24 Cdo 3147/2021 — Nejvyšší soud

24 Cdo 3147/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:16. 9. 2022 Spisová značka:24 Cdo 3147/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:24.CDO.3147.2021.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Předběžné opatření Vklad do katastru nemovitostí Dotčené předpisy:§ 76 odst. 1 písm. d) o. s. ř. § 76f odst. 2 o. s. ř. § 74 odst. 1 o. s. ř. § 75a odst. 1 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:23. 12. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 3147/2021-103 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobkyně MZ Family Foundation, reg. číslo: FL-0002.609.281-3, se sídlem Landstrasse 63, 9490 Vaduz, Lichtenštejské knížectví, zastoupené JUDr. Bc. Martinem Kulhánkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Pražákova č. 1008/69, za účasti M. Z., narozeného dne XY, bytem v XY, o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 93 C 48/2019, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. června 2021 č.j. 4 Co 287/2020-89, takto: I. Dovolání žalobkyně se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Žalobkyně a účastník M. Z. podali dne 18.4.2019 u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště XY, návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě dohody o vkladu do majetku nadace uzavřené dne 17.4.2019 mezi účastníkem M. Z. (jako vkladatelem) a žalobkyní (nadací) s tím, že předmětem vkladu jsou nemovitosti označené jako „bytová jednotka č. 2113/24, byt, jednotka dle byt. z., jednotka na LV č. XY, způsob ochrany památkově chráněné území, jednotka vymezena v budově XY č.p. XY, byt. dům, budova na pozemku parc. č. XY; k bytové jednotce náležející podíl o velikosti id. 15382/275024 na společných částech budovy XY č.p. XY, byt. dům, budova na pozemku parc. č. XY, a k bytové jednotce náležející podíl o velikosti id. 15382/275024 na pozemku parc. č. XY“, to vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště XY, obec XY, k.ú. XY (dále jen „předmětné nemovitosti“). Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště XY, rozhodnutím ze dne 19.9.2019 sp. zn. V-XY návrh na vklad zamítl. Poté, co mu bylo dne 17.5.2019 doručeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16.5.2019 č.j. 42 C 99/2019-10 o nařízení předběžného opatření, kterým byla mj. žalobkyni a účastníku M. Z. uložena povinnost, aby se ve vztahu k předmětným nemovitostem „zdrželi prodeje, směny darování, zajišťovacího převodu, vkladu do obchodní korporace, zřízení předkupního práva, návrhu na povolení dražby anebo zřízení zástavního práva či zřízení zákazu zcizení či zatížení“, dospěl katastrální úřad k závěru, že za dané situace, kdy „převodci bylo předběžným opatřením uloženo, aby nenakládal s předmětnými nemovitostmi“, pozbyl návrh na vklad právní účinky. Námitku účastníků, že předběžné opatření jim zakazuje pouze vklad do obchodní korporace, a nikoli vklad do nadace, odmítl s odůvodněním, že v daném případě „je namístě v souladu s usnesením Nejvyššího soudu sp.zn. 20 Cdo 1119/2004 interpretovat výrok usnesení v souvislosti (pomocí) jeho odůvodnění“, z něhož je patrné, že předběžné opatření bylo vydáno právě z důvodu převodu předmětných nemovitostí z účastníka M. Z. na žalobkyni (nadaci), a to v rámci zahájeného řízení o určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem, kde manželka účastníka A. Z. (v pozici žalobkyně) tvrdí, že předmětné nemovitosti patří do společného jmění manželů; zákaz uložený předběžným opatřením se proto podle názoru katastrálního úřadu vztahuje i na vklad do majetku nadace. