28 Cdo 3829/2018 — Nejvyšší soud

28 Cdo 3829/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:6. 8. 2019 Spisová značka:28 Cdo 3829/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:28.CDO.3829.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Vady podání Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 241a odst. 2 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:28. 10. 2019 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí I.ÚS 3525/19 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 3829/2018-695USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D. a Mgr. Zdeňka Sajdla v právní věci žalobců a) L. Ch., narozeného XY, bytem XY, b) M. H., narozeného XY, bytem XY, c) M. K., narozené XY, bytem XY, d) M. K., narozeného XY, bytem XY, e) J. K., narozené XY, bytem XY, všech zastoupených JUDr. Ladislavem Chundelou, advokátem se sídlem v Praze 4, Libušská 225/51, za účasti 1) B. M., narozené XY, bytem XY, 2) B. P., narozené XY, bytem XY, 3) J. M., narozenému XY, bytem XY, 4) J. H., narozeného XY, bytem XY, všech zastoupených Mgr. Zuzanou Pickovou, advokátkou se sídlem v Praze 8, Karolinská 661/4, 5) Ing. Hany Sázavské, se sídlem v Praze 10, Korunní 810/104, insolvenční správkyně úpadce Jan NAIDR spol. s r. o., se sídlem v Praze 4, V zákopech 534/3, identifikační číslo osoby: 14891123, zastoupené JUDr. Lubošem Kunou, advokátem se sídlem v Praze 4, Táborská 65/29, o žalobě podle části páté občanského soudního řádu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 11 C 99/2003, o dovolání účastníků řízení 1) až 4) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. listopadu 2017, č. j. 24 Co 6/2017-591, t a k t o : I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : .Obvodní soud pro Prahu 4 (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 8. 9. 2016, č. j. 11 C 99/2003 – 505 (ve znění shora označeného opravného usnesení), určil, že žalobce a) k ideální 1/3 a žalobkyně b) – P. H. - k ideální 1/6 jsou spoluvlastníky pozemků parc. č. XY, nacházejících se v katastrální území XY, obec hlavní město XY, oddělených dle geometrického plánu po rozdělení pozemku (parc. č. XY o výměře 4.082 m2, nacházejícího se v katastrální území XY, obec hlavní město XY, zapsaného na listu vlastnictví č. XY v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště XY) č. 1303-25/14 ze dne 27. 11. 2014 (dále „předmětné pozemky“), který je nedílnou součástí rozsudku, s tím, že v tomto rozsahu se nahrazuje rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha ze dne 19. 9. 2002, č. j. PÚ 3167/01 (výrok I.). Dále soud prvního stupně zamítl žalobu na určení, že žalobce a) k ideální 1/3 a žalobkyně b) – P. H. - k ideální 1/6 jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. XY, nacházejícího se v katastrální území XY, obec hlavní město XY, odděleného dle geometrického plánu po rozdělení pozemku (parc. č. XY o výměře 4.082 m2, nacházejícího se v katastrální území XY, obec hlavní město XY, zapsaného na listu vlastnictví č. XY v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště XY) č. 1303-25/14 ze dne 27. 11. 2014, který je nedílnou součástí rozsudku, a pozemků parc. č. XY (výrok II.). Rovněž zamítl žalobu na určení, že účastníci řízení 1) až 3) společně k ideální 1/6 a účastník řízení 4) k ideální 1/3 jsou spoluvlastníky pozemků parc. č. XY, nacházejících se v katastrální území XY, obec hlavní město XY, oddělených dle geometrického plánu po rozdělení pozemku č. 1303-25/14 ze dne 27. 11. 2014, který je nedílnou součástí rozsudku, a dále pozemků parc. č. XY (výrok III.). O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.), o nákladech řízení státu tak, že České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 4 se ve vztahu k účastníkům řízení 1) až 5) náhrada nákladů řízení nepřiznává (výrok V.), že žalobce a) je povinen nahradit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 4 náklady řízení státu ve výši 19.619,- Kč (výrok VI.) a že žalobkyně b) je povinna nahradit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 4 náklady řízení státu ve výši 19.619,- Kč (výrok VII.). Městský soud v Praze (dále „odvolací soud“) k odvolání všech účastníků řízení rozsudkem ze dne 6. 11. 