27 Cdo 3264/2024 — Nejvyšší soud

27 Cdo 3264/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:11. 12. 2024 Spisová značka:27 Cdo 3264/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:27.CDO.3264.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Nájem družstevního bytu [ Nájem bytu ] Družstevní podíl [ Družstvo ] Vady řízení Dotčené předpisy:§ 736 předpisu č. 90/2012 Sb. § 9 odst. 2 písm. e) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:17. 1. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 3264/2024 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobce J. M., zastoupeného Mgr. René Gemmelem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Poštovní 39/2, PSČ 702 00, proti žalovanému B. d. XY, zastoupenému Mgr. Františkem Stratilem, advokátem, se sídlem v Olomouci, Wellnerova 1215/1, PSČ 779 00, o zaplacení 1.880.994,36 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 25 C 246/2020, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 15. 11. 2022, č. j. 69 Co 220/2022-423, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 15. 11. 2022, č. j. 69 Co 220/2022-423, v prvním výroku v části, v níž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 19. 1. 2022, č. j. 25 C 246/2020-347, ve výrocích II. a III., a ve druhém výroku, jakož i rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 19. 1. 2022, č. j. 25 C 246/2020-347, ve výrocích II. a III. se ruší a věc se v tomto rozsahu postupuje Krajskému soudu v Ostravě jako soudu věcně příslušnému ji projednat a rozhodnout. Odůvodnění: [1] Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 19. 1. 2022, č. j. 25 C 246/2020-347, uložil žalovanému zaplatit žalobci 441.620,15 Kč s (ve výroku specifikovaným) příslušenstvím (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení 1.439.374,21 Kč spolu s (ve výroku specifikovaným) příslušenstvím (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.). [2] Soud prvního stupně vyšel mimo jiné z toho, že: 1) B. d. XY (dále též jen „družstvo“) bylo založeno ke dni 17. 12. 2008 za účelem nabytí vlastnického práva (mimo jiné) k domu na adrese XY (dále též jen „dům“). Jedním z jeho zakládajících členů byla také Š. M. (dále též jen „Š. M.“). 2) Družstvu byl na základě smlouvy ze dne 20. 4. 2010 uzavřené s Wüstenrot – stavební spořitelnou a. s., poskytnut úvěr na koupi domu. 3) Členská schůze družstva dne 8. 7. 2010 schválila výši splátek „úvěru, úroků a vytvoření fondu oprav na zajištění splácení dluhu poskytnuté půjčky společnosti Wüstenrot“. Částka, kterou se na pořízení domu družstvem měla podílet Š. M., byla určena v celkové výši 886.544 Kč a sestávala z akontace ve výši 177.309 Kč a jednotlivých měsíčních splátek úvěru ve výši 4.453 Kč. 4) Družstvo jako pronajímatel a Š. M. jako nájemkyně dne 31. 8. 2011 uzavřely smlouvu o nájmu bytu č. 2, o dispozici 2 + 1 s přísl. a výměře 106,10 m², v domě (dále též jen „nájemní smlouva“ a „byt“). 5) V čl. IV. odst. 4.1. nájemní smlouvy si smluvní strany sjednaly „nájemné“ ve výši 7.984 Kč jako celkovou platbu placenou nájemcem a její důvody: v části A. nájemné stanovené dohodou v částce 2.772 Kč sestávající z platby, která by jinak byla placena do fondu oprav ve výši 2.672 Kč, a částky 100 Kč na správu domu, v části B. zálohy na služby ve výši 759 Kč, v části C. příspěvek na splátku úvěru připadající na nájemce ve výši 886.544 Kč, kterou nájemce platí až do zaplacení úvěru, a to v měsíčních platbách po 4.453 Kč. 6) V čl. VIII. odst. 8. 2. nájemní smlouvy si smluvní strany sjednaly podmínky převodu bytu na nájemce tak, že družstvo se zavazuje uzavřít s nájemcem smlouvu o převodu vlastnictví předmětu nájmu, a to na základě výzvy nájemce. Družstvo je povinno bez prodlev učinit vše k tomu, aby byl předmět nájmu převeden do vlastnictví nájemce. Současně platby dosud poskytnuté nájemcem jako příspěvek na splátky úvěru se pokládají za dosud zaplacenou část ceny jednotky. Pokud tuto svou povinnost k uzavření smlouvy o převodu vlastnictví bytu družstvo poruší, je povinno do 30 dnů ode dne, kdy k porušení došlo, 1) vrátit nájemci vše, co družstvu dosud uhradil jako příspěvek na splátku úvěru spolu s úrokem ve výši 9,25 % ročně z částky takto zaplacené; pokud bude družstvo s vrácením této platby v prodlení, je povinno vedle zaplacené dlužné částky zaplatit nájemci smluvní pokutu ve výši 0,5 % dlužné jistiny denně od počátku prodlení do zaplacení, 2) uhradit nájemci jednorázovou smluvní pokutu za porušení povinnosti převodu předmětu nájmu ve výši 1.000.000 Kč. 7) Podle stanov družstva, schválených ustavující schůzí družstva dne 17. 