29 Cdo 1429/2011 — Nejvyšší soud

29 Cdo 1429/2011 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 7. 2012 Spisová značka:29 Cdo 1429/2011 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:29.CDO.1429.2011.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Obchodní podíl Společnost s ručením omezeným Valná hromada Dotčené předpisy:§ 123 odst. 1 obch. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:28. 8. 2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY 29 Cdo 1429/2011-176 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci navrhovatele J. Z., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Hromádkou, advokátem, se sídlem ve Zlíně, Rašínova 522, PSČ 760 01, za účasti společnosti HART PRESS, spol. s r. o., se sídlem v Otrokovicích, třída Tomáše Bati 1574, PSČ 765 02, identifikační číslo osoby 60736437, zastoupené Mgr. Jaroslavem Jurášem, advokátem, se sídlem ve Zlíně, Lešetín I 674, PSČ 760 01, o zaplacení částky 2,125.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 1 Cm 387/2007, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. září 2010, č. j. 8 Cmo 311/2009-129, takto: I. Dovolání proti druhému a třetímu výroku usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo rozhodnuto o nákladech řízení před soudy obou stupňů, se odmítá. II. Ve zbývajícím rozsahu se dovolání zamítá. III. Navrhovatel je povinen zaplatit společnosti HART PRESS, spol. s r. o. na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 33.240,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám jejího zástupce. O d ů v o d n ě n í: Rozsudkem ze dne 1. června 2009, č. j. 1 Cm 387/2007-71, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 29. března 2010, č. j. 1 Cm 387/2007-103, Krajský soud v Brně zavázal společnost HART PRESS, spol. s r. o. (dále též jen „společnost“), zaplatit navrhovateli částku 2,125.000,- Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku rozhodnutí (výrok I.), rozhodl o nákladech řízení (výrok II.) a zamítl návrh v části, jíž se navrhovatel domáhal zaplacení úroku z prodlení „dle repo sazby stanovené Českou národní bankou“ (výrok III.). Soud prvního stupně uzavřel, že dne 24. září 2003 se konala valná hromada společnosti, která přijala platné usnesení o rozdělení zisku z minulých let. Soud neshledal žádný nedostatek formálních náležitostí zápisu z jednání této valné hromady, neboť je v něm jasně formulováno přijaté rozhodnutí a všichni společníci jej vlastnoručně podepsali. Námitku společnosti, podle níž je předmětné usnesení valné hromady neplatné, soud odmítl s tím, že jeho neplatnosti se lze domáhat pouze postupem dle § 131 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), zákonná tříměsíční lhůta pro podání takového návrhu však již uplynula. V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci k odvolání společnosti napadenou část výroku I. rozsudku soudu prvního stupně ohledně částky 875.000,- Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku rozhodnutí změnil tak, že návrh v této části zamítl (výrok první), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výrok druhý a třetí). Odvolací soud vyšel z toho, že: 1/ Podle článku VI. společenské smlouvy společnosti ze dne 9. dubna 2003 (dále jen „společenská smlouva“) představuje obchodní podíl míru účasti společníka na čistém obchodním jmění společnosti. Na základě této společenské smlouvy se určuje míra účasti každého společníka na čistém obchodním jmění podle poměru jeho splaceného vkladu k základnímu kapitálu společnosti. Společníku Jiřímu Holubovi náleží obchodní podíl ve výši 3/6, společníku Oldřichu Hotařovi ve výši 2/6 a společníku J. Z. ve výši 1/6. 2/ Dne 24. září 2003 se konala valná hromada společnosti, které se zúčastnili všichni tři společníci a která přijala usnesení, podle něhož bude zisk společnosti z minulých let ve výši 7,500.000,- Kč rozdělen mezi společníky tak, že navrhovateli přísluší částka 2,500.000,- Kč. 3/ Dne 14. listopadu 2003 schválila další valná hromada společnosti usnesení, podle něhož „zisk společnosti z minulých let, který byl dne 24. září 2003 určen k rozdělení ve výši 7,500.000,- Kč bude rozdělen dle poměru obchodních podílů společníků; Jiří Holub – 3,750.000,- Kč, Oldřich Hotař – 2,500.000,- Kč a J. Z. – 1,250.000,- Kč“. Odvolací soud uvedl, že řízení v projednávané