24 Cdo 3183/2025 — Nejvyšší soud

24 Cdo 3183/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 12. 2025 Spisová značka:24 Cdo 3183/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:24.CDO.3183.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dokazování Řízení u odvolacího soudu Dotčené předpisy:§ 72 z.ř.s. § 73 z.ř.s. § 122 o. s. ř. § 123 o. s. ř. § 129 o. s. ř. § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. § 38 předpisu č. 372/2011 Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:14. 1. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 3183/2025-89 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. ve věci umístěný T. Š., zastoupeného JUDr. Barborou Steinlauf, advokátkou, se sídlem v Praze 6, Fetrovská 893/29, za účasti Psychiatrické nemocnice v XY, identifikační číslo osoby XY, se sídlem v XY, v řízení o přípustnost převzetí a dalšího držení ve zdravotním ústavu, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 22 L 50/2025, o dovolání posuzovaného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 8. 2025, č. j. 14 Co 195/2025-57, takto: Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 8. 2025, č. j. 14 Co 195/2025-57, se v rozsahu jeho výroků I a III zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud v Karlových Varech (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 7. 7. 2025, č. j. 22 L 50/2025-13, vyslovil, že k převzetí umístěného T. Š. do [původního] zdravotního ústavu, jímž byla tehdy Nemocnice O., s. r. o., došlo dne 30. 6. 2025 ze zákonných důvodů a tyto důvody trvají. Rozhodnutí odůvodnil tím, že zdravotní stav umístěného v době převzetí vyžadoval poskytnutí neodkladné péče; umístěný stále nemá náhled na své onemocnění a jeho stav nelze regulovat pouhou ambulantní léčbou, neboť by mohl ohrozit sebe nebo své okolí na zdraví i na životě. 2. Na základě zhlednutí posuzovaného a zhodnocení dostupných listin učinil soud prvního stupně následující skutková zjištění. Z výslechu lékaře psychiatrického oddělení MUDr. Gabriely Valigové soud zjistil, že umístěný byl převzat do uvedeného zařízení dne 30. 6. 2025 v 16:03 hodin bez svého souhlasu. Umístěný byl přivezen vozidlem Rychlé zdravotnické služby. Jedná se o pacienta, který má soudně nařízeno ochranné léčení; pátrala po něm Policie České republiky, a to poté, kdy ošetřující lékařka sdělila, že se řádně nedostavil na kontrolu. Dne 27. 6. 2025 vyhodil manželku i s dítětem na ulici, trpěl bludnými představami, že je sledován přes čipy, které má v těle. Umístěný trpí bludnými produkcemi, toxikologie ale byla čistá, i když v minulosti byl častým uživatelem drog, pravděpodobně se u něj jedná o rozvoj schizofrenie. Umístěný spolupracuje ale nemá náhled na svůj zdravotní stav. Je podezíravý ve vztahu k personálu a není vyloučeno s ohledem na předchozí jednání, že by mohl být i nebezpečný. Ambulantně nelze stávající zdravotní stav zvládnout s ohledem na shora popsanou situaci. V případě, že by nebyl nadále hospitalizován, bude umístěný ohrožen na svém zdraví, případně i životě a zároveň bude ohrožovat i své okolí. 3. Krajský soud v Plzni (dále jen „odvolací soud“) na základě umístěným podaného odvolání v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení soudu prvního stupně, pokud jím bylo vysloveno, že k převzetí umístěného do Nemocnice O. dne 30. 6. 2025 došlo ze zákonných důvodů (výrok I usnesení odvolacího soudu), avšak pokud jím bylo vysloveno, že zákonné důvody převzetí umístěného do zdravotního ústavu stále trvají, napadené usnesení odvolací soud změnil tak, že tyto důvody již netrvají. Nařídil proto propuštění umístěného ze zdravotního ústavu (výrok II usnesení odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok III usnesení odvolacího soudu). Odvolací soud jednak zčásti převzal skutková zjištění soudu prvního stupně (reprodukovaná výše), jednak sám dokazování doplnil, když si vyžádal podrobné zprávy od Nemocnice O., s.r.o., Psychiatrické nemocnice v XY, od Okresního soudu v Karlových Varech, pokud šlo o odsuzující rozsudek ze dne 15. 5. 2023, sp. zn. 1 T 6/2023, od Okresního soudu Plzeň-jih si vyžádal podklady o změně ústavního ochranného léčení na ambulantní (sp. zn. 24 Nt 14/2023), od Okresního soudu Plzeň-město pak vyžádal zprávu o průběhu výkonu trestu ambulantního ochranného léčení (sp. zn. 3 Nt 5/2024) a konečně oslovil i manželku umístěného R. V. Š., a to ke zjištění podrobnějších okolností týkajících se neshod mezi ní a umístěným.1. 