24 Cdo 376/2025 — Nejvyšší soud

24 Cdo 376/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 4. 2025 Spisová značka:24 Cdo 376/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:24.CDO.376.2025.3 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Závaznost rozsudku Vklad do katastru nemovitostí Katastr nemovitostí Dotčené předpisy:§ 17 odst. 4 předpisu č. 256/2013 Sb. § 159a odst. 3 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:31. 5. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 376/2025-110 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobkyně Grenache, SE, se sídlem v Praze 2, Francouzská č. 75/4, IČO 29126011, zastoupené Mgr. Viktorem Pavlíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opatovická č. 4, za účasti účastníka P. T., zastoupeného Mgr. Matejem Dvořákem, advokátem se sídlem v Praze 1, Školská č. 695/38, o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí a o nahrazení rozhodnutí katastrálního úřadu, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 76 C 4/2024, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. listopadu 2024, č. j. 5 Co 78/2024-85, takto: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21. listopadu 2024, č. j. 5 Co 78/2024-85, se zrušuje a věc se vrací Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 5. 2024, č. j. 76 C 4/2024-58, povolil vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně k pozemku parc. č. st. XY, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře celku 2524 m2, jehož součástí je budova č.p. XY rodinný dům, pozemku parc. č. XY, zahrada o výměře 1964 m2, pozemku parc. č. XY, orná půda, o výměře 3439 m2 a pozemku parc. č. XY, zahrada, o výměře 3924 m2, vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu XY, Katastrální pracoviště XY, na listu vlastnictví č. XY pro katastrální území XY a obec XY, na základě rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 17. 3. 2022, č. j. 6 C 290/2018-553, a nahradil rozhodnutí Katastrálního úřadu XY, Katastrální pracoviště XY ze dne 8. 1. 2024, č. j. V-7887/2023-206-10, a výrokem III. uložil účastníkovi zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. 2. Přezkoumávaným rozhodnutím Katastrálního úřadu byl návrh na vklad zamítnut s odůvodněním, že rozsudek o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, který byl vkladovou listinou, kterým byly nemovitosti přikázány do vlastnictví žalobkyně, není pro nynějšího účastníka závazný, neboť ten nabyl spoluvlastnický podíl příklepem s právní mocí ke dni 20. 4. 2022 originárním způsobem, zatímco rozsudek o vypořádání spoluvlastnictví nabyl právní moci dne 15. 6. 2022 (po zpětvzetí odvolání nynější žalobkyní), přičemž v prvostupňovém rozsudku o vypořádání spoluvlastnictví byl jako žalovaný uveden předchozí spoluvlastník, a nikoli nynější účastník. 3. Krajský soud v Praze založil své rozhodnutí na následujících skutečnostech. Dne 17. 3. 2022 byl vyhlášen rozsudek Okresního soudu v Mělníku o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobkyně a předchozího spoluvlastníka (P. M.). Dne 22. 3. 2022 se účastník stal vlastníkem podílu o velikosti ½ na nemovitostech na základě příklepu uděleného v dražbě soudním exekutorem, který nabyl právní moci dne 20. 4. 2022. Dne 21. 6. 2022 zemřel přechozí spoluvlastník (P. M.). Dne 20. 7. 2023 Okresní soud v Mělníku rozhodl po skončení pozůstalostního řízení po předchozím spoluvlastníkovi o procesním nástupnictví nynějšího účastníka (který nabyl podíl příklepem) namísto předchozího spoluvlastníka. Dne 29. 9. 2023 vzala žalobkyně zpět odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví zpět. Dne 16. 10. 2023 Krajský soud v Praze jako soud odvolací z důvodu zpětvzetí odvolání zastavil odvolací řízení proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku. Rozsudek Okresního soudu v Mělníku o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví proto nabyl právní moci ke dni 15. 6. 