27 Cdo 3522/2018 — Nejvyšší soud

27 Cdo 3522/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 5. 2020 Spisová značka:27 Cdo 3522/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.3522.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odbory Dotčené předpisy:§ 28 předpisu č. 304/2013Sb. § 3025 odst. 2 o. z. předpisu č. 460/2016Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:3. 8. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 3522/2018 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele Nezávislého odborového svazu pracovníků potravinářského průmyslu a příbuzných oborů Čech a Moravy, se sídlem v Praze 3, Táboritská 1000/23, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 00469785, zastoupeného JUDr. Ludmilou Zdvořákovou, advokátkou, se sídlem v Českých Budějovicích, Žižkova tř. 309/12, PSČ 370 01, za účasti ZO NOS PPP Pivovaru ZUBR a. s., se sídlem v Přerově, Komenského 3490/35, PSČ 750 02, identifikační číslo osoby 61986267, o návrhu na změnu zápisu do spolkového rejstříku, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. L 16562/KSOS, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. 8 Cmo 71/2018, takto: Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. 8 Cmo 71/2018, jakož i usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 1. 3. 2018, č. j. L 16562/RD23/KSOS, Fj 15529/2018/KSOS, se ruší a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: [1] Návrhem na zápis změny do spolkového rejstříku doručeným Městskému soudu v Praze dne 18. 1. 2018 se navrhovatel domáhá změny zápisu sídla ZO NOS PPP Pivovaru ZUBR a. s. (dále též jen „ZO“). [2] Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. 1. 2018, č. j. L 53386/RD11/MSPH Fj 19565/2018/MSPH, vyslovil místní nepříslušnost k řízení o návrhu došlém soudu dne 18. 1. 2018 pod Fj 19565/2018/MSPH, přenesl místní příslušnost na Krajský soud v Ostravě (výrok I.) a postoupil věc Krajskému soudu v Ostravě jako soudu místně příslušnému (výrok II.). [3] Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále též jen „rejstříkový soud“) usnesením ze dne 1. 3. 2018, č. j. L 16562/RD23/KSOS, Fj 15529/2018/KSOS, návrh na změnu zápisu sídla ZO do spolkového rejstříku odmítl podle § 86 písm. a) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále též jen „z. v. r.“), neboť byl podán osobou, která k tomu nebyla oprávněna. [4] Rejstříkový soud uvedl, že zákonem č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony, „byla z českého právního řádu vypuštěna úprava pobočné odborové organizace (…), čímž došlo k vyjasnění, že i odborová organizace (…) založená jinou odborovou organizací (…), resp. její organizační jednotka s právní subjektivitou, je odborovou organizací (…), nikoliv zvláštní entitou, na niž se přiměřeně použijí ustanovení o pobočném spolku“. Odkázal přitom na bod 17 důvodové zprávy k návrhu zákona č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony, sněmovní tisk č. 642/0, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 7. volební období 2013–2017 (dále jen „důvodová zpráva“). [5] Došlo-li podle rejstříkového soudu „ke změně (slovy důvodové zprávy k vyjasnění) právního postavení odborových organizací založených jinou odborovou organizací (…), nastala změna okolností, podle kterých se posuzuje navrhovatel. To znamená, že návrh na zápis změny odborové organizace byla oprávněna podat přímo dřívější ¸pobočná odborová organizaceʻ, tj. ZO“. [6] Vrchní soud v Olomouci k odvolání navrhovatele v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). [7] Odvolací soud předně konstatoval, že původně pobočná odborová organizace ZO byla ode dne 1. 1. 2018 zapsána ve spolkovém rejstříku jako odborová organizace. [8] Odvolací soud [odkazuje na § 3025 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále též jen „o. z.“), § 26 odst. 1 a § 28 z. v. r. a cituje bod 17 důvodové zprávy] dospěl k závěru, podle něhož „aktivně věcně legitimovanou osobou k podání návrhu na zápis změny zapsaných údajů do spolkového rejstříku v případě odborové organizace založené odborovou organizací je (zásadně) ¸založenáʻ odborová organizace a nikoliv ¸zakládajícíʻ odborová organizace. Tento závěr ostatně odpovídá specifickému postavení odborových organizací, které mohou zakládat jiné odborové organizace nikoliv výlučně jako své pobočné spolky, čímž je rozšířen prostor pro realizaci svobody sdružování a v jejím rámci svobody koaliční, v souladu s mezinárodními smlouvami.