26 Cdo 1879/2014 — Nejvyšší soud

26 Cdo 1879/2014 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 6. 2014 Spisová značka:26 Cdo 1879/2014 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:26.CDO.1879.2014.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Nájem bytu Dotčené předpisy:§ 692 odst. 3 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:4. 8. 2014 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 26 Cdo 1879/2014 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté v právní věci žalobkyně DOGROSE, a. s. se sídlem v Praze 3, náměstí Jiřího z Lobkovic 2406/9, IČO 27184056, zastoupené JUDr. Olenou Cvetlerovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Ke Klimentce 42, proti žalované Ing. D. L., zastoupené JUDr. Antonínem Janákem, advokátem se sídlem v Praze 5, Matoušova 515/12, o zpřístupnění bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 29 C 228/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. června 2013, č. j. 25 Co 169/2013-108, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. června 2013, č. j. 25 Co 169/2013-108, se ve výroku, jímž potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části, kterou bylo žalované uloženo zpřístupnit žalobkyni prostory v podkroví po pravé straně podkroví domu při pohledu na jižní stranu, o velikosti 3+1, o celkové výměře 104,14 m2, které se nacházejí ve třetím nadzemním podlaží domu v P., za účelem provedení tlakové zkoušky rozvodů vody v domě, do tří dnů po obdržení písemné výzvy ze strany žalobkyně, a ve výrocích o nákladech řízení zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení; jinak se dovolání žalované odmítá.O d ů v o d n ě n í: Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 13. 12. 2012, č. j. 29 C 228/2011-82, uložil žalované, aby zpřístupnila žalobkyni za přítomnosti likvidátora pojišťovny prostory v podkroví po pravé straně podkroví domu při pohledu na jižní stranu, o velikosti 3+1, o celkové výměře 104,14 m2, které se nacházejí ve třetím nadzemním podlaží domu v P., za účelem prohlídky prostor k dořešení pojistné události – havárie vody v domě, která se stala v prosinci 2010, a dále za účelem provedení tlakové zkoušky rozvodů vody v domě, do tří dnů po obdržení písemné výzvy ze strany žalobkyně (výrok I.), zamítl žalobu v části, ve které žalobkyně požadovala zpřístupnění výše uvedených prostor za účelem provedení opravy závad rozvodů vody (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.). Zjistil, že žalobkyně je vlastnicí domu v P., v němž je užíván pouze byt v podkroví vpravo od schodiště, jehož nájemcem je žalovaná. Po havárii vody nechala žalobkyně dne 15. 12. 2010 uzavřít přívod vody do celého domu, přívod vody do bytu žalované byl obnoven až dne 2. 9. 2011 instalatérstvím Antonín Keller – A. K. Servis objednaným žalovanou poté, co byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 22. 8. 2011, č. j. 22 E 36/2011- 7, nařízen výkon rozhodnutí podle usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. 6. 2011, č. j. 12 Nc 4451/2011-49, k vynucení splnění povinnosti žalobkyně zajistit obnovení přívodu vody do bytu žalované tak, že žalované bylo povoleno, aby práce k tomu potřebné na náklad žalobkyně provedla nebo nechala provést. Soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 123 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), uzavřel, že žalovaná je povinna zpřístupnit žalobkyni k realizaci jejího vlastnického práva k domu svůj byt za účelem prohlídky bytu likvidátorem pojišťovny k dořešení pojistné události – havárie vody v domě – a za účelem provedení tlakové zkoušky rozvodů vody ke zjištění funkčnosti systému rozvodů, neboť žádná z těchto prohlídek žalovanou nadměrně nezatíží a neomezí, zatímco žalobu na zpřístupnění bytu za účelem provedení opravy rozvodů vody zamítl s odůvodněním, že potřeba těchto oprav nebyla zjištěna (§ 692 odst. 1 obč. zák.). K odvolání obou účastnic Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“), rozsudkem ze dne 27. 6. 2013, č. j. 25 Co 169/2013-108, zastavil odvolací řízení o odvolání žalobkyně do zamítavého výroku, jež bylo vzato zpět (výrok I.), potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé a ve výroku o nákladech řízení (výrok II.