23 Cdo 95/2013 — Nejvyšší soud

23 Cdo 95/2013 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 1. 2015 Spisová značka:23 Cdo 95/2013 ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:23.CDO.95.2013.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Nekalá soutěž Dotčené předpisy:§ 44 odst. 1 obch. zák. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:17. 3. 2015 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 95/2013 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně STYLTEX design, spol. s r.o., se sídlem v Praze 7 – Holešovicích, Dukelských hrdinů 971/22, PSČ 170 00, IČO 27068943, zastoupené Mgr. Ing. Petrem Rožánkem, advokátem, se sídlem v Poděbradech, Hellichova 247, PSČ 290 01, proti žalované Tylex Letovice, akciové společnosti, se sídlem v Letovicích, Brněnská 20/3, PSČ 679 61, IČO 00013366, zastoupené Mgr. Lukášem Blažkem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Nad Spádem 640/20, PSČ 147 00, o ochranu proti nekalé soutěži, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 25 Cm 171/2010, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. září 2012, č. j. 4 Cmo 167/2012-110, takto: Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. září 2012, č. j. 4 Cmo 167/2012-110, se ve výrocích pod body I, III a IV zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobkyně se (po částečném zpětvzetí žaloby v rozsahu zdržovacích nároků) na žalované domáhala zaplacení přiměřeného zadostiučinění jako náhrady za imateriální újmu, která měla vzniknout žalobkyni v důsledku tvrzeného nekalosoutěžního jednání žalované. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 12. prosince 2011, č. j. 25 Cm 171/2010-73, zamítl žalobu s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni přiměřené zadostiučinění v penězích ve výši 500 000 Kč (výrok pod bodem I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II). Soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně je obchodní společností s předmětem podnikání mimo jiné specializovaný maloobchod a velkoobchod s textilem, oděvy a výrobou textilní galanterie, přičemž byla pod obchodní firmou STYLTEX design, spol. s r.o., dne 25. července 2003 zapsána do obchodního rejstříku. Označení STYLTEX užívala jednatelka žalobkyně Š. T., podnikající od roku 1994 na základě živnostenských listů, jako dodatek svého obchodního jména. Soud prvního stupně dále zjistil, že žalovaná je společností vzniklou ke dni 14. března 1991 jako nástupnická společnost státního podniku TYLEX, a že předmětem jejího podnikání je barvení a chemická úprava textilií a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 – 3 živnostenského zákona. V řízení bylo také zjištěno, že oba účastníci podnikají zčásti se shodným předmětem podnikání, jedná se o komoditu, kterou jsou záclony a závěsy, resp. obecně bytové textilie. Žalobkyně nabízí a propaguje svoje výrobky pod obchodní firmou STYLTEX design, spol. s r.o., nebo také pod označením STYLTEX creative team se současným uváděním domény styltex.cz či styltex.com, zatímco žalovaná vždy nabízí svoje zboží s uvedením kmene obchodní firmy Tylex s připojeným vyobrazením páva s rozevřeným ocasem u tohoto označení, umístěným ve dvojkruží (což tvoří kombinovanou ochrannou známku žalované, jak plyne z rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 10. června 2009). Žalovaná ve svých katalozích v období let 2008 – 2010 nabízela své výrobky ve čtyřech výrobních řadách, z nichž jedna byla nazvána Stylex, tím způsobem, že každý výrobek v katalogu nebo jiné reklamní listině či prezentaci žalované obsahoval údaj o výrobci, tedy Tylex Letovice s číselným kódem a označením konkrétní výrobní řady, v níž je nabízený výrobek žalovanou zařazen. Označení Stylex pro jednu řadu svých výrobků začala žalovaná užívat již v říjnu 2006, přičemž na webových stránkách žalované se pod doménou tylex.cz nachází nabídka zboží žalované ve výrobních řadách Classic, Practic, Baby a Stylex ještě ke dni 12. prosince 2011. Záclony STYLEX byly inzerovány a propagovány jako módní hit i formou komerčního sdělení na webových stránkách idnes.cz ze dne 29. listopadu 2011 s odkazem na stránky textilsoldan.cz. V řízení bylo dále zjištěno, že dne 27. května 2008 byla u Úřadu průmyslového vlastnictví podána přihláška ochranné známky slovní ve znění STYLTEX, která byla