“ [9] K námitce navrhovatele, podle níž dle stanov je pouze on oprávněn k podání návrhu, odvolací soud uvedl, že „tento závěr je v rozporu s § 3025 odst. 2 o. z. (a výkladem jeho novelizovaného znění) a se skutečností, že je navrhován zápis změny do spolkového rejstříku u odborové organizace, která je odborovou organizací s neomezenou právní subjektivitou. Znění navrhovatelových stanov v této části tak neodpovídá aktuální právní úpravě a skutečnému stavu, proto je nebylo možno na souzenou věc použít.“ [10] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež má za přípustné (posuzováno podle obsahu) pro řešení otázky výkladu § 3025 odst. 2 o. z., ve znění zákona č. 460/2016 Sb., jež v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. [11] Dovolatel má za to, že odvolací soud nevyložil novelizované ustanovení § 3025 odst. 2 o. z. správně, neboť „se nevypořádal se závěrem důvodové zprávy, podle níž není vyloučena fakultativní možnost zřídit organizační jednotku odborové organizace s právní subjektivitou, která bude vykazovat obdobné rysy jako pobočný spolek, kdy přiměřená aplikace úpravy pobočného spolku nebude odborovým organizacím vnucována bez možnosti se od ní odchýlit, a učinil mechanický závěr, že zrušením pobočnosti jsou odborové organizace samostatné právnické osoby s plnou svéprávností“. [12] Dovolatel se domnívá, že odvolací soud svým výkladem popřel čl. 3 Úmluvy mezinárodní organizace práce č. 87, o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat (dále též jen „úmluva“), podle něhož organizace pracovníků a zaměstnavatelů mají právo vypracovávat své stanovy a pravidla, zcela svobodně volit své zástupce, organizovat svoji správu a činnost, formulovat svůj program a veřejné orgány jsou povinny se zdržet jakéhokoli zásahu, který by omezoval toto právo nebo zabraňoval jeho zákonnému vykonávání. [13] Jsou-li stanovy v souladu s úmluvou, musí je podle dovolatele soudy akceptovat. Skutečnost, že občanský zákoník o „pobočnosti“ odborových organizací nehovoří, na tomto závěru nic nemění. Stanovy v tomto smyslu plní konstitutivní roli, jsou pramenem práva a soudní moc by měla tuto skutečnost akceptovat. [14] Dovolatel je přesvědčen, že zákon nemůže odborové organizaci zakázat, aby ve stanovách „pobočnost“ nezaložila, popř. ve stanovách neurčila, že výlučně sama podává návrh na zápis do spolkového rejstříku u svých organizačních jednotek. Úpravu obsaženou v § 228 odst. 1 o. z. na sebe mohou odborové organizace vztáhnout svými stanovami, jestliže se tak jejich členové rozhodnou, ale „pobočnost“ nemůže odborovým organizacím předepisovat zákon v rozporu s úmluvou. [15] Dovolatel navrhuje, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu a rejstříkového soudu zrušil a věc vrátil rejstříkovému soudu k dalšímu řízení. [16] Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. pro řešení dovolatelem otevřené otázky, v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu dosud neřešené. [17] Podle § 3025 o. z., ve znění účinném před novelou provedenou zákonem č. 460/2016 Sb., se ustanovení tohoto zákona o právnických osobách a spolku použijí na odborové organizace a organizace zaměstnavatelů přiměřeně jen v tom rozsahu, v jakém to neodporuje jejich povaze zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které upravují svobodu sdružování a ochranu práva svobodně se sdružovat (odstavec první). Odborová organizace, organizace zaměstnavatelů a jejich pobočné organizace vznikají dnem následujícím po dni, v němž bylo doručeno příslušnému orgánu veřejné moci oznámení o jejich založení (odstavec druhý). [18] Podle § 26 z. v. r., ve znění účinném před novelou provedenou zákonem č. 460/2016 Sb., se do spolkového rejstříku zapisují a) spolky, odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů (dále jen „spolek“), b) pobočné spolky a pob