28 Cdo 978/2012 — Nejvyšší soud

28 Cdo 978/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:17. 5. 2012 Spisová značka:28 Cdo 978/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:28.CDO.978.2012.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Rehabilitace (soudní i mimosoudní) Žaloba určovací Dotčené předpisy:§ 3 odst. 1 předpisu č. 87/1991Sb. § 80 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:11. 6. 2012 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 6.12.2012III.ÚS 4623/12prof. JUDr. Jan Musil, CSc.odmítnuto10.1.2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 978/2012 ROZSUDEK Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause, o dovolání dovolatele Staré Město čp. 545, s. r. o., IČ 2844 5601, Praha-Staré Město, Ovocný trh 2/580, zastoupeného Mgr. Tomášem Horákem, advokátem, 110 00 Praha 1, Ovocný trh. č. 2, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2011, sp. zn. 58 Co 149/2011, vydanému v právní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 30 C 222/2009 (žalobce Hlavního města Prahy, IČ 0006 4581, Praha 1, Mariánské náměstí č. 2, proti žalované společnosti s ručením omezeným Staré Město čp. 545, IČ 2844 5601, zastoupené Mgr. Tomášem Horákem, advokátem, 110 00 Praha 1, Ovocný trh č. 2, o určení vlastnického práva k nemovitostem, za účasti vedlejšího účastníka v řízení /na straně žalobce/ JAS-export import, s. r. o., IČ 4530 7709, Praha 1, Železná 5/545, zastoupeného Mgr. Renátou Tunklovou, advokátkou, 301 00 Plzeň, Františkánská č. 7), takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení o dovolání. O d ů v o d n ě n í : O žalobě žalujícího města, podané u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 30 C 222/2009, bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 z 2. 12. 2010, č. j. 30 C 222/2009-60. Tímto rozsudkem soudu prvního stupně byla zamítnuta žaloba uvedeného žalobce, domáhajícího se, aby bylo určeno, že je vlastníkem ideálních 15/36 budovy čp. 545, postavené na pozemku parc. č. 549, jakož i tohoto pozemku parc. č. 549 v katastrálním území S. (obec P.). Žalujícímu městu a vedlejšímu účastníků řízení JAS-export import bylo uloženo, aby společně a nerozdílně zaplatili žalované spolčenosti s ručením omezeným 21.200,- Kč na úhradu nákladů řízení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. O odvolání žalobce i vedlejšího účastníka řízení (na straně žalobce) proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Praze z 15. 6. 2011, sp. zn. 58 Co 149/2011. Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 z 2. 12. 2010, č. j. 30 C 222/2009-60, a to tak, že bylo určeno, že žalující Hlavní město Praha je vlastníkem ideálních 15/36 budovy čp. 545 a 15/36 pozemku parc. č. 549 v katastrálním území S., zapsaných na listu vlastnictví č. 3987 pro toto katastrální území u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu (katastrální pracoviště Praha). Žalované společnosti s ručením omezeným bylo uloženo zaplatit na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů žalobci 56.160,- Kč a vedlejšímu účastníku řízení na straně žalobce 54.655,- Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku odvolacího soudu. V odůvodnění rozsudku odvolacího soudu bylo uvedeno, že odvolací soud přezkoumal odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo, a shledal odvolání důvodným, když byl toho názoru, že soud prvního stupně v tomto řízení sice správně zjistil skutkový stav, ale nesprávně jej posoudil po právní stránce. Odvolací soud měl především za to, že soud prvního stupně „nebral v úvahu restituční předpisy, ani související spor (řešený u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 19 C 130/2001) ohledně spoluvlastnického podílu na týchž nemovitostech“; opomenut byl zejména právní závěr dovolacího soudu z 31. 8. 2005 (30 Cdo 1252/2005 Nejvyššího soudu) „ohledně vyloučení možnosti uplatnění nároku právní předchůdkyně žalované společnosti s ručením omezeným (jíž byla C. F. d. F.) podle obecných předpisů, pokud tato právní předchůdkyně splňovala předpoklady pro uplatnění restitučního nároku podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, když tato uvedená osoba byla (v souladu s ustanovením § 3 zákona č. 87/1991 Sb.) v rozhodné době (25. 