25 Cdo 2375/2024 — Nejvyšší soud

25 Cdo 2375/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 7. 2025 Spisová značka:25 Cdo 2375/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:25.CDO.2375.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Ochrana osobnosti Dotčené předpisy:§ 82 odst. 1 o. z. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:27. 8. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 2375/2024-255 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Vršanské a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně: J. J., zastoupená Mgr. Zuzanou Candigliota, advokátkou se sídlem Burešova 615/6, Brno, proti žalované: Fakultní nemocnice v Motole, IČO 00064203, se sídlem V Úvalu 84/1, Praha 5, zastoupená JUDr. Ing. Lukášem Prudilem, Ph.D., advokátem se sídlem Bašty 8, Brno, o ochranu osobnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 10 C 341/2022, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 4. 2024, č. j. 22 Co 4/2024-231, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů dovolacího řízení 5 022 Kč k rukám advokátky Mgr. Zuzany Candigliota do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: 1. Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 26. 9. 2023, č. j. 10 C 341/2022-153, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaslání omluvy v následujícím znění: „Vážená paní J., tím, že jsme Vám během operačního zákroku pupeční kýly plánovaného na den 1. 11. 2022 neumožnili přítomnost vámi zvolené osoby při Vašem uvádění do celkové anestezie před tímto operačním zákrokem a při Vašem následném probuzení z celkové anestezie, jsme neoprávněně a nepřiměřeně zasáhli do Vašeho práva na nepřetržitou přítomnost osoby blízké nebo osoby Vámi určené, do Vašeho práva na ochranu zdraví a do Vašeho práva na ochranu soukromého života. Za toto jednání se Vám hluboce omlouváme.“ (výrok I), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II). Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně měla u žalované podstoupit operaci pupeční kýly plánovanou na den 1. 11. 2022, s termínem přijetí do nemocnice 31. 10. 2022. Žalobkyně je v invalidním důchodu, od roku 2009 v péči psychiatrické ambulance pro deprese, emočně nestabilní poruchu osobnosti a byla opakovaně hospitalizována v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Plánované operaci měla nutně předcházet předoperační psychiatrická kompenzace žalobkyně. Dne 23. 5. 2022 žalobkyně písemně požádala žalovanou o umožnění přítomnosti osoby jí blízké při uvedení do anestezie před plánovanou operací a po ní. S ohledem na panické ataky žalobkyně její praktický lékař přítomnost osoby blízké při uvedení do anestezie a při probuzení doporučil. Žalovaná žádost žalobkyně odmítla dne 18. 7. 2022. Žalobkyně se telefonicky obrátila na primářku MUDr. Klozovou, která její požadavek rovněž odmítla a navrhla možnost podání premedikace, kterou však žalobkyně z obav z její návykovosti odmítá. Žalobkyně ještě před plánovaným termínem operace dne 3. 10. 2022 podala žalobu v této věci s návrhem na nařízení předběžného opatření, jímž by žalované bylo uloženo umožnit přítomnost osoby žalobkyni blízké ve shora zmíněných fázích operace dne 1. 11. 2022. Žádný návrh požadované omluvy v žalobě konkrétně neuvedla s tím, že jej upřesní na základě doplnění skutkových tvrzení v závislosti na průběhu plánované operace a rozsahu porušení práv, od kterých se bude znění omluvy odvíjet. Návrh žalobkyně na nařízení předběžného opatření byl obvodním soudem dne 10. 10. 2022 zamítnut a žalobkyně pak plánovaný zákrok zrušila a nový termín operace domluven nebyl. Žalobkyně poté upřesnila žalobu tak, že se domáhá shora uvedené omluvy. Soud prvního stupně věc po právní stránce posoudil podle § 81 a § 82, § 2951 a § 2956 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle § 28 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). Odkázal na judikaturu Ústavního a Nejvyššího soudu (srov. nález I. ÚS 1737/08 a rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 1109/2005) a dospěl k závěru, že k zásahu do osobnostních práv žalobkyně dojít nemohlo, neboť k operaci, od které se odvíjí text požadované omluvy, nedošlo na základě rozhodnutí žalobkyně. Nebylo tak možné posoudit průběh operačního zákroku, zda by u něj přítomnost osoby blízké či osoby žalobkyní určené byla nakonec povolena, zda by byla žalobkyni aplikována vhodná premedikace, popřípadě zda byla některá práva žalobkyně porušena. Soud prvního stupně konstatoval, že žalobkyně měla podat jiný typ žaloby, případně měla procesně reagovat na usnesení Městského soud v Praze ze dne 26. 