24 Cdo 1625/2024 — Nejvyšší soud

24 Cdo 1625/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 8. 2024 Spisová značka:24 Cdo 1625/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:24.CDO.1625.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Pasiva Pozůstalost (o. z.) Vady řízení Dotčené předpisy:§ 173 z.ř.s. § 437 o. z. § 440 odst. 1 o. z. § 242 odst. 3 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:10. 9. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 1625/2024-245 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila ve věci pozůstalosti po E. H., zemřelém dne XY, za účasti 1) R. H., zastoupeného JUDr. Michalem Skoumalem, advokátem se sídlem v Brně, Drobného č. 306/34, a 2) S. H., zastoupené JUDr. Margit Beranovou, advokátkou se sídlem v Brně, Rooseveltova č. 564/8, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 60 D 351/2021, o dovolání S. H. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. listopadu 2023, č. j. 18 Co 217/2022-206, takto: Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. listopadu 2023, č. j. 18 Co 217/2022-206, se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Řízení o pozůstalosti po E. H., zemřelém dne XY (dále jen „zůstavitel“), bylo zahájeno usnesením Městského soudu v Brně ze dne 26. 5. 2021, č. j. D 351/2021-2. Provedením úkonů v řízení o pozůstalosti po zůstaviteli byla pověřena Mgr. Liběna Pernicová, notářka v Brně (§ 100 a 101 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních – dále jen „z. ř. s.“). 2. Městský soud v Brně usnesením ze dne 6. 6. 2022, č. j. 60 D 351/2021-142, určil obvyklou cenu majetku ve společném jmění zůstavitele a jeho pozůstalé manželky M. H. ke dni úmrtí zůstavitele částkou 5 275 343,31 Kč (výrok I.), určil, jaký majetek ze společného jmění manželů připadá pozůstalé manželce a jaký majetek připadá do pozůstalostního jmění (výrok II.), určil obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti částkou 2 637 671,65 Kč, výši dluhů a jiných pasiv pozůstalosti částkou 35 650 Kč a čistou hodnotu pozůstalosti částkou 2 602 021,65 Kč (výrok III.), dále potvrdil, že veškerý majetek připadající do pozůstalosti (mimo jiné také „id. ½ jednotka č. XY – byt, vymezená dle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, v bytovém domě s č.p. XY, v části obce XY, postaveném na pozemcích parc. č. XY a XY, se všemi součástmi a příslušenstvími, a podílem o velikosti id. ½ z id. 73/477 na společných částech bytového domu s č.p. XY, postaveného na pozemcích parc. č. XY a XY, a podílem o velikosti id. ½ z id. 73/477, na pozemku parc. č. XY, vše zapsáno na LV č. XY a XY pro okres XY, obec XY, k. ú. XY“, a „id. 1/6 nemovité věci zapsané na LV č. XY pro okres XY, obec XY, k. ú. XY, a to pozemek parc. č. XY, ostatní plocha, se všemi součástmi a příslušenstvími“), „nabyli bez výhrady soupisu pozůstalosti zákonní dědicové v první třídě dědiců“, a to pozůstalá manželka M. H. „id. ½ shora uvedeného majetku“, pozůstalý vnuk R. H. „id. ¼ shora uvedeného majetku“ a pozůstalá vnučka S. H. „id. ¼ shora uvedeného majetku“ (výrok IV.), dále stanovil odměnu, náhradu hotových výdajů včetně náhrady daně z přidané hodnoty notářky jako soudní komisařky Mgr. Liběny Pernicové v celkové výši 29 168 Kč s tím, že tyto jsou povinni uhradit notářce 1) M. H. v částce 14 584 Kč, 2) R. H. v částce 7 292 Kč, 3) S. H. v částce 7 292 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení (výrok V.), a že účastníci nemají nárok na náhradu nákladů řízení (výrok VI.). Na základě zjištění, že „zůstavitel sepsal listinu o vydědění ze dne 9. 7. 2005“, jíž „vydědil dceru Z. H.“, která „nenamítla neplatnost důvodů svého vydědění“, přičemž zůstavitel „výslovně nestanovil, že se vydědění vztahuje i na děti dcery ve smyslu ustanovení § 469a odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb.“, a že „další listinu o vydědění nesepsal“, soud prvního stupně předně dovodil, že zůstavitel jako dědice ze zákona zanechal manželku M. H., vnuka R. H. a vnučku S. H. Dále soud prvního stupně dospěl ohledně práv a povinností vyplývajících z darovacích smluv [darovací smlouvy uzavřené dne 3. 5. 2021 mezi manžely - zůstavitelem a M. H. (jako dárci) a R. H. (jako obdarovaným), ve které je předmětem daru bytová jednotka č. XY v budově č.p. XY postavené na pozemcích p.