28 Cdo 592/2013 — Nejvyšší soud

28 Cdo 592/2013 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:12. 12. 2013 Spisová značka:28 Cdo 592/2013 ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:28.CDO.592.2013.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Pozemkový fond Rehabilitace (soudní i mimosoudní) Zemědělská půda Zmírnění křivd (restituce) Dotčené předpisy:§ 11 odst. 2 předpisu č. 229/1991Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:18. 12. 2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 592/2013U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ivy Brožové a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., o dovolání dovolatelů: nezletilé L. K., a nezletilého R. K., bytem u matky M. K., P., zastoupených opatrovníkem Městskou částí Praha 12, oddělením péče o rodinu a děti, 140 00 Praha 4 – Kamýk, Čachtická 758, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 1. 2010, sp. zn. 24Co 200/2009, vydanému v právní věci vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 8C 127/2008 (žalobců nezletilé L. K., a nezletilého R. K., bytem u matky M. K., P., zastoupených Městskou částí Praha 12, oddělením péče o rodinu a děti, 140 00 Praha 4 – Kamýk, Čachtická 758, proti žalované ČR – Státnímu pozemkovému úřadu, IČ 0131 2774, 130 00 Praha 3 – Žižkov, Husinecká 1024/11a, o nahrazení projevu vůle uzavřít dohodu o převodu pozemků), t a k t o : I. Dovolání s e o d m í t á . II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení o dovolání. O d ů v o d n ě n í : O žalobě, podané původním žalobcem Ing. M. K. (zastoupeným advokátem) u soudu dne 30. 6. 2008, bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 1. 4. 2009, č. j. 8C 127/2008-149. Tímto rozsudkem soudu prvního stupně byla zamítnuta žaloba žalobce o uložení povinnosti původně žalovanému Pozemkovému fondu ČR uzavřít se žalobcem dohodu o převodu pozemků parc. č. 724 (o výměře 6171 m2), parc. č. 725 (o výměře 82 m2), parc. č. 726/1 (o výměře 21257 m2), parc. č. 748/1 (o výměře 3296 m2) a parc. č. 1743/5 (o výměře 4708 m2) v katastrálním území D. v O., dále pozemků parc. č. 56 (o výměře 394 m2), parc. č. 124 (o výměře 442 m2), parc. č. 133 (o výměře 180 m2), parc. č. 103 (o výměře 171 m2), parc. č. 181 (o výměře 233 m2), parc. č. 284 (o výměře 6244 m2), parc. č. 288/1 (o výměře 254 m2), parc. č. 288/2 (o výměře 539 m2), parc. č. 290/1 (o výměře 603 m2), parc. č. 7/1 (o výměře 11728 m2), parc. č. 8/1 (o výměře 801 m2), parc. č. 198/4 (o výměře 2879 m2), parc. č. 374/2 (o výměře 1492 m2), parc. č. 375/2 (o výměře 528 m2), parc. č. 442 (o výměře 1042 m2), parc. č. 533 (o výměře 931 m2) a parc. č. 535 (o výměře 1843 m2) v katastrálním území J. v O., „přičemž na kupní cenu se započítávají dosud neuspokojené nároky žalobce vůči žalovanému na náhradu podle zákona č. 229/1991 Sb.“. Žalobci bylo uloženo zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení 496,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. O odvolání žalobce proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 1. 2010, sp. zn. 24Co 200/2009. Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 1. 4. 2009, č. j. 8C 127/2008-149, potvrzen. Žalobci bylo uloženo nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení 200,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku odvolacího soudu. V odůvodnění rozsudku odvolacího soudu bylo uvedeno, že odvolací soud přezkoumal odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně i jemu předcházející řízení (podle § 212 a § 212a odst. 1 občanského soudního řádu); odvolání žalobce však nebylo shledáno opodstatněným. Odvolací soud dále v odůvodnění svého rozsudku uváděl, že mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalobce Ing. M. K. je oprávněnou osobou ve smyslu ustanovení § 4 zákona č. 229/1991 Sb., nebyly mu však vydány pozemky z důvodu překážek uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. a jako oprávněné osobě mu přísluší náhrada za nevydané pozemky ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. a též náhrada za znehodnocení a odstranění budovy a za živý a mrtvý inventář. Odvolací soud konstatoval, že „tyto údaje vyplývají ze seznamu restitučních náhrad a ze seznamů nevydaných pozemků, předložených žalobcem, jakož i z evidence, kterou o nevydaných pozemcích vedl původně žalovaný Pozemkový fond ČR, a které byly již i součástmi spisu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou i v tomto řízení (sp. zn. 8C 127/2008 Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou)“. Původní žalobce Ing. M. K. (uváděl dále odvolací soud) „nesporoval tvrzení žalovaného, že si on podal žádost o vydání tří pozemků parc. č. 724, parc. č. 725 a parc. č. 726 v katastrálním území D. na základě veřejné nabídky Pozemkového fondu ČR, vyhlášené dne 9. 