25 Cdo 2077/2024 – Nejvyšší soud

25 Cdo 2077/2024-418 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně: AAAAA (pseudonym), zastoupená JUDr. BBBBB (pseudonym), advokátem, proti žalovanému: CCCCC (pseudonym), zastoupený Mgr. DDDDD (pseudonym), advokátem, o 1 298 074 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v XY pod sp. zn. 6 C 94/2021, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v XY ze dne 11. 3. 2024, č. j. 21 Co 483/2023-393, takto: I. Dovolání proti části výroku rozsudku odvolacího soudu o platební povinnosti ve výši 905 584 Kč s příslušenstvím se zamítá. II. Ve zbývajícím rozsahu se dovolání odmítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů dovolacího řízení 12 584 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. BBBBB. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se domáhala náhrady újmy způsobené dlouhodobým násilným chováním žalovaného, který ji v rámci mimomanželského vztahu po dobu zhruba pěti let soustavně nutil násilím a výhrůžkami k pohlavním stykům, vydíral ji hrozbami zveřejnění intimních fotografií a záznamů, neoprávněně ji sledoval a v jednom případě dehonestoval veřejně vystaveným nápisem. Požadovala zaplacení částek 1 298 074 Kč (náhrada nemajetkové újmy) a 9 680 Kč (náklady za znalecký posudek) s příslušenstvím; první z nich odůvodnila újmou na přirozených právech, konkrétně ztížením společenského uplatnění, a po vypracování znaleckého posudku k trvalým zdravotním následkům žalobu upravila tak, že z tohoto titulu požadovala 392 490 Kč, zatímco zbývajících 905 584 Kč označila za další nemajetkovou újmu na zdraví. Upravené vymezení nároků odůvodnila tím, že v důsledku trestné činnosti žalovaného se potýkala a stále se potýká s obtížemi jako „reminiscence, prohloubení narušení spánku, somatizace, zásah do soukromí a do důstojnosti a stalking“. Do důstojnosti a soukromí žalobkyně bylo zasaženo zejména tím, že ji žalovaný dlouhodobě přinutil k sexuální podřízenosti, vedl si o všem podrobné záznamy, pronásledoval ji a hrozil intimní materiály zveřejnit či předat rodinným příslušníkům. Ostatně tím, že celá věc byla veřejně projednávána v rámci trestního řízení, dostaly se citlivé informace na veřejnost a její rodina, přátelé, kolegové (i široká veřejnost) znají nyní podrobnosti z jejího sexuálního života. 2. Okresní soud v XY rozsudkem ze dne 31. 5. 2022, č. j. 6 C 94/2021-360, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 1 298 074 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení a o soudním poplatku. Vyšel ze zjištění, že žalovaný byl rozsudkem Krajského soudu v XY ze dne 24. 7. 2020, č. j. 9 T 11/2019-2608, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v XY ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. 10 To 99/2020, pravomocně odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 8,5 let za zločiny znásilnění, sexuálního nátlaku a vydírání a za přečin nebezpečného pronásledování, kterých se dopustil ve vztahu k žalobkyni jako poškozené. V různých obdobích v průběhu od přesně nezjištěného dne první poloviny roku 2013 do ledna 2019 na různých místech 1) pod pohrůžkou zaslání jejích intimních fotografií jejímu manželovi, rozšíření těchto fotografií po XY a zveřejnění jejich mileneckého vztahu, a zneužívaje své fyzické převahy a posléze též rezignace poškozené, a dále přes její zjevnou nevoli, s četností až šestkrát týdně nutil žalobkyni k souložím a orálním a análním pohlavním stykům, přičemž při vykonávání pohlavních styků zpravidla odmítal respektovat poškozenou namítanou menstruaci či bolesti hlavy či břicha, a anální pohlavní styky, při kterých ji držel za boky, vykonával i přesto, že ho poškozená prosila, že nechce, říkala mu, že ji to bolí, a brečela, 2) požadoval po poškozené, aby se vyfotila vkleče na čtyřech před zrcadlem tak, aby byl vidět detail jejího přirození, a fotky mu poslala e-mailem s tím, že pokud mu nevyhoví, vyfotí si ji on sám a ona nad tím nebude mít kontrolu, a prozradí jejich milenecký vztah jejímu manželovi, přičemž poškozená mu z obavy ze splnění vyhrůžky a za situace, kdy jí i při jiných příležitostech hrozil zasláním jejích intimních fotografií jejímu manželovi a zveřejněním jejich mileneckého vztahu, vyhověla a přesně nezjištěný počet fotografií vyfotila a poslala mu je, 3) poté co se poškozená  opakovaně pokoušela ukončit jejich vztah, pod pohrůžkou zaslání jejích intimních fotografií jejímu manželovi, rozšířením těchto fotografií po XY a zveřejněním jejich mileneckého vztahu, požadoval po poškozené, aby se s ním i nadále stýkala a udržovala s ním intimní vztah, přičemž po 8. 