2022. Krajský soud v Praze na základě těchto skutečností dospěl k závěru, že rozsudek je pro účastníka závazný, když účastník se stal novým vlastníkem podílu k nemovitostem namísto předchozího vlastníka, přičemž k této skutečnosti došlo až po vyhlášení rozsudku, proto v něm účastník ani jako žalovaný být uveden nemohl. V rozsudku by nebyl uveden, ani kdyby žalobkyně odvolání nevzala zpět a odvolání bylo projednáno, neboť v případě potvrzení rozsudku by ke změně označení v rozsudku soudu I. stupně rovněž nedošlo. Účastník by sice byl uveden v rozhodnutí odvolacího soudu, avšak šlo by o potvrzení stavu soudního rozhodnutí ke dni vyhlášení rozsudku. To, že žalovaný není v rozsudku označen, nic nemění na skutečnosti, že předmětem řízení bylo zrušení spoluvlastnictví k nemovitostem a jejich přikázání do výlučného vlastnictví žalobkyně, a že účastník vstoupil do vlastnických práv k nemovitostem namísto žalovaného. Účastník je právním nástupcem předchozího vlastníka bez ohledu na způsob nabytí vlastnického práva. Shodného názoru byl i Okresní soud v Mělníku v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, který rozhodl o procesním nástupnictví účastníka namísto předchozího vlastníka usnesením ze dne 20. 7. 2023, když před tímto rozhodnutí zkoumá, zda nastalá skutečnost je schopná mít za následek přechod práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde. Výrok rozsudku je závazný i pro právní nástupce účastníků řízení a nynější účastník právním nástupcem ve vztahu k nemovitostem je. Zpětvzetí odvolání žalobkyní na závaznost rozsudku nemá vliv. Účastník musel rovněž o probíhajícím řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví vědět, když tato skutečnost byla v katastru nemovitostí vyznačena. Měl si být vědom důsledků s tím spojených (ať již přijetí stavu řízení, nebo závaznost rozhodnutí pro něj jako právního nástupce). Není podstatný způsob nabytí vlastnictví, ani jak bylo o odvolání rozhodnuto, nic by na tom neměnilo, ani kdyby odvolání nebylo podáno vůbec. 4. K odvolání účastníka Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 21. listopadu 2024, č. j. 5 Co 78/2024-85, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl, a uložil žalobkyni zaplatit účastníkovi náhradu nákladů řízení. Odvolací soud konstatoval, že řízení je skončeno pravomocným rozhodnutím ve věci samé, řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví bylo skončeno 15. 6. 2022, kdy nabyl právní moci rozsudek okresního soudu v důsledku § 222 odst. 1 o. s. ř. Přestože účastník vydražil spoluvlastnický podíl před skončením řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dne 22. 3. 2022, nebylo s ním v uvedeném řízení jako s žalovaným jednáno (předchozímu spoluvlastníkovi byl také doručován rozsudek soudu I. stupně), takové rozhodnutí nemůže být závazné ve smysl § 159a odst. 1 o. s. ř. pro nynějšího účastníka. Skutečnost, že než bylo zastaveno odvolací řízení pro zpětvzetí odvolání, bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví žalovaného, nemá na vkladové řízení vliv, protože vkladovou listinou je rozsudek soudu prvního stupně a nikoli procesní rozhodnutí o nástupnictví či o zastavení odvolacího řízení, které byly vydány po pravomocném skončení věci. Žalobkyně, která byla pánem sporu, mohla seznat z výpisu katastru nemovitostí, že spoluvlastnický podíl předchozího spoluvlastníka je postižen několika exekucemi, a s největší pravděpodobností dojde k jeho vydražení. Žalobkyně mohla např. navrhnout přerušení řízení a poté postup podle § 107a odst. 1 o. s. ř., event. nebrat odvolání zpět, aby odvolací soud mohl rozhodnout ve věci samé s procesním nástupcem původně žalovaného; v takovém případě by bylo řízení pravomocně skončeno až doručením rozhodnutí odvolacího soudu a rozhodnutí by tak bylo závazné i pro nynějšího účastníka. Dojde-li proto během nalézacího řízení k právnímu nástupnictví, v tomto případě dokonce k nabytí spoluvlastnického práva originárním způsobem a s právním nástupcem přesto není jednáno (ač žalovaný přestal být pasivně legitimován), nemůže být pro takového právního nástupce žalovaného rozsudek závazný. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Namítá, že účastník se stal vlastníkem spoluvlastnického podílu až po vyhlášení rozsudku soudu I. stupně, proto s ním ani jako s žalovaným nemohlo být jednáno. Závaznost se podle ní týká hmotněprávních nástupců, podmínkou závaznosti není, aby se jednalo zároveň o procesního nástupce. Účastník se navíc stal procesním nástupcem. Po podání odvolání proti rozsudku o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se dozvěděla, že se účastník stal spoluvlastníkem, podala návrh na jeho vstup do řízení, kterému bylo usnesením vyhověno. Dovolatelka