29 Cdo 1917/2021 — Nejvyšší soud

29 Cdo 1917/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:22. 12. 2022 Spisová značka:29 Cdo 1917/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:29.CDO.1917.2021.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Konkurs Odporovatelnost Dotčené předpisy:§ 16 ZKV § 42a obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:8. 3. 2023 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 571/23 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 1917/2021-1524 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce BULANA společnost s ručením omezeným (spol. s r. o.), se sídlem v Novém Jičíně, K Nemocnici 207/9, PSČ 741 01, identifikační číslo osoby 47666757, zastoupeného JUDr. Jiřím Ptáčkem, advokátem, se sídlem v Brně, Masarykova 398/2, PSČ 602 00, proti žalovanému MBZ M s. r. o., se sídlem v Brně, Francouzská 375/41, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 25527347, zastoupenému JUDr. Kateřinou Pavlíkovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Příkop 843/4, PSČ 602 00, o určení neúčinnosti kupní smlouvy, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích pod sp. zn. 48 Cm 95/2000, za účasti Mgr. Ladislavy Kolínové, advokátky, se sídlem v Hradci Králové, Pardubická 298/22, PSČ 500 04, jako správkyně konkursní podstaty úpadce MBZ spol. s r. o. v likvidaci, identifikační číslo osoby 46902325, coby vedlejší účastnice řízení na straně žalobce, zastoupené JUDr. Romanem Rožnovským, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Gočárova třída 1620/30, PSČ 500 02, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. února 2021, č. j. 13 Cmo 20/2016-1433, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 3.388 Kč, k rukám zástupce žalobce. III. Žalovaný je povinen zaplatit vedlejší účastnici řízení na straně žalobce na náhradě nákladů dovolacího řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 2.800 Kč, k rukám jejího zástupce. Odůvodnění: 1. Rozsudkem ze dne 21. prosince 2001, č. j. 48 Cm 95/2000-165, Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „konkursní soud“): [1] Zamítl žalobu, kterou se tehdejší žalobci [a/ BULANA společnost s ručením omezeným (spol. s r. o.)] a b/ Ing. Jiří Wimmer, jako správce konkursní podstaty úpadce MBZ spol. s r. o. v likvidaci, domáhali vůči žalovanému (MBZ M s. r. o.) určení, že kupní smlouva uzavřená 29. května 1998 (dále též jen „kupní smlouva“) mezi žalovaným a společností MBZ spol. s r. o. (dále též jen „úpadce“), jejímž předmětem byl prodej 11 (označených) nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. XY pro katastrální území XY (dále jen „nemovitosti“), je neúčinná (body I. a II. výroku). [2] Rozhodl o nákladech řízení (body III. a IV. výroku). 2. Usnesením ze dne 30. října 2002, č. j. 13 Cmo 254/2002-183, Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobců zrušil rozsudek konkursního soudu ze dne 21. prosince 2001 a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 3. Usnesením ze dne 3. června 2003, č. j. 48 Cm 95/2000-240 (které nabylo právní moci dne 17. srpna 2003), Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích (dále rovněž jen „konkursní soud“) zastavil (pro zpětvzetí žaloby v této části) řízení o odpůrčí žalobě žalobce b/ (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení mezi tímto žalobcem a žalovaným (bod II. výroku). 4. Rozsudkem ze dne 20. června 2003, č. j. 48 Cm 95/2000-244, konkursní soud: [1] Žalobu (opět) zamítl (vůči žalobci a/, nyní již jedinému žalobci) [bod I. výroku]. [2] Rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku). 5. Usnesením ze dne 5. ledna 2004, č. j. 13 Cmo 402/2003-266, odvolací soud (k odvolání žalobce) zrušil rozsudek konkursního soudu ze dne 20. června 2003 a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 6. Rozsudkem ze dne 10. října 2006, č. j. 48 Cm 95/2000-328, konkursní soud: [1] Žalobu (opět) zamítl (bod I. výroku). [2] Rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku). 7. Rozsudkem ze dne 17. října 2007, č. j. 11 Cmo 116/2007-372, odvolací soud (k odvolání žalobce): [1] Změnil rozsudek konkursního soudu ze dne 10. října 2006 tak, že určil, že kupní smlouva je „vůči konkursní podstatě úpadce“ neúčinná (první výrok). [2] Rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok). 