6. 2008, pokud však tehdy měla být jeho žádost uspokojena pouze zčásti tím, že by mu byl vydán pouze pozemek parc. č. 725, pak o tento samotný pozemek neměl zájem, protože pro něj bez ostatních dvou pozemků, jejichž vydání se domáhal, neměl význam“. Odvolací soud konstatoval, že předmětem sporu mezi účastníky tohoto řízení zůstala otázka, zda nárok žalobce na vydání náhradních pozemků dává žalobci právo požadovat po žalovaném vydání náhradních pozemků dle vlastního výběru žalobce tak, jak je označil ve své žalobě. K tomu odvolací soud s poukazem na ustanovení § 4 odst. 1, § 11 odst. 1 a 2 a § 4 a § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 229/1991 Sb. uváděl, že setrvává na svých závěrech (obsažených už v jeho předchozím rozsudku ze dne 12. 7. 2000, vydaným v této právní věci) a že „žalobce jako oprávněná osoba má pouze právo na poskytnutí náhradního pozemku, avšak nepřísluší mu vůči žalovanému nárok na výběr jakéhokoli konkrétního pozemku dle vlastního výběru“. Podle názoru odvolacího soudu „pouze ve vztahu k pozemkům parc. č. 724 a parc. č. 726/1 v katastrálním území by bylo možné uvažovat o vyhovění žalobě tak, jak byla podána, když jde o pozemky, které již byly nabídnuty k převodu ve veřejné nabídce. Ve vztahu k pozemkům parc. č. 724 a parc. č. 726/1 však zde je konkurující právo jiné oprávněné osoby, která uplatňuje nárok na náhradní pozemky za nevydané pozemky ve stejném katastrálním území a tento nárok nebyl dosud uspokojen“. Odvolací soud dovozoval, že „soud tu nemůže posoudit požadavek žalobce na vydání pozemku parc. č. 724 a parc. č. 726/1, za situace, kdy sám žalobce se domáhal svou žalobou náhrady za nevydané pozemky, které se nacházejí v jiném katastrálním území, byť i v lokalitě, v níž se žalobce fakticky zdržuje. Ve vztahu k pozemku parc. č. 725 v katastrálním území D. pak sám žalobce deklaroval, že nemá zájem na uzavření dohody, kterou by mu byl vydán pouze tento jeden pozemek“. Odvolací soud pak byl také toho názoru, že „ve vztahu ke zbývajícím pozemkům pak požadavek žalobce na uzavření dohody o převodu jím uváděných pozemků, by mohl být důvodný pouze tehdy, jestliže by žalovaný tyto pozemky zařadil do veřejného nabídkového řízení a žalobce by se o tyto konkrétní pozemky přihlásil“; teprve v případě, že by nedošlo k dohodě mezi žalobcem a žalovaným o převzetí těchto pozemků, mohl by soud, jestliže by shledal důvodnost nároku žalobce, svým rozhodnutím nahradit vůli žalovaného k uzavření dohody tak, že by mu uložil povinnost uzavřít se žalobcem smlouvu o převodu těchto konkrétních pozemků. Odvolací soud proto shledal správným, že soud prvního stupně žalobu žalobce jako nedůvodnou zamítl, a rozsudek soudu prvního stupně potvrdil podle ustanovení § 219 občanského soudního řádu. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl podle ustanovení § 224 a § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Rozsudek odvolacího soudu byl dne 18. 2. 2010 doručen advokátu, který původního žalobce Ing. M. K. v řízení zastupoval, a dovolání ze strany žalobce bylo dne 16. 4. 2010 předáno na poště k doručení soudu prvního stupně, tedy ve lhůtě stanovené v § 240 odst. 1 občanského soudního řádu. Dovolatel Ing. M. K. v průběhu řízení dne 16. 8. 2010 zemřel a jeho závětním dědicům nezletilé L. K., a nezletilému R. K., byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 dne 16. 1. 2013, č. j. OP 560/2003-168 (které nabylo právní moci dne 9. 2. 2013), ustanoven opatrovník, a to Městská část Praha 12, který po svém ustanovení opatrovníkem sdělil dovolacímu soudu, že má zájem na pokračování v dovolacím řízení ohledně dovolatele Ing. M. K. ze dne 15. 4. 2010. V uvedeném dovolání původního žalobce bylo navrženo, aby rozsudek odvolacího soudu ze dne 13. 2. 2010, sp. zn. 24Co 200/2009 Krajského soudu v Hradci Králové, i rozsudek soudu prvního stupně ze dne 1. 4. 2009, č. j. 8C 127/2008-149 Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, byly zrušeny a aby věc byla vrácen