28 Cdo 1375/2002 — Nejvyšší soud

28 Cdo 1375/2002 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:3. 9. 2002 Spisová značka:28 Cdo 1375/2002 ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:28.CDO.1375.2002.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Dotčené předpisy:§ 19b odst. 3 předpisu č. 40/1964Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 1375/2002 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Milana Pokorného, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc., o dovolání zdravotní pojišťovny, zastoupené advokátem, proti rozsudku Městského soudu v Praze z 24.1.2001, sp. zn. 20 Co 389/2001, vydanému v právní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 24 C 1/2000 (žalobkyně zdravotní pojišťovny, zastoupené advokátem, proti žalovaným: 1. MUDr. A. M., zastoupenému advokátem, a 2. akciové společnosti M., zastoupené advokátkou, o ochranu dobré pověsti právnické osoby), takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze z 24.1.2002, sp. zn. 20 Co 389/2001, se zrušuje ve výroku (označeném III.), jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že žaloba proti žalované akciové společnosti M. byla v celém rozsahu zamítnuta. II. V uvedeném rozsahu se věc vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení o odvolání žalované akciové společnosti M. proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze 6.6.2001, čj. 24 C 1/2000-36. O d ů v o d n ě n í : Žalující zdravotní pojišťovna se domáhala žalobou, podanou u soudu 5.1.2000, aby bylo žalovanému MUDr. A. M. uloženo uveřejnit v deníku D. do jednoho měsíce od právní moci soudního rozhodnutí na svůj náklad formou placené inzerce omluvu ve znění: „Omluva zdravotní pojišťovně: Omlouvám se žalující pojišťovně za mou osobou vyřčený a v deníku D. uveřejněný výrok – „Úplatek ve výši kolem tři čtvrtě milionu Kč si vyžádal jistý pracovník zdravotní pojišťovny z P.“ -, který byl otištěn v příloze „S.“, na str. 2, v článku pod titulkem „Jde mi o záchranu nemocnice, říká M.“; rovněž se omlouvám za poškození s tím souvisící dobré pověsti zdravotní pojišťovny, jejich pracovníků a představitelů. Mnou takto vyřčený výrok o vyžádání uvedeného úplatku byl a je zcela nepravdivý a neměl jsem pro něj žádné věrohodné důkazy. MUDr. A. M.“. Žalující pojišťovna se také domáhala, aby žalovanému MUDr. A. M. bylo uloženo zaplatit jí 100.000 Kč do 3 dnů od právní moci soudního rozhodnutí. Touto žalobou se žalující zdravotní pojišťovna domáhala také, aby žalované akciové společnosti M. bylo uloženo uveřejnit v deníku D. do tří dnů od právní moci soudního rozhodnutí omluvu v tomto znění: „Omluva zdravotní pojišťovně: V deníku D. v pátek 24.9.1999 v příloze „S.“ jsme na straně 2 uveřejnili rozhovor s A. M., lékařem z B. nemocnice, pod titulkem článku autorky I. L. „Jde mi o záchranu nemocnice, říká M.“. Článek se týkal výběrového řízení, na základě jehož závěrů zdravotní pojišťovna uzavírala smlouvy o poskytování zdravotní péče hrazené z prostředků všeobecného zdravotního pojištění, a toto výběrové řízení se týkalo i nemocnice v B. V této souvislosti jsme publikovali výrok A. M. a sice, že „úplatek ve výši kolem tři čtvrtě milionu korun si vyžádal jistý pracovník žalující pojišťovny z P.“. Toto tvrzení o vyžádání si uvedeného úplatku bylo a je zcela nepravdivé a jmenovaný lékař pro něj neměl ani žádné věrohodné důkazy. Proto se omlouváme zdravotní pojišťovně, jejím pracovníkům a představitelům za neoprávněnou újmu na dobré pověsti, kterou jsme zveřejněním tohoto nepravdivého skutkového údaje s difamačním obsahem způsobili. Vydavatel deníku D.“. Žalovaná akciová společnost M. navrhla zamítnutí žaloby s tím, že uveřejněné sdělení, obsažené v rozhovoru autorky článku z 24.9.1999 se žalovaným MUDr. A. M., které žalující pojišťovna označila za nepravdivé, je tvrzením tohoto žalovaného, který uváděl vždy, že si za svým tvrzením stojí. Článek neobsahoval žádný popis situace, ale jen údaje MUDr. M., učiněné v rozhovoru s ním, který byl veden velmi korektně. Žalovaná akciová společnost poukazovala i na to, že žalující pojišťovna nepodala žádost o uveřejnění tiskové opravy podle tiskového zákona. Také žalovaný MUDr. A. M. navrhl zamítnutí žaloby s tím, že podle jeho názoru žalobní návrh žalující pojišťovny neodpovídá skutečnosti, jak lze dovodit ze spisu Ministerstva zdravotnictví ČR týkajícího se výběrového řízení na poskytování ústavní lůžkové péče v okrese B. V rozhovoru pro deník D. vyjádřil jen svůj osobní názor na průběh výběrového řízení, v němž došlo evidentně k chybám při charakteristice nemocnice v B. (např. ohledně existence a používání porodního sálu v této nemocnici). Soud prvního stupně vyslechl v řízení žalovaného MUDr. A. M. jako účastníka řízení, vyslechl svědkyni Mgr. I. L. a konstatoval obsah listinných dokladů, předložených účastníky řízení. