29 ICdo 70/2021 – Nejvyšší soud

MSPH 90 INS 6647/2019 190 ICm 2867/2019 29 ICdo 70/2021-197 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce STRABAG a. s., se sídlem v Praze 5, Kačírkova 982/4, identifikační číslo osoby 60838744, zastoupeného Mgr. Václavem Žaludem, advokátem, se sídlem v Praze, Rohanské nábřeží 671/15, proti žalovanému Ing. Josefu Nožičkovi, se sídlem v Brně, Šilingrovo náměstí 257/3, jako insolvenčnímu správci dlužníka KLIMATECH Praha, spol. s r. o., zastoupenému JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem, se sídlem v Praze, Na Strži 2102/61a, o určení pravosti pohledávek, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 190 ICm 2867/2019, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka KLIMATECH Praha, spol. s r. o., se sídlem v Praze 3, Škroupovo náměstí 1276/10, identifikační číslo osoby 48588121, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 90 INS 6647/2019, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. března 2021, č. j. 190 ICm 2867/2019, 101 VSPH 905/2020-161 (MSPH 90 INS 6647/2019), takto: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. března 2021, č. j. 190 ICm 2867/2019, 101 VSPH 905/2020-161 (MSPH 90 INS 6647/2019), se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Rozsudkem ze dne 11. září 2020, č. j. 190 ICm 2867/2019-96, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“): [1] Zamítl žalobu, kterou se žalobce (STRABAG a. s.) domáhal vůči žalovanému (Ing. Josefu Nožičkovi, jako insolvenčnímu správci dlužníka KLIMATECH Praha, spol. s r. o.) určení, že jeho nevykonatelná (dílčí) pohledávka č. 1 ve výši 16 148 668,78 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka, je po právu (dále jen „pohledávka č. 1“) [bod I. výroku]. [2] Zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal vůči žalovanému určení, že jeho nevykonatelná (dílčí) pohledávka č. 2 ve výši 19 173 720 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka, je po právu (dále jen „pohledávka č. 2“) [bod II. výroku]. [3] Uložil žalobci zaplatit na náhradě nákladů řízení žalovanému 27 104 Kč (bod III. výroku). 2. Insolvenční soud – vycházeje z ustanovení § 193, § 194, § 198 a § 202 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), z ustanovení § 157 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, z ustanovení § 161, § 1721, § 1723 až § 1726, § 1731, § 1732, § 1735, § 1740 odst. 1, § 1744 až § 1746, § 1756, § 1757, § 1764 až § 1766, § 1772, § 1785, § 1789, § 1790, § 1968, § 1975, § 1977, § 1978 odst. 1, § 2048 až § 2051, § 2586, § 2587, § 2589, § 2590 odst. 1, § 2594, § 2604, § 2607, § 2627, § 2628 a § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a z ustanovení § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) – dospěl po provedeném dokazování k následujícím závěrům: 3. Dopisem ze dne 10. července 2018 zaslal dlužník žalobci nabídku na zhotovení (v nabídce blíže specifikovaného) díla. Nabídku na zhotovení díla žalobce a dlužník projednali dne 26. července 2018, o čemž sepsali protokol, který mimo jiné obsahuje všeobecné obchodní podmínky. Žalobce a dlužník dále dne 23. října 2018 projednali harmonogram prací, přičemž dodatkem k protokolu ze dne 12. listopadu 2018 změnili termín dokončení díla na 27. února 2019. 4. Nabídkou na zhotovení díla a protokoly ze dne 26. července 2018 a 12. listopadu 2018 „docházelo k uzavírání smlouvy o smlouvě budoucí“. Smlouvou o dílo datovanou dne 26. listopadu 2018 byl sjednán předmět díla, jeho cena a termín dokončení dílčích prací a bylo ujednáno, že smlouvu lze měnit pouze písemnými dodatky; žalobce akceptoval návrh smlouvy až dopisem ze dne 14. ledna 2019 a smlouva tak byla uzavřena až dne 16. ledna 2019, kdy byl dopis doručen dlužníku. Nelze tak vycházet z toho, že protokol ze dne 26. července 2018 stanoví termín zahájení prací dne 13. srpna 2018 a termín zahájení prací na administrativní části díla dne 3. září 2018; uvedené vyvrací i skutečnost, že dle harmonogramu prací a protokolu ze dne 12. listopadu 2018 byly dílčí termíny provádění díla měněny. 