12. 2008, má člen družstva právo na uzavření smlouvy s družstvem o převodu vlastnictví bytu (jehož je nájemcem) a spoluvlastnictví ke společným částem budovy v dohodnuté, přiměřené lhůtě, a to za předpokladu, že podal družstvu písemnou výzvu a že jsou splněny všechny podmínky pro převod, zejména, že již uhradil cenu (event. úvěr) a další náklady, které připadají na převáděný byt (nebytový prostor) včetně pozemku, jakož i náklady s převodem vlastnictví spojené [čl. 13 odst. 1 písm. f)]; člen družstva je povinen zejména uhradit zálohový členský podíl na splacení ceny budovy a platit další splátky členského podílu ve stanovené výši a lhůtách [čl. 13 odst. 2 písm. c)]. 8) Stanovy družstva ve znění účinném od 20. 2. 2015 obsahují zcela shodná ujednání, a to v čl. 13 odst. 1 písm. g) a v čl. 13 odst. 2 písm. c). 9) Na základě smlouvy o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu uzavřené dne 23. 9. 2015 mezi Š. M. jako převodkyní a žalobcem jako nabyvatelem (dále též jen „smlouva o převodu podílu“) došlo k převodu členských práv a povinností v družstvu z Š. M. na žalobce s účinností ode dne 23. 9. 2015. Účinností tohoto převodu zaniklo členství Š. M. v družstvu a došlo k převodu nájmu bytu na žalobce. 10) Žalobce jako nájemce a Š. M. jako podnájemkyně uzavřeli smlouvu o podnájmu bytu na dobu určitou ode dne 23. 9. 2015 do dne 31. 12. 2016 (dále též jen „podnájemní smlouva“). 11) Žalobce a Š. M. oznámili uzavření smlouvy o převodu podílu družstvu dopisem ze dne 23. 9. 2015, který byl doručen družstvu dne 6. 10. 2015. 12) Žalobce vyzval družstvo dopisem ze dne 15. 7. 2018 odeslaným družstvu dne 19. 6. 2020 k převodu bytu do svého vlastnictví podle čl. 13 odst. 1 stanov družstva, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení této výzvy. 13) Žalobce vyzval družstvo dopisem ze dne 31. 7. 2020 označeným jako předžalobní výzva k úhradě částky 886.544 Kč představující celkovou výši příspěvků zaplacených žalobcem, popřípadě jeho právní předchůdkyní, na úvěr na koupi domu spolu s úrokem 9,25 % ročně počítaným z každé jednotlivé splátky na úvěr ode dne jejího zaplacení do dne jejího vrácení a k úhradě smluvní pokuty ve výši 1.000.000 Kč. [3] Na tomto základě soud prvního stupně uzavřel, že žalobce se dne 6. 10. 2015 stal členem družstva na základě smlouvy o převodu podílu uzavřené s Š. M. Touto smlouvou bylo na žalobce převedeno i právo Š. M. k nájmu bytu, které jí vzniklo uzavřením nájemní smlouvy s družstvem. Podle soudu čl. VIII. nájemní smlouvy představuje „platnou smlouvu o smlouvě budoucí“, jejíž obsah, resp. právní poměry smluvních stran, se řídí § 50a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013. A protože smlouva o smlouvě budoucí je „synallagmatickým právním jednáním, kde každá strana je nositelem práv a povinností“, nebylo smlouvou o převodu podílu na žalobce postoupeno právo na uzavření budoucí kupní smlouvy k bytu, a proto mu nesvědčí ani nároky vzniklé pro případ porušení povinnosti budoucí kupní smlouvu uzavřít uplatněné žalobcem, tj. a) zaplatit 1.000.000 Kč, b) vrátit žalovaným přijatá plnění na splátky úvěru a c) platit úrok z prodlení ve výši 9,25 % ročně z těchto částek. Smlouva o převodu podílu „neobsahuje žádné určité vymezení pohledávek, které by z tohoto titulu platně vznikly…, nedošlo proto ani k platnému postoupení takových pohledávek podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), z Š. M. na žalobce, a to ani jako souboru pohledávek“. Žalobci nemohla být postoupena pohledávka na vrácení plnění dle čl. VIII. nájemní smlouvy, případně na úhradu souvisejících sankcí, jelikož Š. M. „svým právním jednáním nezapříčinila“ vznik takových pohledávek. [4] Protože se žalobce nestal „smluvní stranou jakékoli jiné smlouvy“ než smlouvy o převodu podílu, je podle soudu jeho plnění poskytované družstvu jako platby na tzv. úvěr ode dne 23. 9. 2015 do 27. 4. 2020 „plněním bez právního důvodu“. [5] K námitce promlčení vznesené družstvem ohledně žalobcova