29 Cdo 1603/2016 — Nejvyšší soud

29 Cdo 1603/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 4. 2017 Spisová značka:29 Cdo 1603/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:29.CDO.1603.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Družstvo Dotčené předpisy:§ 231 odst. 4 obch. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:4. 7. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 1603/2016 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci navrhovatele P. B., zastoupeného JUDr. Pavlem Strnadem, advokátem, se sídlem ve Zlíně, náměstí Práce 2512, PSČ 760 01, za účasti Bytového družstva Tyršova 8-16, Vyškov, se sídlem ve Vyškově, Tyršova 668/12, PSČ 682 01, identifikační číslo osoby 28261135, o prohlášení rozhodnutí členské schůze o vyloučení navrhovatele z družstva za neplatné, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 35 Cm 373/2012, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. ledna 2016, č. j. 5 Cmo 219/2015-201, takto: Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. ledna 2016, č. j. 5 Cmo 219/2015-201, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Brně usnesením ze dne 5. května 2015, č. j. 35 Cm 373/2012-174, prohlásil rozhodnutí členské schůze Bytového družstva Tyršova 8-16, Vyškov (dále jen „družstvo“), konané dne 22. května 2012, o vyloučení navrhovatele z družstva, za neplatné (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Soud prvního stupně vyšel z toho, že: 1) Navrhovatel (jako nabyvatel) uzavřel s manžely R. a D. K. (jako převádějícími) dne 18. února 2011 smlouvu o převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu. 2) V dohodě o vypořádání závazku ze dne 18. února 2011 se navrhovatel zavázal uhradit družstvu za převádějící dlužné nájemné a nedoplatky za služby spojené s užíváním družstevního bytu vzniklé k datu převodu. 3) Navrhovatel (jako nájemce) uzavřel s družstvem (jako pronajímatelem) 18. února 2011 smlouvu o nájmu bytu č. 667/10, o velikosti 2+1, nacházejících se v pátém podlaží domu v ulici T. ve V. (dále jen „byt“), ve které prohlásil, že byt ani jeho část nepronajme jiné osobě (fyzické či právnické) bez písemného souhlasu statutárního orgánu družstva (čl. VI. předmětné smlouvy). 4) Navrhovatel dne 4. srpna 2011 uhradil družstvu jistinu převzatého dluhu podle vyúčtování družstva ze dne 31. července 2011; příslušenství tvořené poplatkem z prodlení uhradit odmítl. 5) Dne 23. března 2012 uzavřel navrhovatel „nájemní smlouvu“ s L. D., jejímž předmětem byla „členská práva a povinnosti člena družstva“ k bytu, aniž by si vyžádal souhlas statutárního orgánu družstva. 6) Na členské schůzi konané dne 22. května 2012 byl navrhovatel (bez předchozí výstrahy) vyloučen z družstva podle článku 12 odst. 4 písm. c) a e) stanov družstva, a to pro nezaplacení příslušenství převzatého dluhu a pro přenechání bytu do podnájmu bez souhlasu družstva. 7) K odvolání navrhovatele členská schůze družstva dne 1. října 2012 jeho vyloučení potvrdila. Soud prvního stupně – dovodiv nejprve, že návrh byl podán včas, tj. před uplynutím tříměsíční prekluzivní lhůty stanovené v § 231 odst. 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále jen „obch. zák.“) – dospěl k závěru, že navrhovatel jako člen družstva porušil povinnosti stanovené mu zákonem a stanovami, avšak porušení těchto povinností buďto nemohlo být dle stanov družstva sankcionováno vyloučením, anebo nebyl ze strany družstva naplněn zákonem a stanovami předvídaný postup pro uložení této sankce. Jednání navrhovatele spočívající v neuhrazení poplatku z prodlení podle soudu nenaplňovalo tzv. jiný důležitý důvod uvedený ve stanovách, pro nějž může být člen družstva vyloučen [konkrétně článek 12 odst. 4 písm. e) stanov]. Přestože navrhovatel neuhrazením poplatku z prodlení porušil povinnost, jež mu převzetím dluhu vznikla, úhrada poplatku z prodlení není rovna „úhradě členského vkladu, úhradě další majetkové účasti, nebo úhradě za užívání družstevního bytu a za služby s tím spojené nebo jiné platbě určené členskou schůzí nebo vyplývající přímo ze stanov“ a stanovy s jeho nezaplacením tak sankci vyloučení nespojují. Ohledně přenechání bytu do podnájmu třetí osobě bez souhlasu družstva soud – odkazuje na § 719 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále jen „obč. zák.