CS · EN DE FR brzy

29 Cdo 281/2008 — Nejvyšší soud

ECLI: ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.281.2008.1
Datum: 2009-12-16
Z rozhodnutí: Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na w…
29 Cdo 281/2008 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:16. 12. 2009 Spisová značka:29 Cdo 281/2008 ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.281.2008.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 281/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobce M. H., zastoupeného Mgr. J. V., advokátem, proti žalované D., a. s., zastoupené Mgr. K.T., advokátem, o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o prodeji cenných papírů, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 35 Cm 249/2001, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne  26. července 2007, č. j. 7 Cmo 520/2006 – 197, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen uhradit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení 4.050,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, do rukou advokáta žalované, JUDr. K.T.. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. června 2006, č. j. 35 Cm 249/2001 - 167, kterým tento soud zamítl žalobu, aby uložil žalované uzavřít se žalobcem kupní smlouvu, kterou by od něj koupila 3.650 kusů vlastních akcií za cenu 674,29 Kč za 1 akcii, tj. celkem za 2,461.158,50 Kč (dále jen „kupní smlouva“), předat tyto akcie žalované do 10 dnů od uzavření kupní smlouvy a  zaplatit žalobci 2,461.158,50 Kč. Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 218 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), odmítl. Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (o situaci předvídanou v ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. nejde), tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán obsahem dovolání (§ 242 odst. 3 o. s. ř.) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Otázky, jež dovolatel předkládá Nejvyššímu soudu, však napadené usnesení zásadně právně významným nečiní. Právní otázku, zda mají právo na odkup akcií podle § 35i jak. č 248/1992Sb. osoby, které nabyly akcie poté, co valná hromada rozhodla o přeměně investičního fondu, ohledně které se (jak vyplývá z odůvodnění dovolání), dovolatel domáhá přezkumu, Nejvyšší soud již vyřešil v usnesení ze dne 18. ledna 2006, sp. zn. 29 Odo 254/2005, jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu, a na které správně odkázal již odvolací soud. V tomto usnesení, od kterého nemá důvod se odchýlit ani v projednávané věci, Nejvyšší soud uzavřel, že osoba, která nabyla akcie investičního fondu poté, kdy došlo k rozhodnutí o jeho přeměně na podnikatelský subjekt s jiným předmětem podnikání podle § 35i zákona č. 248/1992 Sb., nemá právo na odkoupení akcií podle § 35i odst. 2 tohoto zákona. Podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. proto dovolání přípustné není. Protože dovolací soud neshledal ani jiný důvod přípustnosti dovolání, podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. je odmítl. O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a §  142 odst. 1 o. s. ř., tak, jak se uvádí ve výroku, a přiznal žalované náhradu nákladů řízení podle ustanovení § 7 písm. g), § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a  § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. 3.750,- Kč a paušální náhradu nákladů řízení podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu. V Brně dne 16. prosince 2009   doc. JUDr. Ivana  Š t e n g l o v á předsedkyně senátu

Citovaná ustanovení

§ 35i (248/1992 Sb.)§ 218 (99/1963 Sb.)§ 237 (99/1963 Sb.)§ 242 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.