10. 2018, kdy poškozená vztah definitivně ukončila, až do svého zadržení dne 10. 1. 2019 jí na podporu svých výhrůžek e-mailem a SMS zprávami na ukázku zasílal její intimní fotografie, které měl, a statistiku jejich sexuálních styků, kterou si vedl, a dále DVD, na němž jsou nahrané jednak její intimní fotografie, jednak tajně pořízené videonahrávky zachycující ji mimo jiné při pohlavních stycích s žalovaným, 4) poté co se poškozená opakovaně pokoušela ukončit jejich vztah, vyhledával její osobní blízkost tím, že se dožadoval schůzek postupně až šestkrát týdně, v případě, že mu poškozená neodpověděla na SMS zprávy, jezdil za ní do zaměstnání, čekal na ni, resp. pohyboval se na místech, o nichž věděl, že se tam má nacházet, sledoval ji při jejích cestách automobilem, kontroloval, zda se její vozidlo nachází v pracovní době na firemním parkovišti, a pokud tomu tak nebylo, požadoval vysvětlení, až několikrát za den projížděl kolem její kanceláře, prozváněl ji a požadoval, aby se ukázala v okně, vytrvale ji kontaktoval tím, že jí denně zasílal nejméně pět nevyžádaných SMS zpráv a četnost zpráv zvyšoval, pokud odmítala schůzky, zasílal jí řádově i desítky e-mailů denně, vytrvale ji telefonicky kontaktoval, od října 2018 i ze skrytých čísel, sledoval a oslovoval ji přes webové portály, na nichž byla činná, nejméně v 40 případech přelezl min. 2,3 m vysoké oplocení pozemku u domu XY v ulici XY ve XY, a dožadoval se u poškozené  vstupu do domu, resp. tajně sledoval poškozenou a dění v domě, opakovaně jí na parkovišti jejího zaměstnavatele blokoval auto, požadoval, aby mu hlásila veškeré své aktivity, a pokud tak neučila, požadoval po ní vysvětlení, přičemž vzhledem k tomu, že situace, kdy opustila domov, bral jako příležitost vidět se, minimalizovala poškozená své volnočasové aktivity, a po incidentu z října 2018 z obavy z žalovaného se již mimo domov pohybovala výhradně v doprovodu manžela, a 5) nastříkal červenou barvou na dva stromy u parkoviště před budovou smuteční síně v ulici XY ve XY nápis „AAAAA je coura“, které následně poté, co byl nápis znečitelněn, nastříkal tentýž nápisem zelené barvy zde a červenou barvou na dva stromy v lesním porostu u ulice XY. Následkem protiprávního jednání žalovaného se u žalobkyně v říjnu roku 2018 rozvinula posttraumatická stresová porucha, která přetrvávala minimálně do 14. 10. 2019, projevující se zejména plačtivostí, depresivním laděním, zvýšenou lekavostí a ostražitostí, tendencí vyhýbat se sociálním kontaktům, zhoršeným soustředěním. Částku 392 490 Kč za ztížení společenského uplatnění soud stanovil podle znaleckého posudku na základě Metodiky k nemajetkové újmě na zdraví a důvodným shledal i nárok na náhradu další nemajetkové újmy v částce 905 584 Kč. 3. Krajský soud v XY rozsudkem ze dne 11. 3. 2024, č. j. 21 Co 483/2023 -393, k odvolání žalovaného rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a po právní stránce uvedl, že protiprávním jednáním žalovaného bylo zasaženo do osobnostních práv žalobkyně, což je třeba kompenzovat, a v plném rozsahu převzal závěry okresního soudu. Za klíčová ustanovení označil odvolací soud zejména § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále též „o. z.“ a § 81 odst. 2 a § 86 o. z., které cílí na ochranu přirozených práv člověka a v kontextu této věci zejména lidskou důstojnost a soukromí jedince. Základ nároku žalované na náhradu za nemajetkovou újmu je pak dán ustanoveními § 2951, § 2956 a § 2958 o. z. Útrapy psychického, ale i fyzického rázu, které žalobkyně v průběhu protiprávního jednání žalovaného zažívala a v jejichž důsledku se u ní nakonec rozvinula posttraumatická duševní porucha, je nutné považovat za součást nemajetkové újmy na jejích přirozených právech. Obsahem § 2958 o. z. je vedle bolestného a ztížení společenského uplatnění i tzv. další nemajetková újma (jako složka nemajetkové újmy na zdraví), kam podle odvolacího soudu spadá nárok žalované na 905 584 Kč a s ohledem k povaze, intenzitě a dlouhodobosti jednání žalovaného představuje tato částka přiměřenou náhradu. Odvolací soud také odkázal na judikaturu Ústavního soudu, podle níž jsou-li plně a spravedlivě odškodněny konkrétně označené újmy, není z pohledu ústavního práva překážkou, do které kategorie nároků byly obecnými soudy zařazeny. II. Dovolání a vyjádření k n