25 Cdo 3536/2018 — Nejvyšší soud

25 Cdo 3536/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 6. 2020 Spisová značka:25 Cdo 3536/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:25.CDO.3536.2018.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Náhrada škody Dokazování Vady řízení Dotčené předpisy:§ 420 obč. zák. § 101 odst. 1 o. s. ř. § 118a odst. 1 o. s. ř. § 132 o. s. ř. § 157 odst. 2 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:19. 9. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 3536/2018-237 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobkyň: a) J. J., narozená XY, bytem XY, b) L. P., narozená XY, bytem XY, obě zastoupené JUDr. Benjaminem Zollmannem, advokátem se sídlem Na Florenci 1055/35, Praha 1, proti žalované: STANEST, s. r. o., IČO 28087721, se sídlem Křenova 438/7, Praha 6, zastoupená JUDr. Františkem Kosíkem, advokátem se sídlem Vodičkova 699/30, Praha 1, o 171.319 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 4 C 185/2012, o dovolání žalobkyň proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 3. 2018, č. j. 35 Co 59/2018-216, takto Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 3. 2018, č. j. 35 Co 59/2018-216, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 8. 8. 2017, č. j. 4 C 185/2012-181, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 6 k dalšímu řízení. Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 8. 8. 2017, č. j. 4 C 185/2012-181, zamítl žalobu o povinnost žalované zaplatit žalobkyním 171.319 Kč (výrok I), uložil žalobkyním nahradit žalované náklady řízení ve výši 120.225,60 Kč (výrok II) a uhradit náklady státu ve výši 49.464 Kč (výrok III). Ve věci šlo o náhradu škody, kterou měla žalovaná způsobit žalobkyním ke konci roku 2010 tím, že neoprávněně těžila dřevo na jejich pozemku parc. č. XY o výměře 12.794 m2 v k. ú. XY, zapsaném na LV XY. Žalovaná částka měla sestávat z nákladů vzniklých neoprávněnou těžbou dříví (zalesnění, ožínání, ochrana před klikorohem) ve výši 42.158 Kč, hodnotou neoprávněně vytěženého dříví ve výši 107.565 Kč, nákladů na vypracování znaleckých posudků a nákladů na činnost geodeta Ing. Martina Suchého ve výši 17.796 Kč a hotových výdajů ve výši 3.800 Kč (pořizování výpisu z katastru nemovitostí 100 Kč, cestovné 3.000 Kč, telefon a poštovné 700 Kč). Ohledně výše škody žalobkyně předložily k žalobě předávací protokol geodeta Ing. Martina Suchého, který vytyčil pozemek, na kterém byla prováděna neoprávněná těžba, dále znalecký posudek Ing. Františka Hrůzy, který vypočetl náklady vzniklé neoprávněnou těžbou, znalecký posudek Ing. Martina Vlasáka stanovující hodnotu neoprávněně vytěženého dříví, faktury za jejich pořízení a doklady na další náklady vzniklé v souvislosti se škodou. Žalovaná předložila znalecký posudek Ing. Josefa Veláta, který určil výši škody na pozemku žalobkyň částkou 29.770 Kč. V průběhu řízení byl vypracován revizní znalecký posudek Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (dále též „znalecký ústav“) ze dne 11. 4. 2016, který konstatoval, že rozsah škody již nelze spolehlivě zjistit s ohledem na časový odstup od škodné události, jde-li o rozsah vytěžené dřevní plochy, Ing. Hrůza jej ve svém znaleckém posudku blíže nespecifikuje a ohledně výpočtu množství neoprávněně vytěženého dříví je jeho postup nepřezkoumatelný. Ohledně výpočtu dalších nákladů vzniklých neoprávněnou těžbou znalecký ústav konstatoval, že tyto činnosti by po vykonané mýtní těžbě musel hospodařící subjekt vykonat i při běžném hospodářství. Pokud jde o stanovení neoprávněně vytěžené dřevní plochy, jak ji stanovil Ing. Vlasák, nemá k ní revizní posudek připomínek za předpokladu zřetelného rozlišení hranice v průběhu místního šetření znalce a za předpokladu vyloučení pozdějších neautorizovaných zásahů. Jde-li o stanovení objemu neoprávněně vytěžených stromů, je posudek Ing. Vlasáka dle znaleckého ústavu nepřezkoumatelný, posudek Ing. Veláta je pak ohledně stanovení neoprávněně vytěžené dřevní plochy spekulativní a neprokazatelný a ohledně stanovení objemu neoprávněně vytěžené dřevní hmoty neodpovídající běžnému metodickému postupu. Žalobkyně byly soudem prvního stupně následně vyzvány ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označily důkazy ke zjištění, kdy žalovaná neoprávněně vytěžila dřevo, dále ve smyslu § 118a