2. 1948 - 1. 1. 1990) státní občankou České republiky. Pokud tedy svůj nárok neuplatnila podle uvedeného restitučního předpisu, nemohla se již domáhat svého vlastnického práva podle obecných předpisů (v daném případě cestou nesporného dědického řízení, vedeného u Obvodního soud pro Prahu 1 pod sp. zn. 37 D 79/2003); k obnově vlastnického práva zůstavitele i jeho dědičky tu nemohlo dojít. Na majetek nabytý státem v daném případě, kdy stát převzal vlastnické právo k podílu původního vlastníka Dr. B. F v roce 1966 (výměrem finančního odboru bývalého Obvodního národního výboru Praha 1 z 25. 4. 1966), bylo třeba pohlížet jako na majetek státu. Šlo tu především o obytný dům a o pozemek, na němž se tento dům nachází, tyto nemovitosti spravoval Obvodní podnik bytového hospodářství v Praze 1 a pak jeho právní nástupce Bytový podnik Praha 1, takže tu byly splněny předpoklady podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. pro přechod tohoto vlastnictví na Hlavní město Prahu. Z uvedených důvodů odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 občanského soudního řádu a žalobě žalujícího města v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem ke změně rozsudku soudu prvního stupně rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Rozsudek odvolacího soudu byl doručen dne 27. 7. 2011 advokátce, která žalovanou společnost s ručením omezeným v řízení zastupovala a dovolání ze strany této dovolávající se společnosti (Staré Město čp. 345, s. r. o.) bylo podáno u soudu prvního stupně dne 26. 9. 2011, tedy ve lhůtě stanovené v § 240 odst. 1 občanského soudního řádu. Uvedený dovolatel podal své dovolání proti rozsudku odvolacího soudu v plném rozsahu a navrhoval, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu z 15. 6. 2011 (sp. zn. 58 Co 149/2011 Městského soudu v Praze) a aby věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení. V dovolání bylo co do jeho přípustnosti poukazováno na ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu a jako dovolací důvod bylo uplatňováno, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ občanského soudního řádu), ale také, že odvolací řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dovolávající se společnost s ručením omezeným ve svém dovolání vytýkala rozsudku odvolacího soudu zejména to, že odvolací soud učinil nesprávný právní závěr, že vlastnictví k domu čp. 545 a k pozemku parc. č.449 v katastrálním území S. svědčí v celém rozsahu žalujícímu Hlavnímu městu Praze, nevyjímaje vlastnictví ideálních 15/36, svědčících žalované s ručením omezeným, a to bez ohledu na zápis vlastnictví sporného podílu v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu (katastrální pracoviště Praha) na listu vlastnictví č. 398 pro katastrální území S. (obec P.). V dalším doplnění dovolání uvedený dovolatel také zdůrazňoval, že podle jeho názoru je nepochybné, že se stát v tomto případě nestal vlastníkem předmětných nemovitostí, když tu nenastala žádná právní skutečnost, na jejím základě by vlastnictví na stát přešlo či bylo převedeno; nebyl-li stát vlastníkem, nemohlo objektivně dojít k přechodu vlastnictví na žalobce na základě jakéhokoli ustanovení zákona o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí. Odvolací soud ve svém rozsudku nesprávně rozšiřuje okruh způsobů pozbytí vlastnictví o neuplatnění vlastnického práva cestou restitučních předpisů ve stanovené lhůtě. Lhůta pro uplatnění vlastnictví podle zákona č. 87/1991 Sb. však končila (primárně) dnem 1. 10. 1991, přičemž k přechodu vlastnictví státu na obce dle zákona č. 172/1991 Sb. docházelo již ke dni účinnosti tohoto zákona, tj. dnem 24. 5. 1991. Ve vyjádření žalujícího Hlavního města Prahy k dovolání žalované společnosti s ručením omezeným bylo uvedeno, že by tomuto dovolání nemělo být vyhověno. Podle názoru žalobce nemá dovolání žalovaného v daném případě náležitosti řádného dovolání (když v něm není uvedeno podrobněji z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním napadá a které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodnosti dovolání), neboť dovolatel ve svém dovolání uvádí pouze odkaz na