věci je řízením podle § 200e zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nesprávné označení účastníků řízení a nesprávnou formu rozhodnutí soudu prvního stupně však nepovažoval za takové vady řízení, jež by bránily věcnému přezkumu napadeného rozhodnutí. Na rozdíl od soudu prvního stupně odvolací soud po doplnění dokazování uzavřel, že o rozdělení zisku platně rozhodla až další valná hromada konaná dne 14. listopadu 2003, která v souladu s § 123 odst. 1 obch. zák. a společenskou smlouvou určila, že navrhovatel obdrží částku 1,250.000,- Kč, odpovídající poměru obchodních podílu společníků. Společenská smlouva jiné rozdělení zisku než dle poměru obchodních podílů společníků neumožňuje. Návrh na vyslovení neplatnosti usnesení přijatých touto valnou hromadou nebyl podán, pročež je na ně třeba hledět jako na platná rozhodnutí. Navrhovatel napadl rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu dovoláním, opíraje jeho přípustnost o ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., ohlašuje přitom dovolací důvody dle § 241a odst. 2 a odst. 3 o. s. ř. a navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Vada řízení, jež měla dle dovolatele za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, spočívá v tom, že odvolací soud pokládal řízení v projednávané věci za řízení podle § 200e o. s. ř. a přihlédl k tvrzení společnosti, podle něhož bylo usnesení valné hromady ze dne 24. září 2003 změněno novým usnesením ze dne 14. listopadu 2003, ačkoliv toto tvrzení bylo poprvé uplatněno až v odvolacím řízení. Dle dovolatele nejde v projednávané věci o vztah týkající se účasti na společnosti, ale pouze o peněžitý nárok vůči společnosti, který je již od okamžiku svého vzniku „na účasti na společnosti nezávislý“, a podléhá proto „běžnému režimu mimo zvláštní režim řízení podle § 200e o. s. ř.“. Dovolatel namítá, že odvolací soud nesprávně zhodnotil obsah listiny nazvané „Zápis z valné hromady společnosti HART PRESS, spol. s r. o. konané dne 14. 11. 2003“ (dále též jen „zápis“), když ji pokládal za důkaz o konání této valné hromady a o přijetí rozhodnutí o rozdělení zisku společnosti tak, že navrhovateli přísluší částka 1,250.000,- Kč, avšak nezkoumal, zda se valná hromada skutečně konala, zda její příprava, svolání a program byly v souladu se zákonem a zda listina obsahuje zákonem vyžadované náležitosti. Dle názoru dovolatele zápis postrádá náležitosti vyžadované § 129 odst. 4 a § 188 odst. 2 a 3 obch. zák., konkrétně chybí údaj o usnášeníschopnosti valné hromady, volbě předsedy valné hromady a zapisovatele a jejich podpisy na zápisu, sídle společnosti, místu a době konání valné hromady, a chybí též listina přítomných. Zápis proto dle dovolatele není - též s ohledem na skutečnost, že byl předložen teprve v odvolacím řízení - autentickým dokumentem a nemůže obstát jako důkaz o konání valné hromady a o rozhodnutích touto valnou hromadou přijatých. Odvolací soud přitom nezkoumal, zda listina není pouze účelově nebo dodatečně vyhotovena společností. Nadto dovolatel tvrdí, že tvrzené valné hromady konané dne 14. listopadu 2003 se nezúčastnil a dozvěděl se o jejím konání teprve v průběhu odvolacího řízení, přestože je v zápisu uveden mezi přítomnými společníky. I kdyby se však části jednání valné hromady zúčastnil, neboť podle obsahu zápisu navrhovatel valnou hromadu v průběhu jejího jednání opustil, neměla po jeho odchodu valná hromada projednávat další záležitosti uvedené v pozvánce, tedy ani změnu rozhodnutí o rozdělení zisku. Odvolací soud se dle dovolatele měl zabývat rovněž tím, zda všichni společníci byli na valnou hromadu řádně pozváni, jakou formu pozvání mělo a zda je revokace rozdělení zisku společnosti uvedena v programu jednání valné hromady. Podle dovolatele žádná z těchto zákonných podmínek platnosti usnesení valné hromady splněna není, přičemž neexistuje ani prohlášení společníků, že se vzdávají svého práva na včasné svolání valné hromady. Dovolatel nesouhlasí se závěrem, podle něhož neplatnosti usnesení valné hromady se lze domáhat pouze postupem dle § 131 obch. zák. Skutečnost, že nepodal ve lhůtě stanovené v § 131 odst. 1 obch. zák. žalobu o neplatnost usnesení valné hromady, dle dovolatele nemůže vést automaticky k závěru, podle něhož se tato valná hromada konala a rozhodnutí na ní př