5. Pohledávka č. 1 představuje smluvní pokutu za prodlení dlužníka s plněním dílčích termínů provádění díla, pohledávka č. 2 představuje zvýšené náklady žalobce na dokončení díla. Prodlení dlužníka s prováděním díla je však vyloučeno tím, že sám žalobce byl v prodlení s „placením ceny díla“ a pro „stavební nepřipravenost“. Důvodem zamítnutí žaloby tak je, že žalobce „svůj nárok na pohledávku č. 1 a 2 neprokázal“. 6. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 25. března 2021, č. j. 190 ICm 2867/2019, 101 VSPH 905/2020-161 (MSPH 90 INS 6647/2019): [1] Změnil rozsudek insolvenčního soudu tak, že se žaloba zamítá pro předčasnost (první výrok). [2] Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů před soudy obou stupňů (druhý výrok). 7. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení § 173 odst. 4 věty první, § 174 odst. 2, § 176, § 185, § 188 odst. 2 a § 198 odst. 2 insolvenčního zákona, z ustanovení § 42 odst. 4 o. s. ř. a z ustanovení § 21 vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona (dále jen „jednací řád“) – poté, co doplnil dokazování, dospěl po přezkoumání napadeného rozhodnutí k následujícím závěrům: 8. Smlouva o dílo byla uzavřena až dne 16. ledna 2019. Ve smlouvě o dílo není uvedena doba plnění, neboť odkazuje na harmonogram prací, který byl vytvořen před uzavřením smlouvy. Nelze tak dovodit, jak byly dohodnuty lhůty pro splnění jednotlivých částí díla, ohledně nichž měl být dlužník v prodlení. 9. Přihláška pohledávky č. 1 trpí vadami pro svou neurčitost. Není zřejmé, za jaké období žalobce požaduje smluvní pokutu a které smluvní povinnosti dlužník porušil. Přihláška pohledávky č. 2 je rovněž neurčitá, jelikož neobsahuje údaj o tom, zda žalobce od požadované výše nákladů „odečetl uplatněnou smluvní pokutu ve výši, kterou započetl vůči pohledávkám dlužníka“. Nebyly tak splněny podmínky pro přezkum pohledávek a vedení incidenčního sporu je předčasné. 10. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, respektive otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny. Dovolatel namítá (poměřováno obsahem dovolání), že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. 11. Dovolatel argumentuje ve prospěch závěru, že přihláška jeho pohledávek netrpí vadami. Pokládá otázku, zda lze přihlášku pohledávky považovat za neurčitou, jestliže obsahuje vylíčení rozhodných skutečností a odkazy na listiny připojené k přihlášce. Podle dovolatele je v případě, kdy nejsou vylíčeny všechny skutečnosti, vhodné učinit z důvodu hospodárnosti řízení výzvu k doplnění tvrzení podle § 118a o. s. ř. Namítá, že skutkové okolnosti týkající se pohledávky č. 1 vylíčil odkazem na dopis ze dne 6. března 2019 o uplatnění smluvní pokuty a dále odkazem na exekutorský zápis JUDr. Filipa Exnera, č. 151 EZ 6/2019, který připojil jako přílohu přihlášky. 12. Dovolatel dále argumentuje, že odvolací soud neměl provádět a hodnotit důkazy týkající se existence přihlášených pohledávek za situace, kdy zamítl žalobu o určení pravosti těchto pohledávek pro předčasnost z důvodu tvrzených vad přihlášky. Podle dovolatele je napadený rozsudek odvolacího osudu překvapivý a rozsudek insolvenčního soudu vnitřně rozporný a jako takový nepřezkoumatelný; odvolací soud jej tudíž měl zrušit, nikoliv změnit (věcně projednat). 13. Žalovaný ve vyjádření navrhuje dovolání odmítnout, případně zamítnout. Rozsudek odvolacího soudu považuje za věcně správný a souladný s judikaturou Nejvyššího soudu. 14. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 15. Dovolání v dané věci je přípustné podle § 237 o. s. ř., když pro daný případ neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v § 238 o. s. ř. a v posouzení dovoláním předestřené právní otázky je napadené rozhodnutí v rozporu s níže označenou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. 16. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. 17. Pro p