1. 2023, č. j. 22 Cdo 10/2023-55, kterým uložil soudu prvního stupně znovu rozhodnout o návrhu žalobkyně na nařízení předběžného opatření. Poukázal na to, že podle metodického pokynu Ministerstva zdravotnictví k přítomnosti zákonných zástupců a osob blízkých u dětí při poskytování zdravotních služeb ze dne 1. 6. 2023 či zprávy veřejného ochránce práv na přítomnost osoby blízké či pacientem určené na operačním sále při úvodu do anestezie či probouzení z ní není právní nárok. 2. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 4. 2024, č. j. 22 Co 4/2024-231, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I tak, že uložil žalované povinnost zaslat žalobkyni písemnou omluvu ve znění: „Vážená paní …………., tím, že jsme Vám během operace pupeční kýly plánované na den 1. 11. 2022 neumožnili přítomnost Vámi zvolené osoby při Vašem uvádění do celkové anestezie před tímto operačním zákrokem a při Vašem následném probuzení z celkové anestezie, jsme neoprávněně zasáhli do Vašeho práva na přítomnost osoby blízké nebo osoby Vámi určené a do Vašeho práva na ochranu zdraví. Za toto jednání se Vám omlouváme.“ Výrok I rozsudku soudu prvního stupně v rozsahu požadavku, aby omluva obsahovala slova: „a nepřiměřeně, nepřetržitou, do Vašeho práva na ochranu soukromého života, hluboce“ odvolací soud potvrdil (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výrok III). Odvolací soud považoval skutková zjištění soudu prvního stupně za nedostatečná, proto doplnil dokazování výslechem žalobkyně a žalovanou označených svědků. Vytkl soudu prvního stupně, že nesprávně aplikoval citované právní normy a zcela opomněl ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) zákona o zdravotních službách, podle kterého vnitřní řád nesmí zasahovat do práv pacienta nad míru, která je nezbytně nutná zejména pro řádný chod zdravotnického zařízení a respektování práv ostatních pacientů, ani nezkoumal, zda a jaké konkrétní okolnosti žalované skutečně bránily v tom, aby za specifických okolností na straně žalobkyně přítomnost osoby blízké (určené) umožnila. Odvolací soud konstatoval, že pokud je přípustné navyšovat počet osob na sále o mediky, bylo možno připustit, ve výjimečném případě žalobkyně, navýšení počtu osob na sále o osobu blízkou, za předpokladu, že se podrobí všem potřebným hygienickým opatřením. Tím by neměl být narušen řádný chod zařízení žalované, poskytnutí zdravotní služby žalobkyni či jiným pacientům, ani respektování práv ostatních pacientů. Vzhledem k tomu, že je přítomnost blízkých osob v této fázi operací v některých zdravotnických zařízeních (v ČR i v zahraničí) za určitých okolností povolena, nemůže se jednat o natolik zásadní zvýšení rizika. Navíc je nutno vzít v úvahu, že žalobkyně není schopna operaci jinak podstoupit, a to i přes případnou premedikaci, neboť ji odmítá. Odvolací soud uzavřel, že žalobkyně měla v rámci plánované operace podle § 28 odst. 3 písm. e) bodu 3 zákona o zdravotních službách právo na přítomnost blízké osoby při uvedení do anestezie a při probouzení z ní, a žalovaná tak odmítla poskytnout zdravotní službu za přítomnosti blízké osoby protiprávně. Tím žalovaná zasáhla do práva žalobkyně na ochranu zdraví, neboť neoprávněně neprovedla operaci žalobkyně, kterou potřebovala k ochraně svého zdraví, za podmínek, na které měla žalobkyně právo. Právo na ochranu zdraví je přirozeným právem žalobkyně, a proto má žalobkyně též právo na náhradu nemajetkové újmy, která jí tímto neoprávněným zásahem byla způsobena. Omluva ve výše citovaném znění je přiměřeným zadostiučiněním ve smyslu § 2951 odst. 2 o. z. Ve vztahu k části výroku, jíž byl potvrzen zamítavý výrok rozsudku soudu prvního stupně odvolací soud vysvětlil, že ohledně některých slov omluvy není žaloba důvodná. Slova „nepřiměřeně“ a „hluboce“ považoval za nadbytečná a slovo „nepřetržitou“ (míněno přítomnost) neodpovídá dikci zákona o poskytování zdravotních služeb, neboť pojem „nepřetržitá přítomnost“ se vztahuje výhradně k nezletilým. Uzavřel, že přítomnost blízké osoby se netýkala naplnění práva n