28 Cdo 3269/2022 — Nejvyšší soud

28 Cdo 3269/2022 citace  Název judikátu:Transparentnost a předvídatelnost určení zastupujících soudců Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:17. 5. 2023 Spisová značka:28 Cdo 3269/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:28.CDO.3269.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zákonný soudce Žaloba pro zmatečnost Dotčené předpisy:čl. 38 odst. 1 předpisu č. 2/1993 Sb. § 229 odst. 1 písm. f) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:18. 7. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 3269/2022-240 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobce P. N., nar. XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Brožem, MJur, advokátem se sídlem v Brně, Marie Steyskalové 767/62, proti žalované České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČ 697 97 111, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, adresa pro doručování: Územní pracoviště Ostrava, Lihovarská 1335/9, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 80 C 406/2019, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. června 2022, č. j. 71 Co 104/2022-212, takto: Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. června 2022, č. j. 71 Co 104/2022-212, a rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. ledna 2022, č. j. 80 C 406/2019-192, se ruší a věc se soudu prvého stupně vrací k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 25. 1. 2022, č. j. 80 C 406/2019-192, zamítl žalobu pro zmatečnost podanou proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 5. 2019, č. j. 8 Co 264/2018-633 (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). Žalobce napadl předmětnou žalobou pro zmatečnost rozsudek vydaný v řízení vedeném u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 54 C 156/2005. Předsedkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Iva Hrdinová v posledně zmíněném řízení dne 23. 8. 2018 určila, že o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 4. 2018, č. j. 54 C 156/2005-564, vedeného pod sp. zn. 8 Co 264/2018, budou místo soudkyň senátu 8 Co JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Šárky Neuwirthové, jež jsou z rozhodování vyloučeny pro podjatost, rozhodovat soudci zařazení do senátu 15 Co Mgr. Dagmar Gottwaldová a Mgr. Jan Rýznar. Podjatost obou soudkyň – založená zejména podáním trestního oznámení ze strany žalobce – byla vyslovena usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 11. 2014, č. j. Nco 44/2014-274, vydaným v řízení, jež bylo vedeno u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 8 Co 444/2014 a v němž vystupovala na straně žalující společnost U.-I., za kterou jednal coby statutární orgán nynější žalobce. Podle rozvrhu práce Krajského soudu v Ostravě pro rok 2018 mělo senát 8 Co zastupovat právě soudní oddělení 15 Co. Na základě těchto zjištění okresní soud uzavřel, že žalobcem namítaný zmatečnostní důvod nesprávného obsazení soudu podle § 229 odst. 1 písm. f) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), nebyl dán, jelikož vyloučené soudkyně byl oprávněn nahradit kterýkoli ze soudců zastupujícího senátu. Žalobce byl přitom s důvody vyloučení soudkyň senátu 8 Co řádně seznámen a nevznesl žádné námitky. Žaloba pro zmatečnost tak nebyla podána důvodně. 2. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 17. 6. 2022, č. j. 71 Co 104/2022-212, k odvolání žalobce rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Odvolací soud podotkl, že JUDr. Kabátová byla z rozhodování vyloučena na podkladě skutečností, které byly předsedkyni Krajského soudu v Ostravě známy z její úřední činnosti (jsouce obsaženy ve spise zmíněného soudu sp. zn. 8 Co 444/2014) a které materiálně skýtaly dostatečný důvod pro její vyloučení z projednávání věci. Fakt, že ve spise není zažurnalizována zpráva o důvodech, které zakládají pochybnost o nepodjatosti dotčené soudkyně, označil odvolací soud za pochybení ryze formální. Nahrazení JUDr. Kabátové soudcem zastupujícího senátu 15 Co Mgr. Rýznarem pak bylo provedeno v souladu s rozvrhem práce. Pakliže tento rozvrh určoval senáty, které se mají navzájem zastupovat, a nikoli též pořadí jednotlivých soudců senátu v zastupování, bylo v souladu s tímto rozvrhem, pokud byl vyloučený soudce zastupovaného senátu nahrazen kterýmkoli soudcem senátu zastupujícího. II. Dovolání a vyjádření k němu 3. