba není po právu. II. Dovolání a vyjádření k němu 8. Proti rozsudku odvolacího soudu (výslovně v rozsahu všech jeho výroků) podala žalobkyně včasné dovolání. Namítla nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem. Navrhla zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení, případně změnu napadeného rozhodnutí tak, že žalobě bu