zapsána ke dni 5. srpna 2009 ve prospěch přihlašovatelů Ing. R. S., Ing. K. S., Ing. Š. T. a M. T., tj. jednatelů žalobkyně, a to přes námitky podané žalovanou, které Úřad průmyslového vlastnictví zamítl. Kombinovanou ochrannou známku ve znění STYLTEX pro výrobky a služby třídy 25 – oděvy a prádlo měl od 13. února 1998 do 13. února 2008 zaregistrovánu také J. M., osoba odlišná od žalobkyně i žalované. Pokud jde o doménu styltex.cz, bylo prokázáno, že jejím držitelem je společnost eSHOP STYLTEX s.r.o. Ke dni 2. února 2011 byly v obchodním rejstříku zapsány celkem tři podnikatelské subjekty mající v obchodní firmě slovo styltex, a to vedle žalobkyně ještě STYLTEX, IČO 10458409 (od roku 1990), a STYLTEX s.r.o., německy STYLTEX GmbH (od roku 1993). Dále bylo zjištěno, že žalobkyně do propagace svého jména a svých výrobků, ať již na internetu nebo v listinné podobě, pravidelně investuje finanční prostředky, že její zboží je na internetu vyhledávané, přičemž návštěvnost stránek má vzrůstající tendenci. Mezi účastníky zůstala spornou otázka, zda se žalovaná tím, že používala pro některé své výrobky označení Stylex, dopustila nekalosoutěžního jednání, a to navíc takového rozsahu, aby takové jednání odůvodňovalo nápravu formou zaplacení peněžitého přiměřeného zadostiučinění ve výši 500 000 Kč. Po právní stránce posoudil soud prvního stupně věc podle § 53 a § 44 odst. 1 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) a zkoumal, zda jsou naplněny tři zákonné znaky vymezené v definici nekalé soutěže v § 44 odst. 1 obch. zák., podle něhož se musí jednat o jednání, které 1. je v hospodářské soutěži nebo hospodářském styku, 2. je v rozporu s dobrými mravy soutěže a 3. je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům, spotřebitelům nebo dalším zákazníkům. Dospěl k závěru, že účastníci řízení se na relevantním trhu, kterým je území celé České republiky, účastní hospodářské soutěže, a jsou tak vzhledem k rozsahu své činnosti s danou komoditou (záclony, závěsy a obdobné textilní zboží a jeho příslušenství) navzájem v postavení soutěžitelů a je tedy naplněn první z pojmových znaků generální klauzule nekalé soutěže. Zbylé dva pojmové znaky nekalé soutěže již soud prvního stupně nedovodil. Soud prvního stupně vysvětlil, co se rozumí pojmem dobrých mravů soutěže, který zákon přímo nedefinuje, lze však pod ním rozumět určité všeobecné (tedy v hospodářské soutěži platné) mimoprávní či etické zásady a normy, které jsou kladeny na všechny, kteří se v dané hospodářské oblasti projevují; jedná se o objektivní kategorii nezávislou na vnímání jednotlivého soutěžitele. Porušení takových etických, morálních norem však soud prvního stupně v jednání žalované nedovodil. Zdůraznil, že žalovaná vznikla o více než 12 let dříve oproti žalobkyni jako nástupnická společnost státního podniku s názvem Tylex, a žalovaná i její právní předchůdce jsou společnostmi všeobecně zavedenými a známými v daném oboru obchodování a výroby bytového textilu. Také přihlédl k tomu, že ochranná známka STYLTEX náleží Š. T. a v řízení nebyl tvrzen přechod této známky na žalobkyni. Zaměnitelnost řady výrobků žalované Stylex je proto nutno posuzovat až od okamžiku zápisu žalobkyně do obchodního rejstříku, ne dříve. K otázce zaměnitelnosti slov STYLTEX a Stylex lze podle soudu prvního stupně souhlasit s Úřadem průmyslového vlastnictví, že sama zaměnitelná v obecné rovině jsou. V dané věci však šlo o situaci, kdy žalobkyně má obchodní firmu STYLTEX design, spol. s r.o., a proti tomu stojí označení Stylex užité žalovanou se současným použitím jejího zaužívaného loga a také obchodní firmy, resp. se zapsanou kombinovanou ochrannou známkou. V těchto souvislostech pak ona obecná zaměnitelnost nabývá podle závěru soudu prvního stupně zcela jiných rozměrů a působí i na průměrného spotřebitele tak, že tento nemůže být jakkoliv klamán a zmaten o tom, čí výrobky, popř. služby jsou mu nabízeny. Nadto žalovanou užité názvy jednotlivých výrobních řad jsou zvoleny tak, aby charakterizovaly povahu výrobků v té které řadě zařazené. V řadě Baby jde primárně o výrobky určené do dětských pokojů, v řadě Classic o klasické výrobky, v řadě Practic výrobky snadné na úpravy a řada Stylex by měla vyjadřovat, že výrobky v této řadě mají určitý styl. Žalobkyně přitom neprokázala, že by žalovaná užívala toto s