2017, č. j. 24 Co 6/2017-591, rozsudek soudu prvního stupně ve spojení s opravným usnesením potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Soudy obou stupňů dospěly k závěru, že žalobce a) a žalobkyně b) jsou oprávněnými osobami ve smyslu ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o půdě“), a účastník řízení 5) je povinnou osobou ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 a 2 zákona o půdě, přičemž původní povinná osoba (Zemědělské zásobování a nákup, státní podnik v likvidaci) zanikla. Původním vlastníkem předmětných pozemků bylo manželé J. a A. M. Jejich právními nástupci (a oprávněnými osobami), kteří uplatnili restituční nárok u pozemkového úřadu, se stali J. Ch. [jejím právním nástupcem je žalobce a)], A. H.[jejím právním nástupcem je účastník řízení 4)], J. M. [jeho právními nástupci jsou účastníci řízení 1) až 3)] a žalobkyně b). Pro překážku zastavěnosti [§ 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě] nemohly být oprávněným osobám vydány pozemky parc. č. XY. Ostatní pozemky, jež byly odděleny na základě geometrického plánu, jenž se stal součástí rozsudku soudu prvního stupně, vydat lze. O určení spoluvlastnictví k předmětným pozemkům však mohlo být rozhodnuto jen ve vztahu k žalobci a) a žalobkyni b). Pouze tyto oprávněné osoby totiž podaly v poměrech právní úpravy části páté občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2002, proti rozhodnutí pozemkového úřadu opravný prostředek, jenž byl s ohledem na změnu právní úpravy správního soudnictví účinné od 1. 1. 2003 (v souvislosti s přijetím zákona č. 150/2002 Sb., správní řád soudní – dále „s. ř. s.“) usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2003, č. j. 38 Ca 748/2000-23 podle ustanovení § 46 odst. 2, § 68 písm. b) a § 129 odst. 2 s. ř. s. odmítnut. Aktivně legitimováni k podání žaloby podle části páté občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2003 (dále „o. s. ř.“), tak byli s ohledem na ustanovení § 129 odst. 2 s. ř. s. pouze žalobci. Ve prospěch účastníků řízení 1) až 4) nemohlo být aplikováno ustanovení § 250f písm. c) o. s. ř., neboť řízení o uspokojení restitučního nároku uplatněného ve smyslu ustanovení § 9 zákona o půdě v řízení podle části páté občanského soudního řádu není řízením, u něhož by z právního předpisu vyplýval určitý způsob vypořádání práv a povinností mezi účastníky, a rozhodnutí o žalobě podané jen některým z účastníků řízení před správním orgánem, se mohlo vztahovat i na ostatní účastníky. Proti rozsudku odvolacího soudu, a to výslovně pouze proti části výroku I., jímž byl potvrzen zamítavý výrok III. rozsudku soudu prvního stupně, podali dovolání účastníci řízení 1) až 4) – dále „dovolatelé.“ Mají za to, že dovolání je ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř. přípustné, neboť rozsudek odvolacího soudu závisí na řešení právní otázky, jež v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Uvedli, že byli v poměrech právní úpravy občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2002, účastníky řízení před správním orgánem, avšak v důsledku tvrzené kooperace s dalšími oprávněnými osobami (žalobci) nepodali opravný prostředek proti rozhodnutí správního orgánu. V souvislosti se změnou úpravy správního soudnictví účinnou od 1. 1. 2003 žalobu podle novelizované části páté občanského soudního řádu tak mohli podat pouze ti, kdo do 31. 12. 2002 proti rozhodnutí správního orgánu podali opravný prostředek. Mají rovněž za to, že je dán dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci odvolacím soudem, a to z hlediska aplikace přechodného ustanovení § 129 odst. 2 s. ř. s. a dále ustanovení § 250f písm. c) o. s. ř., k němuž odvolací soud nijak nepřihlédl, ač řízení o restitučním nároku podle zákona o půdě v řízení podle části páté občanského soudního řádu je řízením, kde zákon stanoví určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky, a proto mohl odvolací soud rozhodnout o celém restitučním nároku. Dovolatelé navrhli, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu v dovoláním dotčeném rozsahu změnil tak, že změní ve výroku III. rozsudek soudu prvního stupně a určí, že dovolatelé jsou v dovolacím návrhu specifikovaných ideálních podílech spo