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze 6.6.2001, čj. 24 C 1/2000-36, bylo uloženo žalovanému MUDr. A. M., aby do 1 měsíce od právní moci rozsudku zajistil na svůj náklad formou placené inzerce v deníku D. uveřejnění omluvy, a to stejnou velikostí písma u titulku opravy a stejnou velikostí písma u titulu omluvy, jaké byly použity v článku „Jde mi o záchranu nemocnice, říká M.“, uveřejněném 24.9.1999 v tomto deníku. Text uložené omluvy odpovídal žalobnímu návru žalující pojišťovny. Žalovanému MUDr. A. M. bylo uloženo zaplatit žalující pojišťovně 20.000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, ale co do další navrhované částky 80.000 Kč byla žaloba žalobkyně vůči tomuto žalovanému zamítnuta. Uvedeným rozsudkem soudu prvního stupně bylo také uloženo žalované akciové společnosti M. uveřejnit do 3 dnů od právní moci rozsudku v deníku D. uveřejnění omluvy, a to stejnou velikostí písma u titulku opravy a stejnou velikostí písma u titulku omluvy, jaké byly použity v článku „Jde mi o záchranu nemocnice, říká M.“, uveřejněném 24.9.1999 v tomtéž deníku. Text soudem uložené omluvy odpovídal žalobnímu návrhu žalující pojišťovny. Tímto rozsudkem soudu prvního stupně bylo uloženo žalovanému MUDr. A. M. i žalované akciové společnosti M. zaplatit solidárně žalující pojišťovně na náhradu nákladů řízení 12.300 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. V odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně bylo uvedeno, že za zásah do práva právnické osoby na zachování dobré pověsti je třeba považovat každé jednání, které je objektivně způsobilé poškodit její dobrou pověst, způsobit újmu na jejím dobrém jménu před jinými subjekty a vyvolávající znevažující dojem. Soud prvního stupně pak dovozoval, že tvrzení o úplatku, který přijal pracovník právnické osoby za účelem zvýhodnění některých subjektů při výběrovém řízení, může citelným způsobem ohrozit pověst právnické osoby a může mít i důsledky pro její prosperitu. Tvrzení žalovaného MUDr. M. o přijetí úplatku pracovníkem žalující pojišťovny (a toto tvrzení měl soud na základě výsledků provedeného dokazování za neprokázané a nepravdivé) je tvrzením difamujícím, když není opřeno např. o odsouzení pro trestný čin úplatkářství. Podle názoru soudu prvního stupně žalovaný MUDr. M. při sdělování svých údajů v souvislosti s rozhovorem pro deník D. nejednal za nemocnici v B., ale jednal sám. V soudním řízení se pak tomuto žalovanému nepodařilo prokázat pravdivost tvrzení o převzetí úplatku pracovníkem žalující pojišťovny ve výši tři čtvrtě milionu Kč. Proto soud prvního stupně uložil žalovanému MUDr. M. povinnost k uveřejnění omluvy, ale také povinnost k peněžní úhradě požadovaného zadostiučinění v přiměřené výši 20.000 Kč. Odpovědnost za neoprávněný zásah do práva na ochranu dobré pověsti žalující pojišťovny spatřoval soud prvního stupně také na straně žalované akciové společnosti M. v uveřejnění nepravdivého údaje, dotýkajícího se dobré pověsti právnické osoby; této odpovědnosti se nemůže žalovaná akciová společnost vyhýbat poukazem na to, že údaj byl obsažen v článku ve formě rozhovoru se žalovaným MUDr. M. Proto i žalované akciové společnosti M. byla soudem prvního stupně uložena povinnost uveřejnit v jí vydávaném deníku omluvu požadovanou žalobkyní. Výrok o nákladech řízení byl soudem prvního stupně odůvodněn poukazem na ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. O odvolání žalovaných proti rozsudku soudu prvního stupně rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem z 24.1.2002, sp. zn. 20 Co 389/2001. Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen ve výroku o povinnosti žalovaného MUDr. M. uveřejnit omluvu vůči žalující pojišťovně. Změněn byl výrok rozsudku soudu prvního stupně v tom, že byl zamítnut žalobní návrh na zaplacení částky 20.000 Kč vůči žalovanému MUDr. M. Rovněž byl změněn výrok rozsudku s