Z rozhodnutí: Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na w…
28 Cdo 2199/2008
citace
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:16. 7. 2008
Spisová značka:28 Cdo 2199/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:28.CDO.2199.2008.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Dotčené předpisy:§ 143 odst. 1 písm. b) předpisu č. 40/1964Sb.
§ 145 odst. 2 písm. b) předpisu č. 40/1964Sb.
Kategorie rozhodnutí:C
Zveřejněno na webu:31. 12. 2009
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
28 Cdo 2199/2008
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Brožové a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobců a) K. V., zastoupené advokátem, a b) A. V., proti žalovanému J. Š., zastoupenému advokátem, o zaplacení částky 25.500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 13 C 356/2004, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2007, č. j. 51 Co 351/2007-113, ve znění opravného usnesení ze dne 16. 11. 2007, č. j. 51 Co 351/2007-118, takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2007, č. j. 51 Co 351/2007-113, ve znění opravného usnesení ze dne 16. 11. 2007, č. j. 51 Co 351/2007-118, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
O d ů v o d n ě n í :
A. Předchozí průběh řízení
Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u soudu dne 2. 8. 2004, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku 25.500,- Kč s příslušenstvím. Uvedla, že jí žalovaný, který provozuje realitní kancelář, nabídl dne 3.6.2003 k prodeji byt 1+0 na adrese U D. I. 4/1047 v P. 4 (dále jen „byt“) za částku 850.000,- Kč, s provizí ve výši 3 %, s tím, že musí neprodleně složit v hotovosti částku 25.500,- Kč, neboť zájemců o byt je více. Obsah žalovaným předložené smlouvy o zprostředkování, podle níž měla stávajícímu členu družstva I. zaplatit odstupné ve výši 600.000,- Kč a družstvu I. částku 250.000,- Kč, se žalobkyni nezdál, smlouvu však podepsala, když byla žalovaným ujištěna, že jde o formalitu a že žalovaný předmětnou částku vrátí, pokud se žalobkyně rozhodne byt nezakoupit. Žalobkyně předala předmětnou částku žalovanému. Tvrdila, že při podpisu smlouvy o zprostředkování ze dne 3. 6. 2003 žalovaného upozornila, že od manžela nemá k podpisu souhlas a že manžel musí smlouvu spolupodepsat. Následujícího dne, tj. 4. 6. 2003, sdělila žalobkyně telefonicky žalovanému, že ona ani její manžel se smlouvou nesouhlasí a žádají vrácení předmětné částky. V žalobě uvedla, že smlouva o zprostředkování ze dne 3. 6. 2003 je neplatná, neboť je zmatečná, když ve skutečnosti vůbec nemělo dojít ke koupi nemovitosti, nýbrž k převodu členského podílu v družstvu, a dále proto, že se nejedná o běžný právní úkon, a tedy k uzavření smlouvy byl potřeba souhlas druhého manžela.
Žalovaný namítal, že transakce se měla podle podmínek tehdejšího vlastníka bytu, družstva I., uskutečnit tak, že žalobci převezmou členský podíl od původní nájemkyně bytu paní O. M. a ihned poté jim bude byt převeden do vlastnictví, což žalobkyni před podpisem smlouvy o zprostředkování vysvětlil. Dále namítal, že mu žalobkyně nesdělila, že je vdaná. Pokud by žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy z jiného důvodu než změny kupní ceny nebo podmínek ze strany prodávajícího, měla předmětná částka podle čl. 5 písm. b) smlouvy o zprostředkování propadnout jako jistina v plné výši ve prospěch žalovaného. Podle žalovaného byla žalobkyně s tímto ustanovením smlouvy před jejím podpisem seznámena a nic proti němu nenamítala. Žalovaný proto považoval smlouvu o zprostředkování za platnou a předmětnou částku za jemu propadlou jistinu.
Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 14. 2. 2005, později vyhotoveným pod č. j. 13 C 256/2004-64, na návrh žalobkyně připustil jejího manžela jako dalšího žalobce do řízení. Poté rozsudkem ze dne 20. 4. 2005, č. j. 13 C 356/2004-39, uznal žalovaného povinným zaplatit žalobkyni částku 25.500,- Kč s příslušenstvím, zatímco žalobu manžela žalobkyně zamítl. V odůvodnění rozhodnutí dospěl k závěru, že předmětem smlouvy o zprostředkování byl převod bytu za celkovou cenu ve výši 850.000,- Kč, a proto se vzhledem k výši uvedené částky nemůže jednat o obvyklou správu majetku ve společném jmění. K uzavření smlouvy o zprostředkování byl proto podle § 145 odst. 2 druhé věty obč. zák. potřeba souhlas obou manželů, jinak šlo o relativně neplatný právní úkon (§ 40a obč. zák.). Protože žalobcům se nepodařilo prokázat, že by žalovaný v době uzavření smlouvy věděl o manželství žalobkyně, nemohla se žalobkyně podle názoru soudu prvního stupně neplatnosti dovolávat, neboť ji sama způsobila. Neplatnosti se však dovolal žalobce, a to podáním soudu ze dne 11. 2. 2005 a na jednání soudu dne 14. 2. 2005. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně plnila předmětnou částku žalovanému na neplatnou smlouvu, a proto je žalovaný povinen předmětnou částku žalobkyni podle § 451 obč. zák. vydat.