odst. 1 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení ohledně výše škody, z čeho přesně se skládá částka 42.158 Kč, dále dle § 118a odst. 1) a 3) o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů, na jaké rozloze došlo k vykácení stromů, jaký porost se na uvedené rozloze nacházel, kolik dřeva bylo vykáceno, zda se počítaly pařezy, jak bylo zjištěno, které stromy byly vykáceny neoprávněně a které byly naopak zasaženy kůrovcem nebo jiným způsobem a byly vykáceny z tohoto důvodu žalobkyněmi a jaké další škody měly vzniknout a v důsledku čeho je vzniklá ztráta za zalesnění, ožínání, ochranu před klikorohem a před zvěří. Žalobkyně v reakci na výzvu soudu zopakovaly svá žalobní tvrzení, znovu odkázaly na již předložené znalecké posudky a navrhly vypracovat znalecký posudek z oboru dendrologie na stáří pařezů, dle kterého by dle jejich názoru bylo možno určit neoprávněně vytěženou dřevní plochu a množství vytěžené dřevní hmoty, případně navrhly doplnit znalecký posudek a metodický postup Ing. Vlasáka tak, aby znalecký ústav mohl posoudit správnost či nesprávnost znaleckých závěrů Ing. Vlasáka. Navrhly rovněž provedení výslechu svědka M. J., manžela jedné z žalobkyň. Soud prvního stupně zamítl tyto návrhy na doplnění dokazování pro nadbytečnost (bez podrobnějšího odůvodnění) a uzavřel, že žalobkyně neunesly ve sporu břemeno tvrzení a břemeno důkazní. V řízení bylo nesporným, že žalovaný porušil právní povinnost ve smyslu § 420 odst. 1 obč. zák. tím, že bez souhlasu žalobkyň těžil dřevo na jejich pozemku. Pokud však jde o škodu, není vůbec zřejmé, z jakých položek se skládá hodnota neoprávněně vytěženého dříví ve výši 107.565 Kč a čím jsou tvořeny náklady vzniklé neoprávněnou těžbou ve výši 42.158 Kč. Odkazem na znalecké posudky žalobkyně nesplnily řádné svoji povinnost tvrzení, neboť dle soudu prvního stupně znalecký posudek představuje důkazní prostředek sloužící k prokázání tvrzených skutečností a nelze jím nahrazovat žalobní tvrzení. K odvolání žalobkyň Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 27. 3. 2018, č. j. 35 Co 59/2018-216, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé, změnil jej ve výrocích o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a vůči státu co do jejich výše, jinak jej v těchto výrocích jako věcně správný rovněž potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II). Vyšel ze zjištění soudu prvního stupně a zcela se ztotožnil s jeho právními závěry. K nim dodal, že rozsah škody není možno stanovit ani úvahou soudu ve smyslu § 136 o. s. ř., což konstatoval znalecký ústav ve svém revizním posudku, a soudu prvního stupně nelze vytýkat, že neprovedl výslech svědka J., neboť takovým důkazem nemohl být nahrazen nedostatek žalobních tvrzení. Proti rozsudku odvolacího soudu podaly žalobkyně dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení otázky hodnocení důkazu znaleckým posudkem. Odkazují na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2009, sp. zn. 25 Cdo 39/2007), od níž se soud prvního stupně a odvolací soud dle jejich názoru odchýlil a která říká, že jestliže soud má pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku, nemá odborné posouzení nahradit vlastním názorem, nýbrž provést výslech znalců, popř. podrobit znalecké posudky reviznímu znaleckému zkoumání. Pokud revizní znalecký posudek nemohl odpovědět na otázky soudu a existuje jiný způsob, jak na podstatnou skutkovou otázku odpovědět (obrátit se na znalce z oboru dendrologie, případně doplnit znalecký posudek Ing. Vlasáka a provést výslech svědka J. a důkaz fotodokumentací stavu v roce 2011), měl soud prvního stupně, potažmo odvolací soud, pokračovat v dokazování. V opačném případě soudy znemožnily žalobkyním unést důkazní břemeno. Žalobkyně rovněž odkazují na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2012, sp. zn. 29 Cdo 1763/2011, dle kterého je soud povinen hodnotit důkaz znaleckým posudkem stejně jako jiné důkazy a vyvstanou-li pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku, je povinen pokusit se odstranit vzniklé pochybnosti obstaráním dalších důkazů. Jde-li o břemeno tvrzení, žalobkyně se domnívají, že škoda byla v žalobě dostatečně tvrzena, přičemž úvaha o výši škody na lesním porostu je dle nich natolik závislá na posouzení konkrétních skutkových okolností případu, že zpravidla vyluč