2. Odvolací soud hodnotil jím provedené důkazy ve spojení se skutečnostmi, jež vyšly najevo již v řízení před soudem prvního stupně, aby tak zjistil, že důkazy provedené soudem prvního stupně před vydáním napadeného usnesení ani při relativně sníženém důkazním standardu této fáze řízení nepostačovaly k závěru o existenci důvodů podle § 38 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování [dále jen „zákon o zdravotních službách“] v době převzetí i v době vydání napadeného usnesení, kdy již došlo k přemístění posuzovaného do zdravotního ústavu označeného v záhlaví tohoto usnesení. Vážné pochybnosti podle odvolacího soudu vzbuzovala již skutečnost, že v oznámení podle § 105 odst. 2 o. z. ze dne 1. 7. 2025 nebylo uvedeno, z jakého důvodu byl umístěný do původního zdravotního ústavu převzat. Údaj v oznámení, že při převzetí trpěl toxickou psychózou, měl fakticky povahu procesního tvrzení původního zdravotního ústavu jakožto účastníka později zahájeného řízení podle § 67 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen „z. ř. s.“. V době dojití oznámení soudu nebylo toto tvrzení podloženo ničím a ošetřující lékařka MUDr. Gabriela Valigová při svém výslechu při jiném soudním roku dne 7. 7. 2025 naopak uvedla, že „toxikologie byla čistá“. Tvrzení uvedené v oznámení, že umístěný trpí paranoidní schizofrenií, nebylo sice při dojití oznámení doloženo také ničím, připustil-li však umístěný při svém výslechu při jiném soudním roku podle § 77 odst. 2 z. ř. s., že „telefon opravdu napíchnutý měl“, bylo možné tuto diagnózu považovat za pravděpodobnou. V žádném případě však v době vydání napadeného usnesení nebylo dle mínění odvolacího soudu dostatečně prokázáno chování umístěného, jímž by bezprostředně a závažným způsobem ohrožoval sebe nebo své okolí, a to ani v době převzetí, ani později. Sama skutečnost, že umístěný je v ambulantním ochranném léčení a že v jeho rámci se snad nedostavil na pravidelnou kontrolu, vysokou pravděpodobnost závažného ohrožení rozhodně nedokládá. Ošetřující lékařka sice při jiném soudním roku dne 7. 7. 2025 vypověděla, že umístěný vyhodil manželku i s dítětem na ulici, není však zřejmé, odkud tuto informaci čerpala. Informace byla navíc neurčitá; mohlo-li mít „vyhození“ i podobu neagresivně formulované žádosti, aby manželka s dítětem opustili domácnost, nelze ani tuto skutečnost považovat za bezprostřední a závažné ohrožení okolí umístěného. On sám navíc při svém výslechu vyhození manželky s dítětem popřel, a tím spíše měl soud prvního stupně brát výpověď ošetřující lékařky s rezervou. Sama ošetřující lékařka při jiném soudním roku dne 7. 7. 2025 potvrdila, že po převzetí do původního zdravotního ústavu a během hospitalizace v něm umístěný s personálem řádně spolupracoval; o tom, že by tam někoho napadl nebo si ublížil nebo že by se o to pokusil nebo tím hrozil, se nezmínila, a své tvrzení, že „je nebezpečný“, nijak nekonkretizovala, uvedla pouze, že „podezíravě sleduje personál“. I kdyby snad jeho zdravotní stav vyžadoval poskytnutí neodkladné péče, z jeho výpovědi při jiném soudním roku dne 7. 7. 2025 je evidentní, že byl při smyslech, vypovídal srozumitelně a logicky a jeho zdravotní stav mu tehdy ve vyslovení souhlasu s hospitalizací rozhodně nebránil. Odvolací soud proto nakonec dovodil, že v době vydání napadeného usnesení nebyla existence důvodů nedobrovolné hospitalizace podle § 38 odst. 1 písm. b) a c) zákona v době převzetí ani kdykoli později do doby soudního rozhodnutí dostatečně prokázána.1. 2. Až podklady opatřenými odvolacím soudem v odvolacím řízení bylo dodatečně prokázáno, že důvod nedobrovolné hospitalizace podle § 38 odst. 1 písm. b) zákona dán byl, avšak pouze v době převzetí do původního zdravotního ústavu. Je pravdou, že podle sdělení původního zdravotního ústavu ze dne 15. 8. 2025 umístěný při převzetí nebyl pod vlivem alkoholu ani návykových látek. Jeho stav, označený v oznámení podle § 105 odst. 2 o. z. ze dne1. 7. 2025 jako „toxická psychóza“, se však projevoval neklidem, nepředvídatelností, rezonancí, zvýšenou tenzí, nespoluprácí