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž předně namítá, že se odvolací soud odchýlil od judikatury Nejvyššího soudu při posuzování otázky objektivních důvodů pro vyloučení soudce. Žalobce uvádí, že JUDr. Kabátová byla vyloučena jen pro řízení vedené pod sp. zn. 8 Co 444/2014 a neexistuje rozhodnutí, které by zdůvodňovalo její nezpůsobilost rozhodovat jiné věci týchž účastníků. Z judikatury Nejvyššího soudu přitom vyplývá, že skutečnost, že je soudce vyloučen pro podjatost v jednom řízení, sama o sobě neznamená, že musí být vyloučen v jiném sporu týchž stran (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 5104/2017). Soud byl proto v řízení vedeném pod sp. zn. 8 Co 264/2018 povinen znovu zkoumat trvající existenci důvodů pro vyloučení dotčené soudkyně. V tomto kontextu je nutné přihlédnout k presumované profesionalitě soudců, které je třeba pokládat za nestranné, dokud není prokázán opak, a k závěru rozhodovací praxe, podle něhož se podjatost musí posuzovat z objektivního hlediska, nikoli podle subjektivního přesvědčení účastníků či soudce samotného (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Nd 11/2010). 4. Vzhledem k tomu, že podání trestního oznámení nemůže být samo o sobě důvodem pro vyloučení soudce, má žalobce za to, že důvod pro vyloučení JUDr. Kabátové neexistoval ani v roce 2014, a tím spíše nebyl dán v roce 2018 ve světle faktu, že důvody podjatosti nemusí podle judikatury působit jednou provždy, ale mohou v čase odeznít (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2627/2011). Objektivní nezdůvodněnost vyloučení JUDr. Kabátové vyplývá též z neúspěchu dřívějších námitek podjatosti této soudkyně vznášených žalobcem a z faktu, že se dotčená soudkyně v dalším řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě, v němž na žalované straně vystupuje společnost, jejímž jediným společníkem je P. N., neoznačila za podjatou. 5. Dovolatel dále argumentuje, že se dovolací soud dosud nezabýval problematikou požadavků na podrobnost odůvodnění rozhodnutí o vyloučení soudce z projednávání věci. Rozhodnutí předsedkyně Krajského soudu v Ostravě, jež se týká JUDr. Kabátové a JUDr. Neuwirthové, neobsahuje žádné odůvodnění. Ústavní soud přitom konstatuje, že rozhodnutí daného typu musí soud řádně zdůvodnit (nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 629/20). Krom toho žalobce nebyl o změně v obsazení senátu zpraven včas, neboť jej soud o rozhodnutí vydaném dne 23. 8. 2018 informoval až při jednání konaném dne 27. 5. 2019. 6. Žalobce se rovněž táže, nakolik a jak lze soudce vyloučit z rozhodování ve všech věcech určitého účastníka. Soudy v předmětné kauze uzavřely, že JUDr. Kabátová i JUDr. Neuwirthová jsou vyloučeny ze všech věcí, v nichž je účastníkem řízení žalobce či společnost U.-I., a to přestože rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 11. 2014 hovoří jen o jejich vyloučení z projednávání věci sp. zn. 8 Co 444/2014. Vyloučení soudce pro určitou kategorii věcí je ovšem možné provést toliko ustanovením rozvrhu práce, nikoli rozhodnutím v konkrétním sporu. Odkaz na takové rozhodnutí pro určitý případ pak nelze považovat za řádné zdůvodnění nezpůsobilosti soudce projednat kauzu navazující. 7. K řešení dovolatel předkládá též otázku transparentnosti rozvrhu práce Krajského soudu v Ostravě, jenž dle jeho názoru neobsahoval jednoznačná pravidla pro zastupování členů senátu 8 Co. Ustanovení, podle něhož jsou soudci tohoto soudního oddělení v případě vyloučení nahrazováni členy senátu 15 Co, lze interpretovat přinejmenším třemi možnými způsoby: a) kterýkoli ze členů senátu 8 Co může být nahrazen kterýmkoli členem senátu 15 Co (v takovém případě rozvrh práce nesplňuje požadavky právní úpravy, jelikož určení náhradníka ponechává na libovůli předsedy soudu), b) senát 8 Co má být v případě vyloučení kteréhokoli člena jako celek nahrazen senátem 15 Co (při tomto výkladu byl rozvrh práce porušen, neboť rozhodoval senát sestávající z člena soudního oddělení 8 Co a dvou členů soudního oddělení 15 Co) nebo c) každý člen senátu 8 Co má být nahrazen členem senátu 15 Co podle pořadí uvedeného rozvrhu práce (pak ovšem nebyla pravidla rozvrhu práce dodržena, jelikož byla soudkyně JUDr. Kabátová nahrazena Mgr. Rýznarem, který byl v poř