K odvolání žalovaného Městský soud v Praze usnesením ze dne 26. 10. 2005, č. j. 51 Co 297/2005-60, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Podle názoru odvolacího soudu se ustanovení § 145 odst. 2 obč. zák. týká jen toho majetku, který již ve společném jmění manželů (dále jen „SJM“) je, nikoli však majetku, který by se eventuálně na základě dalších právních úkonů mohl stát součástí SJM. Žalobkyně uzavřením smlouvy o zprostředkování nejednala ve vztahu k majetku v SJM, nýbrž pouze mínila vytvořit podmínky pro uzavření kupní smlouvy, resp. smlouvy o převodu členského podílu v družstvu, a proto k uzavření smlouvy nepotřebovala souhlas druhého manžela. Odvolací soud uložil soudu prvního stupně posoudit další důvody neplatnosti smlouvy o zprostředkování ze dne 3. 6. 2003, které žalobci uváděli.
V dalším řízení Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 17. 5. 2006, č. j. 13 C 356/2004-80, ve znění opravného usnesení ze dne 31. 5. 2007, č. j. 13 C 356/2004-107, uznal žalovaného povinným zaplatit žalobkyni částku 25.500,- Kč s příslušenstvím, ve vztahu k žalobci žalobu zamítl. Vyšel z ustanovení § 774 obč. zák., podle něhož má zprostředkovatel nárok na odměnu jen tehdy, pokud bude dohodnutý výsledek dosažen jeho přičiněním. Na náhradu nákladů pak má zprostředkovatel podle § 776 obč. zák. nárok, jen je-li to výslovně dohodnuto; v pochybnostech jen, jestliže mu vznikl nárok na odměnu. V projednávané věci pak podle soudu prvního stupně dohodnutý výsledek, tj. převod členského podílu v družstvu a následný převod bytu do vlastnictví žalobců, dosažen nebyl a náhrada nákladů též nebyla výslovně dohodnuta, a proto žalobkyně plnila žalovanému částku 25.500,- Kč bez právního důvodu.
K odvolání žalobce a žalovaného Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. 11. 2007, č. j. 51 Co 351/2007-113, ve znění opravného usnesení ze dne 16. 11. 2007, č. j. 51 Co 351/2007-118, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že uznal žalovaného povinným zaplatit částku 25.500,- Kč s příslušenstvím oběma žalobcům. Dospěl k závěru, že částka 25.500,- Kč, kterou žalobkyně zaplatila žalovanému z titulu smlouvy o zprostředkování, patřila do SJM žalobců. Vynaložení částky, která překračuje výši průměrné měsíční mzdy, nelze podle názoru odvolacího soudu podřadit pod obvyklou správu majetku ve společném jmění žalobců. K uzavření smlouvy o zprostředkování proto žalobkyně potřebovala pod sankcí relativní neplatnosti smlouvy souhlas žalobce – svého manžela, který souhlas nedal a neplatnosti se dovolal. Z uvedených důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že smlouva o zprostředkování je neplatná a z jejího titulu plněnou předmětnou částku je žalovaný povinen žalobcům vydat.
B. Dovolání
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost spatřuje v ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Jako důvod dovolání uvedl nesprávné právní posouzení věci podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., a dále též, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí věci (§ 241a odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) a že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování (§ 241a odst. 3 o. s. ř.). Námitky žalovaného spočívaly v tom, že
a) nelze souhlasit s tím, že by předmětná částka nespadala pod obvyklou správu majetku ve společném jmění,
b) neměla být dána povinnost hradit poměrnou část předmětné částky (tj. 12.750,- Kč) žalobkyni, která smlouvu o zprostředkování dobrovolně podepsala a žalovanou částku dobrovolně složila,
c) nebyla dosud podána žaloba o určení neplatnosti smlouvy o zprostředkování, přičemž nárok na uplatnění neplatnosti se promlčuje v tříleté lhůtě.
Žalobci se k dovolání nevyjádřili.
C. Přípustnost
Dovoláním byl napaden rozsudek od
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.