29 ICdo 113/2022 – Nejvyšší soud

KSOS 22 INS 3067/2013 3 ICm 3645/2019 29 ICdo 113/2022-157 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce M. K., zastoupeného Mgr. Karlem Jindrákem, advokátem, se sídlem v Praze, Černokostelecká 856/33, PSČ 100 00, proti žalovanému Mgr. Ivu Tichovskému, se sídlem v Ostravě, Jaklovecká 1249/18, PSČ 710 00, jako insolvenčnímu správci dlužníka DRAFT - OVA a. s., zastoupenému Mgr. Davidem Cagašem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Jaklovecká 1249/18, PSČ 710 00, o určení pravosti a výše nevykonatelných pohledávek, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 3 ICm 3645/2019 jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka DRAFT - OVA a. s., se sídlem v Opavě, U Jaktařské brány 156/8, PSČ 746 01, identifikační číslo osoby 47673630, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 22 INS 3067/2013, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. dubna 2022, č. j. 3 ICm 3645/2019, 12 VSOL 410/2021-133 (KSOS 22 INS 3067/2013), takto: Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. dubna 2022, č. j. 3 ICm 3645/2019, 12 VSOL 410/2021-133 (KSOS 22 INS 3067/2013), se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Rozsudkem ze dne 14. června 2021, č. j. 3 ICm 3645/2019-77, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“): [1] Určil, že žalobce (M. K.) má za dlužníkem (společností DRAFT - OVA a. s.) a) dílčí pohledávku č. 3 ve výši 6 029 777 Kč (sestávající ze smluvního úroku z prodlení ve výši 3 429 777 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 600 000 Kč), a to ze smlouvy o úvěru ze dne 1. června 2009 na částku 2 600 000 Kč, a b) dílčí pohledávku č. 4 ve výši 5 565 948 Kč (sestávající ze smluvního úroku z prodlení ve výši 3 165 948 Kč a smluví pokuty ve výši 2 400 000 Kč), a to ze smlouvy o úvěru ze dne 1. června 2009 na částku 2 400 000 Kč (bod I. výroku). [2] Zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal určení, že má za dlužníkem dílčí pohledávku č. 3 ve výši 30 835 000 Kč a dílčí pohledávku č. 4 ve výši 27 540 000 Kč (bod II. výroku). [3] Uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 5 501,24 Kč (bod III. výroku). 2. Insolvenční soud vyšel zejména z toho, že: [1] Dlužník uzavřel s žalobcem (věřitelem) dne 1. června 2009 dvě smlouvy o úvěru. Šlo o krátkodobé účelově vázáné úvěry na překlenutí dočasného nedostatku finančních prostředků pro provozní účely dlužníka. Jistiny úvěrů byly ujednány ve výši 2 400 000 Kč a 2 600 000 Kč a měly být čerpány bezhotovostním převodem finančních prostředků věřitelem na účet dlužníka (43-4847960267/0100) do dvou pracovních dnů od uzavření smluv o úvěrech. Splatnost úvěrů byla stanovena na 15. června 2009. Smluvní strany se dohodly na úrokové sazbě ve výši 5 % p. a. do sjednané doby pro splacení úvěrů; přičemž tyto úroky byly splatné taktéž 15. června 2009. Pro případ prodlení dlužníka s plněním kteréhokoli peněžitého závazku vyplývajícího ze smluv o úvěrech si smluvní strany sjednaly úrok z prodlení ve výši 38 % p. a. a smluvní pokutu ve výši 0,3 % p. d. z dlužné částky za období do 15. dne prodlení, ve výši 0,6 % p. d. z dlužné částky za období od 16. dne do 30. dne prodlení a ve výši 1 % p. d. z dlužné částky za období od 31. dne prodlení do zaplacení. Splacení úvěrů bylo zajištěno (dále) ručením R. M. (dále jen „R. M.“) za závazky dlužníka ze smluv o úvěrech a úhrada jistin úvěrů byla zajištěna (též) dvěma směnkami vlastními vystavenými dlužníkem 1. června 2009 na řad věřitele (směnečné sumy odpovídaly jistinám úvěrů) splatnými 15. června 2009 a avalovanými ručitelem R. M. [2] Z výpisu z účtu žalobce ze dne 1. června 2009 bylo zjištěno, že žalobce poukázal na účet (pod názvem „R. M.“) č. XY částky 2 400 000 Kč a 2 600 000 Kč. [3] Usnesením ze dne 31. srpna 2018, č. j. KSOS 22 INS 3067/2013-A-116, zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne, insolvenční soud (mimo jiné) zjistil úpadek dlužníka a prohlásil na jeho majetek konkurs. [4] Žalobce přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka přihláškou pohledávky č. P1 čtyři dílčí pohledávky, a to: Dílčí pohledávku č. 1 ve výši 3 419 801 Kč z titulu směnky vystavené dne 1. června 2009 (včetně postižních práv ze směnky a přiznané náhrady nákladů řízení směnečným platebním rozkazem Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. května 2011, sp. zn. 27 Cm 150/2011, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. srpna 2011, sp. zn. 27 Cm 150/2011, a rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. dubna 2012, sp. zn. 7 Cmo 378/2011). Dílčí pohledávku č. 2 ve výši 3 158 574 Kč z titulu směnky vystavené dne 1. června 2009 (včetně postižních práv ze směnky a přiznané náhrady nákladů řízení směnečným platebním rozkazem Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. května 2011, sp. zn. 27 Cm 151/2011, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. srpna 2011, sp. zn. 27 Cm 151/2011, a rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. června 2012, sp. zn. 4 Cmo 403/2011. Dílčí pohledávku č. 3 ve výši 36 864 777 Kč z titulu úvěrové smlouvy ze dne 1. června 2009, přičemž přihlášená pohledávka sestává z částky 3 429 777 Kč jako smluvního úroku z prodlení ve výši 38 % p. a. za období od 16. června 2009 do 4. prosince 2012 a z částky 32 435 000 Kč jako smluvní pokuty za období od 16. června 2009 do 30. listopadu 2012. Jistina úvěrové pohledávky byla zajištěna směnkou ze dne 1. června 2009 a je uplatněna jako dílčí pohledávka č. 1. Dílčí pohledávku č. 4 ve výši 33 105 948 Kč z titulu (další) úvěrové smlouvy ze dne 1. června 2009, přičemž přihlášená pohledávka sestává z částky 3 165 948 Kč jako smluvního úroku z prodlení ve výši 38 % p. a. za období od 16. června 2009 do 4. prosince 2012 a z částky 29 940 000 Kč jako smluvní pokuty za období od 16. června 2009 do 30. listopadu 2012. Jistina úvěrové pohledávky byla zajištěna směnkou ze dne 1. června 2009 a je uplatněna jako dílčí pohledávka č. 2. [5] Na pohledávky žalobce za dlužníkem ze smluv o úvěru dlužník ničeho neuhradil (jistiny úvěrů byly uhrazeny až v průběhu insolvenčního řízení třetí osobou). [6] Usnesením ze dne 3. ledna 2019, č. j. KSOS 22 INS 3067/2013-B-50, insolvenční soud odvolal z funkce dosavadního insolvenčního správce a ustanovil do funkce insolvenčního správce žalovaného. [7] Na přezkumném jednání konaném dne 26. listopadu 2019 popřel insolvenční správce i dlužník (na základě totožné argumentace) [mimo jiné] dílčí pohledávky č. 3 a č. 4 přihlášené přihláškou č. P1. Insolvenční správce jako důvod popření v přezkumném listu u uvedených dílčích pohledávek (u obou shodně) uvedl: „Insolvenční správce dlužníka popírá pravost a výši příslušenství dílčí pohledávky, a to z důvodu její neexistence, když věřitelem č. 23 R. M. je popírána pravost smlouvy o úvěru. Insolvenční správce dlužníka tak popírá pohledávku věřitele co do pravosti, když pohledávka věřitele nevznikla či případně již zanikla. Insolvenční správce dlužníka popírá pohledávku z důvodu, že tato případně nevznikla na základě smlouvy předložené věřitelem. Insolvenční správce dlužníka z opatrnosti rovněž popírá pohledávku z důvodu, že prostředky úvěru, ze kterých věřitel přihláškou uplatňuje příslušenství, nebyly poskytnuty na účet dlužníka, ale na účet ,M. R‘. Dlužníku tak nevznikla povinnost prostředky vrátit, když tyto nebyly poskytnuty na jeho účet. Dále insolvenční správce dlužníka popírá pravost a výši pohledávky, tedy uplatňovaných úroků z prodlení a smluvní pokuty, když dle tvrzení věřitele R. M., nebyla výše úroků z prodlení a smluvní pokuty sjednána ve věřitelem uváděné výši, v tomto ohledu je popírána pravost smlouvy o úvěru. Dále insolvenční správce dlužníka popírá pravost a výši pohledávky věřitele, a to z důvodu neplatného sjednání smluvní pokuty a smluvních úroků z úvěru, pokud tedy v tomto směru byla smlouva uzavřena, neboť jejich výše je v rozporu s dobrými mravy, nepřiměřeně vysoká a v rozporu s poctivým obchodním stykem. Insolvenční správce dlužníka popírá pohledávku věřitele z důvodu rozporu s dobrými mravy, když výše smluvní pokuty ve svém důsledku několikanásobně převyšuje samotnou původní jistinu pohledávky, a tedy neplní svou zajišťovací funkci, ale dochází jen k navyšování pohledávky věřitele. Nadto věřitel ani neuvedl a nedoložil výpočet uplatňované smluvní pokuty a úroků z prodlení, když neuvedl z jaké částky a v jaké výši tyto uplatňuje, a tedy v tomto ohledu je jeho pohledávka neurčitá a nepřezkoumatelná. Pro případ, že pohledávka existuje, její výše je 1 Kč“. [8] Vyrozuměním ze dne 27. listopadu 2019 byl žalobce dne 28. listopadu 2019 informován o popření dílčích pohledávek č. 3 a č. 4 insolvenčním správcem na přezkumném jednání, a to v plném rozsahu co do pravosti a s výjimkou 1 Kč i co do výše. [9] Žalobce podal dne 18. prosince 2019 žalobu na určení pravosti a výše dílčích pohledávek č. 3 a č. 4 přihlášených do insolvenčního řízení dlužníka přihláškou č. P1. 3. Na takto ustaveném základě – odkazuje