27 Cdo 2025/2019 — Nejvyšší soud

27 Cdo 2025/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:17. 3. 2020 Spisová značka:27 Cdo 2025/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.2025.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Obchodní rejstřík Veřejný seznam (o. z.) Veřejný rejstřík (zápis & výmaz) (o. z.) Dotčené předpisy:§ 599 odst. 1 o. z. § 1 předpisu č. 304/2013Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:15. 6. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 2025/2019 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatele DKV EURO SERVICE GmbH + Co. KG, se sídlem v Ratingenu, Balcke-Dürr-Alle 3, 40882, Spolková republika Německo, reg. č. DE119375450, zastoupeného Mgr. Petrem Čížkem, advokátem, se sídlem v Liberci, Pražská 132/4, PSČ 460 01, za účasti společnosti S., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené JUDr. Ing. Jiřím Kurucem, advokátem, se sídlem v Karlových Varech, Moskevská 1526/44, PSČ 360 01, o zápis do obchodního rejstříku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C 57041/MSPH, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 3. 2019, sp. zn. 7 Cmo 273/2018, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Navrhovatel je povinen zaplatit společnosti S. do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na náhradu nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč, k rukám jejího zástupce. Odůvodnění: [1] Městský soud v Praze (dále jen „rejstříkový soud“) usnesením ze dne 29. 8. 2018, č. j. C 57041/RD36/MSPH, Fj 290626/2018, rozhodl o zápisu poznámky o dovolání se neúčinnosti převodu podílu ve společnosti S. (dále jen „společnost“) ve výši 20 % ze společnice J. K. (dále jen „J. K.“) na nabyvatelku A. Z. (dále jen „A. Z.“) podle § 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), do obchodního rejstříku (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). [2] Rejstříkový soud vyšel z toho, že: 1/ J. K. byla společnicí společnosti s podílem ve výši 20 %. 2/ Navrhovatel je věřitelem pohledávky za manželem J. K. 3/ J. K. převedla svůj podíl ve společnosti na A. Z. 4/ Dne 15. 8. 2018 navrhovatel podal k Okresnímu soudu v Berouně žalobu o určení neúčinnosti převodu podílu ve společnosti z J. K. na A. Z.; řízení je u označeného soudu vedeno pod sp. zn. 7 C 257/2018. 5/ Návrhem ze dne 17. 8. 2018 se navrhovatel domáhá, aby rejstříkový soud podle § 599 o. z. poznamenal do obchodního rejstříku, že se navrhovatel dovolal neúčinnosti převodu podílu ve společnosti mezi J. K. a A. Z. [3] Na takto ustaveném základu rejstříkový soud, cituje § 599 odst. 1 o. z. ve spojení s § 25 odst. 1 písm. j) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále též jen „z. v. r.“), návrhu zcela vyhověl. [4] Vrchní soud v Praze k odvolání společnosti v záhlaví označeným usnesením změnil rozhodnutí rejstříkového soudu tak, že návrh odmítl (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok). [5] Odvolací soud - cituje § 599 a § 980 o. z., a dále § 1 z. v. r. - zdůraznil, že je nutné odlišit pojem veřejný seznam od pojmu veřejný rejstřík. Zatímco veřejný rejstřík je evidencí osob (fyzických a právnických), který zákon za veřejný rejstřík prohlásí, veřejný seznam je evidencí věcí. Obchodní rejstřík je veřejným rejstříkem, nikoliv veřejným seznamem. Ustanovení § 599 odst. 1 o. z., upravující zápis poznámky o dovolání se neúčinnosti právního jednání do veřejného seznamu, tudíž na projednávanou věc nedopadá. [6] Poznámka o dovolání se neúčinnosti právního jednání (ve smyslu § 599 odst. 1 o. z.) není skutečností obligatorně zapisovanou do obchodního rejstříku, a navrhovateli již proto nesvědčí aktivní věcná legitimace k podání návrhu na zápis podle § 11 odst. 3 z. v. r. Jelikož navrhovatel není oprávněn podat návrh na zápis ani podle § 25 odst. 1 písm. j) z. v. r. (neboť není zapsanou osobou), měl rejstříkový soud jeho návrh odmítnout jakožto podaný neoprávněnou osobou podle § 86 písm. a) z. v. r. [7] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež má za přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), k řešení (v judikatuře Nejvyššího soudu dosud neřešené) otázky, zda lze do obchodního rejstříku zapsat (k návrhu věřitele) poznámku o dovolání se neúčinnosti převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným podle § 599 odst. 1 o. z. [8] Dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že při posouzení otázky, zda je obchodní rejstřík veřejným seznamem, vyšel pouze ze zjednodušujícího jazykového výkladu a ztotožnil pojmy veřejný rejstřík a obchodní rejstřík, aniž by podrobněji zkoumal povahu jednotlivých zápisů do obchodního rejstříku. [9] Právní předpisy nedefinují, co se rozumí veřejným seznamem a veřejným rejstříkem. Je proto nutné v každém jednotlivém případě zkoumat, zda se zápis do veřejné evidence týká určité osoby nebo určité věci s touto osobou spojené. [10] Podle přesvědčení dovolatele obsahuje veřejný rejstřík nejen údaje o osobách, ale taktéž o věcech s těmito osobami spojenými (veřejný seznam), případně i evidenci listin (sbírka listin). V části týkající se podílů obchodní rejstřík naplňuje pojmové znaky veřejného seznamu ve smyslu § 980 a násl. o. z., neboť se jedná o evidenci věcí (podílů) se zajištěnou materiální a formální publicitou. Proto lze v souladu s § 599 odst. 1 o. z. zapsat do obchodního rejstříku poznámku o dovolání se neúčinnosti převodu podílu. [11] Dovolatel má za nelogické, aby věřitel, může-li se domáhat zápisu poznámky relativní neúčinnosti vztahující se k jiným majetkovým hodnotám dlužníka evidovaným v (jiných) veřejných seznamech (např. nemovité věci v katastru nemovitostí), byl vyloučen „z použití takového práva“ ve vztahu k podílům v obchodní korporaci evidovaným v obchodním rejstříku. [12] Společnost považuje napadené usnesení za správné a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl. [13] Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. k řešení (v judikatuře Nejvyššího soudu dosud neřešené) jím otevřené otázky. [14] Podle § 599 odst. 1 o. z. dovolá-li se věřitel neúčinnosti právního jednání týkajícího se věci zapsané ve veřejném seznamu, může spolu s předložením odpůrčí žaloby a důkazu o jejím podání žádat orgán pověřený vedením takového seznamu, aby v něm poznamenal dovolání se neúčinnosti právního jednání. Podle § 1 z. v. r. veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob podle tohoto zákona (dále jen „veřejný rejstřík“) se rozumí spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností (první odstavec). Do veřejného rejstříku se zapisují zákonem stanovené údaje o právnických a fyzických osobách (dále jen „zapsaná osoba“) [druhý odstavec]. [15] Ustanovení § 599 o. z. zakládá věřiteli právo žádat vyznačení poznámky o tom, že se dovolal neúčinnosti právního jednání týkajícího se určité věci, pouze tehdy, jde-li o věc zapsanou ve veřejném seznamu; žádost o vyznačení poznámky podává u orgánu pověřeného vedením tohoto veřejného seznamu. [16] Řešení dovoláním otevřené otázky tedy závisí na tom, zda obchodní rejstřík lze považovat za veřejný seznam ve smyslu § 599 o. z., v němž je vedena evidence podílů ve společnostech s ručením omezeným. [17] Občanský zákoník pojem veřejného seznamu nedefinuje. Důvodová zpráva k návrhu občanského zákoníku (sněmovní tisk číslo 362, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 6. volební období 2010–2013, s. 801 a 802) uvádí, že označení „veřejný seznam“ je určeno pro všechny veřejné evidence věcí, ať již jsou v příslušných právních předpisech označeny jakkoli (katastr nemovitostí, patentový rejstřík, rejstřík průmyslových vzorů atd.). Veřejný seznam je „souhrnné označení veřejných evidencí věcí, zatímco veřejný rejstřík je souhrnným označením veřejných evidencí osob“. [18] Aby určitá evidence mohla být považována za veřejný seznam ve smyslu občanského zákoníku, musí být jejím předmětem věci, musí být veřejnosti přístupná bez omezení a musí být vedena na základě zákona orgánem veřejné moci nebo jinou osobou, které stát zákonem takovou pravomoc svěřil (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5330/2015). [19] Dovolateli lze přisvědčit, že obchodní rejstřík splňuje jak kritérium (formální i materiální) publicity (viz § 3 až 9 z. v. r.), tak kritérium, podle něhož je veden orgánem veřejné moci (§ 1 odst. 4 z. v. r.). Zbývá posoudit, zda jde o evidenci věcí – podílů ve společnostech s ručením omezeným. [20] Podíl představuje účast společníka ve společnosti s ručením omeze