“) – konstatoval, že navrhovatel svým jednáním porušil povinnosti stanovené mu zákonem, jakož i nájemní smlouvou ze dne 18. února 2011, stanovy družstva však takové porušení jako tzv. jiný důležitý důvod pro vyloučení člena výslovně neuvádějí. Pro vyloučení z družstva z důvodu porušení členských povinností pak nebyla naplněna zákonem a stanovami předvídaná podmínka opětovného porušování povinností přes výstrahu. Soud prvního stupně přitom měl za to, že „přenechání bytu do podnájmu třetím osobám (byť bez souhlasu družstva) nelze ani pojmově ztotožnit se zneužitím majetku družstva pro vlastní soukromou potřebu člena družstva nebo s použitím majetku družstva pro podnikání člena ve smyslu článku 12 odst. 4 písm. c) stanov“. Vrchní soud v Olomouci v záhlaví uvedeným usnesením k odvolání družstva změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh na prohlášení rozhodnutí členské schůze o vyloučení navrhovatele z družstva za neplatné zamítl (výrok první) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výrok druhý). Odvolací soud, vycházeje z § 231 odst. 4 obch. zák., uzavřel, že pro vyloučení navrhovatele z družstva pro neuhrazení poplatku z prodlení nebyly splněny zákonem a stanovami vyžadované předpoklady, neboť placení nájemného a služeb spojených s užíváním bytu patří mezi základní povinnosti člena družstva a pro nezaplacení poplatku z prodlení by navrhovatel mohl být vyloučen pouze tehdy, pokud by tuto povinnost porušil opětovně a přes výstrahu, která by jej na možnost vyloučení z tohoto důvodu předem upozornila. Na rozdíl od soudu prvního stupně však odvolací soud dospěl k závěru, že navrhovatel tím, že přenechal byt do užívání třetí osobě bez souhlasu družstva, naplnil jiný důležitý důvod pro vyloučení uvedený ve stanovách družstva [konkrétně článek 12 odst. 4 písm. c)], jelikož „navrhovatel tímto svým jednáním jednoznačně zneužil majetku družstva (předmětný byt) pro svou soukromou potřebu“, a mohl tedy být vyloučen z družstva i bez předchozí výstrahy. Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, opíraje jeho přípustnost o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. a navrhuje, aby bylo usnesení odvolacího soudu zrušeno a věc byla odvolacímu soudu vrácena k dalšímu řízení. Dovolatel – posuzováno podle obsahu dovolání – má za to, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena (§ 237 o. s. ř.), a sice zda jednání člena družstva, který přenechal družstevní byt do podnájmu bez souhlasu družstva, lze ve stanovách družstva kvalifikovat jako jiný důležitý důvod pro vyloučení člena z družstva. Dovolatel oponuje názoru odvolacího soudu, podle něhož je přenechání bytu do podnájmu třetí osobě bez souhlasu družstva „zneužitím majetku družstva pro soukromou potřebu“. Nevyžádání si souhlasu družstva s podnájmem dle dovolatele nelze vykládat jako „skutečné zneužití majetku družstva“, jež dle stanov zakládá možnost vyloučení. Odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2009, sp. zn. 29 Cdo 2949/2007, (které je veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu, přijatá po 1. lednu 2001 – na webových stránkách tohoto soudu) dovolatel namítá, že možnosti jeho vyloučení družstvo využilo „zneužívajícím způsobem“ v rozporu „s účelem ustanovení § 56a odst. 2 obch. zák.“, neboť v projednávané věci míra závažnosti porušení jeho povinností neodůvodňovala „nejcitlivější“ sankci v podobě vyloučení z družstva. Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení (dovoláním otevřené) otázky hmotného práva – zda jednání člena družstva (nájemce družstevního bytu), jenž přenechal družstevní byt do podnájmu třetí osobě bez souhlasu družstva, lze ve stanovách družstva kvalifikovat jako jiný důležitý důvod pro vyloučení člena z družstva – která v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena nebyla. Dovolání je i důvodné. Podle § 231 odst. 4 obch. zák. může být člen vyloučen, jestliže opětovně a přes výstrahu porušuje členské povinnosti, nebo z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách. Fyzická osoba mů