8. Rozsudkem ze dne 27. května 2010, č. j. 30 Cdo 2342/2008-415, Nejvyšší soud (k dovolání žalovaného) zrušil rozsudek odvolacího soudu ze dne 17. října 2007 a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 9. Rozsudkem ze dne 24. února 2011, č. j. 11 Cmo 116/2007-456, odvolací soud: [1] Připustil, aby do řízení vstoupila coby vedlejší účastnice řízení na straně žalobce Mgr. Ladislava Kolínová, jako správkyně konkursní podstaty úpadce (první výrok). [2] Změnil rozsudek konkursního soudu ze dne 10. října 2006 tak, že určil, že kupní smlouva je „vůči konkursní podstatě úpadce“ neúčinná (druhý výrok). [3] Rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (třetí výrok). 10. Rozsudkem ze dne 25. června 2013, č. j. 29 Cdo 2543/2011-489 (posléze uveřejněným pod číslem 100/2013 Sb. rozh. obč.), Nejvyšší soud (k dovolání žalovaného) zrušil (ve výrocích o věci samé a v závislých výrocích o nákladech řízení) jak rozsudek odvolacího soudu ze dne 24. února 2011, tak rozsudek konkursního soudu ze dne 10. října 2006, a věc vrátil konkursnímu soudu k dalšímu řízení. 11. Rozsudkem ze dne 13. června 2016, č. j. 48 Cm 95/2000-1203, konkursní soud: [1] Žalobu (opět) zamítl (bod I. výroku). [2] Rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku), včetně nákladů státu (bod III. výroku). 12. Konkursní soud – vycházeje z ustanovení § 16 odst. 1 a § 28 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“), a z ustanovení § 42a, § 151a odst. 1, § 151f odst. 1 a § 531 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“) – dospěl po provedeném dokazování k následujícím závěrům: 13. Nynější žalobce, jenž do řízení vstoupil namísto původního žalobce [společnosti Slovnaft Moravia, spol. s r. o. - dále jen „společnost S“)], je ve smyslu § 16 ZKV aktivně věcně legitimován k vedení sporu, jelikož (stejně jako předtím společnost S) je konkursním věřitelem úpadce. 14. Kupní smlouvu uzavřely osoby sobě blízké. 15. Důvodem pro zamítnutí žaloby je skutečnost, že pohledávky věřitelů zajištěné zástavním právem váznoucím na nemovitostech již byly uhrazeny, a to ve výši, která odpovídá hodnotě převáděných nemovitostí ke dni uzavření kupní smlouvy. Stalo se tak složením částky 30 miliónů Kč do notářské úschovy k uspokojení pohledávek zajištěných zástavním právem váznoucím na sporných nemovitostech (vyplacením zástav) a tím, že na základě dohody z 9. června 1998 převzal žalovaný (dle § 531 obč. zák.) dluh (pozdějšího) úpadce vůči společnosti DEUP, spol. s r. o. (dále jen „společnost D“) ve výši minimálně 5,8 miliónů Kč, čímž se snížilo množství nezajištěných věřitelů (pozdějšího) úpadce. 16. Žalovaný tak na závazky (pozdějšího) úpadce a závazky, které mohly být uspokojeny z majetku (pozdějšího) úpadce, poskytl částku, která je ekvivalentní hodnotě daných nemovitostí, a o takto uhrazené závazky se snížila povinnost úpadce tyto závazky (dluhy) uhradit, nebo strpět jejich uhrazení zpeněžením nemovitostí. 17. Kupní cena tudíž nebyla vymožena proto, že žalovaný uspokojil zástavní věřitele a částečně snížil závazky (dluhy) pozdějšího úpadce, s tím, že po použití předem vyplaceného nájemného od společnosti D žalovaný neměl (kromě sporných nemovitostí) žádný významnější majetek použitelný k úhradě nedoplatku kupní ceny. 18. K námitce vedlejší účastnice, že odstoupila od kupní smlouvy pro neuhrazení kupní ceny, konkursní soud pro úplnost uvádí, že právo odstoupit od kupní smlouvy se promlčelo v tříleté promlčecí době, přičemž žalovaný námitku promlčení vznesl, takže k odstoupení nelze přihlížet. 19. K odvolání žalobce a vedlejší účastnice odvolací soud rozsudkem ze dne 7. března 2018, č. j. 13 Cmo 20/2016-1267: [1] Potvrdil rozsudek konkursního soudu ze dne 13. června 2016 v bodech I. a III. výroku (první výrok). [2] Změnil rozsudek konkursního soudu ze dne 13. června 2016 v bodu II. výroku o nákladech řízení (první výrok). [3] Rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). 20. Rozsudkem ze dne 30. června 2020, č. j. 29 Cdo 3577/2018-1362, Nejvyšší soud (k dovolání žalobce a vedlejší účastnice): [1] Odmítl dovolání vedlejší účastnice (první výrok). [2] Zrušil rozsudek odvolacího soudu ze dne 7. března 2018 a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (druhý výrok). 21. Rozsudkem ze dne 10. února 2021, č.