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 6.11.2019 se žalobkyně domáhala, aby návrhu na vklad práva podle dohody o vkladu předmětných nemovitostí do nadace ze dne 17.4.2019 bylo vyhověno, a současně navrhla odklad právní moci dotčeného zamítavého rozhodnutí katastrálního úřadu. Žalobu odůvodnila zejména tím, že „výčet transakcí“, kterých se podle předběžného opatření měli žalobkyně a účastník M. Z. ve vztahu k předmětným nemovitostem zdržet, „je taxativní, tedy úplný“, a „žádného jiného právního jednání se nedotýká“. Zdůraznila, že nadace je „právní entitou, do níž dotčené předběžné opatření vklad nezakazuje“; nadace není obchodní korporací a vklad do nadace tudíž nelze zaměňovat za vklad do obchodní korporace, který byl účastníku M. Z. předběžným opatřením zakázán. V tomto směru katastrální úřad v rozporu se svými pravomocemi i se zákonem svým výkladem rozšířil omezení dispozic s předmětnými nemovitostmi i na právní jednání, na které předběžné opatření nedopadá. Městský soud v Praze (poté, co usnesením ze dne 14.2.2020 č.j. 93 C 48/2019-14 zamítl návrh žalobkyně na odklad právní moci žalobou napadeného rozhodnutí katastrálního úřadu) rozsudkem ze dne 7.9.2020 č.j. 93 C 48/2019-46 žalobu na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí zamítl a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Soud prvního stupně na základě provedených důkazů dospěl k závěru, že v důsledku předběžného opatření nařízeného usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16.5.2019 č.j. 42 C 99/2019-10 pozbyl předmětný návrh na vklad práva do katastru nemovitostí své právní účinky (§ 76f odst. 2 o.s.ř.), ovšem z jiných důvodů, než které uvedl katastrální úřad. Soud prvního stupně v první řadě přisvědčil žalobkyni, že ve výroku předběžného opatření jsou „explicitně a taxativně vyjmenována právní jednání týkající se dispozic s předmětnými nemovitostmi“, jichž (a žádných jiných) se mají žalobkyně a účastník M. Z. zdržet; v tomto směru je výrok zcela jednoznačný, a tudíž „nevykazující potřebu odstraňovat pochybnosti o obsahu a rozsahu uložených povinností“ a „není zde dán prostor pro jakýkoli další extenzivní výklad těchto povinností“. Akcentoval však, že předběžné opatření ukládá dotčeným osobám povinnost zdržet se „darování“ předmětných nemovitostí, za které lze podle jeho názoru „považovat i vklad do majetku nadace“. Z obsahu dohody o vkladu do nadace (žalobkyně) ze dne 17.4.2019 (bez ohledu na to, že se řídí právem Lichtenštejnska) nepochybně vyplývá, že jejím předmětem je bezúplatný převod vlastnického práva k předmětným nemovitostem z účastníka M. Z. na žalobkyni, tedy „jejím předmětem a pravou podstatou je darování předmětných nemovitostí účastníkem žalobkyni“; takového právního jednání se však měl účastník podle předběžného opatření zdržet. Za tohoto stavu tedy katastrální úřad postupoval správně, jestliže návrh na vklad podle ustanovení § 18 odst. 1 věty druhé zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), zamítl. K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 24.6.2021 č.j. 4 Co 287/2020-89 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Po zjištění, že v daném případě „je třeba postupovat podle českého právního řádu“, zdůraznil, že návrh na povolení vkladu ztrácí podle ustanovení § 76f odst. 2 o.s.ř. své právní účinky tehdy, je-li zde rozhodnutí soudu či orgánu veřejné správy, jehož účelem se sleduje vyloučení možnosti účastníky řízení činit určité majetkové dispozice s předmětem vkladové listiny. Proto – jak dále uvedl – „podstatnou a rozhodující skutečností v dané věci je vkladová listina a její výklad ve vztahu k vydanému předběžnému opatření“. Na základě dotčené vkladové listiny, označené jako „Dohoda o vkladu nemovité věci do majetku nadace“, převodce (účastník) dobrovolně vložil do majetku nabyvatele (žalobkyně) předmětné nemovitosti a nabyvatel předmět převodu přijal. Z vkladové listiny lze tedy podle názoru odvolacího soudu dospět k závěru, že „se jedná o dvoustranné právní jednání (dohodu), na jehož základě byl proveden bezúplatný převod vlastnického práva“. Předběžným opatřením přitom byla účastníku M. Z. uložena povinnost, aby se zdržel mj. „darování“ předmětných nemovitostí. Zde použitý výraz „darování“ lze podle mínění odvolacího soudu v souvislosti s vkladovou listinou „vyložit tak, že se jedná o dvoustranné právní jednání, jímž je bezúplatný převod vlastnického práva k předmětným nemovitostem, přičemž tyto základní znaky uvedeného jednání splňuje i vkladová listina“. Proto odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že „navrhovaný vklad ztratil své právní účinky ve smyslu § 18 odst. 1 katastrálního zákona vydaným předběžným opatřením, jehož smyslem a účelem je mj. zabránit převodu př