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III.). Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyně jako vlastnice domu má právo z titulu výkonu svého vlastnického práva ve smyslu § 123 obč. zák. požadovat zpřístupnění bytu užívaného žalovanou, a to jak za účelem provedení prohlídky likvidátorem pojišťovny, když takový požadavek je opřen o žádost pojišťovny pro dořešení pojistné události v souvislosti s uplatněným právem žalobkyně na plnění z pojistné smlouvy, tak za účelem tlakové zkoušky rozvodů vody v domě, neboť takový požadavek vyplývá z práva žalobce pečovat o předmět vlastnictví jím zvoleným způsobem a vychází z doporučení odborné firmy, přičemž ani v případě návštěvy likvidátora, ani v případě provedení tlakové zkoušky nejde o zneužití výkonu práva či jeho šikanózní výkon a žalovanou nadměrně nezatíží. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jímž napadla výroky II. a III. Odvolacímu soudu vytýká, že rozhodl o povinnosti žalované zpřístupnit byt k provedení tlakové zkoušky rozvodů vody, aniž se ve smyslu § 692 obč. zák. zabýval nezbytností provedení opravy rozvodů vody tímto způsobem (provedení tlakové zkoušky doporučil svědek S., který je osobou bez odborného vzdělání v oboru) a aniž zkoumal, zda provedení tlakové zkoušky žalovanou ve smyslu § 127 obč. zák. nadměrně neobtěžuje a nejde o šikanozní výkon práva (žalovaná je přesvědčena, že provedení tlakové zkoušky je záminkou k tomu, aby žalobkyně destruovala vodovodní potrubí a opětovně znemožnila žalované přívod vody do bytu). Má za to, že otázka, zda lze z ustanovení občanského zákoníku dovodit povinnost nájemce bytu zpřístupnit byt pronajímateli k provedení tlakové zkoušky rozvodů vody v domě, nebyla dosud dovolacím soudem řešena. Ohledně části, týkající se zpřístupnění bytu za účelem návštěvy likvidátora pojišťovny, namítá, že již dvakrát prohlídku bytu z tohoto důvodu umožnila, přičemž v řízení nebylo zjištěno, z jakých důvodů k prohlídce nedošlo, proto považuje napadené rozhodnutí v této části za nepřezkoumatelné. Konečně poukazuje i na nesprávné vyčíslení přiznaných nákladů odvolacího řízení. Navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací věc projednal a rozhodl o ní podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 - srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. (dále jen „o. s. ř.“), a zjistil, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o. s. ř.) za splnění podmínky advokátního zastoupení (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.). Žalovaná napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o dvou samostatných nárocích žalobkyně (o povinnosti žalované zpřístupnit byt k prohlídce likvidátorem pojišťovny k dořešení pojistné události - havárie vody v domě v prosinci 2010 - a k provedení tlakové zkoušky rozvodů vody. Protože jde o dva samostatné nároky opírající se o různé skutkové důvody, je třeba dovolání žalované ve vztahu k těmto jednotlivým výrokům napadeného rozsudku odvolacího soudu posuzovat samostatně. Dovolání žalované proti výroku, jímž bylo rozhodnuto o její povinnosti zpřístupnit byt k prohlídce prostor likvidátorem pojišťovny k dořešení pojistné události v prosinci 2010, trpí vadou, neboť v něm není vymezen dovolací důvod způsobem uvedeným v ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř. a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat. Dovolatelka nezpochybňuje právní posouzení věci, na kterém tento výrok napadeného rozhodnutí spočívá, ale vytýká odvolacímu soudu nesprávné zjištěného skutkového stavu a vady řízení. Nejvyšší soud proto dovolání žalované proti uvedenému výroku rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Dovolání žalované proti výroku, jímž bylo rozhodnuto o její povinnosti zpřístupnit byt k provedení tlakové zkoušky rozvodů vody, je ve smyslu § 237 o. s. ř. přípustné, neboť dovolací soud se ve své praxi dosud nezabýval otázkou, zda a za jakých podmínek lze dovodit povinnost nájemce zpřístupnit byt pronajímateli k provedení tlakové zkoušky rozvodů vody v domě. Protože pro rozhodnutí dovolacího soudu je rozhodující stav v době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu (srov. § 243f odst. 1 o. s. ř.), vycházel dovolací soud z p