25 Cdo 295/2024 — Nejvyšší soud

25 Cdo 295/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 1. 2025 Spisová značka:25 Cdo 295/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:25.CDO.295.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Vady Záruka Dotčené předpisy:§ 2615 o. z. § 2099 o. z. § 2113 o. z. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:8. 3. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 295/2024-281 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Vršanské a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobce: Národní technické muzeum, IČO 00023299, se sídlem Kostelní 1320/42, Praha 7, zastoupený Mgr. Markem Nemethem, advokátem se sídlem Opletalova 1015/55, Praha 1, proti žalované: NEPRO stavební a. s., IČO 27342093, se sídlem Ve Žlíbku 1621/104, Praha 9, zastoupená JUDr. Tomášem Havelkou, LL.M., advokátem se sídlem Běchovická 701/26, Praha 10, o 1 528 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 67 C 236/2020, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2023, č. j. 28 Co 142/2023-242, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2023, č. j. 28 Co 142/2023-242, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 8. 12. 2022, č. j. 67 C 236/2020-202, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 9 k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: 1. Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 8. 12. 2022, č. j. 67 C 236/2020-202, zamítl žalobu na zaplacení 1 528 000 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. V řízení o nároku na zaplacení smluvní pokuty vyšel ze zjištění, že žalobce s žalovanou uzavřeli dne 21. 2. 2014 smlouvu o dílo č. j. NTM 609/2013-37, 24/2014 (dále jen „Smlouva“), kterou se žalovaná jako zhotovitel zavázala provést na své náklady a na své nebezpečí ve sjednané době pro žalobce jako objednatele dílo spočívající ve stavbě plotu o celkové délce cca 940 m, včetně 12 vjezdových bran, po obvodu areálu depozitáře Železničního muzea Chomutov podle prováděcí projektové dokumentace zpracované projektovou kanceláří SM-Projekt spol. s r. o. z dubna 2013, a žalobce jako objednatel se zavázal dílo převzít a zaplatit za něj sjednanou cenu. V článku IX bodě 1 Smlouvy se žalovaná zavázala, že provedení díla bude odpovídat Smlouvě, obecně závazným právním předpisům, platným technickým normám a bude prosté jakýchkoliv vad. Dále se zavázala, že k provedení díla použije obvyklé a vyzkoušené technologie a že dílo provede s vynaložením odborné péče ve vynikající kvalitě. Podle článku IX bodu 2 musely mít materiály a výrobky použité na stavbě vlastnosti požadované stavebním zákonem a jinými relevantními právními předpisy, zejména zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. V čl. XI bodě 1 Smlouvy si strany ujednaly, že žalovaná jako zhotovitel odpovídá za to, že dílo bude kompletní, plně funkční, způsobilé k účelu, k němuž bylo vytvořeno, a že jeho kvalita bude odpovídat Smlouvě. V bodě 2 tohoto článku se žalovaná zavázala žalobci poskytnout záruku za jakost díla v rozsahu uvedeném v článku XI s tím, že záruční doba činí 60 měsíců a počíná běžet dnem podpisu protokolu o předání a převzetí díla oběma smluvními stranami. Zárukou za jakost žalovaná převzala závazek, že dílo bude po celou záruční dobu plně funkční a způsobilé k řádnému užívání a že si zachová vlastnosti vymezené Smlouvou. V čl. XII bodě 2 si strany ujednaly pro případ prodlení zhotovitele s odstraněním vad nebo nedodělků vyplývajících z přejímacího řízení a zjištěných v záruční době smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za každý, byť i jen započatý, den prodlení. Žalobce uplatnil „vady“ díla dopisem ze dne 3. 8. 2017 adresovaným žalované, v němž uvedl, že návin žiletkového drátu je v několika úsecích silně zkorodovaný a požadoval výměnu jeho zkorodovaných částí (během října a listopadu roku 2020 žalovaná provedla výměnu žiletkového drátu – ovšem jako samostatnou zakázku, nikoli jako způsob řešení uplatněných vad ze Smlouvy). Žalobou v nyní projednávané věci uplatnil žalobce smluvní pokutu za období od 22. 8. 2017 do 25. 9. 2019 podle čl. XII bodu 2 Smlouvy. Soud prvního stupně nárok posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a dospěl k závěru, že žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty nevznikl, neboť dílo nevykazovalo vady podle § 2615 o. z., a tudíž žalovaná nemohla být v prodlení s jejich odstraněním. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu SVÚOM Praha, s.r.o., z odborného vyjádření Vojenského výzkumného ústavu, s. p., z výslechu zpracovatelky znaleckého posudku Ing. Kateřiny Kreislové, Ph.D., a řešitele odborného posouzení Ing. Jaroslava Belky vzal za prokázané, že žalovaná dodržela smluvní požadavky a technické normy jakosti použitého žiletkového drátu, neboť použila žiletkový drát určený žalobcem v projektové dokumentaci, tj. žárově pozinkovaný ocelový drát. Z hlediska plošné hmotnosti zinkového povlaku použitý drát odpovídal třídě D, přičemž podle znalkyně původní tloušťka zkoumaného předmětného drátu byla ještě ve vyšší vrstvě, než stanovuje příslušná technická norma pro třídu D. Soud prvního stupně vzal v úvahu, že v projektové dokumentaci nebylo stanoveno, jaké třídy má být použitý drát, a žalobce si jakost použitého drátu nevymínil. Z prokázaných skutečností dovodil, že žalovaná smluvní i normované požadavky splnila, a uzavřel, že dílo v záruční době nemělo vady, za které by byla žalovaná odpovědná, dílo bylo po dobu záruční doby funkční a způsobilé k řádnému užívání. Koroze byla důsledkem běžného opotřebení s ohledem na povětrnostní podmínky v dané lokalitě. 2. K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. 9. 2023, č. j. 28 Co 142/2023-242, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil s posouzením soudu prvního stupně. Skutková zjištění opřel především o znalecké závěry, podle nichž posuzovaný drát korodoval v důsledku běžného opotřebení a působení korozní agresivity daného prostředí, žiletky či jejich hroty se neulomily a funkčnost žiletkového drátu tedy byla zachována. Znalci uvedli, že je technicky nemožné, aby žiletkový drát byl po dobu pěti let shodný jako v den převzetí. Odvolací soud shledal, že požadavek žalobce, aby posuzovaná věc nebyla vůbec dotčena korozí a zachovala si vnitřní i vnější kvalitu totožnou s tou, kterou měla v den předání díla, je nereálný. Věc měla po dobu záruky schopnost sloužit k obvyklému účelu a měla standardní jakost odpovídající tomu, co si účastníci ujednali, přičemž nelze přehlédnout, že jak projektovou dokumentaci, tak samotnou Smlouvu koncipoval sám žalobce jako zadavatel veřejné zakázky. 3. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost odůvodnil tím, že rozsudek odvolacího soudu závisí na otázce hmotného práva, zda je výskyt koroze pozinkovaného drátu v záruční době vadou jakosti díla, nebo běžným opotřebením, která dosud nebyla Nejvyšším soudem řešena. Žalobce namítl, že soud nesprávně právně vyložil pojem smluvní záruky. Účastníci řízení si smluvili, že jakost díla bude zachována po dobu 60 měsíců od převzetí. Dílo tak má mít po dobu smluvní záruky vlastnosti jako při jeho předání. Pokud dílo nevykazuje tyto vlastnosti, jde o vadu díla. Je přesvědčen, že vzhledem k žalovanou převzaté záruce za jakost jde bez dalšího o vadu díla (v předávacím protokolu ze 17. 7. 2014 žádná zmínka o korozi není, tzn. že po celou záruční dobu si měl drát zachovat vlastnosti, které měl při předání díla, tedy zůstat nezkorodovaný). Co se považuje za vadu díla, není podle žalobce třeba ve Smlouvě taxativně vyjmenovávat, neboť vadou díla je vše, co se projeví v záruční době a vede k tomu, že předmět díla si po dobu záruky nezachová smluvenou jakost. Korozi nelze pokládat za běžné opotřebení, jak uvádí soudy obou stupňů. Zkorodovaný drát není způsobilý k řádnému užívání, nejenže je ohyzdný, ale stékající koroze rovněž poškozuje plotová pole umístěná pod tímto zkorodovaným žiletkovým drátem (v této souvislosti žalobce zdůrazňuje, že nový – žalovanou vyměněný drát – i po třech letech od dokončení instalace žádnou korozi nevykazuje). Koroze má zásadní vliv na délku životnosti tohoto drátu (nutnost výměny, další finanční náklad pro investora). Navíc odolnost vůči působení vnějších vlivů, tzn. „odolnost vůči korozi“, bývá v oblasti technických a strojírenských výrobků jedním z hlavních a všeobecných kritérií pro hodnocení kvality. Žalobce navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. 4. Žalovaná ve vyjádření k dovolání uvedla, že souhlasí se závěry odvolacího soudu. Dílo provedla