č. XY a XY, spolu se spoluvlastnickým podílem ve výši id. 73/477 na společných částech budovy a spoluvlastnickým podílem ve výši id. 73/477 na pozemku p.č. XY, vše v k.ú. XY (dále také jen „bytová jednotka“), a darovací smlouvy uzavřené dne 3. 5. 2021 mezi manžely - zůstavitelem a M. H. (jako dárci) a R. H. (jako obdarovaným), ve které je předmětem daru id. 1/3 pozemku p.č. XY se všemi součástmi a příslušenstvími, v k. ú. XY, zapsaného na LV č. XY] k závěru, že „se jedná dle § 172 odst. 2 z. ř. s. o majetek sporný“, a tedy k „právům a povinnostem vyplývajícím z uvedených darovacích smluv nebude přihlížet“, neboť S. H. považuje darovací smlouvy za neplatné z důvodu, že „dárci byli zastoupeni na základě obecných plných mocí k běžnému zastupování vnukem R. H., jako obdarovaným“, z daných plných mocí „nevyplývá vůle dárců darovat nemovité věci R. H.“, a proto by práva a povinnosti vyplývající z darovacích smluv „neměla tvořit součást jmění řízení“, naproti tomu R. H. požadoval, aby „byly zařazeny do soupisu jmění tvořící pozůstalost“. Vzhledem k tomu, že dědicové dohodu o rozdělení pozůstalosti nechtěli uzavřít, soud prvního stupně potvrdil dědicům ze zákona v první třídě dědiců nabytí dědictví podle dědických podílů. 3. K odvolání R. H. a M. H. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 2. 11. 2023, č. j. 18 Co 217/2022-206, usnesení soudu prvního stupně a) změnil ve výroku III tak, že určil obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti 2 637 671,65 Kč, výši dluhů a jiných pasiv pozůstalosti 2 536 150 Kč a čistou hodnotu pozůstalosti 101 521,65 Kč; b) potvrdil ve výroku IV; c) změnil ve výroku V tak, že odměnu a náhradu hotových výdajů v celkové částce 29 168 Kč jsou notářce Mgr. Pernicové jako soudní komisařce povinni zaplatit R. H. částkou 21 876 Kč a S. H. částkou 7 292 Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení (výrok I.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II.). Vzhledem k tomu, že M. H. dne XY, tj. v průběhu odvolacího řízení zemřela, odvolacího soud uzavřel, že R. H. „jako jediný právní nástupce zůstavitelky vstoupil podle ustanovení § 121 z. ř. s. do řízení o pozůstalosti po zůstaviteli namísto své babičky (pozůstalé manželky zůstavitele)“. Dále na základě zjištění, že darovací smlouvu ohledně bytové jednotky „uzavírali za dárce M. H. osobně, zůstavitel pak zastoupen R. H., a obdarovaný R. H. osobně“, že darovací smlouvu ohledně spoluvlastnického podílu na pozemku p.č. XY „uzavírali dárci M. H. a zůstavitel zastoupený R. H., obdarovaný R. H. osobně“, že „smlouvy jsou opatřeny podpisy účastníků (resp. jejich zástupce) s úředními doložkami, podle nichž tito uznali podpisy za vlastní“, dále že „plná moc datovaná 24. 7. 2020 dokládající dohodu o zastoupení mezi zůstavitelem a R. H., je opatřena úředně ověřeným vlastnoručním podpisem zůstavitele“ a „plná moc datovaná 21. 11. 2019 dokládající dohodu o zastoupení mezi M. H. a R. H., je opatřena úředně ověřeným vlastnoručním podpisem obou jmenovaných“, a poté, co dovodil, že „povinnost zůstavitele z darovacích smluv převést majetek je součástí práv a povinností ze smluvního ujednání, nemůže z nich být samostatně vyloučeno jako sporné pasivum“, přičemž námitka neplatnosti darovacích smluv z důvodu, že dárci byli zastoupeni na základě obecných plných mocí k běžnému zastupování, „je právním hodnocením obsahu smluvních ujednání, která nezakládá skutkovou spornost“, odvolací soud uzavřel, že námitku (ne)platnosti darovacích smluv z důvodu, že z plné moci není zjevné, že by měl zůstavitel vůli převést předmětné nemovité věci na vnuka, „nepovažuje za důvodnou“, naopak dovodil, že plné moci dokládající dohodu o zastoupení mezi zůstavitelem a R. H. a mezi M. H. a R. H. „považuje za generální plné moci opravňující zmocněnce ke všem právním úkonům za zmocnitele“, tedy „i k uzavření předmětných darovacích smluv“, neboť rozhodující je toliko obsah plné moci, a má-li být rozsah zmocněncova oprávnění jednat za zmocněnce nějakým způsobem omezen, musí to být výslovně vyjádřeno v plné moci. Ve vztahu k rozsahu pasiv pozůstalosti odvolací soud dospěl k závěru, že úmrtím účastníka smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem před podáním návrhu na vklad do katastru nemovitostí práva ani povinnosti ze smlouvy nezanikají, ale přecházejí na dědice, nejde-li o práva a povinnosti vázané výhradně na jeho osobu, a t